Monthly Archives: May 2014

Věda a byznys jako motor pro inovace

Diskusní fórum „Věda a byznys jako motor pro inovace“ proběhlo 29. května 2014 v Lichtenštejnském paláci na Kampě. Do diskuze se zapojil Werner Böhler, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung v České republice a na Slovensku, Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a Jürgen Rüttgers, bývalý ministerský předseda a ministr pro vzdělávání, vědu a technologie Spolkové republiky Německo. Akci moderoval Petr Šimůnek z magazínu Forbes.

kas1

Pavel Bělobrádek ve své řeči shrnul hlavní nedostatky na ose věda – byznys:

  1. chybí nám dravost a ochota jít do rizika,
  2. vzdělávací systém neprodukuje potřebné síly, ba naopak,
  3. nemáme dlouhodobou koncepci.

Věda se podle něj nemá řídit, ale státní peníze do vědy a výzkumu ano. Je třeba určit 2-3 hlavní oblasti a tam směřovat více prostředků. Hlavní poselství z příspěvku Pavla Bělobrádka zní: “Je třeba investovat do stavitelů, ne do staveb. Potřebujeme kvalitní lidské zdroje.“

kas2

Martin Podařil, AVO

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

5 problémů českého výzkumu

Současná situace v oblasti výzkumu, vývoje a inovací vyvolává obavy z dalšího vývoje ve výzkumných organizacích, u poskytovatelů podpory aplikovanému výzkumu i v podnicích, které se účastní projektů výzkumu a vývoje a jsou realizátory jejich výsledků. Vedoucí představitelé Svazu průmyslu a dopravy a Asociace výzkumných organizací se shodli na pěti hlavních problémech, které trápí český výzkum.

  1. Nepřipravenost na změny evropského práva
  2. Udržitelnost center vybudovaných z OP VaVpI
  3. Potlačená role výzkumných ústavů aplikovaného výzkumu a vývoje
  4. Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje
  5. Snižovaná účelová podpora aplikovaného výzkumu a vývoje

 Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák k výše zmíněným problémům dodal:“Uvedené body představují problémy, bez jejichž řešení může nastat téměř bankrot českého výzkumného a vývojového prostředí. Na odstranění omezování institucionální a účelové podpory aplikovaného výzkumu upozorňujeme dlouhodobě a snažíme se tento trend zvrátit. Změny koncepčního rázu v podobě větší role aplikovaného výzkumu a vývoje v rozhodovacím procesu by měly přinést vyváženost celého systému.”

Na jeho slova navázal prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus: „Česká republika se opětovně v posledním roce propadla v žebříčku konkurenceschopnosti Světové banky i OECD. Zdá se, že dlouhodobá nekoncepčnost a nekvalifikovaná rozhodnutí státní správy začínají nést své ovoce, bohužel v záporném smyslu slova. I v oblasti výzkumu, vývoje a inovací došlo poslední dobou k rozhodnutím, která jdou proti doporučením mezinárodních auditů (hodnocení výzkumných organizací), proti opatřením vyspělých států (podpora aplikovaného výzkumu a vývoje) a proti evropské legislativě.“

 

Jednotlivé body detailně rozepsané:

1. Nepřipravenost na změny evropského práva

Od 1. 7. 2014 nabudou účinnosti nové předpisy EU, které jsou nadřazeny českým zákonům a které výrazně změní pravidla pro poskytování státní podpory VaVaI:

Stávající zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, s nimi bude v řadě ustanovení v rozporu a je otázkou, zda bude s novými předpisy EU kompatibilní novela zákona č. 130/2002 Sb. kterou už rok a půl Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (Rada) připravuje. Přitom veškerá podpora z výdajů státního rozpočtu poskytovaná po 1. 1. 2015 bude muset být s těmito předpisy v souladu, což může znamenat, že bude třeba mj. upravit desítky programů VaV a schválit je vládou, dodatky upravit smlouvy a rozhodnutí o poskytnutí podpory u více než 3 500 projektů, zcela změnit způsob uznávání desítek výzkumných organizací a způsob jejich podpory, změnit způsob podpory poskytovaný na činnost Rady, TA ČR, GA ČR a zejména AV ČR atd.

Větší diskuze Rady, ÚOHS a resortů (poskytovatelů) započala teprve dne 17. 2. 2014 a názory na další postup se diametrálně liší. To zhledem k značnému množství změn a zpoždění prací může mít pro výzkum v ČR silně negativní důsledky.

2. Udržitelnost center vybudovaných z OP VaVpI

Z prostředků fondů EU – operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT) bylo v letech 2007 až 2013 (podporu lze čerpat do r. 2015) vybudováno 48 výzkumných center v objemu přes 40 mld. Kč. ČR se EK přitom zavázala udržet jejich činnost po dobu nejméně pěti let po zahájení jejich provozu. Výdaje na udržitelnost představují celkem cca 5,5 mld. Kč/r, v Národním programu udržitelnosti je přitom zajištěno jen 2,5 mld. Kč/r.

Další zdroje pro udržitelnost center ale nejsou zajištěny:

  • národní výdaje na VaVaI, resp. jejich struktura, naprosto nereflektují zásadní změnu vyvolanou nově vybudovanými VaV infrastrukturami (účelové výdaje na programy TA ČR a granty GA ČR, institucionální výdaje na rozvoj výzkumných organizací),
  • mezinárodní zdroje není většina center zaměřených na základní výzkum (tzv. centra excelence) schopna získat,
  • smluvní výzkum (podnikové zdroje) je novými předpisy EU omezen na 15 %.

Navíc se státní orgány včetně RVVI problémem udržitelnosti od r. 2010 nezabývaly a podpora pokračuje i v případech, kdy je zřejmé, že centra nebudou včas dostavěna (u OP VaVpI se již přiznává nevyčerpání 10 mld. Kč). Dosud nebyla zastavena podpora ani jednoho z center.

Problémy jsou ale výrazně diferencovány a největší jsou u šesti velkých projektů (nad 50 mil. EUR), která mají již neřešitelné problémy. Naopak řada „malých“ center (s výdaji 250 – 750 mil. Kč) zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj byla dokončena či je úspěšně dokončována a jsou dlouhodobě udržitelná. Tento diametrální rozpor v úspěšnosti a udržitelnosti center se ale projevuje inverzně – Radě jsou prezentována jen velká centra, která získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury atd.).

3. Potlačená role výzkumných ústavů aplikovaného výzkumu a vývoje

Jedním z dlouhodobých koncepčních problémů českého aplikovaného výzkumu a vývoje je jeho roztříštěnost – v ČR chybí obdoba zastřešující instituce obdobné Fraunhoferově společnosti v Německu. Současný stav má sice historické příčiny (privatizace ústavů aplikovaného výzkumu v 90-tých letech atd.), ale přetrvává dodnes. Situaci lze dobře ilustrovat na tom, že veškeré statistiky a údaje o výdajích na výzkum a vývoj jsou členěny pouze podle právních forem, takže část těchto ústavů (s.r.o., a.s.) je zařazována mezi podniky, i když jsou to výzkumné organizace, které mají podle evropského i českého práva stejné postavení jako veřejné vysoké školy nebo ústavy AV ČR; další jsou uváděny mezi veřejnými výzkumnými organizacemi atd. Jinou ilustrací je zastoupení v Radě a dalších orgánech, která již několik let se skládá ze zástupců AV ČR, VŠ a podniků, ale úplně v ní chybí zástupci resortních výzkumných ústavů a ústavů sdružených v AVO (u řady odvětví jde o stejné ústavy). To se samozřejmě projevuje i ve výstupech – od strategických dokumentů až po rozpočet na výzkum a vývoj.

Důsledkem je, že v systému chybí klíčový článek, nezbytný pro transfer výsledků výzkumu a vývoje do praxe a jako jeden z hlavních problémů je ve všech analýzách i strategických dokumentech opakovaně uváděna malá spolupráce akademického a podnikového sektoru.

4. Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje

Institucionální podpora výzkumným organizacím v objemu 8,5 mld. Kč/r (+ dalších 1,5 mld. Kč/r na činnost pracovišť AV ČR) je podle zákona č. 130/2002 Sb. rozdělována na základě hodnocení jejich výsledků. Způsob hodnocení výsledků stanovuje „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací s výsledků ukončených programů“ („Metodika“), schvalovaná vládou.

Změny Metodiky v letech 2010, 2011 a 2012 vedly k hrubé deformaci při rozdělování prostředků. Např. pouze změnami Metodiky 2010 byla podpora výzkumných organizací aplikovaného výzkumu snížena meziročně až o 50 % a jiným, zejména společenskovědním organizacím základního výzkumu byla zvýšena až o 100 %.

V červnu schválila vláda premiéra P. Nečase v demisi na návrh Rady Metodiku na léta 2013 až 2015, s níž ani jeden z poskytovatelů nesouhlasil (resorty uplatnily 108 zásadních připomínek, které byly vypořádány politicky). Podle Metodiky 2013-15 mj. už výsledky aplikovaného VaV (s výjimkou patentů a odrůd) nebudou vůbec hodnoceny. Prostředky budou rozdělovány podle úspěšnosti v soutěžích VaVaI (podle neinvestičních prostředků). Tím dochází k porušení pravidel hospodářské soutěže (část účastníků dostane dodatečnou dotaci a je zvýhodněna) i práva EU (dochází k nepovolené podpoře hospodářské činnosti z veřejných prostředků).

Přestože resorty i další organizace upozorňovaly na nepřipravenost Metodiky 2013-15 a její negativní důsledky, jejich připomínky byly odmítnuty. Vláda schválila návrh Rady na dodatečné prodloužení hodnocení 2013 z ledna 2014 na květen 2014. Tím se mj. celé hodnocení 2013 stává zbytečným, jeho výsledky už nelze použít ani pro přípravu návrhu rozpočtu, ani pro jiné účely a značné prostředky na její realizaci byly vynaloženy zbytečně.

AVO opakovaně upozorňuje na chyby Metodiky 2013-15 (viz např. článek ve zpravodaji AVO „Kam kráčíš Metodiko“ s názory řady odborníků). Aby AVO pouze nekritizovala, připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat, přestože měl podporu většiny ostatních poskytovatelů.

5. Snižovaná účelová podpora aplikovaného výzkumu a vývoje

Přes všechny deklarace o podpoře konkurenceschopnosti, společných aktivit základního a aplikovaného výzkumu a vývoje, transferu výsledků výzkumu do praxe atd. je fakt, že podpora zejména průmyslového výzkumu a vývoje v posledních letech výrazně klesá. Podle Reformy systému výzkumu a vývoje v ČR z r. 2008 mělo zrušení 11 kapitol aplikovaného VaV a zrušení účelové podpory výzkumu a vývoje na MPO nahradit zřízení Technologické agentury ČR s podporou okolo 6,3 mld. Kč/r. V roce 2013 byly účelové výdaje TA ČR necelá polovina (2,9 mld. Kč/r) a podle platného střednědobého výhledu mají v příštích letech ještě klesnout. Více než polovina výdajů na aplikovaný výzkum a vývoj tak byla přesunuta do jiných výdajů.

Vláda dne 18. 12. 2013 sice schválila program EPSILON od r. 2015 (s výdaji ze státního rozpočtu postupně rostoucími na 1,8 mld. Kč/r), který by měl dosavadní snižování podpory alespoň částečně řešit, ale je reálná obava, že při další přípravě rozpočtu na rok 2015 bude pro nedostatek zdrojů výrazně krácen nebo zrušen. Aplikovaný výzkum tak přijde o jediný významnější nový zdroj podpory pro spolupráci výzkumných organizací a firem.

Snížení účelové podpory společně se snížením institucionální podpory vytváří pro aplikovaný výzkum a vývoj neřešitelnou situaci. Řada výzkumných ústavů se proto již orientuje na spolupráci se zahraničními firmami a výsledky českého výzkumu jsou pak uplatňovány v zahraničí, kde se také projevují jejich přínosy – od růstu konkurenceschopnosti až po nárůst zaměstnanosti.

 

Ing. Libor Kraus, Prezident AVO

Ing. Jaroslav Hanák, Prezident SP ČR

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nový program EPSILON reaguje na aktuální potřeby

Dne 5.5. 2014 byla vyhlášena první veřejná soutěž nového programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti firem a České republiky prostřednictvím podpory projektů, jejichž výsledky by se mohly rychle uplatnit v nových výrobcích, postupech nebo službách.
IMG_6725x
Ve snaze lépe zaměřit podporu projektů výzkumu a vývoje na státní priority se Technologická agentura ČR obrátila na věcně příslušné resorty, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad s žádostí o spolupráci. Přizvány byly také některé oborové technologické platformy. Na základě resortních politik byly stanoveny okruhy problémů, které je třeba řešit prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje přednostně. Byly specifikovány ty cíle Národní politiky orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, které těmto potřebám nejvíce odpovídají. První veřejná soutěž tak byla vyhlášena k řešení takto stanovených témat.Při hodnocení podaných projektů budou bonifikovány projekty, které vedle mimořádné odborné kvality splňují některé z následujících kritérií:

  1. Projekt je navázán na výzkumné kapacity nově vzniklých center výzkumu a vývoje, vybudovaných s podporou evropských fondů v programovacím období 2007-2013
  2. Projekt je veden firmou – podnikatelským subjektem, jehož hlavním předmětem činnosti není výzkum a vývoj
  3. Předkladatel projektu sídlí v regionu s vysokou nezaměstnaností

Vzhledem k předchozím zkušenostem z programu Alfa TA ČR předpokládá, že i vlivem těchto kritérií budou vybrány projekty, které přinesou společensky největší efekty. Nová centra výzkumu mají nejkvalitnější vybavení k provádění výzkumu a projekty vedené firmami nejčastěji vedou k přímo aplikovatelnému výsledku. Od použití třetího kritéria si TA ČR slibuje podporu udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků, zejména v roli manažerů výzkumných projektů, v regionech s vysokou nezaměstnaností. Kromě plnění programového prohlášení vlády tím TA ČR, státní organizace přidělující veřejné prostředky, přispěje k plnění evropské kohezní politiky, která by se měla také v ČR uplatnit od roku 2014 zejména využitím evropských strukturálních fondů.

TA ČR zároveň předpokládá, že v první veřejné soutěži programu Epsilon dojde ke spojení mimopražských subjektů s výzkumnými pracovišti v Praze, kde je soustředěna velmi významná část českých výzkumných kapacit. Provázání pražských a mimopražských subjektů, které pravidelně roste od první veřejné soutěže v programu Alfa, prokazuje užitečnost pražských výzkumných kapacit pro celou republiku. To by mohlo být argumentem při vyjednávání s Evropskou komisí o možnosti poskytnout prostředky evropských fondů na výzkum a vývoj také do pražského regionu. Pokud bude možné investovat prostředky z evropských strukturálních fondů v Praze, je Technologická agentura přesvědčena, že skutečně dojde k naplnění cílů kohezní politiky EU a ke zvýšení konkurenceschopnosti celé České republiky.

12. 5. 2014, TA ČR

Leave a comment

Filed under Uncategorized