Samosmrštitelné trubičky a napěněné hadičky

Společnost PARZLICH vznikla v roce 2011 jako projekt plastikářské firmy zaměřené na výrobu extrudovaných hadic, trubek a profilů z polymerních materiálů. PARZLICH je společným projektem holdingu NWT a fyzických osob a je vyústěním systematické podpory a rozvoje nových projektů z technologické oblasti.

Cílem společnosti je využití vlastního výzkumu a vývoje na poli aplikací polymerních materiálů a nabízet tak zákazníkům vysokou přidanou hodnotu díky lepším užitným vlastnostem výrobků, úspoře nákladů při zpracování našich produktů, či nižším environmentálním dopadům, díky používání ekologicky šetrných, či biologicky odbouratelných materiálů.

Protože vývoj aplikace nových materiálů, výrobních postupů či zdokonalování stávajících je výrazným inovačním nástrojem, firma úzce spolupracuje s odbornými pracovišti českých vysokých škol a univerzit jmenovitě Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně.

PARZLICH vyrábí materiály pro 3D tisk v podobě tzv. filamentů pod vlastní obchodní značkou “Fillamentum”. Na trh tuto značku společnost uvedla v roce 2014. V současné době patří “Fillamentum” mezi nejpopulárnější globální značky materiálů pro 3D tisk a PARZLICH vyrábí materiály jak pro hobby uživatele, tak i materiály využitelné v průmyslu, a nabízí širokou škálu barevných odstínů.

Pneumatické rozvody

Parzlich vyrábí trubky a hadice pro pneumatické rozvody určené pro použití v průmyslu, automatizaci, rozvodech stlačeného vzduchu a v měření a regulaci.  Díky širokému portfoliu zpracovávaných typů polymerů nabízí vhodné řešení pro nejrůznější aplikace, včetně extrémních a speciálních jako jsou rozvody vzduchu a plynů používané v chemickém průmyslu, jaderné energetice, či automobilovém průmyslu.

Automotive & Transportation

Vyrábí také vnitřní výstelky pro ovládací kabely, které naleznou uplatnění zejména v oblasti automobilového průmyslu. Vnitřní výstelky díky svým vlastnostem, zejména otěruvzdornosti a kluznosti zajišťují dlouhodobý bezchybný chod ovládacích kabelů bez nutnosti mazání. Výstelky vyrábí z nejrůznějších materiálů a v libovolných rozměrech dle specifikace zákazníků.

Chemický průmysl

Trubky vyrábí ze speciálních polymerů určené pro použití v chemickém průmyslu, ale i pro náročné aplikace v energetice, strojírenství, potravinářství a elektrotechnickém průmyslu. Mohou nabídnout řešení pro vedení nejrůznějších chemických látek jako jsou kyseliny, louhy, roztoky solí, glykoly, estery apod.

Speciální aplikace

Vyrábí a dodávají trubky a hadice pro nejrůznější speciální použití. Díky inovativnímu přístupu mohou navrhnout řešení ušité na míru potřebám zákazníka.

Mezi takové aplikace patří například:

• trubky s obsahem antikorozních aditiv pro balení strojírenských nástrojů
• samosmrštitelné trubičky pro elektrotechniku
• napěněné hadičky pro tepelné a antivibrační izolace
• trubky, hadice a profily z biodegradabilních materiálů

PARZLICH s.r.o.

nám. Míru 1217

768 24 Hulín

Telefon:  +420 602 730 474

Email: info@parzlich.cz

Web: www.parzlich.cz

Kombinace výroby a aplikovaného výzkumu pod jednou střechou

Společnost Contipro z Orlickoústecka je globálně významnou firmou vyrábějící kyselinu hyaluronovou. Ta se používá v kosmetice, ve farmacii a brzy by se mohla víc prosadit i v medicíně.

Na Orlickoústecku mezi lesy je schováno jedno z nejmodernějších a nejprogresivnějších vědeckých pracovišť v zemi, které má navíc přímou návaznost na výrobu. Na české poměry ojedinělý úkaz. Podle managementu firmy Contipro, obrazně řečeno, není měsíc, kdy by se nepřihlásil nějaký zájemce o investici do společnosti.

Zajímá je především kyselina hyaluronová. Ta se sice obtížně vyslovuje, ale v posledních letech je jí plno v kosmetice, zejména v pleťových krémech. Její užití je ale mnohem širší než to, že je hydratační látkou a zároveň nosičem dalších součástí kosmetických preparátů. V Dolní Dobrouči ve východních Čechách ve firmě Contipro pracují na tom, jak ji izolovat v co nejvyšší kvalitě a čistotě. Zároveň se zpracovává v inovativních formách pro užití například i v lékařství.

Neobyčejná kyselina hyaluronová

Nevětvený polysacharid je přirozenou součástí lidského těla. Nachází se v mezibuněčné hmotě a ve zvýšené koncentraci ji najdeme v očích, v kloubní tekutině či v pokožce. V závislosti na své molekulové hmotnosti poskytuje různé biologické účinky, které nacházejí široké uplatnění v medicíně, farmacii a kosmetice.

Biotechnologická výroba

Contipro získává kyselinu hyaluronovou z buněčných stěn bakterií druhu Streptococcus zooepidemicus. Tyto bakterie jsou zbaveny všech patogenů a nepředstavují žádné riziko pro člověka a přírodu. Výsledkem procesu kvašení a následného čištění je kyselina hyaluronová v podobě prášku, nebo dalších forem, např. nanovláken a hydrogelů.

Kvalita potvrzená důkazy

Vyspělý výrobní proces umožňuje dosáhnout maximální kvality při zachování nejvyšší etické ohleduplnosti. O tom svědčí uznání editorů z českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) či z amerického Ústavu pro kontrolu léčiv (FDA). Plnění nejpřísnějších norem patří mezi základní konkurenční výhody Contipra.

Contipro a.s.
Dolní Dobrouč 401
561 02 Dolní Dobrouč
Telefon: +420 465 519 530
Email: info@contipro.com
Web: http://www.contipro.cz

Zdroj: zprAVOdaj, HN

Fond malých projektů – uzávěrka přijímání žádostí

4. uzávěrka přijímání žádostí FMP je 22. 6. 2018, 14.00 hodin

Fond malých projektů (dále FMP) je nástrojem pro podporu projektů s menším finančním objemem a lokálním významem vykazující přeshraniční dopad. FMP je součástí programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika.

FMP v česko-rakouském příhraničí je realizován formou jednoho společného projektu FMP pokrývajícího celé programové území a je řízen správci pro jednotlivé regiony. Správcem pro Jihomoravský kraj je Regionální rozvojová agentura jižní Moravy.

Žádost včetně všech povinných příloh je nutno doručit osobně, poštou nebo přepravní firmou. Rozhodný je den a čas doručení na RRAJM.

 

Projekty je možné realizovat pouze do 30. 9. 2019!

Více info najdete ZDE

Události ČT: O čmeláky z laboratoře je obrovský zájem

České zemědělce a sadaře trápí nedostatek včel v přírodě, a tedy opylovačů. Stále častěji je proto nahrazují čmeláci, kteří mají oproti včelám i řadu výhod. Lidé si tak na zahrady pořizují takzvané čmelíny, a to i přesto, že od čmeláků nemůžou získat med. Pomocníky pro zemědělce chovají ve speciálních laboratořích v Troubsku na Brněnsku.

CELÁ REPORTÁŽ

Čmeláci netrpí na mor ani varroázu a na rozdíl od včel létají za každého počasí, tedy i když je zataženo. Oproti včele medonosné, která má ráda bohatší snůšku, se také drží v místě, kde žijí. Jeden čmelák zvládne denně opylovat asi 1500 květů.

V poslední době jsou proto oblíbené takzvané čmelíny. Do zahrady si ho pořídila například Helena Dizdar, která potřebovala opylovat stromy v sadu. „Je to takový samochov. Poskytneme jim ubytování a jinak jsou bezúdržboví, bez starostí,“ pochvaluje si.

V Troubsku u Brna proto funguje laboratoř, která ročně vychová několik set tisíc čmeláků. Zájem zemědělců a zahrádkářů je obrovský. Pro letošní rok už mají vyprodáno.

Zdroj: ČT

Jaderný ústav v Řeži zprovozní první “benzinku” pro vozidla na vodík

Ilustrační obrázek, foto: Digital Trends

• Podle společnosti ÚJV Řež by měla v Česku do dvou let vzniknout první vodíková plnicí jednotka pro malé dopravní prostředky.
• Provoz by společnost mohla vyzkoušet v roce 2020.
• Na projekt, který vyjde na 25 milionů, přispěla Technologická agentura ČR.

Článek byl publikován na webu ihned.cz

Do dvou let by měla v Česku vzniknout první vodíková plnicí jednotka pro malá vozidla. Sdělila to firma ÚJV Řež, jejímž většinovým majitelem je společnost ČEZ. Jednotka má sloužit k doplňování paliva dopravních prostředků, prozatím těch s nízkou spotřebou. ÚJV Řež dodala, že zahájila projekt vývoje tohoto zařízení.

Testovací provoz by firma ráda spustila v roce 2020. Projekt, jehož hodnota se pohybuje kolem 25 milionů korun, finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR).

Fungování plnicí stanice má podle firmy prověřit speciálně vyvinutý dopravní prostředek, zatím ještě ale není rozhodnuto, jaký to bude. Podle vedoucího oddělení vodíkových technologií ÚJV Řež Aleše Doucka se finální výběr dopravního prostředku pro testování uskuteční do konce letošního roku.

“Pro začátek chceme adaptovat na vodíkový pohon vozidlo s nízkou spotřebou, pro které není potřeba plnohodnotná plnicí stanice. Vybavíme jej palivovým článkem, který vyrábí elektřinu pro elektromotor,” řekl Doucek. První úvahy nad vhodným prototypem testovacího vozidla směřovaly podle společnosti k pražským přívozům. Náhrada jejich dieselových motorů palivovým článkem v kombinaci s baterií by mohla být prvním krůčkem k ekologičtější říční přepravě, uvedla firma.

“Vážně uvažujeme i nad elektrokoly. První vodíková kola již existují, byť jsou zatím velmi drahá. Zajímavý by rovněž byl malý elektromobil do města, ten pro řidiče od 15 let,” podotkl Doucek. “Naším dlouhodobým cílem je ale v každém případě realizace demonstračního přívozu v Praze na Vltavě,” dodal.

Na projektu spolupracuje ÚJV Řež s Fakultou chemické technologie VŠCHT v Praze a společností APT, specializovanou na dodávky technologií v oblasti technických plynů. Téměř 60 procent nákladů projektu, zhruba 14,7 milionu korun, přislíbila v rámci programu EPSILON na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje pokrýt TA ČR.

Vodík jako palivo chce nabídnout také Benzina z petrochemického holdingu Unipetrol. “Chemický průmysl má už dnes přebytky vodíku a jeho využití v dopravě by bylo pro všechny strany přínosné. V současné době vyrábíme vodík především v litvínovské rafinerii. Přibližně polovinu vyrobeného vodíku používáme pro výrobu amoniaku, suroviny pro výrobu hnojiv. Druhá polovina slouží pro hydrokrakování vakuových destilátů a hydrorafinaci motorových paliv,” řekl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.

Firma podle něj plánuje vyrábět vodík i pro použití v dopravě. “V blízké budoucnosti plánujeme rozšířit o vodíkové plnicí stojany dvě stávající čerpací stanice v Praze na Barrandově a také v Litvínově,” dodal mluvčí.

V Česku se nyní auta na vodíkový pohon neprodávají. Důvodem je právě chybějící infrastruktura. Ministerstvo dopravy letos v dubnu uvedlo, že v Česku by do roku 2023 mohlo vzniknout šest až osm čerpacích stanic na vodík.

Zdroj: ihned.cz

TA ČR hledá oponentky a oponenty

Technologická agentura ČR hledá expertky a experty na výzkum, vývoj a inovace.

TA ČR hledá oponentky a oponenty LETÁK PDF

Aplikovaný zemědělský výzkum na veletrhu TECHAGRO 2018

Veletrh přilákal nejen rekordní počet více než sedmi set vystavovatelů ze 40 zemí, ale také 110.000 návštěvníků. Znovu se tak potvrdilo, že se jedná se o největší zemědělský a lesnický veletrh ve střední Evropě. Na takto úspěšné mezinárodní akci nemohly chybět podniky zastupující oblast zemědělského výzkumu.

Rozhovory: Jan Nedělník, Pavel Kolařík, Jaroslav Čepl, Prokop Šmirous, Radek Macháč, Petr Míša, Barbora Badalíková

Vyhlášení soutěže o Cenu Inženýrské akademie České republiky 2018

Inženýrská akademie České republiky, z.s. vyhlásila 22. ročník soutěže o Cenu Inženýrské akademie. Cena se od roku 1997 uděluje význačným osobnostem a kolektivům z České republiky i ze zahraničí za vynikající výsledek tvůrčí práce – vynikající realizovaný technický projekt či významný přínos k rozvoji inženýrského výzkumu.

Cena bude udělena v kategorii za vynikající realizovaný technický projekt. Návrhy na udělení Ceny mohou předkládat právnické i fyzické osoby ČR.

Inženýrská akademie se obrací na všechny tvůrčí kolektivy, organizace výzkumu, projekční i výrobní organizace i jednotlivce s výzvou, aby své návrhy na Cenu Inženýrské akademie 2016 předložili do 15. července 2018 sekretariátu IA ČR, Národní 3, 110 00 Praha 1. Informace o Ceně a návrhové listy lze získat na www.eacr.cz.

Výsledky soutěže budou vyhlášeny do konce listopadu 2018. Ocenění za vítězný projekt bude předáno na slavnostním večeru Inženýrské akademie konaném v Betlémské kapli.

Staňte se členy Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) vyzývá právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, jejich sdružení a ústřední orgány státní správy k podávání návrhů na členy Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“), poradního orgánu Rady – v těchto oborových skupinách/specializacích:

• Natural Sciences
• Engineering and Technology
• Medical and Health Sciences
• Agricultural and Veterinary Sciences
• Social Sciences
• Humanities and the Arts 
• Hodnocení výzkumu a výzkumných organizací
• Bibliometrie a související obory

KHV je v nejbližším období pověřena zejména úkoly spojenými s implementací tzv. Metodiky 2017+ (Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací), kterou schválila vláda usnesením ze dne 8. února 2017 č. 107.

Do poradních orgánů Rady jsou jmenovány významné osobnosti výzkumu, vývoje a inovací s širokým přehledem o této oblasti a o potřebách společnosti. Členové poradních orgánů jsou jmenováni a odvoláváni předsedou Rady na návrh Rady podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Členství je neslučitelné se současným členstvím v předsednictvu Akademické rady Akademie věd České republiky, v předsednictvu Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Funkce člena poradních orgánů Rady je veřejnou funkcí a nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Funkční období trvá čtyři roky a může se opakovat dvakrát za sebou.

Jeden navrhovatel může navrhnout za každou oborovou skupinu nejvýše dva kandidáty. Nominováni by měli být stejnou mírou ženy a muži.

Návrhy označené číslem jednacím 14736/2018-RVV na obálce musí být doručeny nejpozději do 1. června 2018 v listinné podobě a současně elektronicky. 

Podklady pro nominaci (nominační formulář je přiložen níže):

Nominační formulář obsahuje:

1. Základní identifikační údaje – jméno a tituly kandidáta, datum narození, emailová adresa a telefonní číslo, oborová skupina, kterou zastupuje, odborná specializace, adresa navrhovatele a jméno a podpis statutárního zástupce navrhovatele.
2. Souhlas kandidáta s jeho nominací do Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů.
3. Doporučení navrhovatele o rozsahu nejvýše 2000 znaků, ve kterém uvede své důvody, proč kandidáta navrhuje.

 Přílohami formuláře jsou kandidátem podepsaný:

1. Strukturovaný profesní životopis o rozsahu nejvýše 2 strany formátu A4.
2. Přehled o nejvýše deseti výsledcích v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které sám kandidát považuje za nejvýznamnější (celkový rozsah nejvýše 2 strany formátu A4).
3. Stručná koncepce budoucího působení kandidáta v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů o rozsahu nejvýše 1 strany A4.

Nominacni_formular_KHV

Demokracie do vědy nepatří

“Demokracie do vědy nepatří. Zvolené orgány, sněmy a senáty nemohou rozhodovat o výběru ředitelů, děkanů a rektorů – a už vůbec ne o směřování vědy a vysokého školství. Podívejme se na Západ a velmi rychle se můžeme poučit. Určitě není náhoda, že ty nejelitnější americké univerzity jsou řízeny „autoritářsky“, určitě není náhoda, že ředitelé asi nejlepší vědecké organizace na světě, ústavů Společnosti Maxe Plancka, jsou vybíráni v několika krocích, ale žádný z nich není přímá nebo nepřímá volba zaměstnanci toho ústavu. Váha studentů ve vysokoškolských senátech je příliš velká a studenti snadno podlehnou slibům například snadnějšího studia… Na druhé straně váha opravdu excelentních vědců je v těchto orgánech malá – a ti tam dokonce často zcela chybějí,” říká Pavel Hobza v rozhovoru publikovaném na webu Vědavýzkum.

Nejcitovanější vědec v Česku – chemik Pavel Hobza, Foto: Martina Šaradínová

Lesy decimuje kůrovec. Vědci z VÚRV přišli na způsob, jak ho ničit

Čeští výzkumníci jsou blízko objevu, který by mohl účinně odvrátit nastávající katastrofu v tuzemských lesích. Ty jsou v posledních letech nebývale decimovány kůrovcem, a přestože se lesníci snaží proti lýkožroutům bojovat chemicky i mechanicky, výsledný efekt je pořád slabý.

Škody jdou do desítek miliard korun a třeba některé partie Jeseníků nejsou zelené, ale hnědé.

Změnit by to mohla nová technologie tzv. plynování pomocí látky EDN. Jde o chemicky aktivní látku, jejíž účinky už skoro rok ověřují vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), České zemědělské univerzity (ČZU) a tým odborníků z Lučebních závodů Draslovka Kolín. Společně zatím mluví o malé senzaci.

Oč jde? Lesníci začali zkoušet novou technologii – tzv. fumigaci, kdy se poražené dřevo pokryje plachtou a pod ni se začne vhánět insekticidní plyn – v tomto případě látka EDN vyvinutá v Česku.

Na unikátní projekt deseti miliony korun přispěl i stát, a to prostřednictvím Technologické agentury ČR.

Více v článku DENÍK ZDE

Ročenka Asociace výzkumných organizací 2018

Ročenka Asociace výzkumných organizací byla vydána u příležitosti Valného shromáždění AVO konaného dne 17. dubna 2018 v Praze. Čtěte ZDE

Nový zprAVOdaj v novém kabátku

Čtrnácté vydání zprAVOdaje vám přináší zajímavé informace z oblasti výzkumu, vývoje a inovací:

• Aktuální téma – hospodářské činnosti výzkumných organizací
• Novinky v týmu AVO – stěhování a nový manažer
• Mezinárodní spolupráce v projektech AVO
• Marketingová polepšovna – jak zaujmout investory
• Statistika – podnikatelský výzkum v roce 2016
• Národní inovační fond nebude
• Contipro – výzkum a výroba pod jednou střechou
• Parzlich – samosmrštitelné trubičky a 3D tisk
• Historie a současnost leteckého výzkumu
• Zajímavé citáty

Čtěte či stahujte ZDE