Monthly Archives: June 2014

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.


H2020 SME

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Chmel národa je tmel

Poznali ste v nadpisu hlášku z jednoho známého muzikálu? Právě dnes večer jej vysílá Česká televize. Je o chmelu, pivu, škole, přátelství a lásce. Že potřebnou chuť dodává pivu chmel, to ví každý. Ale – jaký chmel? Žatecký!

pivo1

Chmelařský výzkum a jeho poslání

Chmelařský výzkum má v českém chmelařství mnohaletou tradici a významné postavení. Počátky jeho činnosti spadají do roku 1925, kdy byla v Deštnici založena zemědělská výzkumná stanice, která byla specializována na chmelařskou problematiku. Bylo to především šlechtění chmele, ale výzkum se rovněž významně uplatnil v oblasti ochrany chmele. V oblasti pěstitelských technologií se výzkum zasloužil o přestavbu na širokosponné výsadby, o uplatnění progresívních způsobů obdělávání chmelnic, o rozvoj mechanizace, sklizňové techniky a posklizňového zpracování. Mimořádná pozornost výzkumu je orientována na kvalitativní parametry českého chmele a jeho využití v pivovarnictví. Chmelařský institut s. r. o. vznikl v roce 1992 a je pokračovatelem vědecko-výzkumných aktivit tehdejšího Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci.

chmel2

Výzkumná činnost

Chmelařský institut se zabývá komplexní vědeckovýzkumnou činností na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele. Provádí novošlechtění, udržovací šlechtění a množení českých odrůd chmele. Testování odrůd probíhá v pokusném minipivovárku. Řeší ekologizaci výroby a životního prostředí chmelařských oblastí, ochranu a kvalitu chmele. Aktivity zahrnují poradenskou a školící činnost pro podnikatele v oblasti chmelařství. Chmelařský institut s. r. o. pro realizaci výše zmíněných činností, zejména polního pokusnictví, disponuje účelovým hospodářstvím, které se nachází ve Stekníku u Žatce a detašovaným pracovištěm v Tršicích u Olomouce.

Chmelařský institut se z organizačního hlediska člení na vědecko-výzkumnou základnu v Žatci, účelové hospodářství na Stekníku a detašované pracoviště v Tršicích u Olomouce.

Šlechtění chmele

Šlechtění chmele má v České republice velkou historii. V současné době jsou v České republice registrovány pouze české odrůdy chmele. Šlechtění chmele je velmi náročná a především dlouhodobá činnost. Například odrůda Premiant byla po křížení téměř 20 let testována a hodnocena, než byla registrována. Základem šlechtitelské činnosti jsou genetické zdroje chmele. K ověřování pivovarské kvality budoucích odrůd chmele má pracoviště k dispozici pokusný minipivovar (50 l). Vedle výzkumné činnosti zajišťuje oddělení šlechtění pro studenty možnost spolupráce při diplomových i disertačních pracích.

Pozvánka: Degustace piv při ŽATECKÉ DOČESNÉ 2014 (4. a 5. 9. 2014), informace ZDE

chmel

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak zneutralizovat česnekový dech

cesnek

V dubnu vědci na Ohio State University publikovali článek, ve kterém vysvětlují, jak neutralizovat česnek, respektive sloučeniny síry, které obsahuje. Zde jsou jejich závěry: 

1. KOUSNĚTE SI DO JABLKA
Plody, které na vzduchu hnědnou obsahují oxidační enzym. Tato sloučenina spouští chemickou řetězovou reakci, která převoní nepříjemné sulfidy.

2. NAPIJTE SE ZELENÉHO ČAJE
Je založený na rostlinných chemikáliích známých jako polyfenoly, které pracují pomocí podobného mechanismu a neutralizují všechny čtyři sloučeniny síry.

3. LOKNĚTE SI CITRONOVÉ ŠŤÁVY
Kyselé nápoje s hodnotou pH nižší než 3,6 ničí enzym alliinase, který se aktivuje, když je česnek rozdrcený a zvyšuje páchnoucí vlastnosti síry.

PS: A víte, že v Olomouci ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby jsou udržovány genetické kolekce česneku kuchyňského? Základy kolekcí byly položeny již v roce 1951. Nyní je kolekce genetických zdrojů česneku tvořena 657 genotypy, pocházejících ze 30 států celého světa.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Hodnocení tuzemského VaV

V posledních dvou číslech měsíčníku MM Průmyslové spektrum jsme nalezli zajímavé články, věnující se hodnocení tuzemského výzkumu a vývoje z pohledu technických věd. Články napsal Vlastimil Růžička a naleznete je pod těmito odkazy:

1. článek Česká věda se přibližuje evropskému průměru

2. článek Hodnocení tuzemského VaV

mmx

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Lidé na MARSu již za 12 let

spaceX

Říká vám něco jméno Elon Musk? Je to čerstvý čtyřicátník, americký podnikatel původem z JAR, spoluzakladatel internetového platebního systému PayPal, spoluzakladatel a generální ředitel automobilky Tesla Motors a především zakladatel kosmické společnosti SpaceX.

SpaceX podniká v komerční sféře vesmírných technologií. Byla založena roku 2002 a zatím se úspěšně prezentovala 25. května 2012 transportem nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kocmickou lodí Dragon, kterou vyneslo na oběžnou dráhu zařízení Falcon 9, obě vlastní výroby, “od základů” provedené ve SpaceX. Firma spolupracuje s NASA, od které dostala ocenění v oblasti vesmírných počinů ve výši 1,6 miliardy dolarů.

musk

V interview na CNBC Musk mimojiné uvedl, že za 10-12 let by na Mars mohli odletět první lidé – to je o celou dekádu dříve, než plánuje NASA. “I’m hopeful that the first people could be taken to Mars in 10 to 12 years, I think it’s certainly possible for that to occur”. Letenka by měla stát 500tis amerických dolarů, to je zhruba 10 milionů korun. V plánu je vytvořit na Marsu kolonii 80 tisíc lidí. Poletíte?

MP

1 Comment

Filed under Uncategorized

Čech, který inspiroval Billa Gatese

smil

Václav Smil. Vědec, který inspiruje Billa Gatese. Foto: Matej Slávik

Vystudoval přírodní vědy, ale specialistou není v žádném konkrétním oboru. Ve svých knížkách i vědeckých článcích se soustřeďuje na hledání souvislostí a kontextů. Sedmdesátiletý Václav Smil z bývalého Československa emigroval po roce 1968, studoval na Pensylvánské státní univerzitě ve Filadelfii, roky přednášel na univerzitě v Manitobě v Kanadě.

Podívejte se na krátké vide, ve kterém Václav Smil mluví například o inovacích v automobilismu nebo o nejdůležitějším materiálu na světě:

Ve svých knížkách i vědeckých článcích se soustřeďuje na hledání souvislostí a kontextů. To platí i o jeho poslední knize, kterou právě recenzoval nejbohatší muž světa Bill Gates.

Inspirováno článkem Miloše Čermáka na http://www.ihned.cz

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Český překlad nového nařízení GBER

EU flag

Na stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž se objevily odkazy na českou verzi nového znění blokových výjimek GBER včetně příloh.

Nařízení GBER

Příloha 1

Příloha 2

Příloha 3

Stále se však jedná o verze, které jsou uveřejněny pro informační účely. Na opravdu závazné znění je třeba počkat na vyhlášení v Úředním věstníku na portálu legislativy EU http://eur-lex.europa.eu/ .

1 Comment

Filed under Uncategorized