Tag Archives: TC AV

SME Instrument – mezinárodní seminář na MPO

Mezinárodní SME Instrument seminář se uskuteční dne 8. listopadu 2017 od 10 hodin (registrace od 9.30) v konferenčním sále budovy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Politických vězňů 20, Praha 1.

Akci pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR. Na konferenci budou prezentovány nejnovější informace týkající se problematiky Nástroje pro malé a střední podniky (SME Instrument) rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

V přednáškové části vystoupí zástupci EK, MPO, TC AV ČR, EEN, TA ČR, kouč a evaluátor SMEi. Jednacími jazyky jsou angličtina a čeština bez tlumočení. Program SMEi seminář

Vybrané firmy budou mít možnost konzultovat svůj projektový záměr se zahraničními hodnotiteli. Pořadatel preferuje, aby se jednalo o vlastní návrh předkladatele. Zájemce o konzultaci musí mít zpracované písemné podklady v angličtině a do 30. 10. 2017 je (celé nebo část) zaslat do TC AV ČR na adresu skarka@tc.cz.

Může se jednat o záměr, teze i kompletní nový nebo dříve podaný projektový návrh do SME Instrumentu fáze 1 nebo 2. Bude vybráno pět nejperspektivnějších návrhů a nejpozději 3. 11. 2017 budou zájemci informováni, zda byli vybráni na konzultaci. Na poskytnutí konzultace není právní nárok. Zájemcům je garantována plná diskrétnost.

Z organizačních důvodů žádáme zájemce o konzultaci, aby svůj zájem nezávazně deklarovali už při registraci na akci.

Účast na konferenci je bez poplatku. Registrovat se můžete online do 3. 11. 2017, resp. do vyčerpání kapacity konferenční místnosti na http://geform.tc.cz/SME Instrument seminář 8/11.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prosincové vydání časopisu ERGO

V tomto vydání Erga najdeme dva rozsáhlejší příspěvky věnované různým aspektům transferu znalostí. První, který se věnuje mezinárodnímu porovnání patentové aktivity výzkumných organizací, ukazuje, že samotné zvýšení počtu patentů získaných výzkumnými organizacemi není dostatečným předpokladem pro efektivní přenos znalostí z veřejného výzkumu do inovací. Tuto skutečnost potvrzuje i druhý příspěvek věnovaný specificky transferu znalostí z českých univerzit a jejich postavení ve znalostním trojúhelníku. Poukazuje na omezené vzájemné vazby mezi vysokými školami a podniky a na dosud nedostatečně funkční síť center pro transfer znalostí vytvořených na vysokých školách z prostředků strukturálních fondů EU. Čtěte ZDE

ergo-obr

 

Zdroj: TC AV

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Najděte nám nový Skype

Tak znělo podle chorvatského hodnotitele projektů v programu SME Instrument Borise Goloba zadání Evropské komise. Podle skotského hodnotitele Bruce Ainsleyho musíte mít projekt, který komisi přesvědčí, že řešíte skutečně velký problém a budete vydělávat spoustu peněz a vytvářet nová pracovní místa. A nejde o to, že tomu věříte, ale že to prokážete také čísly.

Nejen tyto cenné rady zaslechlo na konferenci SME Instrument přes 70 účastníků. Konferenci pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Technologickým centrem AV ČR. A že jsou tyto rady potřeba, nám ukázaly další prezentace.

Česká účast v tomto zajímavém programu pro malé a střední podniky je žalostná. Z téměř 30 tisíc podaných projektů bylo českých pouze 297, tedy zhruba 1%. Pro srovnání – například Itálie podala téměř 3400 projektů (11%). A kolik máme úspěšných žadatelů? Osm. Ostuda.

Na obrázku níže se můžete podívat, jak vypadá typický vítěz v programu SME Instrument.

profil-vitezu

Prezentaci Borise Goloba najdete ZDE a prezentaci Bruce Ainsleyho ZDE. Všechny ostatní prezentace si můžete stáhnout ZDE.

Doufejme, že takovýchto akcí, kde budou hodnotitelé či úspěšní žadatelé předávat cenné rady ostatním, bude přibývat. AVO se o to v příštím roce také zasadí.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vizualizace – do jakých odvětví směřuje podpora podnikového VaV

vizualizace-vav

Internetovou aplikaci pro dynamické zobrazení statistických dat o podpoře podnikového VaV ze státního rozpočtu vytvořil tým Technologického centra AV ČR.

Pomocí intuitivního ovládání lze prostupovat hierarchií klasifikace ekonomických činností CZ-NACE až k individuálním příjemcům, porovnávat vývoj v letech 2007 až 2015 v absolutních hodnotách, i ve vztahu k dalším charakteristikám odvětví. Zároveň je možné získat přehled o roli jednotlivých poskytovatelů této podpory.

Vyzkoušejte aplikaci zde: http://svizualizace.asuch.cas.cz/

Leave a comment

Filed under Uncategorized

EIC: řešení evropské inovační propasti, nebo další zbytečná instituce?

To, že Evropa výrazně zaostává za USA a celou řadou asijských zemí pokud jde o komercializaci výsledků svého výzkumu [1], je dnes již bernou mincí. Veřejné investice do vývoje a inovací neodpovídají ekonomické síle EU, kvantita výstupů VaVaI jde zřetelně na úkor jejich kvality, roztříštěnost národních legislativ a byrokratická zátěž v členských zemích odrazuje velké investory, rizikový kapitál se evropskému kontinentu pokud možno vyhýbá obloukem. A mnohé z inovací, které se v Evropě rodí, jsou uváděny na trh v Kalifornii, Soulu, nebo Hongkongu. Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas chce tuto situaci zvrátit vytvořením Evropské rady pro inovace (European Innovation Council, EIC). Obstojí?

eic moedas

Moedas oznamuje plán na vytvoření EIC

EIC je na poli evropské výzkumné politiky žhavým tématem již od června 2015, kdy Moedas, původně investiční bankéř s MBA z Harvardu a kariérou nejen v evropské divizi finančního giganta Goldman Sachs, ale i v postkrizové portugalské vládě, oznámil v jednom ze svých vzletných a rétoricky vždy vypilovaných projevů svou vůli Evropskou radu pro inovace vytvořit. Následně se strhla vlna spekulací, významní aktéři evropské politiky VaVaI, jako např. asociace Science|Business, EARTO (European Association of Research and Technology Organizations), EUREKA, Business Europe a řada dalších, začala vydávat poziční dokumenty a doporučení, nikdo však zatím přesně neví, jak bude tento nový prvek evropské výzkumné politiky vypadat. Koncem minulého roku Evropská komise (EK) ustavila speciální pracovní skupinu a vytyčila harmonogram příprav: v únoru tohoto roku byla spuštěna otevřená konzultace (tzv. Call for Ideas), ve které se zainteresovaná veřejnost může formou on-line dotazníku vyjádřit k podobě a fungování EIC. Tato konzultace je otevřena do 29. dubna 2016 a její výsledky budou předmětem jednání na květnovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Podrobný návrh EIC má být předložen v příštím roce v rámci střednědobého hodnocení sedmiletého evropského programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020), a pilotní verze by měla být zahájena od r. 2018.

Název může působit matoucím dojmem. Nejedná se totiž o žádný symposion moudrých, ale pravděpodobně o nový orgán, který bude mít dvě hlavní úlohy, a to poradenství na vládní úrovni, a poskytování finančních prostředků pro inovativní projekty. Evropská rada pro inovace má mít stejně zvučné jméno, jako Evropská rada pro výzkum, (European Research Council, ERC), orgán, který v rámci H2020 uděluje štědré a velice prestižní granty individuálním vědcům ve všech disciplínách zejména základního výzkumu.

innovation europe

Může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu?

Z dosavadního vývoje vyplývá, že si EIC klade za cíl stát se nejen jednotnou přístupovou branou ke stávajícím evropským programům na podporu inovací (např. grantové nástroje H2020 SME Instrument nebo Fast Track to Innovation, úvěrové schéma Evropské investiční banky InnovFin, atp.), ale také univerzálním zprostředkovatelem rizikového kapitálu a investic pro výzkumné organizace, podniky orientované na vývoj, či univerzitní fakulty aplikovaného výzkumu, mj. také s využitím Evropského fondu pro strategické investice EFSI. EIC se má také stát respektovanou autoritou v oblasti nových rychle se vyvíjejících průmyslových odvětví a poskytovat poradenství na úrovni vládních činitelů při odstraňování administrativních překážek a při navrhování reforem relevantních právních předpisů. EIC má oproti pověstné pomalosti jakýchkoli evropských rozhodovacích mechanismů jednat rychle a výhradně na základě tržní životaschopnosti převratného projektového návrhu.

EIC nicméně také vzbuzuje mnoho otázek: jaká bude role národních agentur na podporu inovací a aplikovaného výzkumu? Je možné zcela tržně nakládat s veřejnými prostředky, které EIC bude nutně spravovat? Odkud tyto prostředky dostane? Jak konkrétně bude mobilizovat soukromé investice rizikového kapitálu? Kdo bude EIC řídit a na základě jakého klíče budou vybíráni odborníci pro výkon činnosti EIC? Jak bude do fungování zapojen např. Evropský inovační a technologický institut EIT? Nejpalčivější otázka však zní: může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu? V každém případě se vyplatí tento vývoj podrobně sledovat.

Soňa Jarošová

Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu (CZELO)

www.czelo.cz | www.tc.cz

[1] Vyplývá mj. z aktuální zprávy Evropské komise o stavu VaVaI v EU (březen 2016), zprávu lze zdarma stáhnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dosavadní česká účast v programu Horizont 2020

Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H2020 206 týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z  rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28.

Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. eur.

ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28.  ČR tedy předstihuje s výjimkou Maďarska pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP!

graf ucast cr v h2020

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a  analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

Zdroj: ECHO (příloha 5-6/2015)

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Aktuální statistiky k VaVaI v ČR

Kam směřuje podpora podnikového výzkumu v ČR – Michal Pazour (TC AV ČR) ZDE

Financování veřejného výzkumu a vývoje – Marek Štampach (ČSÚ) ZDE

Podnikový VaV v Česku a ve světě – Martin Mana (ČSÚ) ZDE

Vybrané grafy:

graf pazour

graf pazour2

graf stampach

graf mana

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Neujíždí nám v mezinárodním výzkumu vlak?

Na přelomu roku zveřejnila Evropská komise výsledky dalších výzev do programu Horizon 2020 – SME Instrument. A jak si tentokrát vedly české subjekty? Do první fáze přihlásili celkem 24 projektů a do druhé fáze 2 projekty. Tato čísla nám ovšem nic neřeknou bez detailnějšího pohledu na okolní státy.

Začněme u fáze 1. Nejvíce projektů podalo trio Itálie (480), Španělsko (335) a Velká Británie (161) – to jsou ohromující čísla v porovnání s těmi českými, že? Na umístění na chvostu jsme poslední dobou zvyklí, ale to, že nám ukazují záda státy jako Polsko (127), Maďarsko (107), Bulharsko (63) i Slovensko (28) už je myslím na pováženou! Že bychom měli tak málo schopných a inovativních podniků ve srovnání s okolními státy? Nebo bude spíše chyba u národního koordinátora mezinárodních projektů – Technologického centra Akademie věd a nedostatečné informační podpory českým subjektům?

SME instrument - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 1.

 

Druhá fáze nabízí stejný pohled v bledě modrém s jedním rozdílem – kromě všech již jmenovaných států nás předstihlo i Rumunsko! Nejvíce projektů v této fázi podal opět triumvirát Itálie, Španělsko a Velká Británie.

SME instrument2 - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 2.

 

Největším lákadlem byly oblasti informačních technologií (890 projektů), energetických systémů (370), nanotechnologií (333), zelené dopravy (315) a ekoinovací (312).

pocet projektu v oborech

Počty projektů podle oborů.

 

Výsledky hodnocení se pro projekty v první fázi dozvíme v únoru 2015 a pro projekty v druhé fázi v dubnu 2015. O možnostech účasti českých subjektů v mezinárodních programech pravidelně informuje Asociace výzkumných organizací (AVO) na svém blogu.

Zdroj: EASME

1 Comment

Filed under Uncategorized

Stanovisko AVO k připravované Metodice

Metodika hodnocení výzkumných organizací („dále jen EM“) má klíčový význam pro budoucí vývoj České Republiky, proto Asociace výzkumných organizací (AVO) od počátku usiluje o intenzivní spolupráci s týmem, který tuto metodiku připravuje.

Tímto stanoviskem reagujeme na vyhodnocení dotazníkového šetření k první průběžné zprávě firmy Technopolis zveřejněných na stránkách IPN Metodika. Z námi provedené analýzy těchto odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku vyplývá velká nespokojenost respondentů s nevyváženým přístupem k aplikovanému výzkumu, vyloučení výsledků aplikovaného výzkumu z kritérií pro posuzování excelence, které tým nebere v úvahu. Nedostatečná pozornost věnovaná aplikovanému výzkumu se objevuje jako jedna z nejfrekventovanější odpovědí na otázku, co v metodice chybí (č. 3)., je často zmiňována v komentářích respondentů v části 7. a 8. Dalším problémem navrhované EM je finanční, časová, administrativní a finanční zátěž, kterou respondenti vnímají jako velký procedurální problém a riziko (měřeno podle frekvence odpovědí patří k nejfrekventovanějším odpovědím na otázku č. 4., 5. a 6.) Mezi riziky (otázka 5.) respondenti nejčastěji uváděli neadekvátní počet panelů, jejich nezávislost a subjektivita, formalizace při zpracování podkladů, stanovení limitů pro vstup do hodnocení v kombinaci s maximálním počtem výstupů. Toto omezení může znamenat, že organizace bude posuzována podle 1 – 2 výstupů za celou organizaci, na což respondenti poukazovali. Respondenti kritizovali výběr kritérií, podle kterých má být hodnocení prováděno, nejasně definované škály a především absolutní volnost členů panelů pro nastavení vah jednotlivých kritérií pro jednotlivá odvětví. V dotaznících se objevuje kritika výběru zemí, mezi kterými chybí USA, Japonsko, Francie, ale také snahu implementovat v České republice modely fungující ve Spojeném království, přičemž dosavadní výsledky implementace „peer review“ nejsou ve zprávě vyhodnoceny.

Jak AVO samotná, tak také jednotlivé členské organizace se zapojily do připomínkového řízení, přičemž hlavní kritika se soustředila právě na nevyváženost aplikovaného výzkumu, volnou možnost členů panelů stanovit váhy a neadekvátní finanční a administrativní zátěž. Jak zástupci AVO, tak zástupci členských organizací jsou přihlášeni na konferenci v Pardubicích dne 7. ledna 2015. Pokud nebudou zásadní připomínky zohledněny, budeme se ptát proč. A dále se budeme ptát na to, jak byly vybrány organizace do malého pilotního šetření a zda jsou ve vzorku zastoupeny všechny typy organizací, podle čeho byly vybrány země, podle kterých byla navržena metodika.

1 Comment

Filed under Uncategorized

INOVACE 2014

Již po 21. pořádá AIP ČR Týden výzkumu, vývoje a inovací, v rámci kterého se uskuteční spousta zajímavých akcí (program INOVACE 2014). Například ve středu 3. 12. proběhne v Technologickém centru seminář s názvem Horizont 2020 pro začínající podnikatele. Čtvrtek pak bude věnován programům EUREKA a EUROSTARS a večer budou vyhlášeny výsledky soutěže VIZIONÁŘI 2014.

V průběhu celého týdne budou v ČSVTS na Novotného lávce prezentováni hlavní aktéři inovací v ČR (katalog vystavovatelu). V pátek pak dojde v Senátu PČR k slavnostnímu předání ceny Inovace roku 2014.

Podrobný program Týdne inovací stahujte zde: program INOVACE 2014.

inovace roku

1 Comment

Filed under Uncategorized

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.


H2020 SME

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

ebn

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

ebn mp

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

5 Comments

Filed under Uncategorized

22 miliard eur na evropský výzkum

h2020

V budoucích 7 letech se v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 investuje 22 miliard eur. 8 miliard eur půjde z EU, okolo 10 miliard eur poskytne průmysl a téměř 4 miliardy členské státy EU. Převážná část investic půjde do partnerství veřejného a soukromého sektoru v těchto oborech:

– inovativní léčiva,

– letectví,

– biotechnologie,

– palivové články a vodík,

– elektronika.

Horizon 2020 nahrazuje dřívější rámcové programy. Zapojení ČR do těchto programů bylo velmi slabé a zdaleka jsme nevyčerpali to, co jsme do těchto programů vložili. Doufejme ve větší iniciativu jak českých podniků, tak hlavních aktérů odpovědných za realizaci programu Horizon 2020 v ČR.

Více informací o programu Horizon 2020 a možném zapojení českých subjektů se dozvíme na konferenci H2020-TEERA 2013, která se bude konat ve dnech 17. a 18. října 2013 v Praze v hotelu Diplomat. Více informací o konferenci ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized