Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Debata v ČT: stát by měl více podporovat spolupráci firem a výzkumníků

Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.

Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.

Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370916/obsah/423378-ceska-veda

Podnikatelská mise do Bavorska s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou

Dovolujeme si vám nabídnout účast v podnikatelské delegaci, která bude doprovázet předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku na jeho pracovní návštěvě Bavorska. Cesta je zaměřena na obory s vysokým inovačním potenciálem a vysokou přidanou hodnotou jako jsou ICT, přesné strojírenství, automobilový průmysl, letectví a kosmické technologie, biotechnologie, nanotechnologie a aplikovaný výzkum. Předsedu vlády bude doprovázet i místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek.

Odhadované náklady na účast činí 12 500,- Kč na osobu a zahrnují ubytování v jednolůžkových pokojích, místní přepravu, účast na seminářích a společných akcích a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka Svazu průmyslu a dopravy ČR během cesty. Přepravu vládním speciálem účastníci nehradí.

Další podrobnosti o cestě naleznete v pozvánce: Pozvanka_Bavorsko

Pro účast je nutné vyplnit přihlášku: Prihlaska_Bavorsko

Nová členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Dlouhodobé úsilí o zastoupení aplikovaného výzkumu ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace přineslo své ovoce. Nominantka Asociace výzkumných organizací Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D., MBA, LL.M. byla dnes vládou jmenovaná novou členkou RVVI. Doktorka Domkářová v Radě nahradí profesorku Stanislavu Hronovou, která byla jmenována členkou předsednictva Grantové agentury ČR, a kvůli tomu rezignovala na členství v RVVI. „Rada je nyní opět kompletní, jsem rád, že po profesorce Hronové máme v Radě další vědkyni,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Prezident AVO Libor Kraus k tomu spokojeně dodal: “Kvitujeme, že se konečně podařilo to, po čem jsme dlouho volali a v Radě je osobou doktorky Domkářové opět zastoupen aplikovaný výzkum.”

Jaroslava Domkářová (1964) je renomovanou odbornicí v oblasti genetiky a šlechtění rostlin. Vystudovala fytotechniku na České zemědělské univerzitě, obchodní právo na Masarykově univerzitě v Brně a absolvovala zahraniční stáže. Celý život profesně působí ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě.

Děkani strojních fakult ČR a SR se setkali s ministrem průmyslu Mládkem a vicepremiérem Bělobrádkem

K prolomení nepříznivého stavu pro podporu strojírenství jako základu průmyslu v ČR se 17. 9. 2014 setkali děkani strojních fakult ČR a SR s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem.

Ilustrační foto, archiv AVO

Profesor Valášek, děkan strojní fakulty ČVUT v Praze, hodnotí pozitivně názorovou shodu, ke které došlo s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem a náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslavem Fidrmucem. Ministři konstatovali, že v současnosti není žádný víceletý plán, jak stav ve strojírenství jako základu průmyslu rychle zlepšit. Místopředseda vlády, který je ve své funkci krátce, zjistil, že v základních školách byly zrušeny dílny a že se vytratil plán podpory technického vzdělávání v dlouhodobém horizontu. Od minulého režimu došlo k citelné likvidaci podpory výuky technických oborů na českých školách. Tuto podporu by rád získal při jednání s ostatními ministry. Bude například jednat s ministrem financí, aby získal dostatečné investiční prostředky k realizaci dlouhodobého plánu na rozvoj a znovuobnovení podpory technických oborů tak, aby odpovídala potřebám strojírenských firem a poptávce celé společnosti. Je si vědom toho, že v inovaci strojírenství je naše budoucnost.  Proto je nutné propojit školství, vědu a výzkum a provázat k tomuto cíli financování z národních a evropských zdrojů.

Ministr Mládek vnímá problematiku obdobně a snaží se získat inspiraci v okolních státech zejména v Německu, které podporuje duální vzdělávání mezi středními a vysokými školami. Vnímá ho jako prioritní, aby se nezastavil rozvoj vědy a výzkumu, který vede k zaměstnanosti a ke zvýšení životní úrovně. K popularizaci technických oborů vybídl také zástupce vysokých škol hlavně proto, aby se ve společnosti zlepšil jejich obraz a atraktivita přitáhla nové studenty.

S každou vládní garniturou se mění koncepce a neexistuje dlouhodobý plán pro rozvoj vzdělávání a výzkumu v technických oborech. Rozdíl mezi českým a asijským studentem podle slov místopředsedy vlády Bělobrádka je ten, že český student studuje, co ho baví a asijský, co ho bude živit.

Pavel Bělobrádek, archiv AVO

Ministr Mládek vyzval k použití inspirace Fraunhoferovým modelem z Německa pro efektivní podporu posloupnosti výzkum, vývoj, inovace pro průmyslové podniky. Německá Fraunhoferova společnost dostává například prostředky přímo od státu, část získá smluvním výzkumem a úměrně objemu smluvního výzkumu dostane další veřejné prostředky od státu. Bohužel v České republice je potíž, že veřejné financování takového modelu výzkumu je nepravidelné a kampaňovité. “Jeho význam je obrovský, proto potřebujeme pro tento efektivní model spojení motivace firem a podpory státu,“ říká děkan strojní fakulty ČVUT Michael Valášek.

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.“

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Reportáž z fotbalového turnaje AVO

Po měsíci příprav konečně nastal ten den. Půl hodiny před oficiálním začátkem bylo vše připravené *. Vychutnával jsem si hřejivé sluneční paprsky v sobotním dopoledni. Pak začali přicházet první účastníci. Viděl jsem nové tváře, ale také jsem poznával ty z loňska. Přišla také spousta přátel AVO, všem Vám patří velké DÍKY!

Přesně v 11 skončil japonský trénink a na tribuně místního útulného stadionku si v očekávání posedala necelá stovka fotbalových nadšenců. Vzal jsem do ruky miniMEGAFON a spustil: „Zelená je tráva, fotbal to je hra…“. Zazněly všechny instrukce a mohli jsme začít hrát.

Čestný výkop obstaral prezident AVO Libor Kraus. Shodou okolností se na výkony svých svěřenců přišla podívat také předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, a tak mohla slavnostně zahájit druhý zápas turnaje TAČR vs. AVO. Nutno podotknout, že příznivců TAČRu dorazilo na dvě desítky a vytvořili tak nejen svému týmu atmosféru jako na mezistátním utkání ČR – Nizozemsko, které se odehraje dnes večer na Letné.

Program zápasů postupoval rychle. Byl dopředu pevně stanoven díky včasnému losování za přítomnosti vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (video ZDE) a tak všechny týmy věděly, kdy mají nastoupit.

Do bojů ve skupině A zasáhly týmy TAČR, AVO, OK System a eNovation. Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, o čemž svědčí 5 nerozhodných výsledků z 6 odehraných utkání. Ten jediný zápas, který skončil vítězstvím, rozhodl obrozený střelec Podařil, který dvěma krásnými góly posunul tým AVO do finále a OK System odsoudil k zápasu o poslední místo.

Ve skupině B dominoval tým VZLÚ, který postupně porazil všechny tři soupeře a bez obdržené branky si cenil zuby na skalp pořádajícího týmu. Druhé místo pro sebe urval tým COMTES FHT v zápase proti WOOD & Company. Černý Petr zůstal hráčům RTI-ZČU, kteří mezi sebou za celý turnaj nenašli střelce. Snad se jim bude příští rok dařit lépe!

Před zápasy o konečné umístění si mohly všechny týmy vychutnat zasloužený odpočinek a pokochat se pohledem na exhibiční zápas dívek a dam (video ZDE). Do finále šly gulášem a klobásou posilněny týmy AVO a VZLÚ. Hráči AVO si klobás dali pravděpodobně víc, než by měli a tým Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu je doslova přeletěl a mohl se tak radovat z vítězství v celém turnaji a z rukou prezidenta AVO převzít vysněný pohár a tři plné tašky cen.

Nejlepším brankářem se stal a cenu si odnesl Lukáš Mazánek z VZLÚ. Jeho týmový kolega Petr Homola se stal se 4 góly nejlepším střelcem turnaje a mohl si odnést brašnu napěchovanou cenami od Nadačního fondu Neuron. Cenu Fair play, kterou do turnaje AVO věnoval Pavel Bělobrádek, si odnesli hráči eNovation za to, že odvolali nařízenou penaltu.

Druhý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO se povedl. Další nás bude čekat příští rok v září. Těšíme se, na shledanou! Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil, AVO

* Děkuju všem za pomoc s přípravou – Dáje, bráchovi, Vaškovi a celému týmu AVO.

Výzkum a byznys se propojí při fotbale

Spolupráce výzkumných organizací s podniky v České republice vázne. Na toto téma se neustále pořádají různé semináře, ale konkrétních kroků pro zlepšení se nedostává. Jednou z možností, jak situaci změnit je pořádat neformální setkání zástupců těchto dvou rozdílných světů. Fotbal propojuje celou planetu, proč by nemohl i výzkumníky s podnikateli?

Proto AVO (Asociace výzkumných organizací) organizuje již druhý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO, kde si to mezi sebou rozdají zástupci výzkumných organizací a firem. Letos nad turnajem převzal záštitu místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který osmičku týmů rozlosoval do skupin a k celé akci dodal: „Fotbal je moje srdcová záležitost. Jsem rád, že se takovéto neformální akce konají. Navíc zlepšení komunikace mezi výzkumem a byznysem je jedním z našich hlavních cílů“.

Prezident AVO Libor Kraus nám sdělil, že se na první zářijový víkend velmi těší. „Loňský premiérový ročník byl velmi úspěšný, a proto jsme se rozhodli v tradici pokračovat. Doufám, že nám vyjde pěkné počasí a všichni se budou dobře bavit.“

Turnaj se uskuteční v sobotu 6. září od 11 hodin v Praze na Hanspaulce. Jsou připraveny také soutěže pro děti a ženy a v areálu jsou k dispozici prolézačky, lezecká stěna a minigolf. Přijďte se podívat a pobavit také vy. Více informací naleznete na www.avo.cz.

Návštěva premiéra Sobotky u vicepremiéra Bělobrádka

Ve čtvrtek 7. srpna proběhla bilanční schůzka premiéra Bohuslava Sobotky s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. Setkali se na netradičním místě. Nebylo to v pracovně Strakovy akademie ani v sídle ČSSD nebo KDU-ČSL, ale na střeše jednoho slavného výzkumného ústavu. Zaměstnanci mu říkají květák. Slavný je z důvodu, že na něm působil asi nejznámější vědec poslední doby Antonín Holý a také proto, že má z patentů pana profesora nemalé příjmy. Premiér Sobotka a vicepremiér Bělobrádek si povídali na střeše nové budovy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Po necelé hodince povídání si oba v doprovodu novinářů prohlédli novou budovu ústavu a také si na vlastní kůži vyzkoušeli několik pokusů (video si můžete prohlédnout ZDE).

Aby nakonec před novináře zasedli a pohovořili o tom, jaké kroky můžeme od vlády v oblasti vědy, výzkumu a inovací v dohledné době očekávat. Jsou to:

1. Rekonstrukce Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace

2. Nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje

3. Revize výdajů na výzkum a vývoj

4. Změna systému hodnocení a financování výzkumných organizací

5. Mezinárodní spolupráce se státy, které kladou důraz především na aplikovaný výzkum (USA, Čína, J. Korea, Izrael a Německo).

Premiér Sobotka ocenil, že se Pavlu Bělobrádkovi daří “dostat k jednomu stolu” různorodou komunitu zástupců akademické obce, vědců a byznysu a plní roli mediátora a koordinátora, jehož cílem je nalézt společnou řeč pro všechny.

Martin Podařil, AVO

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

…více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Věda a byznys jako motor pro inovace

Diskusní fórum „Věda a byznys jako motor pro inovace“ proběhlo 29. května 2014 v Lichtenštejnském paláci na Kampě. Do diskuze se zapojil Werner Böhler, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung v České republice a na Slovensku, Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a Jürgen Rüttgers, bývalý ministerský předseda a ministr pro vzdělávání, vědu a technologie Spolkové republiky Německo. Akci moderoval Petr Šimůnek z magazínu Forbes.

Pavel Bělobrádek ve své řeči shrnul hlavní nedostatky na ose věda – byznys:

1. chybí nám dravost a ochota jít do rizika,
2. vzdělávací systém neprodukuje potřebné síly, ba naopak,
3. nemáme dlouhodobou koncepci.

Věda se podle něj nemá řídit, ale státní peníze do vědy a výzkumu ano. Je třeba určit 2-3 hlavní oblasti a tam směřovat více prostředků. Hlavní poselství z příspěvku Pavla Bělobrádka zní: “Je třeba investovat do stavitelů, ne do staveb. Potřebujeme kvalitní lidské zdroje.“

Martin Podařil, AVO

Pozvánka na VS AVO

Valné shromáždění AVO s podtitulem Šance pro konkurenceschopnost se uskuteční již 23. dubna od 9.30h v Řeži u Prahy. Vystoupí například Pavel Bělobrádek, Rut Bízková, Jaroslav Hanák,  Libor Kraus, Petr Konvalinka, Zdeněk Kůs, Tomáš Novotný, Tomáš Kruml a další. Registrujte se na mail podaril@avo.cz nejpozději do konce týdne.

KDY: 23. 4. 2014, 9.30 – 15.30

KDE: Kongresový sál ÚJV Řež, a.s., Řež u Prahy, www.ujv.cz

Pozvánka AVO – Šance pro konkurenceschopnost

Program

9.15 – 9.45: Příjezd a registrace

9.45 – 10.00:  Úvodní slovo – prezident AVO Libor Kraus

10:00 – 11.00: Projevy hostů s diskuzí

Pavel Bělobrádek – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

Rut Bízková – předsedkyně Technologické agentury ČR

Jaroslav Hanák – prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

11:00 – 11:15: Přestávka na kávu

11:15 – 12.30: Projevy hostů s diskuzí

Petr Konvalinka – rektor ČVUT

Tomáš Kruml – člen Akademické rady AV ČR

Zdeněk Kůs – místopředseda České konference rektorů

Tomáš Novotný – náměstek MPO pro EU a VaVaI

12.30 – 13.15: oběd

13.15 – 13.45: Zhodnocení činnosti AVO

13.45 – 14.30: Budoucnost AVO, Popularizace výzkumu

14.30 – 15.00: Členská diskuze

15.00: Ukončení a odjezd

 

DOPRAVA