Tag Archives: Technologická agentura

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

2 Comments

Filed under Uncategorized

TA.Di – nové číslo magazínu Technologické agentury ČR

TADI 2 titulka obr

Technologická agentura ČR tento týden vydala nové číslo magazínu TA.Di. Hlavní článek se věnuje inovačnímu potenciálu České republiky. V magazínu také najdete velký rozhovor s místopředsedou TA ČR Martinem Bunčekem, genezi kampaně Český nápad, informace o 3 úspěšných projektech TA ČR, zamyšlení nad novými společenskými výzvami, anketu mezi zaměstnanci TA ČR nebo nanotechnologický kvíz. Čtěte nebo stahujte ZDE

Ukázky:

ukazka1 ukazka2 ukazka3 ukazka4

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Rada VŠ: Na aplikovaný výzkum nejsou peníze

Kolapsu kolaborativního aplikovaného výzkumu se obává Rada vysokých škol. Její předseda Jakub Fischer upozornil v dopisu pro vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) a ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), že vědci nemají na výzkum peníze. Po vyčerpání programu ALFA totiž neexistuje žádná náhrada.

rada vs

Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer

Místopředsedkyně komise pro vědeckou činnost Rady VŠ Vlasta Radová uvedla, že bez peněz se ocitnou ty vědecké týmy, které dokončí kolaborativní projekty z programu ALFA. Program vyhlásila Technologická agentura ČR, která v něm rozdělila přes miliardu korun.

V současnosti program končí a neexistuje za něj náhrada. Kolaborativní výzkum, tedy výzkum, na kterém spolupracují vysoké školy a podniky, se tak může zastavit. „Vzhledem k tomu, že v roce 2014–2015 skončilo či končí celkem 441 projektů programu ALFA, lze celkem jasně říci, že takových týmů nejsou desítky, ale stovky. Po přepočtu na jednotlivce by to pak vycházelo zhruba na tisíce výzkumníků,“ vyčíslila Vlasta Radová.

Článek: Stát se brání tomu, co funguje

Na program ALFA měl navázat program EPSILON, jenomže v něm nejsou peníze. Technologická agentura proto zatím nevyhlásila žádnou výzvu a zřejmě tak neučiní ani napřesrok. Náhradou by sice mohl být i program TRIO ministerstva průmyslu a obchodu, ten je ale podle Jakuba Fischera ve srovnání s programem Technologické agentury malý. Je v něm pouze 300 milionů korun a soutěžící projekty navíc budou vybírány k financování až od srpna 2016.

Podle Vlasty Radové je pro vysoké školy nepoužitelný i evropský Operační program Podnikání a inovace. Vysoké školy nemohou splnit jeho podmínky. „Například podmínka spolufinancování projektů ve výši 50, respektive 60 procent z vlastních zdrojů je pro veřejné vysoké školy v podstatě nesplnitelná, protože veřejné vysoké školy jsou financovány ze státního rozpočtu,“ upozornila.

Nedostatek peněz podle předsedy Rady VŠ ohrožuje všechny školy, nejvíce však ty, které otevřely vědecká centra financovaná z evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace. Bez nových dotačních programů nedokáží plnit předepsané indikátory kolaborativního výzkumu.

zdroj: ČTK

Komentář prezidenta AVO Libora Krause ke klesající podpoře aplikovaného výzkumu

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Miroslav Janeček: Závěry z Innovation Union Scoreboard pro ČR

V nedávno vydaném Innovation Union Scoreboard (IUS) by bylo možno nalézt řadu podnětů pro zlepšení systému podpory VaVaI v Česku. Níže přidávám svá doporučení:

–          Časté změny metodiky hodnocení výsledků VaV ztěžují možnost dělat seriózní závěry z hodnocení inovační výkonnosti; méně by i zde bylo více.

–          Obsáhlý popis vývoje IUS a popis pozice ČR na škále inovační výkonnosti mi říká jediné – nejsme na tom moc dobře a co horší, nelepšíme se. Logicky by měla zaznít otázka – PROČ?

–          Nejpřínosnější je z tohoto pohledu zkoumání pozice ČR podle jednotlivých kritérií/indikátorů, které by ovšem mělo být následováno hledáním příčin zaostávání a návrhem opatření k nápravě.

Pokládal bych za nesmírně přínosné, kdybychom se pokusili zapátrat, zda a jak se identifikované a většinou dlouhodobě známé nedostatky (mizivé využití rizikového kapitálu, nízká patentová aktivita, nedostatečný počet odborných publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci, podíl odborných publikací z daného státu mezi 10 % celosvětově nejcitovanějších prací a podíl doktorandů z nečlenských zemí studujících v daném státě, malá spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou …) promítly do koncepčních dokumentů ČR, ale např. i AV ČR i do konkrétních nástrojů, jakým jsou např. OP PIK, OP VVV, návrh zákona o VŠ, principy zákona o VaV, navrhovaný program TRIO.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO a TA ČR

Příloha: Česká republika v IUS

Innovation Union Scoreboard 2015

IUS czech

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Ženy ve výzkumu a podnikání

Tak se jmenuje seminář, který ve středu 21. 1. 2015 od 13.00 pořádá Technologická agentura ČR. Akce si klade za cíl vytvořit prostor pro setkání žen z akademické a podnikatelské sféry pro diskusi nad možnostmi podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Během setkání vystoupí  zástupkyně z akademické a podnikatelské sféry s osobním příspěvkem. Ženy z akademické sféry se s publikem rozdělí např. o své osobní zkušenosti z oblasti své výzkumné specializace, možnosti její aplikace a komercializace, s benefity, které jejich výzkum může přinést podnikům nebo se způsoby komercializace výzkumné činnosti. Podnikatelky pak pohovoří např. o úspěších v podnikatelském životě, o žádaných výsledcích výzkumných aktivit potřebných pro své podnikání, představí existující možnosti pro zapojení výzkumnic do inovačních aktivit nebo předloží příklady dobrých zkušeností ve spolupráci (např. mezi ženami, ale nejen mezi nimi).

Na semináři vystoupí například:

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., významná česká vědkyně, lékařka a manažerka,

Prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., FEng., děkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze,

RNDr. Jana Ryšlinková, CSc., zakladatelka technologického parku Nupharo, děkanka US Business School Praha,

Ing. Silvie Skyvová, senior ředitelka Engineeringu a ICT v Meopta – optika, s.r.o.

Program bude rozdělen na cca 2x 90 minut s pauzou a prostorem pro individuální rozhovory, dotazy, setkání a navázání nových kontaktů.

Na toto setkání bude v únoru navazovat seminář “Co brání ženám ve výzkumné a řídicí činnosti” a jak může být Technologická agentury ČR ve svých programech nápomocna  při odstraňování bariér a pro vyrovnávání příležitostí. Seminář se bude konat ve středu 11.2.2015 od 13:00 v prostorách Technologické agentury.

Více informací podá Marcel Kraus, E-mail: kraus@tacr.cz, mobil: 730 520 072

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dětská výtvarná soutěž Vynálezy budoucnosti

Technologická agentura ČR v zasedacích místnostech a veřejných prostorech prezentuje díla, která vznikla v rámci dětské soutěže na téma “Vynálezy budoucnosti”. Děti ve věku 6-15 let namalovaly více než 300 obrázků. Do 10.12.2014 běží hlasování o nejhezčí obrázek. Bude vaším favoritem stroj na rozmnožování peněz, mechanický kamarád nebo pistole na zvětšování?

Vítěz dostane dárek pod stromeček – tablet. Prosím, zúčastněte se hlasování!

Do galerie je vstup ZDE

soutez tacr2

Potrubní cestování vzduchem, autor: Valerie Kolářová

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

IMG_6847s

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

IMG_6852s

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

IMG_6855s

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

IMG_6889s

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Podruhé s novináři o výzkumu

Ve čtvrtek 13. března se letos již podruhé sešli výzkumníci s novináři, aby si vyměnili zkušenosti s propagací vědy a výzkumu směrem k veřejnosti. Workshop Výzkum & Média pořádala Asociace výzkumných organizací ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR a vystoupili na něm Šárka Mrázová z ČTK, Martin Rusek z České televize, Karel Tinl z IHNED.cz a Zdeněk Mihalco z HNDialog. Setkání moderoval Alexandr Nikitin alias Saša Vědátor.

datak tinl

Po úvodních slovech předsedkyně Technologické agentury Rut Bízkové a vedoucího marketingu a PR Asociace výzkumných organizací Martina Podařila a prezentacích výše zmíněných novinářů se horlivě diskutovalo o roli médií v propagaci výzkumu. Ukazovali se příklady dobré i špatné praxe v oslovování novinářů, v psaní tiskových zpráv, v emailové a telefonické komunikaci nebo v prezentaci na sociálních sítích.

mrazova

Své zástupce na workshopu měly na jedné straně vysoké školy a Akademie věd a na straně druhé výzkumné organizace a podniky zaměřující se na aplikovaný výzkum. Diskuze se protáhla do pozdních večerních hodin a účastníci workshopu odcházeli spokojeni a vyzbrojeni novými a praktickými informacemi. Všichni pak vyslovili přání pořádat akce podobného zaměření i v budoucnu.

Prezentace: Bízková, Mrázová, Rusek, Tinl

Fotogalerie

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak vidí Metodiku hodnocení VaV osobnosti českého výzkumu?

header

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra AV ČR: Pokud se týče Metodiky, považuji za dlouhodobý problém prakticky neustále meziroční změny kriterií pro posuzování jednotlivých typů výsledků. Sice se vše propočítává zpětně, ale není to transparentní a vede to k inkonsistenci dat. Značnou vadou je, že kafemlýnek zůstal a celkově se spíše (zavedením kvalitativních prvků) zesložitil. Navíc – předpokládaná krátká doba životnosti Metodiky nebude více motivovat ke kvalitnější práci. Všechno je to záplata na záplatu.

Jaroslav Pindor, ředitel společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM: Nová metodika hodnocení VO nereflektuje výsledky VO podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde je definován výzkum (základní a aplikovaný) a vývoj. Výsledky VO musí být hodnoceny ve všech takto definovaných oblastech, je nutno přihlížet k rozmanité specifikaci zaměření jednotlivých VO a výsledkům těchto VO v oblastech definovaných zákonem 130/2002 Sb. – například aplikovaný výzkum a vývoj.

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR: Upřímně řečeno, kritický názor AV na vśechny Metodiky hodnocení vypracovávané RVVI je obecně znám. Shrnout kvalifikovanou kritiku kafemlejnku do dvou vět považuji za málo vhodný přístup.

Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci: Kromě bodového ohodnocení patentů a užitných vzorů a jejich licencování současná metodika nemyslí na jiné typy komerční spolupráce s podniky. Vědečtí pracovníci tak mnohdy, a to zcela oprávněně, nemají zájem pracovat na zakázce, ze které nevzejde vědecký výstup, za který jsou hodnoceni.

Jitka Moravcová, hlavní odborný garant IPn Metodika: Poslední úprava Metodiky známá jako Metodika 2013 – 2015 stále zůstává pouhopouhým hodnocením výstupů VaV. I nadále je míněna především jako předpis pro alokaci institucionální podpory a mnohem méně jako hodnotící nástroj poskytující informace nutné pro kvalitní řízení na všech úrovních. Proto ani hodnocení v roce 2014 neposkytne vládě, poskytovatelům, výzkumným organizacím a týmům nezávislou zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce, o způsobu jejich fungování a o adekvátnosti jejich výzkumných plánů do budoucna. Z výsledků takto pojatého hodnocení se nikdo nedozví, jak na tom Česká republika vlastně je s efektivitou a kvalitou výzkumu v jednotlivých vědních oborech vůči světu a nakolik efektivně jsou k výzkumu využívány sdílené a nesdílené výzkumné infrastruktury. V rámci hodnocení dle Metodiky 2013-2015 však má naštěstí pokračovat sběr údajů o výsledcích VaV, což bude jistě velmi užitečný základ pro skutečné institucionální hodnocení ve snad dohledné budoucnosti.

Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko: Hodnocení jakékoliv lidské činnosti se většinou nepodaří plně objektivizovat. Ale hodnocení výsledků výzkumu podle současné schválené metodiky je velkým krokem vedle. Pokud má být české výzkumné prostředí založeno na synergii základního a aplikovaného výzkumu, tak metodika téměř absolutním potlačením hodnocení aplikačních výsledků jde přesně proti tomuto trendu. V tom je moje hlavní výhrada.

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: Nejsem s tím nijak obeznámen (v AV tu metodiku nějak ignorujeme…).

Naďa Witzanyová, ředitelka strategie a rozvoje výzkumu a infrastruktury Centra výzkumu Řež: Směr prvního pilíře je ve shodě se snažením naší organizace, motivuje k excelenci v publikacích. Pokud se týká druhého pilíře, uvítali bychom indikátor, který je obecnější, než současný založený na schopnosti získat a udržet ERC grant. Indikátor vystihující schopnost organizace vychovat, udržet a přitáhnout špičkové odborníky. V třetím pilíři chybí indikátor dopadu do průmyslu. Například to, jestli průmysl od organizace požaduje opakovaně smluvní výzkum nebo služby. Každopádně se v naší organizaci shodujeme na tom, že budeme nadále publikovat i v pouze recenzovaných časopisech, vytvářet metodiky nebo prototypy, prostě proto, že je to dobré, i když v RIV se to již neobjeví.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR: Za přínosné v Metodice 2013 považuji to, že by se měl do hodnocení organizací započítávat smluvní výzkum. Nejsem si však jista, zda to v nejbližší době bude mít nějaký významnější dopad. Smluvního výzkumu příliš mnoho není, pobídky pro firmy, aby objednávaly smluvní výzkum u veřejných výzkumných organizací začnou platit v roce 2014 a hlavně neexistuje žádná právně závazná forma vykazování smluvního výzkumu (novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, která by to umožňovala, je připravena už půl roku). Takže je otázkou, jak se tato část Metodiky nakonec uplatní. Jiná věc je, které výsledky výzkumu jsou podle Metodiky důvěryhodné a “započitatelné” do hodnocení organizací. V této věci mi připadá, že je Metodika pobízí k tomu, aby se výzkumné organizace orientovaly na podporu konkurenceschopnosti české společnosti v roce 2100, resp. 2050, těžko 2020.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Zamyšlení u příležitosti změny prezidenta AVO

Změna v čele v Asociace výzkumných organizací jistě nabádá k určitému bilancování a zobecnění, možná i k troše neobvyklé upřímnosti. Roli Asociace a její význam je třeba hledat na samotném počátku její existence v roce 1990. V porevoluční euforii se MPO rozhodlo zprivatizovat státní a rezortní výzkumné ústavy, což některé z nich nepřežily. Většina zbývajících, spolu se zprivatizovanými ústavy zemědělskými, se rozhodla založit AVO jako dobrovolné sdružení, které by jim pomáhalo vyrovnat se s nastávající složitou situací. Ta se vyznačovala absencí státní podpor výzkumu (GA ČR teprve měla být založena a rezorty s podporu teprve začínaly) a prudkým pádem poptávky po VaV ze strany podniků. Asociace si vytýčila cíl svým členům všestranně pomáhat, zejména zastupovat jejich zájmy na celostátní úrovni a řešit jejich společné problémy, např. překonávat bariéry při získávání a využívání veřejné podpory. AVO si může připsat na stranu aktiv i svůj podíl při zavádění daňových úlev na VaV, při formulaci některých pasáží zákona o podpoře VaV a řady dalších dokumentů strategické povahy. Její členové stáli u založení Technologické agentury a měli podíl na formulaci úspěšného programu Potenciál. Lze konstatovat, že se díky těmto úspěchům daří udržovat členskou základnu na cca 70 členech, a že se mezi členy AVO postupně víc a více objevovaly malé a střední firmy, zabývající se VaV. Situace se v průběhu let změnila – veřejná podpora VaV dosáhla úrovně, která se blíží průměru EU, někteří ze členů AVO získali (spíše si vybojovali) statut výzkumné organizace, pro podporu z veřejných rozpočtů si dnes dokážou instituce dojít a řádně ji využít. AVO stojí před úkolem redefinovat svoji roli a udržet a posílit pozici svou i svých členů, kteří svou činností přispívají ke konkurenceschopnosti Česka. K tomu patří i znovuzískání křesla v Radě pro VaVaI.

Dovolte mi závěrem jedno povzdechnutí. Jestli mi na situaci v ČR něco vadí, pak je to zejména nedostatek pochopení státu a politické reprezentace pojímat situaci strategicky a podle toho se chovat. To dokazuje v prvé řadě naprosté ignorování skutečnosti, že pro ekonomiku země je důležité mít instituci, zabývající se systematicky aplikovaným VaV a tuto smysluplně podporovat. Nemáme-li Fraunhoferovu společnost, jako v Německu, ani VTT, jako mají ve Finsku, pak máme aspoň AVO, které aspoň zčásti selhání státu v této oblasti kompenzuje.

Miroslav Janeček

Miroslav Janeček

Leave a comment

Filed under Uncategorized