Tag Archives: Metodika

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vláda schválila nový způsob hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, které přinesou velké změny stávajícího systému, schválila vláda na svém zasedání ve středu 8. února. Metodiku hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací předložil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

IMG_9114s

Schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání vedení Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Bělobrádka a vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se zástupci hlavních aktérů vědeckovýzkumného prostředí. “V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že se zástupci vysokých škol ještě budeme jednat o harmonogramu postupného spouštění nového systému tak, aby tyto instituce měly dostatek času se něj připravit. A zároveň je třeba říci, že vysoké školy projdou poprvé kompletním hodnocením v letech 2019-2020,”uvedl vicepremiér Bělobrádek. Hodnocení samotné bude provádět vládní RVVI právě ve spolupráci s těmito institucemi a budou do něj postupně zapojováni také zahraniční odborníci.

„Jde o zásadní změnu v dosavadním systému hodnocení vědeckovýzkumných institucí. Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality těchto institucí, které odpovídá mezinárodním standardům, oproti dosavadnímu systému hodnocení kvantity jejich výsledků. Naším cílem je především větší efektivita vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpora mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změna financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Nový systém také přinese oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu,“uvedl místopředseda vlády Bělobrádek.

V otázce větší finanční jistoty výzkumných organizací je v novém systému hodnocení pro poskytovatele schválena fixace finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje (RVO) na tříleté období (2017-2019). Nový systém hodnocení bude zaváděn postupně v následujících třech letech. Bude probíhat pravidelné každoroční hodnocení výzkumných organizací a zároveň bude zaváděno hodnocení kompletní. Od roku 2020 pak bude probíhat kompletní hodnocení v pětiletých cyklech.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.
Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce výzkumné organizace. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

rvvi-metodika

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

dsc09557-79s

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jaké bude hodnocení výzkumných organizací v roce 2016?

Výzkumné organizace se budou hodnotit i v roce 2016 podle stejné metodiky. 

IMG_9114s

Hodnocení výzkumných organizací se bude v roce 2015 a 2016 provádět podle upravené Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů.

Metodika, původně platná pro léta 2013 až 2015, byla prodloužena o jeden rok, tj. do roku 2016. Prodloužení Metodiky schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace 29. května 2015, na svém zasedání 26. června 2015 se Rada zabývala vypořádáním připomínek. Na vládu půjde materiál v průběhu července 2015.
Schválená úprava harmonogramu spojuje hodnocení prováděné v roce 2015 a 2016 tak, aby hodnocení za oba roky bylo zahájeno v roce 2015 a dokončeno do konce roku 2016. “Spojení obou hodnocení prováděných v roce 2015 a 2016 povede ke snížení celkové pracnosti a vynaložených peněz. Získáme tak navíc čas pro přípravu nové metodiky platné pro období od roku 2017,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.
Novou metodiku bude připravovat Komise pro hodnocení výsledků, přičemž RVVI na svém zasedání 26. června 2015 část Komise obměnila. Do Komise byla nově jmenována profesorka Jitka Moravcová, hlavní garantka IPN Metodika. Komise byla dále doplněna o zástupce Akademie věd ČR a zástupce humanitních a lékařských oborů.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Na metodice zbývá ještě hodně práce!!!

Asociace výzkumných organizací hájila zájmy svých členů i aplikovaného výzkumu jako celku na konferenci IPN Metodika, která se konala 7. 1. 2015 v Pardubicích. Stanovisko AVO jsme ještě před zahájením konference probírali s prof. Moravcovou, garantkou celého projektu (viz foto).

pce

Diskutujeme o nové Metodice. Zleva Ivo Hain, Jan Nedělník, Josef Kašpar a Jitka Moravcová.

Připomínky z úst místopředsedy AVO Jana Nedělníka zazněly i v průběhu konference. Poslechnout si je můžete ve videu níže. Negativní hodnocení a další závažné připomínky zazněly také od celé řady zástupců privátních výzkumných organizací, například paní Witzanyové z Centra výzkumu Řež, paní Kubáňkové z Výzkumného ústavu pícninářského, paní Polišenské ze Zemědělského výzkumného ústavu a řady dalších.

Téměř všichni, kteří se do diskuse zapojili, se opakovaně týmu zpracovatelů Metodiky IPN dotazovali, zda a jakým způsobem bude reagováno na připomínky více než 80 organizací v dotazníku k první průběžné zprávě. Prezentace totiž představovaly původní návh metodiky bez jejich zapracování. V této podobě tak IPN metodika jednoznačně preferuje publikační výstupy před výstupy a výsledky aplikačního charakteru,  které podle názorů zpracovatelů metodiky nemohou být excelentními výstupy. Komentáře většiny účastníků dotazníkového šetření na nevyváženost základního a aplikovaného výzkumu tedy zatím tým zpracovatelů nebral na zřetel.

Přestože členové zpracovatelského týmu několikrát zdůraznili význam malého pilotního šetření, které jednoznačně potvrdilo mj. význam nastavení váhových hodnot hodnotících kritérií, tým Technolopisu nebyl schopen jednoznačně odpovědět, zda postup stanovení vah bude ve finální podobě metodiky upraven nebo ne. A to i přes to, že současný návrh, kdy toto nastavení metodika svěřuje členům panelu bez jakékoli úpravy,  byl v dotazníkovém šetření opakovaně kritizován. Doc. Munich prohlásil, že otázky a připomínky dotazníkového šetření zodpovězeny budou, otázkou tedy zůstává, zda a jak se projeví ve finálním znění 1. reportu, jehož termín zveřejnění zatím není znám.

Snad si připomínky vezme tým autorů Metodiky k srdci a další její verze již bude připomínky výzkumných organizací reflektovat. Asociace výzkumných organizací je připravena k rychlé a konstruktivní debatě.

tým AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

ipn metodika

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Leave a comment

Filed under Uncategorized