Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Textilní velmoc? Ano, ale výzkumná

„Textilní výroba v masivním měřítku, která tady zaměstnávala tisíce lidí, je už minulost. Odstěhovala se za producenty surovin, na druhou stranu tu vzniká množství malých firem, které uspějí s chytrým nápadem i na světovém trhu,” potvrdil generální ředitel VÚTS Miroslav Václavík. Jako příklad uvedl společnost Vertex z Litomyšle, která vyrábí speciální tkaninu do omítek a dokáže zajistit až polovinu celosvětové spotřeby. Textilie se zpracovává na speciálním tryskovém stavu z libereckého výzkumu.

Povzbudivé je i to, že zatímco v minulých letech tvořili převážnou část odbytu VÚTS zahraniční zákazníci, v 90. letech to bylo až 80 %, nyní mají čím dál větší zájem o technické novinky české firmy. Budoucnost českého průmyslu je v oblasti strojírenského výzkumu a výroby v chytrých nápadech, spolehlivosti a rychlé reakci na zákazníkovu potřebu.

Nové centrum za evropské peníze

Otevřením nového centra Liberec navázal na šedesátiletou historii zdejšího Výzkumného ústavu textilních strojů, který patentoval řadu světově uznávaných vynálezů, například v oblasti tryskových stavů, bezvřetenového předení či technologie výroby netkaných textilií.

Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec je prvním pracovištěm svého typu v České republice, které vzniklo v rámci OP VaVpI. Zároveň s ním tu bylo za podpory ministerstva průmyslu a obchodu ČR otevřeno i aplikační centrum laserových obráběcích zařízení.

Na co se výzkum zaměří?

Především na snížení energetické náročnosti strojů, což je podle odborníků úkol pro budoucí desetiletí. „Po nás výzkumnících se žádá, aby byly stroje mnohem výkonnější, ale zároveň aby splňovaly přísné nároky na nižší hlučnost a ekologii, což je samozřejmě v určitém rozporu. A právě ten, kdo bude umět tento konflikt vyřešit, má šanci na trhu uspět,” zdůraznil ředitel Miroslav Václavík.

Sloužit k tomu bude nejen hala, kde se budou vyrábět a testovat prototypy i hotové stroje, vytvořené přímo na míru zákazníkovi, ale i špičkové laboratoře. Testovat se tu budou kromě hluku například i extrémní tepelné podmínky. Jiné teploty snesou stroje na Sibiři, jiné v Brazílii.

V dalším ze čtyř špičkově vybavených pracovišť se sledují nejen akustické parametry interiérů vozů, ale dokonce i jednotlivých částí zařízení. Například tu změří, kolik hluku dokáže vstřebat sedačka. Objekt je navíc konstruován tak, aby se testování ani v nejmenším nedotkly vnější vlivy. Laboratoře jsou na speciálním podloží a je to vlastně stavba uvnitř stavby.

Výzkumný ústav navíc nabízí šanci absolventům strojních oborů či mechatroniky, a to nejen doktorandům TUL, ale i dalších technických škol. Z původních 155 chtějí jejich počet navýšit jen do příštího roku o dalších čtyřicet.

O společnosti

Společnost VÚTS, a.s. byla založena v roce 1951 pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů. Za dobu své existence se zapsala do povědomí světového textilního strojírenství zejména unikátním vynálezem tryskového způsobu tkaní, mnoha patenty na bezvřetenové předení, technologií výroby netkaných textilií a řadou textilních strojů a dalších zařízení.

V oblasti textilního strojírenství je VÚTS dále aktivně činná, a to jak ve výzkumu, a vývoji, tak i v zajištění výroby vyvíjených zařízení např. vzduchových a vodních tryskových stavů, které jsou určeny pro tkaní technických tkanin, zejména skelných vláken. Od poloviny 90.tých let minulého století společnost diverzifikovala své činnosti a oborové zaměření, výrazně se orientuje na oblast strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl, a to především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. VÚTS se dále zabývá automatizací, vývojem, konstrukcí a stavbou speciálních jednoúčelových strojů, manipulátorů, dopravníků a testovacích zařízení zejména pro dodavatele automobilového průmyslu. VÚTS, a.s. disponuje vlastními výrobními kapacitami pro zajištění prototypové a malosériové výroby strojních dílů, strojů a zařízení.

www.vuts.cz