Tag Archives: Pavel Bělobrádek

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Advertisements

2 Comments

Filed under Uncategorized

Debata v ČT: stát by měl více podporovat spolupráci firem a výzkumníků

Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

debata v UK CT

Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.

Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.

Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE

LK v UK CT

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370916/obsah/423378-ceska-veda

1 Comment

Filed under Uncategorized

Podnikatelská mise do Bavorska s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou

sobotka

Dovolujeme si vám nabídnout účast v podnikatelské delegaci, která bude doprovázet předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku na jeho pracovní návštěvě Bavorska. Cesta je zaměřena na obory s vysokým inovačním potenciálem a vysokou přidanou hodnotou jako jsou ICT, přesné strojírenství, automobilový průmysl, letectví a kosmické technologie, biotechnologie, nanotechnologie a aplikovaný výzkum. Předsedu vlády bude doprovázet i místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek.

Odhadované náklady na účast činí 12 500,- Kč na osobu a zahrnují ubytování v jednolůžkových pokojích, místní přepravu, účast na seminářích a společných akcích a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka Svazu průmyslu a dopravy ČR během cesty. Přepravu vládním speciálem účastníci nehradí.

Další podrobnosti o cestě naleznete v pozvánce: Pozvanka_Bavorsko

Pro účast je nutné vyplnit přihlášku: Prihlaska_Bavorsko

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Dlouhodobé úsilí o zastoupení aplikovaného výzkumu ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace přineslo své ovoce. Nominantka Asociace výzkumných organizací Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D., MBA, LL.M. byla dnes vládou jmenovaná novou členkou RVVI. Doktorka Domkářová v Radě nahradí profesorku Stanislavu Hronovou, která byla jmenována členkou předsednictva Grantové agentury ČR, a kvůli tomu rezignovala na členství v RVVI. „Rada je nyní opět kompletní, jsem rád, že po profesorce Hronové máme v Radě další vědkyni,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Prezident AVO Libor Kraus k tomu spokojeně dodal: “Kvitujeme, že se konečně podařilo to, po čem jsme dlouho volali a v Radě je osobou doktorky Domkářové opět zastoupen aplikovaný výzkum.”

domkarova

Jaroslava Domkářová (1964) je renomovanou odbornicí v oblasti genetiky a šlechtění rostlin. Vystudovala fytotechniku na České zemědělské univerzitě, obchodní právo na Masarykově univerzitě v Brně a absolvovala zahraniční stáže. Celý život profesně působí ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Děkani strojních fakult ČR a SR se setkali s ministrem průmyslu Mládkem a vicepremiérem Bělobrádkem

K prolomení nepříznivého stavu pro podporu strojírenství jako základu průmyslu v ČR se 17. 9. 2014 setkali děkani strojních fakult ČR a SR s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem.

ilustracka6

Ilustrační foto, archiv AVO

Profesor Valášek, děkan strojní fakulty ČVUT v Praze, hodnotí pozitivně názorovou shodu, ke které došlo s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem a náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslavem Fidrmucem. Ministři konstatovali, že v současnosti není žádný víceletý plán, jak stav ve strojírenství jako základu průmyslu rychle zlepšit. Místopředseda vlády, který je ve své funkci krátce, zjistil, že v základních školách byly zrušeny dílny a že se vytratil plán podpory technického vzdělávání v dlouhodobém horizontu. Od minulého režimu došlo k citelné likvidaci podpory výuky technických oborů na českých školách. Tuto podporu by rád získal při jednání s ostatními ministry. Bude například jednat s ministrem financí, aby získal dostatečné investiční prostředky k realizaci dlouhodobého plánu na rozvoj a znovuobnovení podpory technických oborů tak, aby odpovídala potřebám strojírenských firem a poptávce celé společnosti. Je si vědom toho, že v inovaci strojírenství je naše budoucnost.  Proto je nutné propojit školství, vědu a výzkum a provázat k tomuto cíli financování z národních a evropských zdrojů.

Ministr Mládek vnímá problematiku obdobně a snaží se získat inspiraci v okolních státech zejména v Německu, které podporuje duální vzdělávání mezi středními a vysokými školami. Vnímá ho jako prioritní, aby se nezastavil rozvoj vědy a výzkumu, který vede k zaměstnanosti a ke zvýšení životní úrovně. K popularizaci technických oborů vybídl také zástupce vysokých škol hlavně proto, aby se ve společnosti zlepšil jejich obraz a atraktivita přitáhla nové studenty.

S každou vládní garniturou se mění koncepce a neexistuje dlouhodobý plán pro rozvoj vzdělávání a výzkumu v technických oborech. Rozdíl mezi českým a asijským studentem podle slov místopředsedy vlády Bělobrádka je ten, že český student studuje, co ho baví a asijský, co ho bude živit.

belobradek s

Pavel Bělobrádek, archiv AVO

Ministr Mládek vyzval k použití inspirace Fraunhoferovým modelem z Německa pro efektivní podporu posloupnosti výzkum, vývoj, inovace pro průmyslové podniky. Německá Fraunhoferova společnost dostává například prostředky přímo od státu, část získá smluvním výzkumem a úměrně objemu smluvního výzkumu dostane další veřejné prostředky od státu. Bohužel v České republice je potíž, že veřejné financování takového modelu výzkumu je nepravidelné a kampaňovité. “Jeho význam je obrovský, proto potřebujeme pro tento efektivní model spojení motivace firem a podpory státu,“ říká děkan strojní fakulty ČVUT Michael Valášek.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reportáž z fotbalového turnaje AVO

Po měsíci příprav konečně nastal ten den. Půl hodiny před oficiálním začátkem bylo vše připravené *. Vychutnával jsem si hřejivé sluneční paprsky v sobotním dopoledni. Pak začali přicházet první účastníci. Viděl jsem nové tváře, ale také jsem poznával ty z loňska. Přišla také spousta přátel AVO, všem Vám patří velké DÍKY!

Přesně v 11 skončil japonský trénink a na tribuně místního útulného stadionku si v očekávání posedala necelá stovka fotbalových nadšenců. Vzal jsem do ruky miniMEGAFON a spustil: „Zelená je tráva, fotbal to je hra…“. Zazněly všechny instrukce a mohli jsme začít hrát.

kolaz1

Čestný výkop obstaral prezident AVO Libor Kraus. Shodou okolností se na výkony svých svěřenců přišla podívat také předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, a tak mohla slavnostně zahájit druhý zápas turnaje TAČR vs. AVO. Nutno podotknout, že příznivců TAČRu dorazilo na dvě desítky a vytvořili tak nejen svému týmu atmosféru jako na mezistátním utkání ČR – Nizozemsko, které se odehraje dnes večer na Letné.

Program zápasů postupoval rychle. Byl dopředu pevně stanoven díky včasnému losování za přítomnosti vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (video ZDE) a tak všechny týmy věděly, kdy mají nastoupit.

Do bojů ve skupině A zasáhly týmy TAČR, AVO, OK System a eNovation. Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, o čemž svědčí 5 nerozhodných výsledků z 6 odehraných utkání. Ten jediný zápas, který skončil vítězstvím, rozhodl obrozený střelec Podařil, který dvěma krásnými góly posunul tým AVO do finále a OK System odsoudil k zápasu o poslední místo.

Ve skupině B dominoval tým VZLÚ, který postupně porazil všechny tři soupeře a bez obdržené branky si cenil zuby na skalp pořádajícího týmu. Druhé místo pro sebe urval tým COMTES FHT v zápase proti WOOD & Company. Černý Petr zůstal hráčům RTI-ZČU, kteří mezi sebou za celý turnaj nenašli střelce. Snad se jim bude příští rok dařit lépe!

kolaz2

Před zápasy o konečné umístění si mohly všechny týmy vychutnat zasloužený odpočinek a pokochat se pohledem na exhibiční zápas dívek a dam (video ZDE). Do finále šly gulášem a klobásou posilněny týmy AVO a VZLÚ. Hráči AVO si klobás dali pravděpodobně víc, než by měli a tým Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu je doslova přeletěl a mohl se tak radovat z vítězství v celém turnaji a z rukou prezidenta AVO převzít vysněný pohár a tři plné tašky cen.

Nejlepším brankářem se stal a cenu si odnesl Lukáš Mazánek z VZLÚ. Jeho týmový kolega Petr Homola se stal se 4 góly nejlepším střelcem turnaje a mohl si odnést brašnu napěchovanou cenami od Nadačního fondu Neuron. Cenu Fair play, kterou do turnaje AVO věnoval Pavel Bělobrádek, si odnesli hráči eNovation za to, že odvolali nařízenou penaltu.

Druhý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO se povedl. Další nás bude čekat příští rok v září. Těšíme se, na shledanou! Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil, AVO

* Děkuju všem za pomoc s přípravou – Dáje, bráchovi, Vaškovi a celému týmu AVO.

Leave a comment

Filed under Uncategorized