Monthly Archives: July 2014

Výklad nového Rámce a GBER pohledem AVO

Od 1.7. 2014 vstoupil v Evropské Unii v platnost předpis o blokových výjimkách (GBER) a Rámec společenství pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Asociace výzkumných organizací (AVO) oba dokumenty detailně analyzovala a vítá nová pravidla pro oblast VaVaI, která jsou pokračováním trendu předchozích předpisů. V nových dokumentech se upravují pravidla pro podporu firemního výzkumu, kdy inovační firmy mohou získat až 90 % podpory na své výzkumné a vývojové aktivity.

Zároveň byly Rámcem stanoveny nové podmínky pro fungování výzkumných organizací, které prohlubují a upřesňují možnosti podnikání v oblasti služeb ve výzkumu a vývoji pro výzkumné organizace. Jako podstatná změna se jeví limit 20% nákladů na ekonomické aktivity výzkumných organizací, které je možné kofinancovat z veřejných prostředků. Výzkumným organizacím to umožňuje i zařízení nakupovaná za dotace využít ke komerčním aktivitám při účtování plných tržních cen a tedy získávat prostředky na kofinancování výzkumných aktivit.

IMG_9114s

Dalšími výraznými změnami je např. odstranění povinnosti investovat veškerý vytvořený zisk výzkumných organizací zpět do společnosti, nebo změna definice Výzkumných organizací na Organizace pro výzkum a šíření znalostí, což je jasná deklarace podpory vzdělávání souvisejícího s VaVaI aktivitami.

Evropská komise těmito novými pravidly jasně deklaruje podporu aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím, které by měly přinášet další podporu konkurenceschopnosti evropským firmám a organizacím. AVO se domnívá, že se v nových pravidlech nenaplnily některé obavy z přílišné restrikce podmínek, které byly signalizovány před zveřejněním (a proti kterým AVO několik měsíců razantně protestovala a jednala o jejich nebezpečí s českými i evropskými orgány) a nová pravidla umožní plynulou návaznost činnosti výzkumných organizací bez potřeby razantních změn v systému státní podpory. 

Ing. Libor Kraus – prezident AVO

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dohoda Evropské komise a Evropského investičního fondu o programu COSME podpoří MSP

Evropská komise a Evropský investiční fond (EIF) podepsaly 22. 7. dohodu, která malým a středním podnikům (MSP) v Evropě brzy umožní přístup k dalším až 25 miliardám eur na financování jejich potřeb. Slavnostní podpis dohody proběhne pod záštitou nově jmenovaného komisaře pro průmysl a podnikání Ferdinanda Nelli Ferociho.

V rozpočtu programu COSME je na finanční nástroje pro MSP vyhrazena částka 1,3 miliardy eur. Ta umožní MSP využít díky pákovému efektu finanční prostředky v celkové výši 25 miliard eur. V nadcházejících sedmi letech tak dojde totiž k mobilizaci dalších prostředků od finančních zprostředkovatelů. Dohoda koncem roku 2014 umožní financovat kapitál a dluhovou službu v rámci Programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME). EIF na základě podpisu dohody zveřejní v příštích týdnech otevřenou výzvu k vyjádření zájmu, v jejímž rámci se mohou přihlásit finanční instituce (banky, záruční instituce, fondy atd.) splňující stanovené podmínky. EIF po důkladné analýze vybere finanční zprostředkovatele, kteří budou moci poskytovat nové finanční prostředky evropským MSP ze všech odvětví.

Komisař pro průmysl a podnikání Ferdinando Nelli Feroci řekl: „Program COSME evropským MSP brzy umožní přístup k dalším až 25 miliardám eur, ať již ve formě úvěrových záruk nebo kapitálu. Je to významná součást naší snahy řešit dobře známé potíže, které MSP mají při získávání úvěrů. Dnešní podpis dohody je důkazem, že Evropská komise je pevně odhodlána pomoci evropským malým a středním podnikům k prosperitě. Vzniká v nich 85 % nových pracovních míst a jsou základem hospodářství EU.

Výkonný ředitel EIF Pier Luigi Gilibert dodal: Program COSME Evropskému investičnímu fondu v následujících sedmi letech umožní poskytnout podporu ještě více MSP. Jeho úspěšný předchůdce, program pro konkurenceschopnost a inovace, umožnil financování malých a středních podniků ve výši cca 20 miliard eur a pomohl podpořit přes milion pracovních míst. Chceme tak pokračovat ve zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování, a tím k růstu hospodářství i zaměstnanosti v Evropě.

eif

21 miliard eur záruk pro malé a střední podniky

Program COSME bude fungovat prostřednictvím finančních záruk pro banky, tak aby mohly MSP poskytnout více úvěrů, resp. finančního leasingu. Vliv programu COSME je výrazně znásoben pákovým efektem, protože 1 euro záruky umožní MSP financování až ve výši 30 eur. K penězům se tak dostane řada MSP, které by jinak na finanční prostředky kvůli nedostatečnému zajištění nedosáhly.

Předpokládá se, že půjčky, zaštítěné programem COSME, získá až 330 000 MSP, a to v celkové výši až 21 miliard eur. Na základě zkušeností získaných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (předchůdce programu COSME) se očekává, že 90 % příjemců bude mít maximálně 10 zaměstnanců a průměrná výše zajištěné půjčky bude cca 65 000 eur. Přesně to je kategorie malých a středních podniků, která má se získáváním finančních prostředků největší potíže.

4 miliardy eur pro růst a rozšiřování malých a středních podniků

Část rozpočtu programu COSME bude investována i do fondů poskytujících rizikový kapitál MSP ve fázi rozšiřování, zejména pak MSP s přeshraničními aktivitami. Správci fondu budou fungovat na komerčním základě. Investice tak půjdou MSP s nejvyšším potenciálem růstu. Kapitál s celkovým objemem investic až 4 miliardy eur by mělo získat zhruba 500 firem. Zároveň by to mělo přilákat další prostředky spolufinancováním z jiných veřejných a soukromých zdrojů.

Přístup k finančním prostředkům z EU

Portál „Přístup k finančním prostředkům z EU“ poskytuje přehledné, úplné a aktuální informace o tom, jako mohou podnikatelé a MSP získat v příštích sedmi letech přes 100 milionů eur v rámci různých unijních programů. Na portálu je podrobně uvedeno, jak mohou malé a střední podniky žádat o finanční prostředky s podporou EU u jedné z cca 1 000 bank, resp. jiných finančních institucí. Portál je k dispozici ve všech jazycích EU a je přístupný všem členským státům a kandidátským zemím.

Souvislosti

Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) probíhá v letech 2014 až 2020. Má plánovaný rozpočet 2,3 miliardy eur. Díky pákovému efektu je schopen generovat až 25 miliard eur. Malým a středním podnikům umožní lepší přístup k financování a usnadní jim přístup na trhy. Zároveň podpoří i podnikatelskou kulturu. Program vychází z úspěšného rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, který v letech 2007–2013 pomohl více než 328 000 MSP získat půjčky ve výši přes 16 miliard eur a rizikový kapitál cca 2,8 miliardy eur.

Program COSME

zdroj: europa.eu

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Neil deGrasse Tyson se fyziky nebojí :)

061

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Interní audit 2.0 může výzkumné ústavy provázet změnou

Společnost EY realizovala ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. (VÚZT) pilotní projekt, během něhož využila principy svého konceptu moderního Interního auditu 2.0 pro hodnocení vnitřního řídicího a kontrolního systému. Tento přístup se zaměřuje na hledání a využití potenciálu pro další rozvoj organizace, nikoliv na pouhé nalézání nedostatků. VÚZT tak může výsledky projektu použít pro nastartování potřebných změn a svou další transformaci.

Smyslem projektu bylo vyzkoušet, zda se principy řízení a kontroly, které fungují v komerčních společnostech, dají aplikovat do státních a navíc výzkumných organizací, tedy do sféry, která je prozatím v podstatě nekomerční. „Průběh a výsledky projektu prokázaly, že přístup k internímu auditu, který nelpí na formulářích a směrnicích, ale zaměřuje se na potřeby auditované oblasti a vedení společností, je důležitým prvkem jakékoliv společnosti či organizace, včetně veřejných výzkumných, pokud je koncipován jako užitečná služba pro vlastníky a management. Vzhledem k zaměření na hledání potenciálu rozvoje je vhodný především v dobách transformace a změn,“ vysvětluje podstatu nového konceptu Josef Severa, partner pro oblast služeb interního auditu EY ve střední a jihovýchodní Evropě.

Vlastní projekt probíhal tak, že na základě cílené diagnostiky bylo zhodnocení řídicího a kontrolního systému směrováno do oblastí strategie, způsobu řízení ústavu, projektového řízení a řízení lidských zdrojů. Hlavními auditními technikami byly rozhovory a workshopy se zaměstnanci (tzv. konzultační auditing), které nepotřebují tvrdé ujišťování, ale soustředí se na změnu a její implementaci. Z workshopů s širším vedením VÚZT pak vyplynula největší potřeba změny v plánování vytížení zaměstnanců, získání uplatnění VÚZT v tzv. jiné a další činnosti a motivaci lidí. Další úsilí nad tvorbou akčního plánu změny bylo proto směrováno při zapojení vedení a zástupců VÚZT do těchto bodů.

Marek Světlík, ředitel VÚZT, hodnotí přínosy pilotního projektu: „Moderní výzkumné organizace se flexibilně přizpůsobují požadavkům trhu a mimo výzkumné činnosti rozšiřují také podnikatelskou kulturu a otevřenost ke změnám. Naše organizace prochází od roku 2013 podobnými změnami a zavedla mimo jiné projektové řízení organizace. V průběhu realizace projektu v našem výzkumném ústavu jsme se zaměřili na oblasti strategického plánování, řízení priorit a projektové řízení výzkumných úkolů. Výsledky pilotního projektu předčily očekávání především v oblasti zlepšení projektového řízení a nastavení motivačního systému. Výsledky spolupráce s firmou EY uplatníme v budoucnu také v transferu znalostí do aplikační sféry, což považuji za jeden z klíčových faktorů zvýšení konkurenceschopnosti naší organizace v dalším období.“

O Interním auditu 2.0

Interní audit 2.0 je novým trendem, který směřuje k větší užitečnosti pro byznys. Je to výzva jak pro management, který efektivněji využije firemní zdroje, tak pro interní auditory, kteří mohou zastávat výrazně zajímavější práci s podstatně větší odpovědností. Interní audit 2.0 je takový výkon interního auditu, který je zaměřen na dosažení maximálně dostupné pozitivní změny, a to co nejefektivnějšími prostředky. Pokud je nejefektivnějším řešením dané situace převzetí odpovědnosti auditora za implementaci změny, je to možné, při respektování dojednaných pravidel.

O VÚZT

Výzkumný ústav zemědělské techniky je veřejná výzkumná instituce s dlouholetou zkušeností v oblasti výzkumu a inovací v oborech technika a technologie, logistika, energetika, ekologie a příbuzných vědních oborech. Jen za posledních pět let se pracovníci VÚZT, v. v. i. úspěšně podíleli na řešení velkého počtu výzkumných projektů, vytvořili několik desítek užitných vzorů a patentů, vyvinuli na dvě desítky softwarových řešení, zpracovali několik ověřených technologií a vydali řadu certifikovaných metodik, odborných knih a dalších publikací.

O EY

EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního
a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Na podzim startuje vzdělávací kurz pro inovační firmy

V říjnu a listopadu letošního roku proběhne specializovaný vzdělávací kurz zaměřený na oblast inovací. Kurz je určen především pro firmy, které se zabývají vývojem vlastních produktů, spolupracují s výzkumnou sférou a inovace jsou pro ně nedílnou součástí firemní strategie.

Projekt „Inovace do praxe“ (CZ.1.07/3.2.04/05.0024) realizuje Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Přípravu kurzu a také samotné přednášky mají na starosti zkušení odborníci, kteří se v oblasti inovací pohybují řadu let, mimo jiné Jiří Malůšek (expert patentové a známkové kanceláře Kania Sedlák Smola), Dagmar Vávrová (vedoucí útvaru transferu technologií VUT v Brně), Patrik Reichl (ředitel regionální kanceláře CzechInvest), Milan Venclík (spoluzakladatel JIC a spoluautor projektů jako CEITEC či ICRC) nebo Eva Janouškovcová (ředitelka centra transferu technologií Masarykovy univerzity).

Inovativní firmy nemají dostatek zkušeností

„Ve stále ještě nevyzrálém podnikatelském prostředí v ČR existuje mnoho bariér pro inovativní podnikání. Celá řada potenciálně úspěšných podnikatelských záměrů či nápadů tak zbytečně končí již ve fázi myšlenky. Mnohdy zajímavé projekty čelí řadě rizik. Jedním z nejpalčivějších problémů je nedostatek znalostí a zkušeností o podnikání, inovacích či trendech v oboru. Z tohoto důvodu se inovativní firmy snažíme podporovat formou zkvalitňování lidských zdrojů,“ vysvětlil ředitel BIC Brno Karel Kouřil důvod vzniku nového kurzu.

Pět vzdělávacích modulů pomůže zkvalitnit lidské zdroje

Kurz zahrnuje pět jednodenních vzdělávacích modulů. První modul „Předvídání vývoje technologií“ (Technology Foresight) se bude zabývat například metodami a technikami předvídání a prognózování či konkrétními praktickými příklady. Druhý modul „Financování inovací“ přiblíží Strukturální fondy do roku 2020, daňové odpočty na VaV či mezinárodní programy, jako je Horizont 2020. Třetí modul „Marketing a obchod – umění prodat inovaci“ pojedná například o specificích obchodu s VaV produkty nebo ukáže, jak správně sestavit obchodní či marketingový plán.

Ve čtvrtém modulu „Jak ochránit inovace“ se účastníci dozvědí, jak ochránit průmyslové vlastnictví
a inovační proces, co jsou to patenty, průmyslové vzory či ochranné známky, jak je využívat nebo jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední pátý modul „Transfer technologií a komercializace“ představí nástroje pro efektivní transfer technologií a komercializace, řízení a specifika spolupráce s výzkumnými institucemi či uvede nejrůznější příklady úspěšně realizovaných transferů.

Více informací rád poskytne: Ing. Petr Majer (mobil: +420 607 542 728, e-mail: majer@bicbrno.cz)

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kafemlejnek mele z posledního

Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.

foto TZ Kafemlejnek3

Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.

V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.

Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“

foto TZ Kafemlejnek1

Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.

AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Špičkový základní výzkum představen investorům

10 držitelů grantů Proofof-Concept Evropské rady pro výzkum (ERC) představilo minulý týden své inovativní nápady investorům. 

Evropa produkuje velmi dobré vědce, ale těm často chybí dovednosti, podpora a zdroje na to, aby mohli svůj nápad dostat z laboratoře a trh.

Jedním z klíčových prvků je schopnost demonstrovat komerční potenciál nápadu, dalším pak získání potřebného kapitálu. Do třetice je potřeba mít správný tah na bránu. Všechny tyto prvky obsahuje tzv. elevator pitch, ve kterém mají rádoby podnikatelé tři minuty na vysvětlení svých myšlenek a přesvědčení investorů.

Ukázka elevator pitche (Utah State University winner 2010):

Něco podobného se událo minulý týden na zasedání European Research Council (ERC), kdy devět vítězů grantů ERC Proof-of Concept bylo nejprve proškoleno a následně byli vyzváni, aby předložili své nápady investorům v již zmíněném elevator-pitchi.

Projekty se týkaly široké škály technologií, od 3D tiskových nástrojů pro nanostruktury až po enzymy schopné rozpoznat nukleotidové sekvence v RNA molekulách. Vítězem se stal Alberto Broggi, profesor na univerzitě v Parmě, který vyvinul nízkonákladový 3D senzor, následovaný Armaganem Kocerem, odborným asistentem na katedře neurovědy na University Medical Center Groningen, který uspěl se svým projektem rozvíjejícím cílený transport léčiv do systému.

Držitelé grantů se naučili, jak projekty úspěšně prezentovat i pod velkým tlakem a pak se také zapojili do širší politické diskuze o pomalém a riskantním procesu dostávání nových nápadů na trh.

Diskuze se zúčastnil také JeanPierre Bourguignon, předseda ERC, Peter Gudmundson, prezident Royal Institute of Technology, Laura Montagna, ředitelka výzkumného centra SKF a RobertJan Smits, generální ředitel DG Research and Innovation v Evropské komisi.

erc blog

Jean-Pierre Bourguignon a Robert-Jan Smits

 

Co je tak těžkého na tom dostat dobré nápady na trh?

Výzkumníci nemohou dělat všechno. V první řadě je třeba se soustředit na výzkum. Ale zdá se nevyhnutelné, že se výzkumníci musí zaměřit také na duševní vlastnictví a obchodní aspekty svých projektů. Držitel PoC grantu Kocer řekl, že vědci vedle sebe potřebují lidi, kteří se starají o podnikání a ochranu duševního vlastnictví, protože tyto starosti mohou odvádět pozornost od skutečného výzkumu.

Ne všechny vysoké školy a výzkumné ústavy mají dobře fungující centra transferu technologií (CTT) a vědci jsou často vtaženi do procesu, o kterém toho mnoho neví. Na to myslí Evropská komise financováním základních obchodních a právních vzdělávacích programů pro slibné výzkumné pracovníky, kteří chtějí dostat své nápady na trh, ale chybí jim potřebné knowhow.

Univerzity by měly svým výzkumným pracovníkům více pomáhat uspět. V současné době evropské vysoké školy nenabízejí mnoho podnětů nebo podpory spolupráce s průmyslem. Vědci jsou odměňováni za publikování v nejlepších časopisech čím lepší časopis, tím vyšší odměna a pak se bojí spolupracovat s průmyslem, protože jim to může být na škodu v jejich akademické kariéře.

Peter Gudmundson i RobertJan Smits argumentovali, že evropské univerzity by se měly pokusit překonat tuto kulturní bariéru a vytvořit nový systém odměňování. V opačném případě budou dobré nápady živořit v temných knihovnách a on-line databázích.

“Vysoké školy a výzkumní pracovníci potřebují systém odměňování, který zohlední ochotu riskovat komercializaci jejich nápadů”, řekl Smits. Dodal také, že je potřeba více platforem mezi akademickou obcí a průmyslem.

Získání větší ekonomické hodnoty ze základního výzkumu

Je pravdou, že mnozí vědci se domnívají, že musí učinit volbu mezi akademickou kariérou a bohatstvím. Navíc, mnoho z nich je konzervativních a pohlížejí na podnikání jako na velmi riskantní záležitost. Granty PoC se snaží překonat tyto mylné představy a umožňují vynikajícím vědcům otestovat jejich nápady nebo postavit prototypy, aby mohli svůj výzkum ověřit.

“Stát se slavným profesorem a zbohatnout při tom, může jít ruku v ruce”, řekl Smits. Tyto situace se vzájemně nevylučují, ale systém odměn v akademickém světě se musí změnit a univerzity musí více spolupracovat s průmyslem. Jen pak můžeme očekávat stejnou dychtivost k rozvoji podnikání jako v USA.

Kromě toho, vysoké školy musí být otevřenější a odstranit rozdělení na profesory a studenty, řekl Bourguignon. Lidská interakce je velmi důležitá a vzdělávací systém se musí změnit, aby se tento faktor dostal do hry.

“Výzkumníci mohou mít potřebnou motivaci a invenci, ale také je třeba zažít překážky a omezení, kterým se v průmyslu čelí”, řekla Montagna. Firmy si nemohou dělat všechno sami, potřebují partnery, kteří se dokážou přizpůsobit rytmu průmyslu.

Gudmundson poukázal na to, že univerzity musí přijmout podnikatelskou kulturu, která umožní vytváření více start-upů a začínajících podniků, jejichž cílem bude dosáhnout na globální trh. Evropa by si mohla vzít příklad z malých zemí, které jsou nuceni tímto způsobem přemýšlet.

zdroj: http://www.sciencebusiness.net

Leave a comment

Filed under Uncategorized