Monthly Archives: April 2017

Komentář AVO ke statistice nepřímé podpory v roce 2015

Počet firem, které nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů, se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Z tohoto pohledu Asociace výzkumných organizací předkládá svůj komentář k uveřejněním statistickým výsledkům s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Institut nepřímé podpory obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého je možné uplatnit v ČR, obdobně jako v dalších zemích EU, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj od roku 2005.

Výše nepřímé podpory odpovídá aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, tzn. 19%. Poplatník nedostane finanční prostředky, ale sníží si daňový základ a tedy sníží si daňovou povinnost.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Není nutné synchronizovat řešení s vyhlášením a vyhodnocením veřejných soutěží na podporu výzkumu a vývoje formou přímé podpory (dotace). Jde o nástroj, dostupný za stejných podmínek všem podnikatelským subjektům, navíc si podnikatelé u tohoto typu podpory VaV uchovávají svoje záměry pro sebe a neriskují tak vyzrazení obchodního tajemství.

V roce 2015 byla realizována nepřímá podpora VaV ve výši 2,5 mld. Kč, porovnáme-li podíl nepřímé podpory VaV na hrubém domácím produktu, pak je to podle posledních uveřejněných dat za rok 2014 v ČR 0,05%, stejně jako Řecko. Pokud se budeme srovnávat s obdobnými zeměmi, jako jsou Rakousko, kde podíl činí 0,13% nebo Nizozemsko a Maďarsko s 0,15% je zřejmé, že je ještě velmi široký prostor pro investice do výzkumu a vývoje s nepřímou podporou. To je zejména významné s výhledem do rychle se blížícího období, kdy vyschnou zdroje se strukturálních fondů, které v současné době umožňují velmi masivní podporu VaV.

Ze srovnání struktury nepřímé podpory VaV podle odvětví (CZ-NACE) za rok 2015 vyplývá, že z celkového počtu podniků 1306 největší podíl 785 tzn. 60%, tvořily podniky ze zpracovatelského průmyslu, jako jsou především firmy z oblasti strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Zpracovatelský průmysl využil nepřímou podporu ve výši 1 726 mld., to je 68% z celkové nepřímé podpory VaV v roce 2015. Největší podíl pak ze zpracovatelského průmyslu tvořilo strojírenství v počtu 183 společnosti s 529 mld. nepřímé podpory.

Další statistické údaje o nepřímé podpoře na VaV v letech 2011-2015 v třídění podle oborů, krajů či velikosti podniku naleznete ve zprávě Českého statistického úřadu.

Uvedené koresponduje s tradiční hospodářskou strukturou ČR. Zpracovatelský průmysl a především strojírenství je klíčovou oblastí, jejichž konkurenceschopnost, ne v podobě levné pracovní síly, ale vyspělých, kvalitních výrobcích je podmínkou stability a rozvoje ČR. Uvedené nelze realizovat bez výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií. Přímá i nepřímá podpora VaV je pak účinným nástrojem k naplnění této podmínky a je v souladu s prioritami vlády o podpoře výzkumu a vývoje.

Asociace výzkumných organizací vychází z informací od svých členů, ale i dalších podnikatelských subjektů. Jak je uvedeno výše, počet firem, která nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Po více jak deseti letech od zavedení nepřímé podpory VaV v ČR je nejvyšší čas shrnout dobré i špatné praktické zkušenosti. Je nutné provést změny v systému nepřímé podpory tak, aby se pravidla zpřesnila a obsahovala jednoznačný výklad. Vhodné je se inspirovat ve srovnatelných zemích a vytvořit obdobné prostředí a mechanismy. ČR neoplývá významnými zdroji surovin, jediným potenciálem jsou lidé a jejich nápady. Tento potenciál zaslouží podporu a trvalou kultivaci podmínek i prostředí.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D. a Ing. Miroslav Janeček, CSc.

Členové předsednictva AVO

Odborníci z AVO stáli u zrodu nepřímé podpory výzkumu a vývoje v roce 2005 a od jejího zavedení publikovali řadu zpráv a metodik. V roce 2012 vypracovali jako podklad pro přípravu Národní politiky VaVaI zprávu s názvem Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací (ZDE). V letech 2015 a 2016 pak zpracovali 2 metodiky – Metodiku daňových odpočtů na VaV pro poplatníky (ZDE), která slouží jako pomůcka pro ty, co píší projekty VaV a pak Metodiku pro daňové odpočty na VaV (ZDE), která slouží jako pomůcka hodnocení kvality projektů.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Rakouské zkušenosti s podporou aplikovaného výzkumu pro nás mohou být inspirací

Výměna zkušeností o možnostech spolupráce univerzit a podnikatelské sféry nebo podpora českého aplikovaného výzkumu byly hlavními tématy setkání vedení rakouské vědeckovýzkumné instituce Christian Doppler Forschungsgesellschaft (CDG) se zástupci Sekce pro vědu, výzkumu a inovace, kterou řídí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

rakousko2

Za rakouskou stranu se dnešního jednání zúčastnil prezident CDG Reinhart Kögerler nebo zástupce rakouského federálního ministerstva pro vědu a výzkumu Martin Winkler. Na české straně pak byli zástupci technických vysokých škol, Akademie věd ČR, Technologické agentury ČR, ministerstev školství a průmyslu, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace výzkumných organizací nebo Asociace malých a středních podniků. Českou delegaci vedl náměstek místopředsedy vlády pro řízení Sekce pro vědu, výzkumu a inovace Arnošt Marks.

Základy dnešního setkání dala návštěva české delegace vedené E. Palíškem, členem RVVI, a zástupců CDG ve Vídni v roce 2016. A záměr využít zkušenosti CDG vyslovil již dříve i místopředseda vlády Bělobrádek.

“Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí nám vychází, že Česká republika za Rakouskem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje, výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů nebo podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je Christian Doppler Forschungsgesellschaft je pro nás velkým přínosem a inspirací. O důrazu Rakouska na důležitost podpory vědy a výzkumu svědčí existence samostatného ministerstva pro vědu a výzkum,” řekl k dnešnímu jednání místopředseda vlády Bělobrádek.

rakousko

Slunce za oknem i světla v sále svítili na prezidenta AVO Libora Krause.

Kromě témat z oblasti podpory aplikovaného výzkumu a spolupráce univerzit, výzkumných institucí s firemní sférou proběhla také diskuse o finančních modelech a nástrojích používaných CDG pro podporu spolupráce akademiků s podniky. Pro implementaci podobných modelů jsou v našich podmínkách vhodné programy Technologické agentury ČR.

“Schéma podpory společnosti Christiana Dopplera je v Rakousku velmi osvědčenou formou podpory excelentního výzkumu realizovaného na univerzitách, který je ale přímo navázán na potřeby firem a umožňuje jim získávat dlouhodobou konkurenční výhodu. To je také důvod, proč bychom rádi obdobné schéma realizovali v rámci některého z programů Technologické agentury ČR, nejspíš z programu Epsilon,”uvedl předseda TA ČR Petr Očko.
Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Získejte až 80 milionů na projekt v nové výzvě EPSILON

img_4020-5s

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 4. dubna 2017 třetí veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Soutěžní lhůta začíná dnem 5. 4. 2017 a končí dnem 17. 5. 2017

Očekávají se návrhy projektů zaměřené mimo jiné na definované prioritní výzkumné cíle relevantních rezortů (vypsány v přílohách ZDE) a dále např. na Průmysl 4.0 a autonomní mobilitu.

Pokud vás tato možnost zaujala, prostudujte vše přímo na stránkách TA ČR ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jakým směrem se vyvíjí transfer technologií?

img_9114s

Podle prezidenta společnosti Apio a odborníka na transfer inovací Arundeepa prošel transfer technologií (TT) několika fázemi. Nyní se nachází ve fázi 4.0 – už bychom se neměli honit za patenty a prodejem licencí, ale klást důraz na mezioborovou spolupráci a generování zajímavého obsahu, který bude sám o sobě komercializovatelný.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými fázemi, co charakterizuje současnou čtvrtou fázi a co nás čeká ve fázi TT 5.0? Čtěte ZDE

Martin Podařil, AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized