České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Chmel národa je tmel

Poznali ste v nadpisu hlášku z jednoho známého muzikálu? Právě dnes večer jej vysílá Česká televize. Je o chmelu, pivu, škole, přátelství a lásce. Že potřebnou chuť dodává pivu chmel, to ví každý. Ale – jaký chmel? Žatecký!

Chmelařský výzkum a jeho poslání

Chmelařský výzkum má v českém chmelařství mnohaletou tradici a významné postavení. Počátky jeho činnosti spadají do roku 1925, kdy byla v Deštnici založena zemědělská výzkumná stanice, která byla specializována na chmelařskou problematiku. Bylo to především šlechtění chmele, ale výzkum se rovněž významně uplatnil v oblasti ochrany chmele. V oblasti pěstitelských technologií se výzkum zasloužil o přestavbu na širokosponné výsadby, o uplatnění progresívních způsobů obdělávání chmelnic, o rozvoj mechanizace, sklizňové techniky a posklizňového zpracování. Mimořádná pozornost výzkumu je orientována na kvalitativní parametry českého chmele a jeho využití v pivovarnictví. Chmelařský institut s. r. o. vznikl v roce 1992 a je pokračovatelem vědecko-výzkumných aktivit tehdejšího Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci.

Výzkumná činnost

Chmelařský institut se zabývá komplexní vědeckovýzkumnou činností na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele. Provádí novošlechtění, udržovací šlechtění a množení českých odrůd chmele. Testování odrůd probíhá v pokusném minipivovárku. Řeší ekologizaci výroby a životního prostředí chmelařských oblastí, ochranu a kvalitu chmele. Aktivity zahrnují poradenskou a školící činnost pro podnikatele v oblasti chmelařství. Chmelařský institut s. r. o. pro realizaci výše zmíněných činností, zejména polního pokusnictví, disponuje účelovým hospodářstvím, které se nachází ve Stekníku u Žatce a detašovaným pracovištěm v Tršicích u Olomouce.

Chmelařský institut se z organizačního hlediska člení na vědecko-výzkumnou základnu v Žatci, účelové hospodářství na Stekníku a detašované pracoviště v Tršicích u Olomouce.

Šlechtění chmele

Šlechtění chmele má v České republice velkou historii. V současné době jsou v České republice registrovány pouze české odrůdy chmele. Šlechtění chmele je velmi náročná a především dlouhodobá činnost. Například odrůda Premiant byla po křížení téměř 20 let testována a hodnocena, než byla registrována. Základem šlechtitelské činnosti jsou genetické zdroje chmele. K ověřování pivovarské kvality budoucích odrůd chmele má pracoviště k dispozici pokusný minipivovar (50 l). Vedle výzkumné činnosti zajišťuje oddělení šlechtění pro studenty možnost spolupráce při diplomových i disertačních pracích.

Pozvánka: Degustace piv při ŽATECKÉ DOČESNÉ 2014 (4. a 5. 9. 2014), informace ZDE

Jak zneutralizovat česnekový dech

V dubnu vědci na Ohio State University publikovali článek, ve kterém vysvětlují, jak neutralizovat česnek, respektive sloučeniny síry, které obsahuje. Zde jsou jejich závěry: 

1. KOUSNĚTE SI DO JABLKA
Plody, které na vzduchu hnědnou obsahují oxidační enzym. Tato sloučenina spouští chemickou řetězovou reakci, která převoní nepříjemné sulfidy.

2. NAPIJTE SE ZELENÉHO ČAJE
Je založený na rostlinných chemikáliích známých jako polyfenoly, které pracují pomocí podobného mechanismu a neutralizují všechny čtyři sloučeniny síry.

3. LOKNĚTE SI CITRONOVÉ ŠŤÁVY
Kyselé nápoje s hodnotou pH nižší než 3,6 ničí enzym alliinase, který se aktivuje, když je česnek rozdrcený a zvyšuje páchnoucí vlastnosti síry.

PS: A víte, že v Olomouci ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby jsou udržovány genetické kolekce česneku kuchyňského? Základy kolekcí byly položeny již v roce 1951. Nyní je kolekce genetických zdrojů česneku tvořena 657 genotypy, pocházejících ze 30 států celého světa.

Hodnocení tuzemského VaV

V posledních dvou číslech měsíčníku MM Průmyslové spektrum jsme nalezli zajímavé články, věnující se hodnocení tuzemského výzkumu a vývoje z pohledu technických věd. Články napsal Vlastimil Růžička a naleznete je pod těmito odkazy:

1. článek Česká věda se přibližuje evropskému průměru

2. článek Hodnocení tuzemského VaV

 

Lidé na MARSu již za 12 let

Říká vám něco jméno Elon Musk? Je to čerstvý čtyřicátník, americký podnikatel původem z JAR, spoluzakladatel internetového platebního systému PayPal, spoluzakladatel a generální ředitel automobilky Tesla Motors a především zakladatel kosmické společnosti SpaceX.

SpaceX podniká v komerční sféře vesmírných technologií. Byla založena roku 2002 a zatím se úspěšně prezentovala 25. května 2012 transportem nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kocmickou lodí Dragon, kterou vyneslo na oběžnou dráhu zařízení Falcon 9, obě vlastní výroby, “od základů” provedené ve SpaceX. Firma spolupracuje s NASA, od které dostala ocenění v oblasti vesmírných počinů ve výši 1,6 miliardy dolarů.

V interview na CNBC Musk mimojiné uvedl, že za 10-12 let by na Mars mohli odletět první lidé – to je o celou dekádu dříve, než plánuje NASA. “I’m hopeful that the first people could be taken to Mars in 10 to 12 years, I think it’s certainly possible for that to occur”. Letenka by měla stát 500tis amerických dolarů, to je zhruba 10 milionů korun. V plánu je vytvořit na Marsu kolonii 80 tisíc lidí. Poletíte?

MP

Čech, který inspiroval Billa Gatese

Václav Smil. Vědec, který inspiruje Billa Gatese. Foto: Matej Slávik

Vystudoval přírodní vědy, ale specialistou není v žádném konkrétním oboru. Ve svých knížkách i vědeckých článcích se soustřeďuje na hledání souvislostí a kontextů. Sedmdesátiletý Václav Smil z bývalého Československa emigroval po roce 1968, studoval na Pensylvánské státní univerzitě ve Filadelfii, roky přednášel na univerzitě v Manitobě v Kanadě.

Podívejte se na krátké vide, ve kterém Václav Smil mluví například o inovacích v automobilismu nebo o nejdůležitějším materiálu na světě:

Ve svých knížkách i vědeckých článcích se soustřeďuje na hledání souvislostí a kontextů. To platí i o jeho poslední knize, kterou právě recenzoval nejbohatší muž světa Bill Gates.

Inspirováno článkem Miloše Čermáka na http://www.ihned.cz

 

Český překlad nového nařízení GBER

Na stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž se objevily odkazy na českou verzi nového znění blokových výjimek GBER včetně příloh.

Nařízení GBER

Příloha 1

Příloha 2

Příloha 3

Stále se však jedná o verze, které jsou uveřejněny pro informační účely. Na opravdu závazné znění je třeba počkat na vyhlášení v Úředním věstníku na portálu legislativy EU http://eur-lex.europa.eu/ .

Zásadní nesouhlas AVO se stanoviskem ČVUT ve věci programu EPSILON

Reakce na tiskovou zprávu ČVUT o porušení pravidel veřejné soutěže ve vyhlášení programu EPSILON Technologické agentury ČR (TAČR) a nesouhlas s kritikou nastavení programu ze strany ČVUT, která je největším dotovaným příjemcem financí z TAČR.

Předsednictvo Asociace výzkumných organizací (AVO) vyjadřuje zásadní nesouhlas se stanoviskem ČVUT a podezřením na porušení pravidel veřejné soutěže při vyhlášení programu EPSILON vyjádřené panem rektorem ČVUT prof. Petrem Konvalinkou a pracovnicí Rektorátu ČVUT Mgr. Darjou Elfmarkovou.

V tiskové zprávě je uvedeno, že nastavení podpůrných výběrových kritérií programu může způsobit odliv výzkumných pracovníků z pražských výzkumných organizací a pražských vysokých škol a kritizuje se nastavení těchto kritérií bez konzultace s pražskými vysokými školami.

Předsednictvu AVO není jasná argumentace ČVUT, protože TAČR výběrová kritéria a nastavení celého výzkumného programu EPSILON diskutovala převážně s ministerstvy a celý program byl schválen Radou pro výzkum, vývoj a inovace a výzkumnou radou TAČR, kde má ČVUT několik zástupců. Navíc je s podivem, proč by TAČR měla tato kritéria diskutovat zrovna s pražskými vysokými školami a ne např. s vysokými školami v Brně, Ostravě nebo Plzni.

Předsednictvo AVO dále vyslovuje podiv nad argumentací pana rektora a jeho podřízených, která vychází buď z neznalosti problému, nebo může být pouze zástupným problémem pro útok na vedení TAČR. ČVUT je zdaleka největším příjemcem dotací z TAČR. Konkrétně z 22 dosud podporovaných Center kompetence je v 7 případech ČVUT hlavním příjemcem podpory a celkem je ČVUT účastníkem v 13 projektech, což představuje 59,1 % všech podpořených projektů. Jen tyto projekty získají celkovou dotaci 2,5 mld. Kč. ČVUT v současnosti realizuje celkem 160 projektů TAČR s celkovou výší podpory 1,57 mld. Kč, z toho se v roce 2014 jedná o 273 mil. Kč.

K situaci se vyjádřil prezident AVO Libor Kraus: „Na základě projektů TAČR zcela jistě nedojde k odlivu výzkumníků z Prahy, TAČR se naopak dá vytknout přílišná podpora výzkumu v našem hlavním městě.“ Ze všech projektů TAČR je v Praze umístěno 51,7% projektů.

Předsednictvo AVO velmi nesouhlasí s výhradami ČVUT a je toho názoru, že vedení TAČR by nemělo podlehnout nátlaku směřujícímu k ještě větší alokaci přidělovaných prostředků podpory ve prospěch pražských vysokých škol.

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

Co se stane, když uvaříte colu?

To se pokusil zjistit ruský amatérský vědec. Celý pokus natočil na kameru a umístil na YouTube.

Koukněte co z coly zbylo, když se vyvařila všechna voda.

 

 

Česká věda do světa

Čeští vědci by mohli získat mnohem více finančních prostředků na svůj výzkum. Musejí však zvýšit svou aktivitu a úspěšnost při získávání grantů z mezinárodních dotačních programů zaměřených na výzkum a vývoj. Jedná se především o tzv. rámcové programy EU. Aktivita Čechů v tom posledním, 7. Rámcovém programu, byla totiž podprůměrná.

„Z průběžných statistik hodnocení účasti a úspěšnosti ČR v tomto programu vyplývá, že zatím 1089 českých výzkumných týmů se účastní řešení 893 projektů a tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu ve výši 210 milionů eur,“ přiblížila Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR, jež je vedoucím oddělením Národního informačního centra pro evropský výzkum, které zastřešuje činnost národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy EU.

„Pokud přepočteme počet výzkumných týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů na 1 mil. obyvatel, dosahuje ČR sedmého nejhoršího umístění mezi státy EU-27. Podobné je to také s počtem účastí na 1. mil obyvatel, kdy ČR je až na 22. místě v EU-27. Pokud místo počtu účastí uvažujeme celkovou výši požadované podpory ze 7. RP připadající na 1 mld. € hrubých výdajů na VaV, je ČR čtvrtou nejhorší zemí mezi zeměmi EU-27. Celkově tedy nezbývá než konstatovat, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů projektů do mezinárodních programů.“, dodává Koníčková.

Účast na mezinárodních projektech přinese více peněz pro českou vědu a výzkum

Příčin tohoto stavu je více, především nedostatek zkušeností, tvrdá konkurence, nedostatečná podpora výzkumných týmů, nízká motivace či orientace výzkumných týmů na jiné druhy podpory. Význam mezinárodní spolupráce je pro rozvoj české vědy přitom zásadní. Jsou to především cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Mezinárodní programy tak poskytují českým vědcům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale nepochybně znamenají i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Tato možnost je ještě umocněna začátkem nového programovacího období, kdy v novém rámcovém programu „HORIZONT 2020“ je k dispozici přes 77 miliard eur.

Zlepšit tento stav by mohl nový projekt s heslem „Česká věda do světa“, jehož realizátorem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno. Cílem je zvýšit aktivní účast českých výzkumných týmů a pracovišť v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomoci by tomu měla především inovativní infrastruktura projektu a rovněž komunikační strategie využívající moderních komunikačních kanálů.

Nezbytné je propojení výzkumníků s firmami

V rámci projektu vznikla „Vědecká rada“ složená z 30 vážených akademických osobností a současně zástupců výzkumných ústavů a institucí. Její účel vysvětluje předseda Rady, emeritní rektor VUT v Brně Petr Vavřín: „Vědecká rada bude fungovat jako platforma pro neformální výměnu poznatků a informací, poskytne poradenství pro správné zařazení projektů vědeckých pracovišť, bude fungovat jako diskusní fórum pro predikci směrů vývoje technologií a také bude hledat možnosti propojení výzkumu s potřebami praxe,“ říká profesor Vavřín.

A právě posledně jmenovanou funkci „Vědecké rady“ akcentuje ředitel BIC Brno Karel Kouřil: „Naše výzkumná pracoviště často dosahují unikátních výsledků, což považuji na jedné straně za velký úspěch. Na druhé straně se tyto výsledky ne vždy dostávají na trh a nalézají tržní uplatnění. Pomocí našeho projektu se pokusíme zvýšit spolupráci akademické sféry s firmami, čímž podpoříme využití výsledků výzkumu v praxi.“

Inovace v marketingu zvýší informovanost

Aktivity českých výzkumných týmů budou v rámci projektu podpořeny asistencí a poradenstvím, odbornými workshopy a konferencemi, sdílením zkušeností a osvědčených postupů, PR aktivitami, a trochu netradičně také prostřednictvím informačních sociálních sítí.

„Právě zapojení sociálních sítí je inovací v komunikaci mezi vědeckými pracovišti, firmami a ve vyhledávání mezinárodních partnerů, programů a projektů. Tyto komunikační kanály se v rámci vědecko-výzkumných aktivit takřka nepoužívají. My v nich naopak vidíme velký potenciál v zefektivnění komunikace a zjednodušení získávání informací,“ přiblížil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

 

Pro více informací se prosím obraťte na kontaktní osobu:

Ing. Petr Majer

BIC Brno spol. s r.o.

mobil: +420 607 542 728

e-mail: projects@bicbrno.cz