Některé minipivovary vyrábějí i zdravotně závadné pivo

“Některé minipivovary vyrábějí i zdravotně závadné pivo. Používají například kontaminované kvasnice, a  protože jsou drahé, používají je stále znovu a pivo pak kvůli nedodržení technologie výroby obsahuje zdravotně závadné látky. Jsou to například karcinogeny”, říká v rozhovoru ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Karel Kosař.

Karel Kosař, foto: Ludmila Korešová

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE

“Více než patnáct let se u nás na ústavu zkoumá chemický rozdíl mezi zahraničními pivy a českými značkami. A když mluvím o zahraničních pivech, tak myslím i japonská, americká, prostě z celého světa, a hlavně ze západní Evropy. Zjistili jsme, že ta piva se postupně zhoršují. Kupodivu nejblíže českým pivům jsou nejsilnější japonské značky, které kupují český chmel.”

“V České republice se vypije asi 142 litrů piva na hlavu, ale před deseti lety to bylo 162 litrů. Ten údaj stále klesá, protože se pivo zdražuje a snižuje se množství piva vypitého v restauracích, to se děje evidentně kvůli ceně. Spotřebu podle mě zachraňují turisté a  export, který naopak stále roste.”

“Víc než devadesát procent piva, co se u nás vypije, je vlastně světlý ležák. Pak následuje tmavé pivo a nealko, které dělají okolo čtyř až pěti procent spotřeby. Ipa může tvořit zhruba jedno procento a podobně produkce minipivovarů se pohybuje okolo 1,5 procenta celkové výroby.”

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE

Zdroj: Masarykova univerzita (online.muni.cz)

Troubský výzkum bodoval na Zemi živitelce

Ve dnech 23. – 28. srpna 2018 proběhl na výstavišti v Českých Budějovicích 45. ročník mezinárodního agrosalónu ZEMĚ ŽIVITELKA. Na letošním ročníku s podtitulem  „100 let českého zemědělství“ nechyběla expozice Výzkumného ústavu pícninářského spol. s r.o. v Troubsku.

Expozice zemědělských výzkumných ústavů

Ocenění pro špičkové výrobky, splňující navíc náročná ekologická kritéria Zlatý klas s kytičkou získala svazenka shloučená (Phacelia congesta Hook.), odrůda Fiona. „Jedná se o nový zemědělsky využitelný druh, který se u nás doposud nepěstoval. Netrpí chorobami ani škůdci. Je velmi atraktivní pro včely a pozvolný nástup jednotlivých vývojových fází ji předurčují pro uplatnění jako meziplodiny,“ upřesnil ředitel společnosti RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

Předávání ocenění „ZLATÝ KLAS S KYTIČKOU“

Zdroj: TZ

TAČRship ZÉTA

V souvislosti se zvyšováním inovační kapacity ČR informuje Technologická agentura ČR o možnosti podpory užší spolupráce podniků s nastupující výzkumnou generací do 35 let.

V případě úspěchu ve veřejné soutěži programu ZÉTA nabízí TA ČR podnikům a výzkumným organizacím pokrytí části nákladů na výzkumné aktivity, včetně personálních nákladů na vzniklé pracovní úvazky. Jeden výzkumný projekt může získat podporu až 10 milionů Kč, ovšem do max. výše 85 % celkových nákladů na projekt.

Hodláte-li se více otevřít mladým talentům z řad středních, vysokých škol a akademie a zapojit je do Vašich výzkumných aktivit s cílem získat nové kvalifikované kolegyně a kolegy, bude pro Vás pravděpodobně zajímavá pozvánka na společenské a informační setkání #TAČRship ZÉTA.

KDY: 18.9.2018 13:00 – 17:00

KDE: Sněmovní 7, 118 00 Praha, Malá Strana

Akce TAČRship (s = spolupráce, h = hledání, i = inspirace, p = podpora) si klade za cíl představit pravidla veřejné soutěže, představit několik úspěšných projektů předcházející soutěže a poskytnout prostor pro konzultace se zaměstnanci TA ČR  a místo pro setkání s možnými budoucími partnery projektu: podniky a mladou výzkumnou generací z řad akademie.

Prosíme o registraci ZDE

Akce dále nabízí i možnost matchmakingu pro ty podniky, které pro mladou výzkumnou generaci nabízejí možnosti spolupráce. Budoucí projekt se zadáním hledaného partnera je možné zaregistrovat ZDE.

Pozvánka TACRship ZÉTA

 

NKÚ: Podpora výzkumu v Česku nepomáhá konkurenceschopnosti

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Navzdory rostoucímu množství peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Všechny závěry NKÚ k oblasti VaVaI si můžete přečíst ZDE

Ekoinovace – zahájen příjem projektů

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR vyhlásily novou výzvu v rámci Národního programu Životní prostředí. Zaměřena je na ekoinovace – inovativní projekty, které využívají netradiční nebo u nás nepoužívané technologie s přínosem pro životní prostředí.

Chytré nápady – projektové náměty, mohou zájemci o dotace předkládat u Státního fondu životního prostředí ČR od 30. července 2018 do 31. října 2018. Získat mohou finanční příspěvek ve výši až 20 milionů korun.

Žadatelem mohou být obce, kraje, vysoké školy či výzkumné instituce, stejně jako další právnické osoby, které splní podmínky výzvy. Ucházet se mohou o dotace od 200 tisíc až do 20 milionů korun, které mohou pokrýt až 75 procent z celkových nákladů. Zvýhodněny budou návrhy, které by se měly realizovat na území nejvíce znečištěných krajů, tedy v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji, na něž rezort přispěje až 85 procenty.

Dotační výzva v případě ekoinovací probíhá ve dvou kolech. V prvním kole předloží zájemci na Fond své náměty, tzv. projektové fiše, které posoudí expertní komise složená z Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a nezávislých odborníků.

Více informací k výzvě naleznete zde.

Dalibor Štys o Akademii věd ČR

Dalibor Štys na svém blogu na portále vedavyzkum.cz publikoval nový článek. Níže uvádíme pouze výňatek, celý blog si můžete přečíst ZDE.

Ústavy Akademie věd ČR a celé její vedení jsou dnes zcela ve vleku kariérních funkcionářů, které člověk potkával před 25 lety ve vedení ústavů, posléze v různých pozicích ve sněmu a na prezidiu, a i poté porůznu v budově na Národní třídě. Někteří z nich se ve svých funkcích ředitelů a členů prezidia nudí, tak ještě vedou různé komise, například na Národním akreditačním úřadu. (Tam se tváří jako „nezávislí odborníci z Akademie věd“ bez ohledu na to, že vzhledem k mnohoobročnosti našeho akademického a univerzitního prostředí mají obří konflikt zájmů.) Noví lidé se do těchto vedoucích pozic nedostávají, většinou v tom nevidí smysl, především proto, že v nich nejde o vědeckou profilaci instituce, ale především o „vyjednávání peněz na prezidiu“, což ale mnohem lépe umí „zkušení funkcionáři“.

Zdroj: vedavyzkum.cz

SME Instrument: každé investované 1 EUR generuje 1,6 EUR soukromých investic

Čtyři roky po zahájení programu SME Instrument se ukazuje, že každé investované 1 EUR generuje 1,6 EUR soukromých investic. Do ledna 2022 se dokonce předpokládá, že každá investovaná částka přiláká 4,8 EUR soukromých investic.

Jednou ze silných stránek SME Instrumentu je, že snižuje vnímání finančního rizika pro potenciální investory a věřitele. SME Instrument představuje cenný nástroj pro evropské investory z řad rizikového kapitálu, neboť snižuje riziko investice do technologických společností ověřením jejich produktu trhem. Pomáhá tak překlenout propast mezi validací produktu a komercializací, na které se podílí soukromí investoři.

Od roku 2014 do roku 2017 přilákaly společnosti podpořené SME Instrumentem 1,35 mld. EUR soukromých finančních prostředků. Převážná většina – 0,97 mld. EUR – pocházela z kapitálových investic a zbývající částky z dluhového financování, IPO (veřejný úpis akcií firem) a akvizic. Společnosti podpořené z SME Instrumentu obdrží závěrečné platby až na konci projektu, takže i když přislíbená částka v tomto období činila 1,3 mld. EUR, skutečně proplacené náklady společnostem podpořených z SME Instrumentu byly zatím „jen“ 830 mil. EUR.

To znamená, že každé 1 EUR vynaložené v programu SME Instrument přilákalo soukromé investice ve výši 1,6 EUR. Navíc se očekává, že se tento poměr v příštích letech ještě zvýší. Společnosti, které do SME Instrumentu vstupují, se většinou nachází v rané fázi vývoje a na počátku své růstové křivky – což je pro investory atraktivní.

Dalším benefitem SME Instrumentu je nabídka konzultačních a koučingových služeb („business acceleration services“). Kromě finanční podpory tak společnosti získávají podporu, která jim pomáhá s definováním vhodné strategie, napojením na správné sítě a s překlenutím kritického období v raném stádiu vývoje společnosti, aby se mohly rozvíjet a rozšiřovat své aktivity do zahraničí.

Od roku 2014 pomohl program SME Instrument 3 200 společnostem s uvedením jejich průlomových inovací na trh.

Více informací naleznete v 2018 Impact Report Highlights nebo v celém dokumentu 2018 SME Instrument Impact Report.

Zdroj: přes Vědavýzkum.cz a Enterprise Europe Network