Tag Archives: konkurenceschopnost

Metodika pro hodnocení projektů OP PIK

Čestný prezident AVO Miroslav Ecler adresoval dopis náměstkovi MPO Tomáši Novotnému. Dopis se týkal především nové metodiky pro hodnocení projektů v programech OP PIK.

Píše v něm například to, že nová metodika není dobře připravena a některé nedostatky mohou významným způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí hodnoceného projektu. Zároveň však nabízí spolupráci a nabízí hned několik bodů ke zlepšení.

Celý dopis si můžete přečíst ZDE

Martin Podařil, AVO

 

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku

Jaký je vliv dotací na konkurenceschopnost podniku? Tím se ve své disertační práci (DP) zabývá Milan Sedláček z Masarykovy univerzity.

“Hlavním cílem disertační práce je vytvoření souboru metod pro hodnocení vlivu čerpání dotace na konkurenceschopnost podniku v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP).

V ekonomické vědě lze nalézt málo kontroverznějších témat než jsou dotace. Názor na jejich význam a prospěšnost se velmi liší, přičemž prakticky každý ekonom má na tuto problematiku poměrně vyhraněný názor. Stejně tak mezi zástupci podniků se o tomto tématu často diskutuje, a to jak v pozitivních tak negativních souvislostech. Zmiňovány jsou zejména skutečnosti týkající se principu přerozdělování, míry objektivity v rámci udělování dotací, komplikovanost celého systému či efektivnost takto vynaložených prostředků.”

Závěry DP jsou velmi zajímavé:

1. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že dotace získávají primárně podniky, které mají nastavenu investiční strategii a jsou dostatečně finančně zdravé, aby byly schopny dofinancovat náklady projektu a zajistit také jeho povinnou udržitelnost.

2. Výsledky prokázaly, že více než 50 % podniků čerpajících dotaci z programu Rozvoj OPPP vykázalo během čtyř let po získání dotace pokles ukazatelů konkurenceschopnosti.

3. Nejenom že se dotovaným podnikům po získání dotace konkurenceschopnost nezlepšila, ale dokonce se vyvíjela méně příznivě než byl odvětvový průměr.

Ukázka jednoho z grafů DP:

graf DP

Zdroj: Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česko v žebříčku konkurenceschopnosti poskočilo o devět míst

Česká republika si v žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), letos polepšila o devět míst na 37. příčku. Slovensko skončilo na 75. místě, zlepšilo se o tři příčky. Letošní pořadí 144 porovnávaných států opět vede Švýcarsko. WEF to oznámilo na svém webu.

ilustracka1

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost nebo inovace. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi 15 tisíci zástupci firem ve sledovaných zemích. Země na prvních příčkách žebříčku dosáhly všechny velmi dobrých výsledků v oblasti investic na podporu inovací a v rozvoji talentů.

Nejlépe hodnocenými ukazateli České republiky jsou v porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami makroekonomické prostředí, velikost trhu, zdraví a základní vzdělávání. Problematickými oblastmi zůstávají instituce, inovace a infrastruktura. Podnikatelé určili neefektivní státní byrokracii a korupci jako dva nejvýraznější faktory ovlivňující kvalitu podnikatelského prostředí v České republice.

zebricek konkurence

Leave a comment

Filed under Uncategorized