Tag Archives: TC AV

SME Instrument – mezinárodní seminář na MPO

Mezinárodní SME Instrument seminář se uskuteční dne 8. listopadu 2017 od 10 hodin (registrace od 9.30) v konferenčním sále budovy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Politických vězňů 20, Praha 1.

Akci pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR. Na konferenci budou prezentovány nejnovější informace týkající se problematiky Nástroje pro malé a střední podniky (SME Instrument) rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

V přednáškové části vystoupí zástupci EK, MPO, TC AV ČR, EEN, TA ČR, kouč a evaluátor SMEi. Jednacími jazyky jsou angličtina a čeština bez tlumočení. Program SMEi seminář

Vybrané firmy budou mít možnost konzultovat svůj projektový záměr se zahraničními hodnotiteli. Pořadatel preferuje, aby se jednalo o vlastní návrh předkladatele. Zájemce o konzultaci musí mít zpracované písemné podklady v angličtině a do 30. 10. 2017 je (celé nebo část) zaslat do TC AV ČR na adresu skarka@tc.cz.

Může se jednat o záměr, teze i kompletní nový nebo dříve podaný projektový návrh do SME Instrumentu fáze 1 nebo 2. Bude vybráno pět nejperspektivnějších návrhů a nejpozději 3. 11. 2017 budou zájemci informováni, zda byli vybráni na konzultaci. Na poskytnutí konzultace není právní nárok. Zájemcům je garantována plná diskrétnost.

Z organizačních důvodů žádáme zájemce o konzultaci, aby svůj zájem nezávazně deklarovali už při registraci na akci.

Účast na konferenci je bez poplatku. Registrovat se můžete online do 3. 11. 2017, resp. do vyčerpání kapacity konferenční místnosti na http://geform.tc.cz/SME Instrument seminář 8/11.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prosincové vydání časopisu ERGO

V tomto vydání Erga najdeme dva rozsáhlejší příspěvky věnované různým aspektům transferu znalostí. První, který se věnuje mezinárodnímu porovnání patentové aktivity výzkumných organizací, ukazuje, že samotné zvýšení počtu patentů získaných výzkumnými organizacemi není dostatečným předpokladem pro efektivní přenos znalostí z veřejného výzkumu do inovací. Tuto skutečnost potvrzuje i druhý příspěvek věnovaný specificky transferu znalostí z českých univerzit a jejich postavení ve znalostním trojúhelníku. Poukazuje na omezené vzájemné vazby mezi vysokými školami a podniky a na dosud nedostatečně funkční síť center pro transfer znalostí vytvořených na vysokých školách z prostředků strukturálních fondů EU. Čtěte ZDE

ergo-obr

 

Zdroj: TC AV

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Najděte nám nový Skype

Tak znělo podle chorvatského hodnotitele projektů v programu SME Instrument Borise Goloba zadání Evropské komise. Podle skotského hodnotitele Bruce Ainsleyho musíte mít projekt, který komisi přesvědčí, že řešíte skutečně velký problém a budete vydělávat spoustu peněz a vytvářet nová pracovní místa. A nejde o to, že tomu věříte, ale že to prokážete také čísly.

Nejen tyto cenné rady zaslechlo na konferenci SME Instrument přes 70 účastníků. Konferenci pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Technologickým centrem AV ČR. A že jsou tyto rady potřeba, nám ukázaly další prezentace.

Česká účast v tomto zajímavém programu pro malé a střední podniky je žalostná. Z téměř 30 tisíc podaných projektů bylo českých pouze 297, tedy zhruba 1%. Pro srovnání – například Itálie podala téměř 3400 projektů (11%). A kolik máme úspěšných žadatelů? Osm. Ostuda.

Na obrázku níže se můžete podívat, jak vypadá typický vítěz v programu SME Instrument.

profil-vitezu

Prezentaci Borise Goloba najdete ZDE a prezentaci Bruce Ainsleyho ZDE. Všechny ostatní prezentace si můžete stáhnout ZDE.

Doufejme, že takovýchto akcí, kde budou hodnotitelé či úspěšní žadatelé předávat cenné rady ostatním, bude přibývat. AVO se o to v příštím roce také zasadí.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vizualizace – do jakých odvětví směřuje podpora podnikového VaV

vizualizace-vav

Internetovou aplikaci pro dynamické zobrazení statistických dat o podpoře podnikového VaV ze státního rozpočtu vytvořil tým Technologického centra AV ČR.

Pomocí intuitivního ovládání lze prostupovat hierarchií klasifikace ekonomických činností CZ-NACE až k individuálním příjemcům, porovnávat vývoj v letech 2007 až 2015 v absolutních hodnotách, i ve vztahu k dalším charakteristikám odvětví. Zároveň je možné získat přehled o roli jednotlivých poskytovatelů této podpory.

Vyzkoušejte aplikaci zde: http://svizualizace.asuch.cas.cz/

Leave a comment

Filed under Uncategorized

EIC: řešení evropské inovační propasti, nebo další zbytečná instituce?

To, že Evropa výrazně zaostává za USA a celou řadou asijských zemí pokud jde o komercializaci výsledků svého výzkumu [1], je dnes již bernou mincí. Veřejné investice do vývoje a inovací neodpovídají ekonomické síle EU, kvantita výstupů VaVaI jde zřetelně na úkor jejich kvality, roztříštěnost národních legislativ a byrokratická zátěž v členských zemích odrazuje velké investory, rizikový kapitál se evropskému kontinentu pokud možno vyhýbá obloukem. A mnohé z inovací, které se v Evropě rodí, jsou uváděny na trh v Kalifornii, Soulu, nebo Hongkongu. Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas chce tuto situaci zvrátit vytvořením Evropské rady pro inovace (European Innovation Council, EIC). Obstojí?

eic moedas

Moedas oznamuje plán na vytvoření EIC

EIC je na poli evropské výzkumné politiky žhavým tématem již od června 2015, kdy Moedas, původně investiční bankéř s MBA z Harvardu a kariérou nejen v evropské divizi finančního giganta Goldman Sachs, ale i v postkrizové portugalské vládě, oznámil v jednom ze svých vzletných a rétoricky vždy vypilovaných projevů svou vůli Evropskou radu pro inovace vytvořit. Následně se strhla vlna spekulací, významní aktéři evropské politiky VaVaI, jako např. asociace Science|Business, EARTO (European Association of Research and Technology Organizations), EUREKA, Business Europe a řada dalších, začala vydávat poziční dokumenty a doporučení, nikdo však zatím přesně neví, jak bude tento nový prvek evropské výzkumné politiky vypadat. Koncem minulého roku Evropská komise (EK) ustavila speciální pracovní skupinu a vytyčila harmonogram příprav: v únoru tohoto roku byla spuštěna otevřená konzultace (tzv. Call for Ideas), ve které se zainteresovaná veřejnost může formou on-line dotazníku vyjádřit k podobě a fungování EIC. Tato konzultace je otevřena do 29. dubna 2016 a její výsledky budou předmětem jednání na květnovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Podrobný návrh EIC má být předložen v příštím roce v rámci střednědobého hodnocení sedmiletého evropského programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020), a pilotní verze by měla být zahájena od r. 2018.

Název může působit matoucím dojmem. Nejedná se totiž o žádný symposion moudrých, ale pravděpodobně o nový orgán, který bude mít dvě hlavní úlohy, a to poradenství na vládní úrovni, a poskytování finančních prostředků pro inovativní projekty. Evropská rada pro inovace má mít stejně zvučné jméno, jako Evropská rada pro výzkum, (European Research Council, ERC), orgán, který v rámci H2020 uděluje štědré a velice prestižní granty individuálním vědcům ve všech disciplínách zejména základního výzkumu.

innovation europe

Může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu?

Z dosavadního vývoje vyplývá, že si EIC klade za cíl stát se nejen jednotnou přístupovou branou ke stávajícím evropským programům na podporu inovací (např. grantové nástroje H2020 SME Instrument nebo Fast Track to Innovation, úvěrové schéma Evropské investiční banky InnovFin, atp.), ale také univerzálním zprostředkovatelem rizikového kapitálu a investic pro výzkumné organizace, podniky orientované na vývoj, či univerzitní fakulty aplikovaného výzkumu, mj. také s využitím Evropského fondu pro strategické investice EFSI. EIC se má také stát respektovanou autoritou v oblasti nových rychle se vyvíjejících průmyslových odvětví a poskytovat poradenství na úrovni vládních činitelů při odstraňování administrativních překážek a při navrhování reforem relevantních právních předpisů. EIC má oproti pověstné pomalosti jakýchkoli evropských rozhodovacích mechanismů jednat rychle a výhradně na základě tržní životaschopnosti převratného projektového návrhu.

EIC nicméně také vzbuzuje mnoho otázek: jaká bude role národních agentur na podporu inovací a aplikovaného výzkumu? Je možné zcela tržně nakládat s veřejnými prostředky, které EIC bude nutně spravovat? Odkud tyto prostředky dostane? Jak konkrétně bude mobilizovat soukromé investice rizikového kapitálu? Kdo bude EIC řídit a na základě jakého klíče budou vybíráni odborníci pro výkon činnosti EIC? Jak bude do fungování zapojen např. Evropský inovační a technologický institut EIT? Nejpalčivější otázka však zní: může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu? V každém případě se vyplatí tento vývoj podrobně sledovat.

Soňa Jarošová

Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu (CZELO)

www.czelo.cz | www.tc.cz

[1] Vyplývá mj. z aktuální zprávy Evropské komise o stavu VaVaI v EU (březen 2016), zprávu lze zdarma stáhnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dosavadní česká účast v programu Horizont 2020

Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H2020 206 týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z  rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28.

Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. eur.

ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28.  ČR tedy předstihuje s výjimkou Maďarska pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP!

graf ucast cr v h2020

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a  analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

Zdroj: ECHO (příloha 5-6/2015)

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Aktuální statistiky k VaVaI v ČR

Kam směřuje podpora podnikového výzkumu v ČR – Michal Pazour (TC AV ČR) ZDE

Financování veřejného výzkumu a vývoje – Marek Štampach (ČSÚ) ZDE

Podnikový VaV v Česku a ve světě – Martin Mana (ČSÚ) ZDE

Vybrané grafy:

graf pazour

graf pazour2

graf stampach

graf mana

Leave a comment

Filed under Uncategorized