Od 1.7. 2014 vstoupil v Evropské Unii v platnost předpis o blokových výjimkách (GBER) a Rámec společenství pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Asociace výzkumných organizací (AVO) oba dokumenty detailně analyzovala a vítá nová pravidla pro oblast VaVaI, která jsou pokračováním trendu předchozích předpisů. V nových dokumentech se upravují pravidla pro podporu firemního výzkumu, kdy inovační firmy mohou získat až 90 % podpory na své výzkumné a vývojové aktivity.
Zároveň byly Rámcem stanoveny nové podmínky pro fungování výzkumných organizací, které prohlubují a upřesňují možnosti podnikání v oblasti služeb ve výzkumu a vývoji pro výzkumné organizace. Jako podstatná změna se jeví limit 20% nákladů na ekonomické aktivity výzkumných organizací, které je možné kofinancovat z veřejných prostředků. Výzkumným organizacím to umožňuje i zařízení nakupovaná za dotace využít ke komerčním aktivitám při účtování plných tržních cen a tedy získávat prostředky na kofinancování výzkumných aktivit.
Dalšími výraznými změnami je např. odstranění povinnosti investovat veškerý vytvořený zisk výzkumných organizací zpět do společnosti, nebo změna definice Výzkumných organizací na Organizace pro výzkum a šíření znalostí, což je jasná deklarace podpory vzdělávání souvisejícího s VaVaI aktivitami.
Evropská komise těmito novými pravidly jasně deklaruje podporu aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím, které by měly přinášet další podporu konkurenceschopnosti evropským firmám a organizacím. AVO se domnívá, že se v nových pravidlech nenaplnily některé obavy z přílišné restrikce podmínek, které byly signalizovány před zveřejněním (a proti kterým AVO několik měsíců razantně protestovala a jednala o jejich nebezpečí s českými i evropskými orgány) a nová pravidla umožní plynulou návaznost činnosti výzkumných organizací bez potřeby razantních změn v systému státní podpory.
Evropská komise a Evropský investiční fond (EIF) podepsaly 22. 7. dohodu, která malým a středním podnikům (MSP) v Evropě brzy umožní přístup k dalším až 25 miliardám eur na financování jejich potřeb. Slavnostní podpis dohody proběhne pod záštitou nově jmenovaného komisaře pro průmysl a podnikání Ferdinanda Nelli Ferociho.
V rozpočtu programu COSME je na finanční nástroje pro MSP vyhrazena částka 1,3 miliardy eur. Ta umožní MSP využít díky pákovému efektu finanční prostředky v celkové výši 25 miliard eur. V nadcházejících sedmi letech tak dojde totiž k mobilizaci dalších prostředků od finančních zprostředkovatelů. Dohoda koncem roku 2014 umožní financovat kapitál a dluhovou službu v rámci Programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME). EIF na základě podpisu dohody zveřejní v příštích týdnech otevřenou výzvu k vyjádření zájmu, v jejímž rámci se mohou přihlásit finanční instituce (banky, záruční instituce, fondy atd.) splňující stanovené podmínky. EIF po důkladné analýze vybere finanční zprostředkovatele, kteří budou moci poskytovat nové finanční prostředky evropským MSP ze všech odvětví.
Komisař pro průmysl a podnikání Ferdinando Nelli Feroci řekl: „Program COSME evropským MSP brzy umožní přístup k dalším až 25 miliardám eur, ať již ve formě úvěrových záruk nebo kapitálu. Je to významná součást naší snahy řešit dobře známé potíže, které MSP mají při získávání úvěrů. Dnešní podpis dohody je důkazem, že Evropská komise je pevně odhodlána pomoci evropským malým a středním podnikům k prosperitě. Vzniká v nich 85 % nových pracovních míst a jsou základem hospodářství EU.“
Výkonný ředitel EIF Pier Luigi Gilibert dodal: „Program COSME Evropskému investičnímu fondu v následujících sedmi letech umožní poskytnout podporu ještě více MSP. Jeho úspěšný předchůdce, program pro konkurenceschopnost a inovace, umožnil financování malých a středních podniků ve výši cca 20 miliard eur a pomohl podpořit přes milion pracovních míst. Chceme tak pokračovat ve zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování, a tím k růstu hospodářství i zaměstnanosti v Evropě.“
21 miliard eur záruk pro malé a střední podniky
Program COSME bude fungovat prostřednictvím finančních záruk pro banky, tak aby mohly MSP poskytnout více úvěrů, resp. finančního leasingu. Vliv programu COSME je výrazně znásoben pákovým efektem, protože 1 euro záruky umožní MSP financování až ve výši 30 eur. K penězům se tak dostane řada MSP, které by jinak na finanční prostředky kvůli nedostatečnému zajištění nedosáhly.
Předpokládá se, že půjčky, zaštítěné programem COSME, získá až 330 000 MSP, a to v celkové výši až 21 miliard eur. Na základě zkušeností získaných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (předchůdce programu COSME) se očekává, že 90 % příjemců bude mít maximálně 10 zaměstnanců a průměrná výše zajištěné půjčky bude cca 65 000 eur. Přesně to je kategorie malých a středních podniků, která má se získáváním finančních prostředků největší potíže.
4 miliardy eur pro růst a rozšiřování malých a středních podniků
Část rozpočtu programu COSME bude investována i do fondů poskytujících rizikový kapitál MSP ve fázi rozšiřování, zejména pak MSP s přeshraničními aktivitami. Správci fondu budou fungovat na komerčním základě. Investice tak půjdou MSP s nejvyšším potenciálem růstu. Kapitál s celkovým objemem investic až 4 miliardy eur by mělo získat zhruba 500 firem. Zároveň by to mělo přilákat další prostředky spolufinancováním z jiných veřejných a soukromých zdrojů.
Přístup k finančním prostředkům z EU
Portál „Přístup k finančním prostředkům z EU“ poskytuje přehledné, úplné a aktuální informace o tom, jako mohou podnikatelé a MSP získat v příštích sedmi letech přes 100 milionů eur v rámci různých unijních programů. Na portálu je podrobně uvedeno, jak mohou malé a střední podniky žádat o finanční prostředky s podporou EU u jedné z cca 1 000 bank, resp. jiných finančních institucí. Portál je k dispozici ve všech jazycích EU a je přístupný všem členským státům a kandidátským zemím.
Souvislosti
Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) probíhá v letech 2014 až 2020. Má plánovaný rozpočet 2,3 miliardy eur. Díky pákovému efektu je schopen generovat až 25 miliard eur. Malým a středním podnikům umožní lepší přístup k financování a usnadní jim přístup na trhy. Zároveň podpoří i podnikatelskou kulturu. Program vychází z úspěšného rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, který v letech 2007–2013 pomohl více než 328 000 MSP získat půjčky ve výši přes 16 miliard eur a rizikový kapitál cca 2,8 miliardy eur.
Společnost EY realizovala ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. (VÚZT) pilotní projekt, během něhož využila principy svého konceptu moderního Interního auditu 2.0 pro hodnocení vnitřního řídicího a kontrolního systému. Tento přístup se zaměřuje na hledání a využití potenciálu pro další rozvoj organizace, nikoliv na pouhé nalézání nedostatků. VÚZT tak může výsledky projektu použít pro nastartování potřebných změn a svou další transformaci.
Smyslem projektu bylo vyzkoušet, zda se principy řízení a kontroly, které fungují v komerčních společnostech, dají aplikovat do státních a navíc výzkumných organizací, tedy do sféry, která je prozatím v podstatě nekomerční. „Průběh a výsledky projektu prokázaly, že přístup k internímu auditu, který nelpí na formulářích a směrnicích, ale zaměřuje se na potřeby auditované oblasti a vedení společností, je důležitým prvkem jakékoliv společnosti či organizace, včetně veřejných výzkumných, pokud je koncipován jako užitečná služba pro vlastníky a management. Vzhledem k zaměření na hledání potenciálu rozvoje je vhodný především v dobách transformace a změn,“ vysvětluje podstatu nového konceptu Josef Severa, partner pro oblast služeb interního auditu EY ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vlastní projekt probíhal tak, že na základě cílené diagnostiky bylo zhodnocení řídicího a kontrolního systému směrováno do oblastí strategie, způsobu řízení ústavu, projektového řízení a řízení lidských zdrojů. Hlavními auditními technikami byly rozhovory a workshopy se zaměstnanci (tzv. konzultační auditing), které nepotřebují tvrdé ujišťování, ale soustředí se na změnu a její implementaci. Z workshopů s širším vedením VÚZT pak vyplynula největší potřeba změny v plánování vytížení zaměstnanců, získání uplatnění VÚZT v tzv. jiné a další činnosti a motivaci lidí. Další úsilí nad tvorbou akčního plánu změny bylo proto směrováno při zapojení vedení a zástupců VÚZT do těchto bodů.
Marek Světlík, ředitel VÚZT, hodnotí přínosy pilotního projektu: „Moderní výzkumné organizace se flexibilně přizpůsobují požadavkům trhu a mimo výzkumné činnosti rozšiřují také podnikatelskou kulturu a otevřenost ke změnám. Naše organizace prochází od roku 2013 podobnými změnami a zavedla mimo jiné projektové řízení organizace. V průběhu realizace projektu v našem výzkumném ústavu jsme se zaměřili na oblasti strategického plánování, řízení priorit a projektové řízení výzkumných úkolů. Výsledky pilotního projektu předčily očekávání především v oblasti zlepšení projektového řízení a nastavení motivačního systému. Výsledky spolupráce s firmou EY uplatníme v budoucnu také v transferu znalostí do aplikační sféry, což považuji za jeden z klíčových faktorů zvýšení konkurenceschopnosti naší organizace v dalším období.“
O Interním auditu 2.0
Interní audit 2.0 je novým trendem, který směřuje k větší užitečnosti pro byznys. Je to výzva jak pro management, který efektivněji využije firemní zdroje, tak pro interní auditory, kteří mohou zastávat výrazně zajímavější práci s podstatně větší odpovědností. Interní audit 2.0 je takový výkon interního auditu, který je zaměřen na dosažení maximálně dostupné pozitivní změny, a to co nejefektivnějšími prostředky. Pokud je nejefektivnějším řešením dané situace převzetí odpovědnosti auditora za implementaci změny, je to možné, při respektování dojednaných pravidel.
O VÚZT
Výzkumný ústav zemědělské techniky je veřejná výzkumná instituce s dlouholetou zkušeností v oblasti výzkumu a inovací v oborech technika a technologie, logistika, energetika, ekologie a příbuzných vědních oborech. Jen za posledních pět let se pracovníci VÚZT, v. v. i. úspěšně podíleli na řešení velkého počtu výzkumných projektů, vytvořili několik desítek užitných vzorů a patentů, vyvinuli na dvě desítky softwarových řešení, zpracovali několik ověřených technologií a vydali řadu certifikovaných metodik, odborných knih a dalších publikací.
O EY
EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního
a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost.
V říjnu a listopadu letošního roku proběhne specializovaný vzdělávací kurz zaměřený na oblast inovací. Kurz je určen především pro firmy, které se zabývají vývojem vlastních produktů, spolupracují s výzkumnou sférou a inovace jsou pro ně nedílnou součástí firemní strategie.
Projekt „Inovace do praxe“ (CZ.1.07/3.2.04/05.0024) realizuje Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Přípravu kurzu a také samotné přednášky mají na starosti zkušení odborníci, kteří se v oblasti inovací pohybují řadu let, mimo jiné Jiří Malůšek (expert patentové a známkové kanceláře Kania Sedlák Smola), Dagmar Vávrová (vedoucí útvaru transferu technologií VUT v Brně), Patrik Reichl (ředitel regionální kanceláře CzechInvest), Milan Venclík (spoluzakladatel JIC a spoluautor projektů jako CEITEC či ICRC) nebo Eva Janouškovcová (ředitelka centra transferu technologií Masarykovy univerzity).
Inovativní firmy nemají dostatek zkušeností
„Ve stále ještě nevyzrálém podnikatelském prostředí v ČR existuje mnoho bariér pro inovativní podnikání. Celá řada potenciálně úspěšných podnikatelských záměrů či nápadů tak zbytečně končí již ve fázi myšlenky. Mnohdy zajímavé projekty čelí řadě rizik. Jedním z nejpalčivějších problémů je nedostatek znalostí a zkušeností o podnikání, inovacích či trendech v oboru. Z tohoto důvodu se inovativní firmy snažíme podporovat formou zkvalitňování lidských zdrojů,“ vysvětlil ředitel BIC Brno Karel Kouřil důvod vzniku nového kurzu.
Pět vzdělávacích modulů pomůže zkvalitnit lidské zdroje
Kurz zahrnuje pět jednodenních vzdělávacích modulů. První modul „Předvídání vývoje technologií“ (Technology Foresight) se bude zabývat například metodami a technikami předvídání a prognózování či konkrétními praktickými příklady. Druhý modul „Financování inovací“ přiblíží Strukturální fondy do roku 2020, daňové odpočty na VaV či mezinárodní programy, jako je Horizont 2020. Třetí modul „Marketing a obchod – umění prodat inovaci“ pojedná například o specificích obchodu s VaV produkty nebo ukáže, jak správně sestavit obchodní či marketingový plán.
Ve čtvrtém modulu „Jak ochránit inovace“ se účastníci dozvědí, jak ochránit průmyslové vlastnictví
a inovační proces, co jsou to patenty, průmyslové vzory či ochranné známky, jak je využívat nebo jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední pátý modul „Transfer technologií a komercializace“ představí nástroje pro efektivní transfer technologií a komercializace, řízení a specifika spolupráce s výzkumnými institucemi či uvede nejrůznější příklady úspěšně realizovaných transferů.
Více informací rád poskytne: Ing. Petr Majer (mobil: +420 607 542 728, e-mail: majer@bicbrno.cz)
Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.
Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.
V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.
Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“
Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.
AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.
10 držitelů grantůProof–of-Concept Evropské radypro výzkum (ERC) představilominulý týden svéinovativní nápadyinvestorům.
Evropa produkuje velmi dobré vědce, ale těm často chybí dovednosti, podpora a zdroje na to, aby mohli svůj nápad dostat z laboratoře a trh.
Jedním z klíčových prvkůje schopnostdemonstrovatkomerční potenciál nápadu, dalšímpakzískání potřebného kapitálu. Do třetice je potřeba mít správný tah na bránu. Všechny tyto prvky obsahuje tzv. elevator pitch, ve kterém mají rádobypodnikatelétři minuty na vysvětlení svých myšlenekapřesvědčení investorů.
Ukázka elevator pitche (Utah State University winner 2010):
Něco podobného se událo minulýtýdenna zasedání European Research Council (ERC), kdydevětvítězů grantů ERCProof-of Concept bylo nejprve proškoleno a následně byli vyzváni, aby předložilisvé nápadyinvestorům v již zmíněném elevator-pitchi.
Projektyse týkalyširoké škály technologií, od3Dtiskovýchnástrojů pronanostruktury až po enzymyschopnérozpoznatnukleotidové sekvencevRNAmolekulách. Vítězem se stal AlbertoBroggi, profesorna univerzitěv Parmě, který vyvinul nízkonákladový 3Dsenzor, následovanýArmaganemKocerem, odborným asistentemna katedřeneurovědynaUniversityMedicalCenterGroningen, který uspěl se svýmprojektemrozvíjejícímcílený transport léčiv do systému.
Držitelégrantůse naučili, jak projekty úspěšně prezentovat i pod velkým tlakem a pak se také zapojili doširšípolitické diskuzeopomaléma riskantnímprocesu dostávání novýchnápadůna trh.
Diskuze se zúčastnil takéJean–Pierre Bourguignon, předsedaERC, PeterGudmundson, prezidentRoyal Institute of Technology, LauraMontagna, ředitelkavýzkumného centraSKFaRobert–Jan Smits, generální ředitelDG Research and InnovationvEvropské komisi.
Jean-Pierre Bourguignon a Robert-Jan Smits
Coje taktěžkého na tom dostatdobré nápadyna trh?
Výzkumnícinemohoudělat všechno. V první řaděje třebase soustředit na výzkum. Alezdá senevyhnutelné, že se výzkumníci musí zaměřit také naduševní vlastnictvíaobchodní aspektysvých projektů. DržitelPoCgrantuKocer řekl, ževědci vedle sebe potřebují lidi, kteří se starajíopodnikání aochranu duševního vlastnictví, protože tyto starosti mohouodvádět pozornost odskutečnéhovýzkumu.
Ne všechnyvysoké školy a výzkumné ústavymajídobřefungujícícentratransferu technologií(CTT) avědcijsou častovtaženi doprocesu, o kterém toho mnoho neví. Na to myslí Evropská komise financovánímzákladníchobchodnícha právních vzdělávacích programůproslibnévýzkumné pracovníky,kteříchtějí dostatsvé nápadyna trh, ale chybí jim potřebné know–how.
Univerzity by měly svýmvýzkumným pracovníkůmvíce pomáhat uspět. V současné doběevropskévysoké školynenabízejímnohopodnětůnebopodporyspolupráces průmyslem. Vědcijsou odměňováni zapublikovánívnejlepšíchčasopisech– čím lepšíčasopis, tím vyššíodměna–a pak se bojíspolupracovat sprůmyslem, protože jim to může být na škodu v jejich akademickékariéře.
PeterGudmundsoniRobert–Jan Smitsargumentovali, žeevropské univerzityby se měly pokusitpřekonat tutokulturníbariéruavytvořit novýsystém odměňování. V opačném případěbudoudobré nápadyživořitvtemnýchknihovnáchaon-linedatabázích.
“Vysoké školya výzkumní pracovnícipotřebujísystém odměňování, který zohlední ochotu riskovat komercializaci jejich nápadů”, řeklSmits. Dodal také, že je potřebavíceplatforem meziakademickou obcí a průmyslem.
Získánívětšíekonomické hodnotyzezákladního výzkumu
Je pravdou, žemnozívědci se domnívají, že musí učinit volbumeziakademickou kariérouabohatstvím.Navíc, mnoho z nich jekonzervativníchapohlížejí na podnikání jako na velmiriskantnízáležitost. GrantyPoCse snažípřekonat tytomylné představy a umožňujívynikajícímvědcůmotestovatjejich nápadynebo postavitprototypy, aby mohlisvůj výzkum ověřit.
“Státse slavnýmprofesoremazbohatnout při tom, můžejít rukuv ruce”, řeklSmits. Tyto situacese vzájemně nevylučují, alesystémodměnv akademickém světěse musí změnitauniverzity musívíce spolupracovats průmyslem. Jen pakmůžemeočekávatstejnou dychtivostk rozvojipodnikáníjako v USA.
Kromě toho, vysoké školymusí býtotevřenějšíaodstranitrozdělenínaprofesorya studenty, řeklBourguignon. Lidskáinterakceje velmi důležitáavzdělávací systémse musí změnit, aby se tento faktor dostal do hry.
“Výzkumnícimohoumítpotřebnoumotivaciainvenci, aletaké je třebazažítpřekážky a omezení, kterým se v průmyslu čelí”, řeklaMontagna. Firmy si nemohoudělatvšechno sami, potřebují partnery, kteříse dokážou přizpůsobitrytmuprůmyslu.
Gudmundsonpoukázal na to, že univerzity musípřijmoutpodnikatelskoukulturu, kteráumožnívytvářenívíce start-upů a začínajících podniků, jejichž cílem bude dosáhnout na globální trh. Evropa by si mohla vzít příklad z malýchzemí, kteréjsou nuceni tímto způsobem přemýšlet.
Asociace výzkumných organizací je členem Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Díky této participaci vám přinášíme aktuální znění programového dokumentu OP PIK 2014 – 2020, včetně jeho příloh, který byl dne 14. července 2014 schválen vládou ČR a následně dne 15. července 2014 zaslán Evropské komisi k posouzení.
Díky účasti AVO v procesu tvorby Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání vám přinášíme jeho aktuální verzi, která byla dne 9. července 2014 schválena vládou ČR (usnesení vlády č. 557) a následně dne 16. července 2014 zaslána Evropské komisi k posouzení. Přejeme příjemné prázdninové čtení (285 stránek).
MŠMT již oslovuje potenciální předkladatele projektů a v případě, že celkové odhadované náklady překročí hranici 100 mil. Kč, uvítali by úředníci zaslání krátké informace o tomto připravovaném projektu. Šablonu k vyplnění naleznete ZDE.
Před nedávnem vstoupily v platnost nové evropské předpisy pro výzkum, vývoj a inovace.
26. června 2014 bylo v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. L 187) publikováno nové Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, které dnem 1. července 2014 vstupuje v platnost a nahrazuje tak předchozí Nařízení (ES) č. 800/2008.
Následně dne 27. června 2014 byl v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. C 198) publikován nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací jako Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, které nahrazuje dosavadní Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).
AVO přivítalo rozšíření možností poskytování odborných služeb ve výzkumu, vývoji a inovacích, které umožňuje nové znění blokových výjimek a Rámce pro státní podporu VaVaI, které platí od 1.7. 2014 ve všech státech EU. Trochu nás mrzí obvyklé zaspání našich českých kompetentních orgánů v čele s RVVI, které nyní teprve zpracovávají vlastní výklad GBER a Rámce a zjišťují, co všechno v naší legislativě je v rozporu s novými evropskými předpisy.
„Textilní výroba v masivním měřítku, která tady zaměstnávala tisíce lidí, je už minulost. Odstěhovala se za producenty surovin, na druhou stranu tu vzniká množství malých firem, které uspějí s chytrým nápadem i na světovém trhu,” potvrdil generální ředitel VÚTS Miroslav Václavík. Jako příklad uvedl společnost Vertex z Litomyšle, která vyrábí speciální tkaninu do omítek a dokáže zajistit až polovinu celosvětové spotřeby. Textilie se zpracovává na speciálním tryskovém stavu z libereckého výzkumu.
Povzbudivé je i to, že zatímco v minulých letech tvořili převážnou část odbytu VÚTS zahraniční zákazníci, v 90. letech to bylo až 80 %, nyní mají čím dál větší zájem o technické novinky české firmy. Budoucnost českého průmyslu je v oblasti strojírenského výzkumu a výroby v chytrých nápadech, spolehlivosti a rychlé reakci na zákazníkovu potřebu.
Nové centrum za evropské peníze
Otevřením nového centra Liberec navázal na šedesátiletou historii zdejšího Výzkumného ústavu textilních strojů, který patentoval řadu světově uznávaných vynálezů, například v oblasti tryskových stavů, bezvřetenového předení či technologie výroby netkaných textilií.
Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec je prvním pracovištěm svého typu v České republice, které vzniklo v rámci OP VaVpI. Zároveň s ním tu bylo za podpory ministerstva průmyslu a obchodu ČR otevřeno i aplikační centrum laserových obráběcích zařízení.
Na co se výzkum zaměří?
Především na snížení energetické náročnosti strojů, což je podle odborníků úkol pro budoucí desetiletí. „Po nás výzkumnících se žádá, aby byly stroje mnohem výkonnější, ale zároveň aby splňovaly přísné nároky na nižší hlučnost a ekologii, což je samozřejmě v určitém rozporu. A právě ten, kdo bude umět tento konflikt vyřešit, má šanci na trhu uspět,” zdůraznil ředitel Miroslav Václavík.
Sloužit k tomu bude nejen hala, kde se budou vyrábět a testovat prototypy i hotové stroje, vytvořené přímo na míru zákazníkovi, ale i špičkové laboratoře. Testovat se tu budou kromě hluku například i extrémní tepelné podmínky. Jiné teploty snesou stroje na Sibiři, jiné v Brazílii.
V dalším ze čtyř špičkově vybavených pracovišť se sledují nejen akustické parametry interiérů vozů, ale dokonce i jednotlivých částí zařízení. Například tu změří, kolik hluku dokáže vstřebat sedačka. Objekt je navíc konstruován tak, aby se testování ani v nejmenším nedotkly vnější vlivy. Laboratoře jsou na speciálním podloží a je to vlastně stavba uvnitř stavby.
Výzkumný ústav navíc nabízí šanci absolventům strojních oborů či mechatroniky, a to nejen doktorandům TUL, ale i dalších technických škol. Z původních 155 chtějí jejich počet navýšit jen do příštího roku o dalších čtyřicet.
O společnosti
Společnost VÚTS, a.s. byla založena v roce 1951 pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů. Za dobu své existence se zapsala do povědomí světového textilního strojírenství zejména unikátním vynálezem tryskového způsobu tkaní, mnoha patenty na bezvřetenové předení, technologií výroby netkaných textilií a řadou textilních strojů a dalších zařízení.
V oblasti textilního strojírenství je VÚTS dále aktivně činná, a to jak ve výzkumu, a vývoji, tak i v zajištění výroby vyvíjených zařízení např. vzduchových a vodních tryskových stavů, které jsou určeny pro tkaní technických tkanin, zejména skelných vláken. Od poloviny 90.tých let minulého století společnost diverzifikovala své činnosti a oborové zaměření, výrazně se orientuje na oblast strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl, a to především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. VÚTS se dále zabývá automatizací, vývojem, konstrukcí a stavbou speciálních jednoúčelových strojů, manipulátorů, dopravníků a testovacích zařízení zejména pro dodavatele automobilového průmyslu. VÚTS, a.s. disponuje vlastními výrobními kapacitami pro zajištění prototypové a malosériové výroby strojních dílů, strojů a zařízení.
V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.
Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme. Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma. Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.
Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.
Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.
Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.
Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.
Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.
…více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací
Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR
Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO
AVObloguje 