Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Miroslav Janeček: Závěry z Innovation Union Scoreboard pro ČR

V nedávno vydaném Innovation Union Scoreboard (IUS) by bylo možno nalézt řadu podnětů pro zlepšení systému podpory VaVaI v Česku. Níže přidávám svá doporučení:

–          Časté změny metodiky hodnocení výsledků VaV ztěžují možnost dělat seriózní závěry z hodnocení inovační výkonnosti; méně by i zde bylo více.

–          Obsáhlý popis vývoje IUS a popis pozice ČR na škále inovační výkonnosti mi říká jediné – nejsme na tom moc dobře a co horší, nelepšíme se. Logicky by měla zaznít otázka – PROČ?

–          Nejpřínosnější je z tohoto pohledu zkoumání pozice ČR podle jednotlivých kritérií/indikátorů, které by ovšem mělo být následováno hledáním příčin zaostávání a návrhem opatření k nápravě.

Pokládal bych za nesmírně přínosné, kdybychom se pokusili zapátrat, zda a jak se identifikované a většinou dlouhodobě známé nedostatky (mizivé využití rizikového kapitálu, nízká patentová aktivita, nedostatečný počet odborných publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci, podíl odborných publikací z daného státu mezi 10 % celosvětově nejcitovanějších prací a podíl doktorandů z nečlenských zemí studujících v daném státě, malá spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou …) promítly do koncepčních dokumentů ČR, ale např. i AV ČR i do konkrétních nástrojů, jakým jsou např. OP PIK, OP VVV, návrh zákona o VŠ, principy zákona o VaV, navrhovaný program TRIO.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO a TA ČR

Příloha: Česká republika v IUS

Innovation Union Scoreboard 2015

Program Valného shromáždění AVO 2015

Výroční Valné shromáždění Asociace výzkumných organizací se tradičně uskuteční v Řeži v úterý 21. dubna 2015. I letos nás svou návštěvou poctí vrcholní představitelé Úřadu vlády (Pavel Bělobrádek přes telemost, Arnošt Marks), Ministerstva průmyslu a obchodu (Jan Mládek přes telemost, Tomáš Novotný), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Jaromír Veber), Technologické agentury ČR (Martin Bunček), Akademie věd (Josef Lazar) a dalších významných institucí na poli VaVaI v České republice.

Detailní program naleznete zde: Program VS AVO 2015

Registrujte se prosím ZDE

Geneticky modifikovaná jablka, která nehnědnou míří na americký trh

Credit: Okanagan Specialty Fruits Inc.

Jablka na obrázku jsou odrůda Granny smith. Jablko vpravo je produktem více než desetiletého výzkumu kanadské zemědělské a biotechnologické společnosti Okanagan Specialty Fruits. Hlavní výhodou těchto jablek je to, že již nemusejí být chemicky chráněna a tím se ušetří 30-40% z ceny.

A jak společnost docílila toho, že jablka nehnědnou? Nová jablka byla geneticky upravena tak, že produkce enzymu polyfenoloxidázy – ten je odpovědný za hnědnutí – je v jednotlivých vláknech ovoce zpomalena. Vývojáři toho dosáhli přidáním kopie genu, který tento enzym produkuje. To zní trochu paradoxně, ale funguje to. Jablka reagují na nadprodukci enzymu tím, že ho úplně přestanou produkovat.

Americká vláda nedávno schválila tato geneticky modifikovaná jablka pro komerční produkci. Otázkou však je, jestli je lidé přes příznivější cenu budou kupovat, když na nich bude nálepka “GM modified”.

V České republice se o geneticky modifikovaných potravinách zatím příliš nemluví. Možná se to změní, až začne fungovat supermoderní ovocnářský výzkumný institut Holovousích.

Zdroj: Sciencealert

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Výzkumné exkurze pro středoškoláky

Členové AVO, výzkumné organizace zabývající se aplikovaným výzkumem, si zvykají na velký zájem o výzkumné exkurze. Například materiálový výzkum SVÚM v Čelákovicích již na podobné akce vyškolil speciálního zaměstnance.

Na konci ledna uspořádá Asociace výzkumných organizací pro středoškoláky z Ostravy exkurze ke třem členským organizacím. Studenti se seznámí s již zmíněným materiálovým výzkumem (SVÚM), leteckým výzkumem (VZLÚ) a jaderným výzkumem (ÚJV a Centrum výzkumu Řež).

Exkurze proběhnou v rámci projektu BIOENERGETIKA ZVT, kde je AVO partnerem a zařadí se také po bok akcí pro studenty v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání.

Martin Podařil, AVO

 

Na metodice zbývá ještě hodně práce!!!

Asociace výzkumných organizací hájila zájmy svých členů i aplikovaného výzkumu jako celku na konferenci IPN Metodika, která se konala 7. 1. 2015 v Pardubicích. Stanovisko AVO jsme ještě před zahájením konference probírali s prof. Moravcovou, garantkou celého projektu (viz foto).

Diskutujeme o nové Metodice. Zleva Ivo Hain, Jan Nedělník, Josef Kašpar a Jitka Moravcová.

Připomínky z úst místopředsedy AVO Jana Nedělníka zazněly i v průběhu konference. Poslechnout si je můžete ve videu níže. Negativní hodnocení a další závažné připomínky zazněly také od celé řady zástupců privátních výzkumných organizací, například paní Witzanyové z Centra výzkumu Řež, paní Kubáňkové z Výzkumného ústavu pícninářského, paní Polišenské ze Zemědělského výzkumného ústavu a řady dalších.

Téměř všichni, kteří se do diskuse zapojili, se opakovaně týmu zpracovatelů Metodiky IPN dotazovali, zda a jakým způsobem bude reagováno na připomínky více než 80 organizací v dotazníku k první průběžné zprávě. Prezentace totiž představovaly původní návh metodiky bez jejich zapracování. V této podobě tak IPN metodika jednoznačně preferuje publikační výstupy před výstupy a výsledky aplikačního charakteru,  které podle názorů zpracovatelů metodiky nemohou být excelentními výstupy. Komentáře většiny účastníků dotazníkového šetření na nevyváženost základního a aplikovaného výzkumu tedy zatím tým zpracovatelů nebral na zřetel.

Přestože členové zpracovatelského týmu několikrát zdůraznili význam malého pilotního šetření, které jednoznačně potvrdilo mj. význam nastavení váhových hodnot hodnotících kritérií, tým Technolopisu nebyl schopen jednoznačně odpovědět, zda postup stanovení vah bude ve finální podobě metodiky upraven nebo ne. A to i přes to, že současný návrh, kdy toto nastavení metodika svěřuje členům panelu bez jakékoli úpravy,  byl v dotazníkovém šetření opakovaně kritizován. Doc. Munich prohlásil, že otázky a připomínky dotazníkového šetření zodpovězeny budou, otázkou tedy zůstává, zda a jak se projeví ve finálním znění 1. reportu, jehož termín zveřejnění zatím není znám.

Snad si připomínky vezme tým autorů Metodiky k srdci a další její verze již bude připomínky výzkumných organizací reflektovat. Asociace výzkumných organizací je připravena k rychlé a konstruktivní debatě.

tým AVO

Stanovisko AVO k připravované Metodice

Metodika hodnocení výzkumných organizací („dále jen EM“) má klíčový význam pro budoucí vývoj České Republiky, proto Asociace výzkumných organizací (AVO) od počátku usiluje o intenzivní spolupráci s týmem, který tuto metodiku připravuje.

Tímto stanoviskem reagujeme na vyhodnocení dotazníkového šetření k první průběžné zprávě firmy Technopolis zveřejněných na stránkách IPN Metodika. Z námi provedené analýzy těchto odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku vyplývá velká nespokojenost respondentů s nevyváženým přístupem k aplikovanému výzkumu, vyloučení výsledků aplikovaného výzkumu z kritérií pro posuzování excelence, které tým nebere v úvahu. Nedostatečná pozornost věnovaná aplikovanému výzkumu se objevuje jako jedna z nejfrekventovanější odpovědí na otázku, co v metodice chybí (č. 3)., je často zmiňována v komentářích respondentů v části 7. a 8. Dalším problémem navrhované EM je finanční, časová, administrativní a finanční zátěž, kterou respondenti vnímají jako velký procedurální problém a riziko (měřeno podle frekvence odpovědí patří k nejfrekventovanějším odpovědím na otázku č. 4., 5. a 6.) Mezi riziky (otázka 5.) respondenti nejčastěji uváděli neadekvátní počet panelů, jejich nezávislost a subjektivita, formalizace při zpracování podkladů, stanovení limitů pro vstup do hodnocení v kombinaci s maximálním počtem výstupů. Toto omezení může znamenat, že organizace bude posuzována podle 1 – 2 výstupů za celou organizaci, na což respondenti poukazovali. Respondenti kritizovali výběr kritérií, podle kterých má být hodnocení prováděno, nejasně definované škály a především absolutní volnost členů panelů pro nastavení vah jednotlivých kritérií pro jednotlivá odvětví. V dotaznících se objevuje kritika výběru zemí, mezi kterými chybí USA, Japonsko, Francie, ale také snahu implementovat v České republice modely fungující ve Spojeném království, přičemž dosavadní výsledky implementace „peer review“ nejsou ve zprávě vyhodnoceny.

Jak AVO samotná, tak také jednotlivé členské organizace se zapojily do připomínkového řízení, přičemž hlavní kritika se soustředila právě na nevyváženost aplikovaného výzkumu, volnou možnost členů panelů stanovit váhy a neadekvátní finanční a administrativní zátěž. Jak zástupci AVO, tak zástupci členských organizací jsou přihlášeni na konferenci v Pardubicích dne 7. ledna 2015. Pokud nebudou zásadní připomínky zohledněny, budeme se ptát proč. A dále se budeme ptát na to, jak byly vybrány organizace do malého pilotního šetření a zda jsou ve vzorku zastoupeny všechny typy organizací, podle čeho byly vybrány země, podle kterých byla navržena metodika.

ČEŠTÍ PODNIKATELÉ MAJÍ SVÉ VIZIONÁŘE 2014!

Sdružení CzechInno ve spolupráci s partnery včera v Praze vyhlásilo vítěze projektu Vizionáři 2014 a ocenilo tak inovativní počiny v českém podnikání s významným společenským, technologickým či ekonomickým přínosem. V letošním roce projekt zaznamenal rekordní počet přihlášených subjektů a přinesl vysoce kvalitní přihlášky. Odborná porota z nich po těžkém rozhodování vybrala osm, které ocenila titulem „Vizionář 2014“, jednomu subjektu udělila své čestné uznání. Dva z oceněných projektů putují za členy AVO.

Účelem projektu Vizionáři je mobilizovat inovační potenciál českých malých a středních podniků a napomoci úspěšné komercializaci inovativních nápadů, s kterými přišly v uplynulém období. Projekt navazuje na filosofii evropských i národních strategií pro podporu inovací, v nichž inovace a praktické výstupy výzkumu a vývoje hrají důležitou roli jako prostředek ke zvýšení konkurenceschopnosti firem. Sdružení CzechInno v tomto ohledu vnímá za důležité zejména to, aby se o novinkách na poli inovací dozvídala veřejnost a aby co nejvíce pronikaly do praxe.

“Cílem našeho projektu je najít a vyzdvihnout firmy a podnikatele s vizionářským přístupem k podnikání, kteří jdou s realizací svých nápadů za hranice běžné podnikatelské vynalézavosti,” říká předseda řídicí rady sdružení CzechInno David Kratochvíl. “Jsme rádi, že odborná veřejnost získává stále lepší povědomí o našem projektu a projekt tak nabírá na kvalitě, ale i kvantitě – průměr kvality přihlášek se každým rokem zvyšuje a v letošním čtvrtém ročníku jsme opět zaznamenali skokový nárůst přihlášených inovací,” dodává Kratochvíl.

Vyhlášení vítězů projektu proběhlo dnes v Pavilonu Grébovka v Praze a odborná porota složená ze zástupců státních institucí, akademického prostředí a partnerů projektu se rozhodla ocenit za ekonomický, společenský a technologický přínos celkem osm firem. Novými Vizionáři pro rok 2014 se tak staly společnosti:

• Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. za Protivýbuchové odpadkové koše a jejich technologický a společenský přínos v oblasti ochrany bezpečnosti veřejných prostranství, zdraví a životů obyvatel;
• Zemědělský výzkum, spol. s r.o. za vyšlechtění Českého čmeláka – druhu čmeláka využitelného při efektivním opylování zemědělských plodin i pro amatérský chov a jeho společenský a ekonomický přínos v oblasti zemědělství a ekologie;
• 3Dsimo s.r.o. za 3D pero 3Dsimo – první sériově vyráběnou výtvarnou pomůcku pro tvorbu 3D objektů z plastů a její technologický a společenský přínos v oblasti kreativních činností;
• HEDVIGA GROUP, a.s. za technologii PTR (pomalého termického rozkladu) – inovativní proces termické konverze organických materiálů na elekrickou energii a teplo a její společenský a ekonomický přínos v oblasti životního prostředí a energetických úspor;
• PROJEKTMEDIA, s.r.o. za MAGIC BOX – interaktivní zařízení pro výuku v MŠ a na ZŠ a jeho technologický a společenský přínos pro oblast vzdělávání;
• PROMA REHA, s.r.o. za bariatrické lůžko TITAN vyvinuté speciálně pro specifické potřeby obézních pacientů a usnadnění péče zdravotnického personálu o ně a jeho technologický a společenský přínos pro oblast zdravotní, sociální a bariatrické péče;
• Tablet Media, a.s. za tabletový týdeník Dotyk – první český čistě tabletový magazín a jeho společenský přínos v oblasti médií;
• Turistika.cz, s.r.o. za inovaci Video trasa – světově unikátní spojení videa s mapou pro účely plánování cest a výletů a její společenský přínos pro oblast podpory cestovního ruchu a zdravého životního stylu;

Čestné uznání odborné poroty za společenský přínos v oblasti inovativního přístupu k exportu obdržela společnost Pivovary Lobkowicz Group, a.s.

CzechInno je neziskovým zájmovým sdružením právnických osob založeným k podpoře českého podnikání. Je již tradičním vyhlašovatelem a organizátorem soutěže Vizionáři, jejímž cílem je každoročně oceňovat inovativní počiny v českém podnikání a organizátorem přehlídky kontaktů a informací pro export s názvem Festival Exportu CZ.

Projekt Vizionáři 2014 se koná pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a jeho generálním partnerem je Komerční banka. Hlavními odbornými partnery akce se stali Česká exportní banka, která je specializovanou bankovní institucí zřízenou na podporu financování vývozních aktivit, Technologické centrum Akademie věd ČR jako koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika, Asociace výzkumných organizací, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Mezinárodní obchodní komora v ČR, Inženýrská akademie ČR a Asociace inovačního podnikání ČR. Mediálními partnery se stali Regie Radio Music, které stojí za vysíláním stanic Frekvence 1, Evropa 2 a Rádio BBC/Studio Zet, časopis Týden, magazín Marketing Sales Media, Mediapharma, a.s., časopis Inovační podnikání a transfer technologií a společnost NetDirect.

Zdroj: TZ CzechInno

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Prezident AVO na radiu BBC

Prezident AVO Ing. Libor Kraus byl 20.11.2014 hostem ve vysílání Studia ZET radia BBC. Hovořil o nárůstu nominálních výdajů na vědu a výzkum v České republice, o investicích podniků do výzkumu a vývoje na vysokých školách a ústavech Akademie věd, o potřebných krocích pro změny k lepšímu atd.

Odkaz na oficiální článek rádia BBC i s celým záznamem naleznete ZDE.

Nahlédnout pod pokličku natáčení a dozvědět se lék na lepší spolupráci firem a škol pak můžete prostřednictvím krátké ukázky z rozhovoru:

 

Čestný předseda AVO hostem ČT

Čestný předseda Asociace výzkumných organizací Ing. Miroslav Ecler byl 19. 11. 2014 hostem pořadu Události v regionech v České televizi. Hovořil o hodnocení výzkumných projektů, regionálních trendech i výdajích na výzkum a vývoj.

Záznam si můžete prohlédnout ZDE (vystoupení p. Eclera v čase od 5:05 do 9:25).

Čestný předseda AVO Ing. Miroslav Ecler hostem pořadu Události v regionech.

 

Velká kunratická v podání AVO

Osmdesát jedna let se vždy druhou neděli v listopadu v Praze běhá Velká kunratická, legendární běh přes tři kopce a tři potoky. Na start u Dolnomlýnského rybníka se postavilo 3400 účastníků. Nechyběla velká jména: kardiochirurg Jan Pirk, snowboardista Michal Novotný, skikrosař Tomáš Kraus, kajakář Vavřinec Hradilek, skifařka Mirka Knapková nebo režisér a herec Jakub Kohák.

Náročnou trať s vyhlášeným výběhem na Hrádek absolvoval v solidním čase se ztrátou pět minut na vítěze také reprezentant Asociace výzkumných organizací Martin Podařil, který k závodu dodal: “Trať byla náročná, jako vždy. Boříte se do bahna, brodíte potoky a po čtyřech se škrábete do nekonečného kopce. Pokaždé si v průběhu závodu říkám, proč to dělám? Naštěstí trápení trvá jen pár minut. Pak si vychutnáte teplý čaj, poplácáte se s kamarády po zádech, poměříte časy a slíbíte si zlepšení na příští rok.”

V listopadu 2015 bude AVO opět na startu. Budete u toho i Vy?

Velká kunratická 2014

Podívejte se na reportáž ČT v Brankách, bodech, vteřinách ZDE

Výklad nového Rámce a GBER pohledem AVO

Od 1.7. 2014 vstoupil v Evropské Unii v platnost předpis o blokových výjimkách (GBER) a Rámec společenství pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Asociace výzkumných organizací (AVO) oba dokumenty detailně analyzovala a vítá nová pravidla pro oblast VaVaI, která jsou pokračováním trendu předchozích předpisů. V nových dokumentech se upravují pravidla pro podporu firemního výzkumu, kdy inovační firmy mohou získat až 90 % podpory na své výzkumné a vývojové aktivity.

Zároveň byly Rámcem stanoveny nové podmínky pro fungování výzkumných organizací, které prohlubují a upřesňují možnosti podnikání v oblasti služeb ve výzkumu a vývoji pro výzkumné organizace. Jako podstatná změna se jeví limit 20% nákladů na ekonomické aktivity výzkumných organizací, které je možné kofinancovat z veřejných prostředků. Výzkumným organizacím to umožňuje i zařízení nakupovaná za dotace využít ke komerčním aktivitám při účtování plných tržních cen a tedy získávat prostředky na kofinancování výzkumných aktivit.

Dalšími výraznými změnami je např. odstranění povinnosti investovat veškerý vytvořený zisk výzkumných organizací zpět do společnosti, nebo změna definice Výzkumných organizací na Organizace pro výzkum a šíření znalostí, což je jasná deklarace podpory vzdělávání souvisejícího s VaVaI aktivitami.

Evropská komise těmito novými pravidly jasně deklaruje podporu aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím, které by měly přinášet další podporu konkurenceschopnosti evropským firmám a organizacím. AVO se domnívá, že se v nových pravidlech nenaplnily některé obavy z přílišné restrikce podmínek, které byly signalizovány před zveřejněním (a proti kterým AVO několik měsíců razantně protestovala a jednala o jejich nebezpečí s českými i evropskými orgány) a nová pravidla umožní plynulou návaznost činnosti výzkumných organizací bez potřeby razantních změn v systému státní podpory. 

Ing. Libor Kraus – prezident AVO

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Asociace výzkumných organizací je členem Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Díky této participaci vám přinášíme aktuální znění programového dokumentu OP PIK 2014 – 2020, včetně jeho příloh, který byl dne 14. července 2014 schválen vládou ČR a následně dne 15. července 2014 zaslán Evropské komisi k posouzení.

Program čtěte či stahujte zde:

Programový dokument OP PIK

 

Nové předpisy EU pro výzkum, vývoj a inovace

Před nedávnem vstoupily v platnost nové evropské předpisy pro výzkum, vývoj a inovace.

26. června 2014 bylo v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. L 187) publikováno nové Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, které dnem 1. července 2014 vstupuje v platnost a nahrazuje tak předchozí Nařízení (ES) č. 800/2008.

Následně dne 27. června 2014 byl v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. C 198) publikován nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací jako Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, které nahrazuje dosavadní Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).

AVO přivítalo rozšíření možností poskytování odborných služeb ve výzkumu, vývoji a inovacích, které umožňuje nové znění blokových výjimek a Rámce pro státní podporu VaVaI, které platí od 1.7. 2014 ve všech státech EU. Trochu nás mrzí obvyklé zaspání našich českých kompetentních orgánů v čele s RVVI, které nyní teprve zpracovávají vlastní výklad GBER a Rámce a zjišťují, co všechno v naší legislativě je v rozporu s novými evropskými předpisy.

Textilní velmoc? Ano, ale výzkumná

„Textilní výroba v masivním měřítku, která tady zaměstnávala tisíce lidí, je už minulost. Odstěhovala se za producenty surovin, na druhou stranu tu vzniká množství malých firem, které uspějí s chytrým nápadem i na světovém trhu,” potvrdil generální ředitel VÚTS Miroslav Václavík. Jako příklad uvedl společnost Vertex z Litomyšle, která vyrábí speciální tkaninu do omítek a dokáže zajistit až polovinu celosvětové spotřeby. Textilie se zpracovává na speciálním tryskovém stavu z libereckého výzkumu.

Povzbudivé je i to, že zatímco v minulých letech tvořili převážnou část odbytu VÚTS zahraniční zákazníci, v 90. letech to bylo až 80 %, nyní mají čím dál větší zájem o technické novinky české firmy. Budoucnost českého průmyslu je v oblasti strojírenského výzkumu a výroby v chytrých nápadech, spolehlivosti a rychlé reakci na zákazníkovu potřebu.

Nové centrum za evropské peníze

Otevřením nového centra Liberec navázal na šedesátiletou historii zdejšího Výzkumného ústavu textilních strojů, který patentoval řadu světově uznávaných vynálezů, například v oblasti tryskových stavů, bezvřetenového předení či technologie výroby netkaných textilií.

Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec je prvním pracovištěm svého typu v České republice, které vzniklo v rámci OP VaVpI. Zároveň s ním tu bylo za podpory ministerstva průmyslu a obchodu ČR otevřeno i aplikační centrum laserových obráběcích zařízení.

Na co se výzkum zaměří?

Především na snížení energetické náročnosti strojů, což je podle odborníků úkol pro budoucí desetiletí. „Po nás výzkumnících se žádá, aby byly stroje mnohem výkonnější, ale zároveň aby splňovaly přísné nároky na nižší hlučnost a ekologii, což je samozřejmě v určitém rozporu. A právě ten, kdo bude umět tento konflikt vyřešit, má šanci na trhu uspět,” zdůraznil ředitel Miroslav Václavík.

Sloužit k tomu bude nejen hala, kde se budou vyrábět a testovat prototypy i hotové stroje, vytvořené přímo na míru zákazníkovi, ale i špičkové laboratoře. Testovat se tu budou kromě hluku například i extrémní tepelné podmínky. Jiné teploty snesou stroje na Sibiři, jiné v Brazílii.

V dalším ze čtyř špičkově vybavených pracovišť se sledují nejen akustické parametry interiérů vozů, ale dokonce i jednotlivých částí zařízení. Například tu změří, kolik hluku dokáže vstřebat sedačka. Objekt je navíc konstruován tak, aby se testování ani v nejmenším nedotkly vnější vlivy. Laboratoře jsou na speciálním podloží a je to vlastně stavba uvnitř stavby.

Výzkumný ústav navíc nabízí šanci absolventům strojních oborů či mechatroniky, a to nejen doktorandům TUL, ale i dalších technických škol. Z původních 155 chtějí jejich počet navýšit jen do příštího roku o dalších čtyřicet.

O společnosti

Společnost VÚTS, a.s. byla založena v roce 1951 pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů. Za dobu své existence se zapsala do povědomí světového textilního strojírenství zejména unikátním vynálezem tryskového způsobu tkaní, mnoha patenty na bezvřetenové předení, technologií výroby netkaných textilií a řadou textilních strojů a dalších zařízení.

V oblasti textilního strojírenství je VÚTS dále aktivně činná, a to jak ve výzkumu, a vývoji, tak i v zajištění výroby vyvíjených zařízení např. vzduchových a vodních tryskových stavů, které jsou určeny pro tkaní technických tkanin, zejména skelných vláken. Od poloviny 90.tých let minulého století společnost diverzifikovala své činnosti a oborové zaměření, výrazně se orientuje na oblast strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl, a to především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. VÚTS se dále zabývá automatizací, vývojem, konstrukcí a stavbou speciálních jednoúčelových strojů, manipulátorů, dopravníků a testovacích zařízení zejména pro dodavatele automobilového průmyslu. VÚTS, a.s. disponuje vlastními výrobními kapacitami pro zajištění prototypové a malosériové výroby strojních dílů, strojů a zařízení.

www.vuts.cz

 

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

Věda a byznys jako motor pro inovace

Diskusní fórum „Věda a byznys jako motor pro inovace“ proběhlo 29. května 2014 v Lichtenštejnském paláci na Kampě. Do diskuze se zapojil Werner Böhler, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung v České republice a na Slovensku, Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a Jürgen Rüttgers, bývalý ministerský předseda a ministr pro vzdělávání, vědu a technologie Spolkové republiky Německo. Akci moderoval Petr Šimůnek z magazínu Forbes.

Pavel Bělobrádek ve své řeči shrnul hlavní nedostatky na ose věda – byznys:

1. chybí nám dravost a ochota jít do rizika,
2. vzdělávací systém neprodukuje potřebné síly, ba naopak,
3. nemáme dlouhodobou koncepci.

Věda se podle něj nemá řídit, ale státní peníze do vědy a výzkumu ano. Je třeba určit 2-3 hlavní oblasti a tam směřovat více prostředků. Hlavní poselství z příspěvku Pavla Bělobrádka zní: “Je třeba investovat do stavitelů, ne do staveb. Potřebujeme kvalitní lidské zdroje.“

Martin Podařil, AVO