Category Archives: Uncategorized

Co si myslíte o byznysu s inovacemi?

Konference: https://avobloguje.wordpress.com/2017/02/28/byznys-s-inovacemi/

FB událost: https://www.facebook.com/events/1772583236397265

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Úspěch AVO v OP PIK

Asociace výzkumných organizací, z.s. (AVO) byla úspěšná v první veřejné soutěži v programu OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu programu Spolupráce – Technologické platformy a stala se tak řešitelem projektu Internacionalizace platformy AVO.

Manažerem projektu je místopředseda AVO RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

Hlavním cílem tohoto projektu (CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_037/0007165) je podpořit rozvoj technologické platformy AVO se záměrem zvýšit zapojení členů AVO (výzkumných organizací i podnikatelských subjektů) do mezinárodních programů a projektů výzkumu a vývoje. Projekt  prohloubí  spolupráci AVO s evropskými technologickými platformami (jako např. s ACARE, MANUFUTURE, ECTP, ESTEP a dalšími) a v neposlední řadě projekt také umožní propagovat a popularizovat aplikovaný výzkum. Manažerem projektu je místopředseda AVO, RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., který k projektu dodává: „Projekt umožňuje detailněji mapovat příležitosti pro mezinárodní spolupráci organizací aplikovaného výzkumu,  realizovat workshopy a diskutovat o problémech, bariérách výzkumných organizací a podniků a jak tyto bariéry odstranit. Jsem rád, že díky tomuto projektu můžeme navázat na popularizační aktivity, které jsme zahájili v minulém programovacím období.“

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Výzkumný ústav potravinářský otevřel centrum transferu technologií

Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. prošel od loňského roku významnými změnami. Vytvoření centra transferu technologií, úspěšné snahy o čerpání z evropských strukturálních fondů i výrazné úspory v provozních nákladech ústavu nabízí potenciál pro spolupráci nejen s potravinářskými firmami.

vupp

Výzkumný ústav potravinářský, který se dlouhodobě zaměřuje na výzkum v oblasti chemie a technologie výroby potravin se chce v budoucnu vedle základního výzkumu více orientovat na transfer inovací do potravinářské praxe. Na počátku letošního roku zde proto vzniklo Centrum transferu technologií, které se má aktivně podílet na šíření informací o inovačních technologiích směrem k aplikační sféře. K otevření tohoto centra významně přispělo získání dotace ve výši 12,5 mil. Kč z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, prostřednictvím které bude toto Centrum transferu podporováno po dobu 4 následujících let.

„Od otevření centra transferu technologií očekáváme lepší přiblížení k praktickým potřebám potravinářského výrobního sektoru,“ říká ředitel výzkumného ústavu Marek Světlík. „Po roce reorganizací jsme nyní lépe připraveni na spolupráci s privátním sektorem a dokážeme nabídnout firmám individuální poradenství při realizaci inovací.“ Centra s obdobným zaměřením v řadě odvětví již existují, v resortu zemědělství patří Výzkumný ústav potravinářský v této oblasti mezi první.

ugo

Výzkumný ústav v pražské Hostivaři má za sebou už nyní vývoj řady na trhu úspěšných potravinářských produktů – například Šmakoun, tofu plátky, nebo ovocné šťávy UGO ve spolupráci se společností Kofola. Mezi zajímavé oblasti patří i výzkum protirakovinných účinků některých složek potravy. Aktivně se zabývají zkoumáním zachování sulforafanu – látky, která je obsažena v některých druzích zeleniny a má protirakovinné účinky. Podstatou výzkumu je uchování sulforafanu při zpracování zeleniny, k čemuž je výhodné využívat ošetření vysokým tlakem, tzv. paskalizaci.

Výzkumný potravinářský ústav, který se v roce 2015 propadl do ztráty 2,6 mil Kč, získal loni nové vedení a prošel značnou restrukturalizací. V oblasti výzkumné činnosti byly stanoveny hlavní priority ústavu, transformoval se úsek vědy a výzkumu a vytvořily se střednědobé vize výzkumné činnosti. „Nejtěžší bylo najít správné místo ústavu na pomyslném trhu výzkumu, aby byl ústav spojovacím článkem mezi základním výzkumem a průmyslovými podniky. Pro tuto roli má náš ústav vhodné složení týmů, ve kterých jsou odborníci z řad chemie, tak i inženýři se strojním vzděláním. Podobným propojením odborností nedisponuje dnes žádná instituce,“ říká Marek Světlík. V ústavu se loni podařilo ušetřit také značnou část provozních nákladů. „Například výdaje spojené s ostrahou areálu se snížily o téměř 50 %. O statisíce klesly výdaje nákup služeb a materiálu. Celkově jsme ušetřili více než 2 mil Kč“, uvedl ředitel výzkumného ústavu Marek Světlík.

Nově ústav usiluje také o lepší zapojení do projektů mezinárodní spolupráce. Je členem mezinárodního konsorcia řešitelů projektu v rámci programu ERASMUS+, který se zbývá udržitelnou a hygienicky bezpečnou výrobou v pekárenského sektoru prostřednictvím sdílení zkušeností. Od letošního února má nový vizuální styl, nové logo a najdete jej i na sociálních sítích facebook, twitter a instagram.

V případě potřeby dalších informací se prosím obracejte na
Ing. Jiří Trnka, jiri.trnka@vupp.cz, tel. 296 792 275.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Akademie věd začala vydávat nový časopis

Musíme pochválit Akademii věd ČR za nový časopis – čtvrtletník A (áčko). Snad budou i další čísla tak zdařilá, jako to první. Čtěte či stahujte ZDE

acko-av

Leave a comment

Filed under Uncategorized

MPA v oblasti výzkumu, vývoje a inovací

img_0984

Velmi dobrý počin přichystala společnost alevia. Otevírá první ročník unikátního vzdělávacího programu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, který je zakončen manažerským titulem Master of Public Administration (MPA). Moduly vypadají nastaveny precizně, chybí nám v nich ale trocha marketingu (pořádání akcí, prezentace na sociálních médiích, práce s newslettery, základy webové prezentace, atp).

Vzdělávací program je koncipován pro širokou cílovou skupinu – projektové manažery a pracovníky na všech stupních řízení ve výzkumných organizacích všech právních forem, pracovníky ve státní správě a samosprávě, kteří se setkávají s problematikou VVI, pracovníky jednotlivých poskytovatelů podpor, zaměstnance center transferu technologií a znalostí, RIS3 manažery na národní a regionální úrovni nebo zástupce subjektů z aplikační sféry.

Vzdělávací program je rozložen do 12 dvoudenních výukových modulů v průběhu 2 let. Jednotlivé moduly jsou koncipovány a vyučovány v úzké spolupráci s partnery z veřejné a soukromé sféry.

Podmínkou účasti ve vzdělávacím programu MPA VVI je získané předchozí vysokoškolské vzdělání alespoň bakalářského stupně nebo minimálně 5 let praxe. V průběhu modulu se střídají přednášky, diskuse, samostatné a týmové práce a prezentace výstupů. Důraz je kladen na řešení modelových situací, ve kterých jsou nastoleny konkrétní a skutečné problémy. Počet účastníků vzdělávacího programu je limitován na cca 20 z důvodu zachování nejvyššího možného stupně interaktivity a individuálního přístupu.

První ročník studia se koná v Pardubicích a začíná v dubnu 2017. Registrovat se můžete do 17. 3. 2017 nebo do vyčerpání kapacity.

Podrobnosti a registrační formulář naleznete na webových stránkách společnosti alevia. Pro více informací se můžete také obrátit na adresu vzdelavani@alevia.cz.

Vybrané moduly mohou zájemci absolvovat i samostatně v rámci komlexního vzdělávacího programu.

Zdroj: vedavyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Byznys s inovacemi

Asociace výzkumných organizací (AVO) pořádá každý rok na jaře konferenci a na ni pak po obědě navazující Valné shromáždění členů AVO. Ta letošní (4.května od 9h) se bude věnovat především propojení výzkumu a byznysu a spolupráce výzkumných organizací s firmami. Ukážeme příklady dobré praxe, ale pohovoříme i o slabinách.

Byznys s Inovacemi G

Nejprve si z úst prezidenta AVO Libora Krause poslechneme, jak vypadal byznys s inovacemi u členů AVO v roce 2016 a poté bude mít prezentaci propagátor technologií a autonomní mobility a zakladatel startupu Liftago Martin Hausenblas, který na konferenci přijede svojí Teslou.

Následovat bude panelová diskuze. Letos bude expertní panel opět slušně nabitý – posuďte sami: vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchtová, předseda TA ČR Petr Očko, ředitelka SIC Rut Bízková a prezident AVO Libor Kraus.

Buďte u toho a registrujte se včas. Konference je bezplatná a již je možné se registrovat ZDE.

Aktuality ke konferenci zveřejňujeme také na facebookové události ZDE.

1 Comment

Filed under Uncategorized

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized