Tag Archives: TA ČR

Komentář AVO ke statistice nepřímé podpory v roce 2015

Počet firem, které nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů, se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Z tohoto pohledu Asociace výzkumných organizací předkládá svůj komentář k uveřejněním statistickým výsledkům s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Institut nepřímé podpory obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého je možné uplatnit v ČR, obdobně jako v dalších zemích EU, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj od roku 2005.

Výše nepřímé podpory odpovídá aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, tzn. 19%. Poplatník nedostane finanční prostředky, ale sníží si daňový základ a tedy sníží si daňovou povinnost.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Není nutné synchronizovat řešení s vyhlášením a vyhodnocením veřejných soutěží na podporu výzkumu a vývoje formou přímé podpory (dotace). Jde o nástroj, dostupný za stejných podmínek všem podnikatelským subjektům, navíc si podnikatelé u tohoto typu podpory VaV uchovávají svoje záměry pro sebe a neriskují tak vyzrazení obchodního tajemství.

V roce 2015 byla realizována nepřímá podpora VaV ve výši 2,5 mld. Kč, porovnáme-li podíl nepřímé podpory VaV na hrubém domácím produktu, pak je to podle posledních uveřejněných dat za rok 2014 v ČR 0,05%, stejně jako Řecko. Pokud se budeme srovnávat s obdobnými zeměmi, jako jsou Rakousko, kde podíl činí 0,13% nebo Nizozemsko a Maďarsko s 0,15% je zřejmé, že je ještě velmi široký prostor pro investice do výzkumu a vývoje s nepřímou podporou. To je zejména významné s výhledem do rychle se blížícího období, kdy vyschnou zdroje se strukturálních fondů, které v současné době umožňují velmi masivní podporu VaV.

Ze srovnání struktury nepřímé podpory VaV podle odvětví (CZ-NACE) za rok 2015 vyplývá, že z celkového počtu podniků 1306 největší podíl 785 tzn. 60%, tvořily podniky ze zpracovatelského průmyslu, jako jsou především firmy z oblasti strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Zpracovatelský průmysl využil nepřímou podporu ve výši 1 726 mld., to je 68% z celkové nepřímé podpory VaV v roce 2015. Největší podíl pak ze zpracovatelského průmyslu tvořilo strojírenství v počtu 183 společnosti s 529 mld. nepřímé podpory.

Další statistické údaje o nepřímé podpoře na VaV v letech 2011-2015 v třídění podle oborů, krajů či velikosti podniku naleznete ve zprávě Českého statistického úřadu.

Uvedené koresponduje s tradiční hospodářskou strukturou ČR. Zpracovatelský průmysl a především strojírenství je klíčovou oblastí, jejichž konkurenceschopnost, ne v podobě levné pracovní síly, ale vyspělých, kvalitních výrobcích je podmínkou stability a rozvoje ČR. Uvedené nelze realizovat bez výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií. Přímá i nepřímá podpora VaV je pak účinným nástrojem k naplnění této podmínky a je v souladu s prioritami vlády o podpoře výzkumu a vývoje.

Asociace výzkumných organizací vychází z informací od svých členů, ale i dalších podnikatelských subjektů. Jak je uvedeno výše, počet firem, která nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Po více jak deseti letech od zavedení nepřímé podpory VaV v ČR je nejvyšší čas shrnout dobré i špatné praktické zkušenosti. Je nutné provést změny v systému nepřímé podpory tak, aby se pravidla zpřesnila a obsahovala jednoznačný výklad. Vhodné je se inspirovat ve srovnatelných zemích a vytvořit obdobné prostředí a mechanismy. ČR neoplývá významnými zdroji surovin, jediným potenciálem jsou lidé a jejich nápady. Tento potenciál zaslouží podporu a trvalou kultivaci podmínek i prostředí.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D. a Ing. Miroslav Janeček, CSc.

Členové předsednictva AVO

Odborníci z AVO stáli u zrodu nepřímé podpory výzkumu a vývoje v roce 2005 a od jejího zavedení publikovali řadu zpráv a metodik. V roce 2012 vypracovali jako podklad pro přípravu Národní politiky VaVaI zprávu s názvem Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací (ZDE). V letech 2015 a 2016 pak zpracovali 2 metodiky – Metodiku daňových odpočtů na VaV pro poplatníky (ZDE), která slouží jako pomůcka pro ty, co píší projekty VaV a pak Metodiku pro daňové odpočty na VaV (ZDE), která slouží jako pomůcka hodnocení kvality projektů.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

V Brně byla představena budoucnost aplikovaného výzkumu

Již popáté se ve čtvrtek 27. dubna 2016 sešla Vědecká rada BIC Brno, tentokrát v nově otevřených prostorách středoevropského technologického institutu CEITEC. Hlavními hosty zasedání byli nově zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko a vedoucí expertního týmu národní iniciativy Průmysl 4.0 Vladimír Mařík.

bic brno

Na snímku Petr Očko z Technologické agentury ČR

Úvodem akce vystoupil ředitel středoevropského technologického institutu CEITEC prof. Radimír Vrba a představil přítomným základní vizi tohoto centra excelence: „CEITEC směřuje k dosažení světového vědeckého uznání prostřednictvím vědy založené na synergii a spolupráci s cílem posílit rozvoj znalostní ekonomiky“.

Zintenzivnění komunikace s výzkumnou sférou je pro TA ČR klíčové

Hlavním bodem programu bylo vystoupení a následná diskuse s novým předsedou Technologické agentury ČR Petrem Očkem. Ten ve své prezentaci uvedl plánované kroky pro další rozvoj agentury TA ČR. „Rád bych především zintenzivnil komunikaci s výzkumnou sférou, což je také důvod, proč jsem přijal pozvání na toto významné fórum“, uvedl předseda Očko a dále představil několik opatření, na kterých v současnosti intenzivně pracuje: „Jde především o systematické uchopení mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu a zajištění návaznosti programů TA ČR na programy financované z evropských fondů. Dále bychom rádi docílili snížení administrativní náročnosti hodnocení jednotlivých programů a tématem především pro Jihomoravský region bude jistě zaměření podpory na potenciální inovační lídry, včetně růstově orientovaných MSP a startapů“. Závěrem vystoupení předsedy Očka zazněla také informace o schválení dvou nových programů. Program BETA 2 navazuje na program BETA, a také program ZÉTA, který je zaměřen na zapojení studentů a mladých výzkumných pracovníků do VaV činnosti směřující k využití výsledků v praxi. Ve fázi přípravy jsou potom programy ÉTA, THÉTA a Národní centra kompetence.

Průmysl 4.0 – revoluce nebo evoluce?

marik

Profesor Mařík hovořil o Průmyslu 4.0

Ve druhé části zasedání představil profesor Vladimír Mařík, co se skrývá pod pojmem národní iniciativa Průmysl 4.0 a dokument, který k tomuto tématu zpracoval expertní tým pod jeho vedením. „Je to česká národní iniciativa, která má podpořit průběh 4. průmyslové revoluce v ČR s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost země“, představil hlavní cíl této aktivity Vladimír Mařík. „Při zpracování dokumentu jsme se nesnažili opsat německou verzi, ale napsat něco, co je přizpůsobeno místním podmínkám. Česká republika má totiž svoje specifika, například nejvyšší podíl průmyslové výroby na HPH v Evropě (25%). Připočteme-li si k tom, že přímý export do SRN činí 29% a zohledníme i vazby na německé firmy uvnitř ČR, musí nám být jasné, že chceme-li si ekonomickou pozici minimálně udržet, musíme být kompatibilní s německým řešením „Industrie 4.0“. Součástí tohoto dokumentu je i návrh řady konkrétních opatření, která by se v budoucnosti měla realizovat. „Nejdůležitější z nich se týkají oblasti vzdělávání. Nutné je také vybudování systému center aplikovaného výzkumu na národní úrovni, se zodpovědností za technologickou podporu naplňování cílů Průmyslu 4.0. V této oblasti je možno se poučit z role a fungování Fraunhoferovy společnosti a vybudovat český ekvivalent“, dodal profesor Mařík.

Nový program Inter-excellence a novinky ze světa mezinárodní VaV spolupráce

V závěrečné části programu se členové Vědecké rady dozvěděli z úst zástupkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jany Juřicové více o novém programu Inter-excelence a expertka společnosti BIC Brno Andrea Nogová dala účastníkům několik aktuálních tipů na zapojení se do mezinárodní výzkumné spolupráce. Celé zasedání, které moderoval a řídil emeritní rektor VUT v Brně a předseda Vědecké rady BIC Brno prof. Petr Vavřín, bylo zakončeno prohlídkou výzkumných prostor středoevropského technologického institutu CEITEC.

TZ BIC Brno, 28. 4. 2016

Leave a comment

Filed under Uncategorized

ASIA INNOVATION FORUM 2016

AsiaIF

Konference Asia Innovation Forum představí zajímavé projekty ze střední Evropy, kterým se podařilo uspět ve východní Asii. Fórum se uskuteční v rámci Týdne inovací v úterý 24. 5. 2016 v Impact Hub Prague a sejdou se na něm podnikatelé, vědci a akademici z regionu střední Evropy, kteří spolupracují na inovativních projektech se zeměmi východní Asie, nebo mají o podobné partnerství zájem.

Na AIF vystoupí například Radek Špicar, Václav Muchna, Lenka Mynářová, Jan Buk, Petr Očko, Tomáš Mocek, Martin Pejša, Antonín Felbr, Petr Bareš a další.

Více naleznete ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

VS i panel

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

2 Comments

Filed under Uncategorized

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

ilustracka6

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

TA.Di – nové číslo magazínu Technologické agentury ČR

TADI 2 titulka obr

Technologická agentura ČR tento týden vydala nové číslo magazínu TA.Di. Hlavní článek se věnuje inovačnímu potenciálu České republiky. V magazínu také najdete velký rozhovor s místopředsedou TA ČR Martinem Bunčekem, genezi kampaně Český nápad, informace o 3 úspěšných projektech TA ČR, zamyšlení nad novými společenskými výzvami, anketu mezi zaměstnanci TA ČR nebo nanotechnologický kvíz. Čtěte nebo stahujte ZDE

Ukázky:

ukazka1 ukazka2 ukazka3 ukazka4

Leave a comment

Filed under Uncategorized