Monthly Archives: March 2014

Komiksy učí ochraně duševního vlastnictví

Náhodou jsem na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví narazil na komiksy pro děti, které zábavnou formou učí chránit duševní vlastnictví.

komiks

Komiks Patenty

Komiks Copyright

Komiks Ochrané známky

Jsou zde ke stažení i příručky a brožury pro dospělé.

Martin Podařil, AVO marketing & PR

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Lenka Mynářová – Marketing výzkumu a transfer technologií

Rozhovor pro Asociaci výzkumných organizací natočený v rámci konference Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi (18.3.2014, MemBrain, Stráž pod Ralskem).

PhDr. Lenka Mynářová, ředitelka marketingu NAFIGATE Corporation, a.s. se specializuje na projekty transferu technologií, uvádění technologií na světové trhy, market intelligence a podílí se na dalších aktivitách inovačního managementu.

Lenko, proč je marketing výzkumu důležitý?

Je to dnes klíčový proces, jehož úkolem je vyvolat poptávku. A realizovat jakýkoliv výsledek výzkumu v současném světě není možné, pokud ta poptávka neexistuje. Když to úplně zjednoduším, my musíme výsledek výzkumu prodat, musíme na trh odkomunikovat, že existuje a že je tady možnost spolupráce. To se neudělá samo.

Věnují se české výzkumné organizace a podniky marketingu dostatečně?

Určitě ne. Řekla bych, že je úplně v plenkách. Zeptejme se jinak. Jaký mají na marketing rozpočet? Pokud se bavíme o technologiích, které míří na globální trh, tak se musíte účastnit odborných výstav, veletrhů, udělat propagační videa a to jsou včetně cestovních nákladů položky v řádech desítek milionů korun ročně.

Jaké jsou nejčastější chyby českých subjektů v této oblasti?

Jednak velmi nízké rozpočty, takže chybí prostředky, ale také chybí lidé, kteří mají zkušenost s podobnými aktivitami, protože to knowhow v oblasti marketingu výzkumu se bude vytvářet dlouhou dobu a zatím tady prostě neexistuje, protože tyto činnosti tady zatím nikdo nikdy nepotřeboval.

Můžete zmínit pár příkladů dobré praxe?

To nemůžu přesně posoudit. Mohu hovořit jen o nás. Jsme komerční subjekt, který dokázal komercionalizovat v globálním měřítku dvě technologie. Jednu nanotechnologii a druhou biotechnologii, což je myslím unikátní. Na druhou stranu, měli jsme na to privátní prostředky v objemu, který jsme potřebovali.

Jakými výzkumnými směry by se Česká republika měla vydat?

Prosadit se na globálním trhu v jakémkoliv oboru je neuvěřitelně obtížné. Určitě už v tuhle chvíli díky technologii Nanospider je Česká republika na světové špici v oblasti nanotechnologií, protože dokázala vytvořit jedinečné knowhow. Nanotechnologie mají jednoznačně budoucnost, stejně jako biotechnologie a samozřejmě logicky také informační technologie. Ve všech těch třech oblastech by ČR mohla hrát v budoucím světě velmi důstojné postavení. Ale je těžké někomu něco nařizovat. V nových dokumentech jsou definované státní priority. Z mého pohledu je nadějí pro inovační projekty Horizon 2020, který je zkonstruován podle globálních best practices a mohl by zacelit mezeru, která v ČR existuje.

Měl by stát více přispívat na výzkum?

Peněz je možná naopak až moc, jak tady na konferenci zaznělo. Je to spíše otázka vytvoření aparátu, který by výsledky výzkumu dokázal převést do praxe a podpořit ty nejlepší. Položme si otázku, zda v systému dotací skutečně podporujeme to nejlepší nebo často jen průměr a podprůměr? To si myslím, že je důležité – podporovat jen ty nejlepší a s potenciálem. To ovšem není vůbec jednoduché.

Někteří zlí jazykové tvrdí, že by průmyslový výzkum neměl být finančně podporován ze státních prostředků, že by si ho podniky měli platit sami. Co si o tom myslíte?

To je nereálné, to nefunguje nikde na světě. Všude státy pomáhají. Naopak třeba v takovém Singapuru je fáze Proof of koncept pro firmy podporována ze sta procent. Státy chtějí podporovat to, co je v globálním měřítku konkurenceschopné a vnímají, že zejména v těch prvních fázích, kdy jsou rizika obrovská, na to firma nemůže mít zdroje a opravdu ten segment malých a středních podniků je velmi důležitý pro konkurenceschopnost a bez podpory to dneska už prostě nejde. Je logické, že pokud chce být ČR konkurenceschopná, musí mít konkurenceschopný průmysl a ten průmysl se bez podpory inovací neobejde.

Často jezdíte do Asie. Jak se místní koukají na české podniky, na český výzkum?

Česká republika je mimo rozlišovací schopnost Číny, byť česká stopa v Čině není úplně nejmenší. Oni vidí přidanou hodnotu v potenciálu spolupráci s námi, ale oni chtějí konkrétní projekty, které by pomohli vyřešit jejich problémy. A tahle příležitost bude trvat rok, dva. V okamžiku, kdy najdou dostatek partnerů, tak se ten trh uzavře.

Doporučila byste českým výzkumným organizacím a podnikům zaměřit se více na asijské trhy?

Určitě. Na druhou stranu Čína je velice specifická s obrovskou jazykovou bariérou a celou řadou překážek. Opravdu není jednoduché na tento trh vyrazit, ale je to 1,4 miliardy lidí, ten potenciál je obrovský. Jenom je třeba zvážit, co opravdu ta výzkumná organizace nebo firma zvládne a jestli ten běh na dlouhou trať, kterou je spolupráce s Číňany, je připravena podstoupit. Čína je o veletrzích, o dlouhodobých kontraktech, rok tam nic neznamená. Musíte do toho investovat, nic se nedá udělat na dálku. Jsou to obrovské investice, které ale mají obrovský potenciál a mohou se velmi snadno vrátit.

Co Vás v České republice poslední dobou nejvíce potěšilo?

Opravdu mě velice potěšil dnešní seminář, protože je velmi inspirativní a ukazuje, jak my Češi jsme kreativní národ a jak se dokážeme vypořádat s podmínkami, kde by řada jiných národů nedokázala vytěžit to, co dovedeme my. Sešla se tady skupina lidí, kteří chtějí a dělají víc, než musí a to je velmi příjemné a inspirativní.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji, ať se daří.

Martin Podařil, AVO Marketing & PR

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Podruhé s novináři o výzkumu

Ve čtvrtek 13. března se letos již podruhé sešli výzkumníci s novináři, aby si vyměnili zkušenosti s propagací vědy a výzkumu směrem k veřejnosti. Workshop Výzkum & Média pořádala Asociace výzkumných organizací ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR a vystoupili na něm Šárka Mrázová z ČTK, Martin Rusek z České televize, Karel Tinl z IHNED.cz a Zdeněk Mihalco z HNDialog. Setkání moderoval Alexandr Nikitin alias Saša Vědátor.

datak tinl

Po úvodních slovech předsedkyně Technologické agentury Rut Bízkové a vedoucího marketingu a PR Asociace výzkumných organizací Martina Podařila a prezentacích výše zmíněných novinářů se horlivě diskutovalo o roli médií v propagaci výzkumu. Ukazovali se příklady dobré i špatné praxe v oslovování novinářů, v psaní tiskových zpráv, v emailové a telefonické komunikaci nebo v prezentaci na sociálních sítích.

mrazova

Své zástupce na workshopu měly na jedné straně vysoké školy a Akademie věd a na straně druhé výzkumné organizace a podniky zaměřující se na aplikovaný výzkum. Diskuze se protáhla do pozdních večerních hodin a účastníci workshopu odcházeli spokojeni a vyzbrojeni novými a praktickými informacemi. Všichni pak vyslovili přání pořádat akce podobného zaměření i v budoucnu.

Prezentace: Bízková, Mrázová, Rusek, Tinl

Fotogalerie

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Propojování výzkumníků s inovativními firmami

Inovace je základem Vaší existence. Pod tímto názvem se ve čtvrtek 6. března 2014 uskutečnila v Brně celodenní konference, jejíž ambicí bylo napomoci propojování výzkumných kapacit regionu s místními inovativními firmami, a tím přispět k rozvoji regionu Jižní Moravy.

inovace brno

Této příležitosti nakonec využilo přes 100 účastníků z řad firem a zástupců univerzit a výzkumných ústavů. Konference, na níž vystoupila více než dvacítka řečníků, poskytla účastníkům nejen ucelené informace z nejrůznějších oblastí inovací, ale především se snažila popularizovat a propojit regionální výzkumná a vývojová centra s místními firmami.

Zapojení výzkumníků do inovací Kraj aktivně podporuje

Program konference obohatili zajímaví hosté, kteří hovořili o důležitých tématech z oblasti inovací. Například vedoucí odboru krajského úřadu JMK Ivo Minařík informoval o aktuální připravenosti operačních programů na další období. Uvedl, že dobře jsou připraveny například operační programy Vědy, výzkumu, vzdělávání a Dopravy. Naopak s obtížemi se potýkají především operační program Životní prostředí a také tzv. IROP, který by měl nahradit současné regionální operační programy (ROP).

Vedoucí kanceláře strategie města Brna Marie Zezůlková zase představila projekty, které město realizovalo a realizuje v rámci podpory inovací. Velmi atraktivní a úspěšný je především projekt takzvaných „inovačních voucherů“, který poskytuje firmám dotaci na služby, které si objednávají u výzkumných pracovišť v regionu. Dosud bylo takto přiděleno již 229 voucherů v celkové hodnotě 800 tisíc euro.

Inovační projekty přinesly jižní Moravě přes 16 tisíc pracovních míst

Příležitosti, které Jihomoravskému kraji přinesly inovační projekty realizované v rámci regionální inovační strategie (RIS JMK), přiblížil její manažer Petr Chládek. Díky těmto projektům vzniklo v Jihomoravském kraji již přes 16 tisíc pracovních míst a objem investic do oblasti vědy a výzkumu již přesáhl hranici 17 miliard korun (na území Jihomoravského kraje je celá 1/5 celostátních kapacit veřejného výzkumu).

Kromě toho konference přinesla souhrn jednotlivých dotačních programů, ze kterých bude v příštím období možné financovat oblast výzkumu vývoje a především inovací, a taktéž představila alternativní financování z takzvaných daňových odpočtů na vědu a výzkum. Jako příklady dobré inovační praxe byly zastoupeny firmy Tescan a Y Soft. „Tyto společnosti ze své vlastní zkušenosti dobře vědí, že v dnešní velké konkurenci na trhu je inovace naprostá nezbytnost,“ potvrdil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

Všechny prezentace z konference je možné stáhnout ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Infografika: Jak přistupují malé a střední podniky k online propagaci

Čím dál tím více firem v České republice využívá k vlastní propagaci on-line nástroje. Marketingový výzkum společnosti eBRÁNA se snažil odpovědět na to, v jaké míře se tento trend týká i segmentu malých a středních podniků. Celkem 900 zástupců malých a středních podniků (SME) odpovídalo v rámci telefonického průzkumu na to, co je pro ně v současné době v digitálním světě důležité a jakým způsobem využívají propagaci na internetu. Osloveni byli podnikatelé a firmy napříč Českou republikou a různými obory působnosti.

Moderní technologie a sociální média jsou už etablovanou součástí byznysu. U malých a středních podniků to neplatí zcela. Sociální média pro svoje podnikání využívá jen pětina z nich, chytré telefony najdou uplatnění při podnikání o něco více než čtvrtiny SMEs (26 %).

infografikaebrana_MSP

převzato z http://www.m-journal.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Podpis Memoranda mezi AVO a TAČR

Podpis Memoranda mezi AVO a TAČR

Předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková a prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus podepsali dne 5. 3. 2014 v Praze Memorandum o spolupráci a zároveň Akční plán, který definuje, jak tuto spolupráci realizovat.

Leave a comment

March 6, 2014 · 1:43 pm

Zajímavý blog Matěje Černého

Akademická mafie v tichosti buduje penězovod na veřejné rozpočty

matej cerny

Bez povšimnutí médií zůstalo schválení návrhu na založení nadace Český vědecko-technologický institut (CIST) Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). O co jde? Fatální neproduktivita a vědecká impotence akademické sféry v ČR jde ruku v ruce s nejrůznějšími pochybnými praktikami, jak oblafnout svět kolem a v rámci starého židovského tak získat něco za nic, neboť židovský čachr je zřejmě hlavním ideologickým instrumentem současné tzv. vědy.

Důsledkem výše popsaného je stav, kdy není poznání vynucováno potřebou samotného poznání, ale nutnost obživy si vynucuje pseudopoznání, tj. takové poznání, bez kterého by civilizace jistě ještě dlouho přežila. Zatímco v dobách dřevních prováděli tzv. základní, tj. excelentní výzkum v dnešní terminologii, pouze jedinci, kteří k tomu měli duševní a materiální předpoklady, dnešní nadprodukce pseudopoznání je parketou průměru a podprůměru, který by si jinak nevydělal ani na slanou vodu, byť, a dočkáme se jistě i v diskusi pod tímto článkem, budou opět a opět přesvědčovat o opaku. Proč tomu tak je?

Potřeba vývoje či výzkumu je dokonalým reliktem lidské potřeby ovládat, tj. touhy po moci. Výstupy této potřeby zajišťovaly výhodu, jenž byla historicky, a stále je, nositelkou moci. Proto primárním obsahem této potřeby bylo to, co se dnes při veškeré těžkopádnosti nazývá aplikovaný výzkum. Čili cosi, kde je myšlenkový proces a na konci prakticky využitelný výsledek. Tu a tam se ve snaze lidského myšlení o bláhové pochopení světa někdo pokusil o hlubší abstrakci a začal si pokládat otázky. Pokud našel odpovědi, ať již pozorováním, nebo pouhými myšlenkovými experimenty, vygeneroval první výsledky základního či excelentního výzkumu.

S materializací vědy se však došlo k něčemu společensky nezdravému, zhoubnému. Jistá část vědců si dobře uvědomila (podrobnosti zde), jaké možnosti obživy jim základní výzkum skýtá. Nic neslibuje, ani nemůže, naslibovat lze naopak cokoliv a protože tento systém se buduje už desetiletí a nároky rok od roku rostou, v těch miliardách, které tečou, vždy něco ulpí mezi prsty. A o to tady jde.

Základní, excelentní výzkum byl vždy doménou pouze několika procent těch, co měli potenciál zkoumat. Těch, kteří dokázali abstrahovat a vidět takřka gnosticky, co jiní ne. Dnešní věda skýtá jiný, otřesný obraz. Základní výzkum dělá kde kdo. Do aplikovaného se naši akademici naopak nehrnou, protože tam se musí ukázat výsledek. A to vyžaduje kombinaci pracovitosti a intelektuální potence. Obojího je v naší akademické sféře zoufalý nedostatek. Pokud by systém výzkumu opravdu dobře fungoval, potom by každý kdo má vědecké ambice v oborech vytvářejících hodnoty, měl mít možnost nejprve získat ostruhy v aplikovaném výzkumu a teprve tehdy, pokud prokáže, že je schopen generovat společensky významné hodnoty, by mu stát měl dát možnost se zabývat výzkumem excelentním, základním.

Jaká je ovšem realita? Tuzemská akademická obec si hoví v provádění čehosi, čemu říká základní výzkum. Na výstupy klade stejná měřítka jako na excelentní výzkum – tzn. nic na konci není. A co obsah? To je bohužel pravé zoufalství. Nejedná se totiž o základní či excelentní výzkum, protože se tím neboří hranice, ani nezískává vhled do nových oblastí, ale je oblastí, které akademici smířlivě říkají inkrementální výzkum a já naopak říkám neaplikovatelný výzkum, tj. aplikovaný výzkum bez aplikace na konci, tzn. z pohledu veřejných financí exkrementální výzkum. V mém oboru (biotechnologie, farmacie) je to většina „produkce“ kupř. MBÚ či ÚOCB. Není na tom nic excelentního, nedá se to ani aplikovat, ale lze se tím živit roky a roky.

Problém je, že tato „vědecká náplň“ je obsahem valné většiny „produkce“ akademických pracovišť v ČR. Chvála bohu za TA ČR, ale není všechno zlato, co se třpytí, ještě se k tomu dostanu. Co ale akademici? Jejich touha po prachách je bezmezná. V tomto systému má proto stěžejní místo GA ČR, která by měla dbát na podporu základního či excelentního výzkumu. Děje se tak? Neděje. GA ČR je v podstatě lobbyistická přerozdělovací agentura neaplikovatelného výzkumu. Stačí se podívat do přehledů projektů. Že se v procesu rozdělování prostředků GA lže, podvádí a krade, o tom jsem psal dříve. Akademici GA využívají k tomu, aby si rozdělovali prachy, za které nemusejí nic poskytovateli (státu) vracet. GA slouží k podpoře me too výzkumu, zhouby tohoto materialistického světa vědy. Nic s tím udělat nelze, leda zrušit GA. Jenže zdrojů pro takto lacinou obživu, které tím pádem lákají, není nikdy dost. Vykukové z akademické šlechty, pro které jsou prostředky GA směšné drobné, přišli proto s geniálním nápadem – uděláme si sami pro sebe takový nový, štědřejší GAČR pro vyvolené. A nepůjde o žádné drobné.

Aby do toho nikdo moc neviděl, vymysleli si to tak, že právní forma CIST bude nadace, tzn. kontakt s veřejností bude pouze formou povinné výroční zprávy. Ex post, samozřejmě. Tihle vykukové do této nadace nechají nalít každoročně 1 miliardu Kč ze státního rozpočtu a rozdělí z této miliardy 960 milionů Kč mezi 20 týmů vedených tzv. renomovanými osobnostmi. Bavíme se tedy o průměrné podpoře zhruba 50 mil. Kč / tým / rok. Kdepak, nevznikne žádný výzkumák pro excelenci, nebojte se. Vše poběží hybridně, ve starém. Prostě určitým vybraným tým-leaderům přisypou do rozpočtu každý rok na dobu neurčitou 50 melounů. Ale aby si někdo nemyslel, že snad ta každoroční miliarda něco přinese, hned v Návrhu na založení tihle vyčůránci píší:

Chceme-li dosáhnout této excelence, musíme podporovat vědecký výzkum, který je výrazně rizikovější a vyžaduje soustavnou podporu v delším časovém horizontu a není vlastně tak produktivní jako “normální“ výzkum…

To jen, aby si někdo nemyslel, že nevědí, co se od nich očekává. Zbývá už jen zodpovědět, kdo tuto výhru v akademické loterii „něco za nic“ získá. I o tom se hoši rozepsali:

1) První kolo

a) Vyhledávání vedoucích a jejich týmů v prvním kole nebude mít zpravidla žádné oborové zaměření, nicméně CIST může pro daný vyhledávací proces stanovit prioritní oblast/oblasti výzkumu

b) CIST na základě veřejně přístupných údajů zhodnotí, které vědecké osobnosti působící v ČR nebo osobnosti jednající s konkrétní institucí o příchodu do ČR odpovídají kritériu excelence ve světovém měřítku

c) Výsledkem prvního kola bude seznam výzkumných týmů, kterým CIST nabídne možnost ucházet se o statut výzkumného týmu CIST

d) Přijetí či odmítnutí nabídky je věcí oslovené vědecké osobnosti a jejího týmu a výzkumné instituce, ve které by tým po zařazení do CIST působil

Všimněte si, jak mají akademici pod kůži zažrány demokratické mechanismy. Jak jde o to vybrat, používají se zastírací synonyma a nebo lépe neosobní zkratky. CIST vybere. A kdo že bude CIST zastupovat? To je zajímavé… Vybírat bude Vědecká rada. A kdo sestaví tu Vědeckou radu? Tu vybere Správní rada. A kdo bude tvořit Správní radu? A jsme doma – sakra, předkladatelé CIST v RVVI… Není nad objektivní demokratické mechanismy, aneb akademická mafie v praxi. To my rozhodneme, co je excelence a co není a obávám se, že hoši už v tom mají dávno jasno. Že to je dům stavěný na klíč…

Na těžce tendenčním serveru česká pozice svoje duševní výpotky píší akademičtí impotenti (a to i v diskusích) a navzájem se ujišťují, jak jsou světoví, excelentní a přesně vědí, co by bylo třeba, aby. Tato ubohá individua se často vyjadřují k otázce financování aplikovaného výzkumu. Obecně prezentují názor, že firemní sféra by neměla být financována vůbec a aplikovaný výzkum, ať hradí akademikům firmy. A TA zrušit a ušetřené prachy rozdělit mezi ně, co v krvi a potu bádají. Zajímavé je sledovat kdo tyto názory zastává. Jedná se o příjemce z GA ČR, vesměs členy orgánů GA, čili duševní impotenty provádějící neaplikovatelný výzkum, kteří nemají ani na to, aby vygenerovali byť jediný smysluplný projekt do TA. Naopak nevědí, že 75 % rozpočtu TA míří do akademické sféry, což lze vyložit jako akademické tunelování TA, neboť firma, když chce uspět, musí spolupráci s akademiky navázat. Jinak projekt neprojde. Slušné vydírání svědčící o tom, kdo a jak TA ČR vystavěl. Ubožáci ani netuší, že malé firmy s často setinou pracovníků musí v průběhu řešení dotovat akademické účastníky (které musí v projektu mít), protože akademici nechtějí kofinancovat. Zkrátka a dobře, obvyklé akademické bludy těchto nebohých existencí.

Každý kdo není hluchý a slepý, asi tuší, kolik vědeckých pracovníků, jejichž výkon je tak veliký, že si zaslouží 50 mil. Kč ročně pro sebe a svoji skupinu, Česká republika má doma nebo v zahraničí. Návrh, aby CIST nesl jméno nositele aplikovaného výzkumu prof. Wichterleho, je typickou ukázkou pokrytectví a pýchy.

Matěj Černý|úterý 11. únor 2014 22:25|karma článku: 21,79|přečteno: 1045 x

Leave a comment

Filed under Uncategorized