Firemní výzkum roste, jeho služby loni vykázaly rekordní miliardu korun

Celkové výzkumně-vývojové služby pro firmy činily vloni rekordní více než jednu miliardu korun. Jen vlastní smluvní výzkum v roce 2016 provedly výzkumné organizace sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO) za 352 milionů korun. Stoupá i export v oblasti těchto služeb, který loni činil téměř 20 procent. Tuzemské výzkumné organizace mají natolik kvalitní výsledky, že se mohou uplatnit na velmi konkurenčním evropském trhu, řekl prezident AVO Libor Kraus na odborném semináři Byznys s inovacemi, který se konal 4. května 2017 v Praze.

Panelová diskuze Byznys s inovacemi přilákala stovku odborníků na výzkum a vývoj.

 Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.

Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.

“Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce,” řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Prezident AVO Kraus (vlevo) a vicepremiér Bělobrádek diskutují o byznysu s inovacemi.

Nutné odstranit překážky

AVO oceňuje, že stát postupně podporuje aplikovaný výzkum ve výzkumných organizacích. Rovněž byly opět spuštěny programy podpory aplikovaného výzkumu a byl pro letošní rok navýšen rozpočet Technologické agentury ČR (TA ČR), což se plánuje i v roce příštím. Od letošního roku se rovněž mění metodika hodnocení výzkumných organizací, která má nově hodnotit i společenskou prospěšnost a efektivitu výzkumných organizací.

„Domnívám se ale, že z hlediska státní správy by bylo vhodné zaměřit se na odstraňování překážek spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumnými organizacemi. Tuto spolupráci brzdí hlavně nevyjasněnost některých legislativních nařízení,“ upozornil Kraus.

Dosud například podle něj není závazný výklad evropského Rámce pro státní podporu VaVaI, který omezuje komerční aktivity na dotované infrastruktuře na maximálně 20 procent (co je „dotovaná infrastruktura“ a co je „kapacita“ je dosud předmětem různých výkladů – někdy docela divokých). Dalším příkladem je možnost daňových odpočtů na služby výzkumu a vývoje (VaV) nakupované od výzkumných organizací.

Panelisté zleva: Kraus (AVO), Bělobrádek (Vláda), Bízková (SIC), Sekáč (MZe), Očko (TA ČR), Novotný (MPO)

Přísné daňové kontroly

Firmy se bojí tyto odpočty uplatňovat, protože se v poslední době staly objekty přísných daňových kontrol. Přitom by možná stačilo tvrdě potrestat podvodníky, ale opět vydat závazný výklad, co musí poplatník (firma) splnit, aby na daňový odpočet dosáhla. Rovněž by bylo vhodné sladit administrativu projektů pro VaVaI, která u některých programů podpory přesahuje výhody podpor.

„Protože se říká, že poučit se má u úspěšných, AVO se inspiruje např. oblastí aplikovaného výzkumu u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu a činností jejich řídících i výkonných společností,“ uvedl Kraus a dodal: „Absolvovali jsme jednání na německém BMBF (ministerstvo pro rozvoj), jednáme s německým Fraunhoferovým institutem o přímé spolupráci s jednotlivými ústavy i o nastavení systému práce pro firmy. V konci roku 2016 a v lednu 2017 jsme jednali s vedením AIF (Rakouský technologický institut) o jejich zkušenostech, způsobu financování, práci pro firmy.“

Výsledkem je mimo jiné i debata s Úřadem vlády a TA ČR o nastavení nového programu Národní centra kompetence.

Martin Podařil

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Komentář AVO ke statistice nepřímé podpory v roce 2015

Počet firem, které nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů, se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Z tohoto pohledu Asociace výzkumných organizací předkládá svůj komentář k uveřejněním statistickým výsledkům s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Institut nepřímé podpory obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého je možné uplatnit v ČR, obdobně jako v dalších zemích EU, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj od roku 2005.

Výše nepřímé podpory odpovídá aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, tzn. 19%. Poplatník nedostane finanční prostředky, ale sníží si daňový základ a tedy sníží si daňovou povinnost.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Není nutné synchronizovat řešení s vyhlášením a vyhodnocením veřejných soutěží na podporu výzkumu a vývoje formou přímé podpory (dotace). Jde o nástroj, dostupný za stejných podmínek všem podnikatelským subjektům, navíc si podnikatelé u tohoto typu podpory VaV uchovávají svoje záměry pro sebe a neriskují tak vyzrazení obchodního tajemství.

V roce 2015 byla realizována nepřímá podpora VaV ve výši 2,5 mld. Kč, porovnáme-li podíl nepřímé podpory VaV na hrubém domácím produktu, pak je to podle posledních uveřejněných dat za rok 2014 v ČR 0,05%, stejně jako Řecko. Pokud se budeme srovnávat s obdobnými zeměmi, jako jsou Rakousko, kde podíl činí 0,13% nebo Nizozemsko a Maďarsko s 0,15% je zřejmé, že je ještě velmi široký prostor pro investice do výzkumu a vývoje s nepřímou podporou. To je zejména významné s výhledem do rychle se blížícího období, kdy vyschnou zdroje se strukturálních fondů, které v současné době umožňují velmi masivní podporu VaV.

Ze srovnání struktury nepřímé podpory VaV podle odvětví (CZ-NACE) za rok 2015 vyplývá, že z celkového počtu podniků 1306 největší podíl 785 tzn. 60%, tvořily podniky ze zpracovatelského průmyslu, jako jsou především firmy z oblasti strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Zpracovatelský průmysl využil nepřímou podporu ve výši 1 726 mld., to je 68% z celkové nepřímé podpory VaV v roce 2015. Největší podíl pak ze zpracovatelského průmyslu tvořilo strojírenství v počtu 183 společnosti s 529 mld. nepřímé podpory.

Další statistické údaje o nepřímé podpoře na VaV v letech 2011-2015 v třídění podle oborů, krajů či velikosti podniku naleznete ve zprávě Českého statistického úřadu.

Uvedené koresponduje s tradiční hospodářskou strukturou ČR. Zpracovatelský průmysl a především strojírenství je klíčovou oblastí, jejichž konkurenceschopnost, ne v podobě levné pracovní síly, ale vyspělých, kvalitních výrobcích je podmínkou stability a rozvoje ČR. Uvedené nelze realizovat bez výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií. Přímá i nepřímá podpora VaV je pak účinným nástrojem k naplnění této podmínky a je v souladu s prioritami vlády o podpoře výzkumu a vývoje.

Asociace výzkumných organizací vychází z informací od svých členů, ale i dalších podnikatelských subjektů. Jak je uvedeno výše, počet firem, která nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Po více jak deseti letech od zavedení nepřímé podpory VaV v ČR je nejvyšší čas shrnout dobré i špatné praktické zkušenosti. Je nutné provést změny v systému nepřímé podpory tak, aby se pravidla zpřesnila a obsahovala jednoznačný výklad. Vhodné je se inspirovat ve srovnatelných zemích a vytvořit obdobné prostředí a mechanismy. ČR neoplývá významnými zdroji surovin, jediným potenciálem jsou lidé a jejich nápady. Tento potenciál zaslouží podporu a trvalou kultivaci podmínek i prostředí.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D. a Ing. Miroslav Janeček, CSc.

Členové předsednictva AVO

Odborníci z AVO stáli u zrodu nepřímé podpory výzkumu a vývoje v roce 2005 a od jejího zavedení publikovali řadu zpráv a metodik. V roce 2012 vypracovali jako podklad pro přípravu Národní politiky VaVaI zprávu s názvem Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací (ZDE). V letech 2015 a 2016 pak zpracovali 2 metodiky – Metodiku daňových odpočtů na VaV pro poplatníky (ZDE), která slouží jako pomůcka pro ty, co píší projekty VaV a pak Metodiku pro daňové odpočty na VaV (ZDE), která slouží jako pomůcka hodnocení kvality projektů.

Byznys s inovacemi

AVO pořádá každý rok na jaře konferenci a na ni pak po obědě navazující Valné shromáždění členů AVO. Ta letošní (4.května od 10h) se bude věnovat především propojení výzkumu a byznysu a spoluprací s firmami. Ukážeme příklady dobré praxe ze zahraničí, ale pohovoříme i o českých slabinách – například nepřímé podpoře VaV.

Nejprve si z úst prezidenta AVO Libora Krause poslechneme, jak vypadal byznys s inovacemi u členů AVO a poté bude následovat panelová diskuze. Letos bude expertní panel opět slušně nabitý – posuďte sami: vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, předseda TA ČR Petr Očko, náměstek MPO Tomáš Novotný, náměstek MZe Pavel Sekáč a prezident AVO Libor Kraus.

Buďte u toho! Panelová diskuze je bezplatná a je možné se registrovat ZDE.

Parkování zdarma je možné například v OC Arkády Pankrác, které je vzdálené asi 50 kroků. Takže můžete ještě nakoupit a potěšit děti či manžel/k/y.

Aktuality ke konferenci zveřejňujeme také na facebookové události ZDE.

Nové hodnocení výzkumných organizací

Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Kraus: Výzkumné organizace se nepřizpůsobují poptávce firem

Prezident AVO Libor Kraus

Na přelomu roku se mi konečně podařilo odjet na krátkou dovolenou a naivně jsem si myslel, že všechny problémy loňského roku jsou za námi a v novém roce se budeme věnovat především smysluplné práci. Pak jsem si ale přečetl zprávu ČTK a analýzu, ze které (podle tvrzení autorů) vyplývalo, že čeští podnikatelé nemají zájem podporovat veřejný výzkum na vysokých školách a v Akademii věd, přestože ji podporuje stát. Autor dále spekuluje, že nedostatečná spolupráce je důsledkem toho, že podnikatelé jednak nemají ve veřejný výzkum důvěru a za druhé že podnikatelé jsou ve svých výzkumných potřebách saturováni prostředky z veřejných zdrojů, protože z veřejných zdrojů ročně obdrží vyšší částku, než vynaloží na spolupráci.

V oblasti aplikovaného výzkumu se pohybuji už 27 let. Od absolventa a technika přes samostatného výzkumníka až po řízení výzkumné organizace. Po celou dobu jsem se v organizacích, kde jsem působil, snažil o spolupráci s firmami a o poskytování výzkumných služeb firmám. Dovoluji si tedy tvrdit, že kvalitní firmy a dobří podnikatelé v celé Evropě (nejen v Česku), mají velký zájem o výsledky výzkumu a vývoje, které dokáží aplikovat ve svých společnostech. Je ale otázkou, zda takové výsledky dostávají v českých veřejných výzkumných organizacích. Což není jen otázka kvality výsledků, ale i jejich přizpůsobení praxi. Další otázkou je, zda prostředí pro tuto spolupráci podporuje český stát a státní a veřejná správa.

V listopadu loňského roku jsem se zúčastnil návštěvy na německém BMBF a na několika výzkumných pracovištích. Uvedu jeden příklad: na TU Darmstadt nám bylo předvedeno univerzitní výzkumné centrum, které je z 53% financováno německými firmami. Jak je to možné, když tzv. Rámec společenství pro státní podporu VaVaI povoluje pouze 20% kapacitu pro ekonomické činnosti? Jednoduše – pouze 20% financí je smluvní výzkum a tedy ekonomické aktivity a 33% je tzv. kolaborativní výzkum, tedy výzkum ve spolupráci, i když hrazený podniky. Jiným příkladem z našeho okolí je např. rakouský Austrian Institute of Technology, jehož zakladateli jsou společně rakouské Ministerstvo pro vědu a technologie a rakouský Svaz průmyslu.

Možná bychom se tedy měli ptát, proč toto funguje u našich nejbližších sousedů a ne u nás. Jedna z odpovědí může být v úkolech, které naše státní správa dává veřejným institucím např. prostřednictvím jejich hodnocení. Od roku 2013 se primárně hodnotí publikační výsledky. Teprve v poslední době se mezi hodnocenými parametry objevil objem smluvního výzkumu a teprve poslední dva roky je postaven na roveň získanému objemu financí z veřejných prostředků. Aplikované výsledky výzkumu a vývoje nejsou hodnoceny vůbec – z toho důvodu také poklesl i jejich počet zadávaný do registru výsledků VaV. Samozřejmě na druhou stranu lze argumentovat, že v ČR jsou převážně dceřiné společnosti nadnárodních společností, které výzkum a vývoj realizují především v mateřských společnostech, to je ale realita, se kterou se veřejné výzkumné organizace musejí vyrovnat.

Na závěr jeden (také statistický) argument. Za rok 2015 byl finanční objem služeb VaVaI, které poskytly aplikační průmyslové výzkumné organizace sdružené v AVO svým partnerům necelých 500 mil. Kč, což je více než třetina celkové udávané mezisektorové spolupráce. Skončím tedy optimisticky. Tak jako je velice nízká nezaměstnanost v České republice a firmy shánějí těžce nové zaměstnance, zrovna tak není plně pokryta potřeba evropských firem v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud se této poptávce veřejné výzkumné organizace konečně začnou přizpůsobovat, pak vidím velký prostor pro placenou spolupráci.

Libor Kraus, prezident AVO

Kraus (AVO): Registr drahých vědeckých přístrojů je zbytečný

Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru. Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka. 

“V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,” vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují. “Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,” uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů. “Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,” míní náměstek Marks. Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. “Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,” uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce. “V Německu nebo v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,” míní Kraus.

Zdroj: HN

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Nové číslo zprAVOdaje – aktuální informace z VaVaI

Právě vyšlo nové letní číslo zprAVOdaje, v pořadí již jedenácté. Hlavní téma se věnuje mýtům a faktům spolupráce výzkumných organizací a firem. Vyzpovídali jsme předsedu TA ČR Petra Očka a vyzkoušeli placenou propagaci výzkumu na facebooku. Mnohem více aktualit z oblasti výzkumu, vývoje a inovací najdete ZDE. Přejeme vám příjemné čtení!

Místopředseda vlády Bělobrádek rozlosoval souboje výzkumníků

Tuto sobotu 17. 9. se bude v Praze na Hanspaulce konat již čtvrtý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO. Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek rozlosoval týmy do skupin. Podívejte se na krátké video z losování a přijďte fandit. Více info ZDE

Evropa je stále méně inovativní, říká scoreboard

Inovační Scoreboard, který byl dnes zveřejněn, ukazuje pokles výkonnosti 17 z 28 členských států. Evropská unie je i nadále zastíněna svými globálními konkurenty. Nejlépe si v Evropě vede Švýcarsko, které není členem EU.

Švýcarsko nadále určuje tempo inovací v Evropě, následované Švédskem, píše se v letošní edici European Innovation Scoreboard. V posledním roce byl zaznamenán růst pouze u sedmi členských států (Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie). Ostatních 17 států vykázalo pokles. EU se nedaří dohnat své globální konkurenty. Je překonána Jižní Koreou, USA a Japonskem. Čína roste také rychleji než EU a pomalu dohání ztráty, uvádí se ve zprávě.

Německo je opět hlavním investorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, následované Estonskem. Belgie sbírá body za spolupráci výzkumu a byznysu. Lotyšsko se stalo nejrychleji rostoucí inovátorem. Finsko je nejlepší místo pro firmy, kde hledat rizikový kapitál. Nejhorší výsledky zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko, obě země jsou hluboko pod průměrem EU.

Žebříček porovnává výkon v oblastech, jako je financování inovací, podnikatelské investice, počty vysoce kvalifikovaných pracovníků, vývozu a prodeje v oblasti high-tech a využití duševního vlastnictví.

V reakci na závěry zprávy uvedla evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, že EU pracuje na seznam reforem, které by mohly mít pozitivní vliv na inovace v celé Evropě: “Musíme zjednodušit regulaci DPH, přizpůsobit insolvenční pravidla, zajistit dostupnost informací o regulačních požadavcích a pracovat na jasném a uživatelsky příjemném rámci v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.”

European Innovation Scoreboard najdete zde: EIS 2016

Jak je na tom ČR najdete zde: Regional profiles Czech Republic

Zdroj: EC

Text novely zákona o podpoře VaVaI

Novela zákona o podpoře výzkumu č. 130/2002 Sb. ze dne 26. 5. 2016 vyšla ve Sbírce zákonů č. 194/2016 (ZDE, od str. 3055) a je účinná od 1. 7. 2016 (s výjimkou Seznamu výzkumných organizací, který začne platit 1.7.2017). ZDE naleznete i neoficiální plné změní zákona s vyznačenými změnami (černě změny z Vlády, červeně z Poslanecké sněmovny).

Martin Podařil, AVO

Informační systém VaV ve velkých problémech

Aplikace IS VAV nefunguje. Na webu aplikace se píše: “Vzhledem k ukončení smluvního vztahu bylo nutno zastavit provoz Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) k 31.5.2016, 24:00. Tento stav nastal po více než desetiletí bezproblémového fungování informačního systému.” Téma je to skoro stejně tak velké, jako kauza profesorky Sykové, hýbe médii a provokuje odborníky.

Nejprve se na svém blogu k nefungujícímu systému vyjádřil Daniel Münich (čtěte ZDE) a poté přidal také reakci na odkaz Pavla Bělobrádka na facebooku.

Dnes se do tématu opřel také Martin Rychlík z Lidových novin v článku Vědci přišli o stěžejní databázi. A zuří.

Dopis místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka informující o problémech databáze dorazil dnes také do kanceláře AVO k rukám prezidenta Krause. Informuje v něm o tom, že vzniklou situaci řeší a k částečné nápravě by mělo dojít za 1 – 2 měsíce. Celý dopis si přečtěte ZDE.

Martin Podařil, AVO

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

Novelizace zákona o podpoře VaV a návrh nového zákona

AVO vám ve spolupráci s Frank Bold Advokáti přináší právnický pohled na zákon o podpoře výzkumu a vývoje.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „ZPVV“), představuje základní právní předpis, který v současné době reguluje procesy a postupy podpory vědy a výzkumu v České republice. ZPVV byl během své účinnosti (tj. od 1. 7. 2002) dvanáctkrát novelizován. Naposledy to bylo zákonem č. 49/2013 Sb. účinným od 1. 4. 2013.

Novela ZPVV

Účelem nejnovější (a podle všech indicií i poslední) novely ZPVV, která je projednávána v Parlamentu ČR pod sněmovním tiskem 490 [1], je dát ZPVV do souladu s nejnovějšími předpisy EÚ platnými od 1. 7. 2014 (zejména nařízením Komise (EU) č. 651/2014, nařízením Komise (EU) č. 702/2014 a Sdělením Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Novela ZPVV by tedy měla přinést zejména:

• terminologické změny, aby vnitrostátní právní úprava odpovídala terminologii právních předpisů EÚ,
• právní úpravu podpory výzkumných infrastruktur, které ZPVV v platném a účinném znění neřeší,
• odstranění nadbytečných povinností stanovených ZPVV. Novelou ZPVV by mělo dojít ke zrušení povinnosti uzavírat smlouvy o využití výsledků podle § 11 současně platného a účinného ZPVV. Přitom by ale současně mělo dojít k novelizaci § 16 ZPVV, podle kterého budou výsledky chráněny podle požadavků právních předpisů EU.

Zákon o podpoře výzkumu a vývoje byl dvanáctkrát novelizován

Podle důvodové zprávy k novele ZPVV jsou všechny výše uvedené změny zejména technické povahy, které mají odstranit rozdíly mezi evropskou a vnitrostátní právní úpravou. Přínosem novely ZPVV má být především odstranění kolizí vnitrostátní a evropské právní úpravy podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), zvýšení přehlednosti a snadnější použitelnost právní úpravy podpory VaVaI v praxi. Novela ZPVV je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, přičemž k ní bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů.

Výše uvedené cíle novely ZPVV si obecně samozřejmě zasluhují podporu. Nicméně je zřejmé, že připravovaná novela ZPVV nevyřeší zásadní nedostatky současné právní úpravy podpory VaVaI, o kterých se v odborných kruzích mluví již několik let (jako např. roztříštěnost struktury státní správy v oblasti podpory VaVaI či zajištění efektivnosti použité podpory VaVaI). Novelou ZPVV tedy nedojde k systémovým změnám ani ke změně dosavadní struktury financování VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI

Komplexní revizi současného systému poskytování podpory VaVaI a zajištění efektivnosti poskytované podpory VaVaI přinese až zcela nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Přijetí nového zákona o podpoře VaVaI si stanovil jako svůj osobní úkol místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek o novém zákonu hovořil s Martinem Podařilem z AVO. Rozhovor najdete v novém zprAVOdaji č. 10.

Věcný návrh nového zákona o podpoře VaVaI již prošel mezirezortním připomínkovým řízením, přičemž byl doporučen k zařazení do jednání schůze vlády České republiky [2]. Ta bude rozhodovat o tom, zda věcný záměr nového zákona o podpoře vědy a výzkumu schválí nebo neschválí. Pokud vláda věcný záměr zákona schválí, uloží místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace vypracovat návrh nového zákona o podpoře VaVaI. V současné době se předpokládá, že by návrh nového zákona o podpoře VaVaI mohl být připraven do 31. 10. 2016.

I když v současné době zatím neexistuje ani návrh nového zákona o podpoře VaVaI, můžeme jeho budoucí obsah alespoň orientačně dovozovat z věcného záměru návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI má přinést novinky zejména v těchto oblastech:

• nové nastavení podmínek, zásad a kritérií pro poskytování podpory,
• vyřešení absence inovací v systému podpory VaVaI,
• stanovení nové kapacity státní správy v systému podpory VaVaI.

Co se týče samotné podpory, věcný záměr počítá s tím, že v novém zákoně o podpoře VaVaI budou uvedené konkrétní kategorie podpory společně s podmínkami, které je potřebné splnit pro její získání. Mezi účelovou podporu má patřit zejména podpora projektů vědy a výzkumu zadaných ve formě veřejných soutěží nebo zadaných jako veřejné zakázky pro potřeby státní správy, včetně projektů mezinárodní spolupráce a podpory inovací. Do institucionální podpory bude zařazena zejména podpora na rozvoj výzkumných organizací zahrnující i podporu činnosti výzkumných infrastruktur, specifický vysokoškolský výzkum a pracoviště Akademie věd České republiky.

K výrazným změnám by mělo dojít i ve sféře administrativy státní správy VaVaI. V současné době je státní správa v oblasti VaVaI charakteristická svojí roztříštěností mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Přitom pravomoci těchto orgánů se v mnoha případech překrývají. Tuto dvojkolejnost dále podporuje i systém dvou organizačních složek státu, které poskytují podporu v rámci VaVaI – Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky, jejíchž pravomoci se také v mnoha ohledech překrývají. Věcný záměr nového zákona o podpoře VaVaI počítá s vytvořením nového Ministerstva pro výzkum, vědu a inovace (dále jen „MVVI“).

MVVI by mělo převzít významnou část exekučních pravomocí od Rady pro výzkum, vývoj a inovace a získat postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti výzkumu a vývoje, které nyní zastává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MVVI by mělo do budoucna odpovídat za přípravu národní politiky a priorit VaVaI či Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Změní se i způsob financování Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, které by měly být nově financovány z rozpočtové kapitoly MVVI. Navzdory této skutečnosti by si ale tyto organizační složky státu měly zachovat svojí autonomii při rozhodování o použití přidělených prostředků.

Další novinky, které by měl nový zákon o podpoře VaVaI přinést, se týkají zejména postupů při tvorbě státního rozpočtu v oblasti VaVaI, úpravy práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací a informačního systému VaVaI. Na konkrétní změny si nicméně musíme počkat alespoň do doby přípravy návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Vzhledem ke skutečnosti, že legislativní proces přijímání nového zákona o podpoře VaVaI je pouze na začátku, je možné jeho schválení v parlamentu očekávat nejdřív v průběhu roku 2017.

Mgr. Martin Maňák, advokátní koncipient

Frank Bold advokáti, s.r.o.

adresa: Údolní 567/33, 602 00 Brno, email: martin.manak@fbadvokati.cz

[1] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Sněmovní tisk 489 [online]. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=489 [cit. 2016-4-15].

[2] APLIKACE ODOK. Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací [online]. Dostupné na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA29HHJ5R [cit. 2016-4-15].

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Král je mrtev, ať žije král!

Novým předsedou Technologické agentury ČR bude Petr Očko. Včera o tom rozhodla vláda.

Turbulentní období spojené s volbou nového předsedy Technologické agentury ČR je za námi. Stávající předsedkyni TA ČR Rut Bízkovou nahradí Petr Očko, který přechází z MPO. Nezbývá, než poděkovat Rut Bízkové za výborně odvedenou práci a popřát Petru Očkovi mnoho úspěchů v působení v čele TA ČR. Doufáme, že nebude příliš otáčet kormidlem a bude držet dobře nastavený kurz. Těšíme se na pokračování dosavadní spolupráce!

Více o jmenování Petra Očka si můžete přečíst v článcích aktualne.cz, ceskenoviny.cz nebo echo24.cz

Martin Podařil, AVO

5 kandidátů na post předsedy TA ČR

Již tento pátek rozhodne vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace v tajném hlasování o novém předsedovi Technologické agentury ČR. Vedle stávající předsedkyně Rut Bízkové se o atraktivní post ucházejí další čtyři kandidáti: Petr Očko, Pavel Habarta, Evžen Amler a Rudolf Kampf. Informaci přinesly Hospodářské noviny ZDE.

Nová mapa vědeckých center

Lidové noviny v pondělí 22. února přinesly velkou mapu nových vědeckých center v České republice, která vznikla v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mapa detailněji odhaluje publikační činnost jednotlivých center.

Vzhledem k tomu, že velká část center vznikla na podporu spolupráce mezi výzkumným sektorem a firmami, očekáváme brzy zpracování podobné mapy, která přinese informace o tom, jak si jednotlivá centra vedou například v získávání mezinárodních projektů nebo ve statistikách smluvního výzkumu a prodeji licencí a patentů.

K tomu se přimlouvá také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek: „Množství afiliovaných publikací nepatří mezi ta nejdůležitější kritéria. Těmi jsou především otevřenost dané infrastruktury, tedy zda nabízí a poskytuje služby širší odborné veřejnosti nebo to, zda centra mají vyřešené vícezdrojové financování,“ sdělil LN.

Mapa nových center výzkumu, vývoje a inovací

První místo v počtu publikací obsadil Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, na nějž šlo 5,2 miliardy korun. Publikoval 2454 studií, jež byly ke konci loňského roku citovány ve 12 464 případech. Na druhém místě je Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci. Na kontě má 1343 studií, které byly už skoro devatenácttisíckrát citovány. RCPTM stálo jen 545 milionů. Třetí příčku obsadilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně (ICRC) s počtem 970 studií s 5911 citacemi.

Vyjádření Cyrila Höschla k uvedené mapě: „Citace v mapě jsou hausnumera. Neberou v potaz délku fungování „center“, produkci jejich mateřských institucí a různé názvy pod kterými je lze ve WoS dohledat. Například počet prací NUDZ Klecany uvedených ve WoS je jen za jediný rok od zahájení činnosti 57, z toho jedna v Lancetu. Musí se ale hledat pod různými názvy včetně Nat Inst Ment Hlth, Narodni ustav ducevniho zdravi atd. Ale s tim si malokdy novinari daji praci.”

Zdroj: Lidové noviny

Vláda schválila Národní politiku VaVaI na léta 2016-2020

Vláda dnes schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 (NP). V následujících letech bude kladen větší důraz na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a státní správy. Dokument určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy.

Brífink po jednání vlády je možné shlédnout ZDE

„Vůbec poprvé jsme do přípravy vědní politiky přizvali soukromý sektor a i na základě jejich připomínek nastavujeme systém do budoucna. Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který NP na vládě předkládal. Více než polovinu celkových výdajů na vědu a výzkum v ČR tvoří podle Českého statistického úřadu výdaje podniků, v roce 2014 byla tato částka 43 miliard korun.

„Je to dobrý základ ke konsolidaci výzkumného prostředí. Nyní bude záležet jak se bude dokument naplňovat konkrétními kroky s konkrétními termíny, odpovědností a vším, co z toho vyplývá. Je tam několikrát zmíněno zlepšení podpory aplikovaného výzkumu. Budeme rádi, když se tato prohlášení podaří vykonávat,“ řekl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus.

Potřeby průmyslu, ale i státní správy budou průběžně projednávány se zástupci trhu a budou se podle nich upravovat programy podpory. Jako klíčové obory byly vytipovány biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomika, automobilový a letecký průmysl a železniční doprava, ale také tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechnika, ocelářství, slévárenství a energetika.

Pozornost se nově zaměří také na kulturní a kreativní průmysly. Tyto oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků. Seznam výzkumných témat bude dále doplňován.
Národní politika dále určuje pět oblastí, v nichž česká věda zaostává, a navrhuje řešení:

1) Systém řízení vědy a výzkumu
Řízení vědní politiky se má sjednotit pod jeden úřad, plánované Ministerstvo pro vědu. Pod něj by spadalo financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center, na centrální úrovni by se zde řešila také mezinárodní vědecká spolupráce a vědecká diplomacie.

2) Veřejný sektor
Nový systém hodnocení výzkumných organizací by měl podpořit špičkové vědecké výsledky a nastartovat aplikovaný výzkum a zapojení výzkumníků do mezinárodní spolupráce. Vznikne také přehledný systém financování nových výzkumných center a velkých infrastruktur.

3) Spolupráce soukromého a veřejného sektoru
Hodnocení a financování výzkumu bude upraveno tak, aby motivovalo výzkumníky a podniky ke spolupráci. Část stávajících pracovišť by se mohla transformovat v centra aplikovaného výzkumu. Vznikne databáze přístrojů, které mají výzkumné organizace a které by mohly být využity také pro podnikový výzkum.

4) Inovace v podnicích
Do výzkumu a vývoje zatím investují zejména velké nadnárodní firmy. Nové služby a finanční nástroje (například Národní inovační fond) mají pomoci malým a středním podnikům zapojit se do výzkumu.

5) Strategické zacílení podpory
Výsledky aplikovaného výzkumu se dosud jen v malé míře uplatňují v praxi, programy na podporu výzkumu jsou příliš obecně zaměřené. Nově se proto stanoví prioritní oblasti aplikovaného výzkumu, které se budou podporovat. Programy budou zaměřeny na konkrétní témata podle aktuálních potřeb podniků a také s ohledem na potenciální výzvy nebo hrozby, kterým bude společnost čelit (například migrace, sucho).

Podkladem pro navržená opatření byla Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací. Zvýšené výdaje na uvedená opatření budou řešeny v rámci celkového rozpočtu na vědu.

Celý dokument si můžete stáhnout zde: NP VaVaI 2016-2020

zdroj: TZ vlády