Category Archives: Uncategorized

Novinky v daňových odpočtech na VaV

Hospodářské noviny: Šárka Mrázová, Adéla Skoupá

O tom, jestli má firma nárok na daňové slevy na výzkum a vývoj, by nově mohla rozhodovat Technologická agentura. Odpočet má nahradit evropské dotace.

odpocty HN unor 2018

Na to, co je a co není výzkum, se často ptají berní úředníci, když u firem posuzují jejich daňové odpočty. Napříč kraji si význam firemního bádání vykládají jinak. A často se stává, že náklady na výzkum a vývoj jako odpočet nakonec neuznají.

“Jde přitom o podporu konkurenceschopnosti českých firem. Tím, že má ale daňový charakter, to finanční správa chápe jinak,” tvrdí expert Tomáš Uhlíř z konzultační firmy Ayming. S problémy se potýkají hlavně malé a střední podniky, pro které tato nejistota znamená, že odpočty raději nevyužívají nebo v horším případě vývojový projekt ani neuskuteční. Finanční správa s kritikou dlouhodobě nesouhlasí.

Po třinácti letech, kdy tyto daňové odpočty lze uplatňovat, by se situace mohla změnit. Ve čtvrtek o tom bude jednat vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Jde přitom o problém, který předchozí tři vlády nevyřešily. Jednání RVVI, kterou nově vede premiér, by se na Úřadu vlády měli zúčastnit i ministr průmyslu a obchodu a ministryně financí.

Rada má podle informací HN na stole několik variant a přiklání se k takzvanému rakouskému modelu, podle něhož by se do posuzování odpočtů zapojil státní nezávislý orgán − v tomto případě Technologická agentura ČR (TA ČR).

Ta letos rozdělí 4,15 miliardy korun na výzkumné projekty vědců a firem. V budoucnu by však mohla rozhodovat také o tom, zda má firma nárok na odpočet z daní, tedy zda splňuje požadované parametry vývoje či výzkumu.

“Musíme změnu zavést ještě letos. Inovativním firmám začínají tikat hodiny. Už za dva roky se výrazně zredukují evropské zdroje a stát nebude mít na přímou podporu peníze. A právě odpočty by měly přímé dotace nahradit,” řekl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků a nový místopředseda vládní rady Karel Havlíček.

Podle Havlíčka jde o správnou cestu, kdy stát firmy motivuje inovovat, ale ta cesta má svá úskalí. “Jde hlavně o to, zda daňový úředník považuje odpočet za prospěšnou daňovou podporu, nebo spíše za daňový únik,” míní Uhlíř z konzultační firmy Ayming.

Problém vidí i v tom, že úředníci nejsou ve výzkumu a vývoji zběhlí. A tak nedokážou posoudit, kdy má firma “splněno”. “Důkazní břemeno na straně firem je nepřiměřené samotné daňové slevě,” dodává Uhlíř.

Změny v systému odpočtů by uvítal prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Libor Kraus. “Existuje řada poradenských firem a organizací, které volají cíleně do firem s tím, že jim sníží náklady tím, že jim určité vynaložené náklady definují jako výzkum a vývoj a že si toto mohou firmy z daní odečíst. To není správný postup,” popisuje praxi.

Firmy by podle něj měly dopředu deklarovat, že dělají výzkumný a vývojový program a tyto náklady si chtějí uplatnit. U těch, jež to skutečně chtějí a není pro ně prioritou jen daňový odečet, problém většinou není, dodává Kraus.

Podle finanční správy je základem pro bezproblémové uplatnění slevy na daních dobře zpracovaný projekt. K tomu, jak jej zpracovat a jak se v celé problematice odpočtů na výzkum vyznat, vydala správa vysvětlující manuál.

“Máme přesně daná, v zákoně vyjmenovaná pravidla, která poplatník musí, pokud chce získat tuto nadstandardní výhodu, dodržet. A naší povinností je to kontrolovat,” uvedla už dříve finanční správa.

Zdroj: HN (22.2.2018)

 

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Státní seed fond pro výzkum a vývoj

Předseda TA ČR a duchovní otec myšlenky státního seed fondu Petr Očko poskytl krátký rozhovor deníku E15 (původní článek).

kouril

Petr Očko (uprostřed)

O seed fondu se začalo mluvit v roce 2011. Má jeho letošní spuštění ještě smysl?

Situace je teď úplně jiná, tehdy nebylo o podpoře startujících firem takové povědomí, tehdejší potřebnost byla vyšší. Na trhu je nyní mnohem více soukromých iniciativ a akcelerátorů, které se mohou zhostit obdobné role ze soukromých peněz. Evropský investiční fond má ale mezi investorskou komunitou dobré renomé a zatím funguje bez průšvihů a má cit pro výběr efektivní investice. Pomoci to může. Otázkou je Národní inovační fond, kde velice záleží na nastavení.

Existují se státními seed fondy nějaké dobré zkušenosti ze zahraničí?

Ano, může to být například největší německý seed fond High-Tech Gründerfonds, který pracuje se stovkami milionů eur a je to de facto státní investiční společnost. Už třináctým rokem investuje do začínajících firem a hledá investory. Obdobnou zkušenost má třeba Izrael, a to už od devadesátých let. Jeho fondy se ale postupně privatizovaly, což není špatný návod i pro české fondy. Izraelské fondy ale tehdy pomohly nastartovat tamní startupový zázrak.

Co konkrétně chybí na trhu rizikových fondů?

Mezera je v pre-seed fondech. Naše někdejší představa byla taková, že by vznikl fond, který by investoval do fondů při univerzitách. Univerzity by do fondů vkládaly výsledky výzkumu a vývoje, které je třeba ještě dotáhnout do konce. Příkladem mohou být biotechnologie a nanotechnologie. Ve chvíli, kdy by se výsledky díky penězům dotáhly do fáze komercializace, peníze by se vracely do fondů. Investice do využití výsledků výzkumu jsou totiž v Česku stále nedostatečné.

Čtěte také: Česko vsadí stamiliony z Evropské unie na rozjezd firem

Jak se díváte na roli státu jako investičního manažera, s čímž počítá chystaný Národní inovační fond?

Tyto fondy by měly být primárně zaměřeny na komercializaci výsledků výzkumu. Čistě státem řízený seed fond nemá příliš velký smysl, může tam být vyšší riziko špatných investic. Podmínkou by mělo být, aby takový fond investoval jen při vstupu soukromého investora. Ten by do určité míry dokázal eliminovat ne zcela optimální rozhodnutí státního fondu.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Na summitu v Praze se bude vytvářet budoucnost

Autor slavného výroku “The Best Way to Predict the Future Is to Create It” Peter Diamandis zanedlouho navštíví Českou republiku. Vystoupí s celou řadou dalších skvělých řečníků na akci s názvem SingularityU Czech Summit 2018.

SUS

Summit se uskuteční na pražském Žofíně v termínu 5. – 6. března 2018.  Kromě zahraničních speakerů se nad budoucností světa budou zamýšlet i Češi, například Pěchouček, Lukačevič, Malý nebo Marada. Lístek je možné v tuto chvíli zakoupit za cenu 34 tis Kč bez DPH. Více informací najdete ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Financování česko-německých vědeckých projektů v letech 2019-2021

V prosinci 2017 vypsala německá grantová agentura Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) výzvu, která předpokládá financování česko-německých vědeckých projektů v letech 2019-2021.

germany flag

Partneři v Německu se musí zaregistrovat do programu ELAN do 20. března 2018. V České republice vyhlásí výzvu Grantová agentura ČR na konci února.

Spolupráce je zaměřena na společné bilaterální grantové projekty. Návrhy mezinárodních projektů jsou do veřejné soutěže podávány v anglickém jazyce souběžně do obou agentur. Návrhy musí splňovat všechny náležitosti vyžadované DFG a GA ČR. Délka řešení navrhovaných projektů je 2–3 roky. Návrhy projektů se musí zakládat na vzájemně komplementárních metodikách a postupech řešení společného projektu.

Návrh projektu musí mít jednoho zodpovědného řešitele na české straně a jednoho na straně německé. Posuzování návrhů projektů probíhá nezávisle u obou národních agentur dle jejich pravidel. Na základě hodnocení návrhu projektu a porovnání jeho kvality s ostatními národními návrhy projektů pro daný kalendářní rok rozhodne o doporučení k financování grantového návrhu projektu každá agentura samostatně.

Grant může být finančně podpořen pouze v případě souhlasného doporučení obou národních agentur.

V rámci GA ČR je návrh projektu podáván pomocí on-line aplikace GRIS. Při podávání návrhu projektu se čeští navrhovatelé řídí zadávací dokumentací platnou v příslušném roce podání projektu. Poté projde standardním procesem posuzovacího řízení. Je posuzován peer review systémem a hodnocen příslušnými panely.

O česko-německých výzkumných projektech podpořených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se můžete dočíst zde.

Zdroj: vedavyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Seminář k 1. soutěži programu Národní Centra Kompetence

TA ČR chystá na 28. února 2018 seminář k 1. veřejné soutěži programu Národní Centra Kompetence. Původně oznámené místo semináře (prostory TA ČR) je z kapacitních důvodů změněno, konkrétní místo a čas bude upřesněno v blízké době společně s pozvánkou.

Cílem semináře je seznámení zejm. s koncepcí programu Národní Centra Kompetence, se základními podmínkami veřejné soutěže, klíčovými parametry a dalšími informacemi, které umožní zahájit přípravu záměrů, projektových konsorcií a dalších podkladů souvisejících s podáním návrhu projektu ještě před samotným vyhlášením veřejné soutěže.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Horizont 2020 je v polovině. Češi jej zatím využívají jen málo

 

Za tři roky fungování programu Horizont 2020 (H2020) se podařilo snížit průměrný čas realizace podpory projektů, přilákat do programu nové žadatele nebo dosáhnout pětinového podílu malých a středních podniků na celkovém financování. Které státy nejvíce využívají program Horizont 2020? A jak je na tom Česká republika?

Čtěte celý článek na portále Věda výzkum ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Národní centra kompetence podpoří spolupráci s aplikační sférou

Program Národní centra kompetence, který schválila vláda v květnu 2017, má provázat dosavadní výzkumná centra do jednoho integrovaného systému a přispět k financování aplikovaného výzkumu v České republice po roce 2020, kdy ubudou peníze z evropských fondů. Technologická agentura ČR oznámila vyhlášení první veřejné soutěže na 28. 3. 2018.

Program Národní centra kompetence (NCK1) předpokládá vznik „virtuálních“ Center. Každé Centrum bude tvořit soubor týmů či pracovišť jednotlivých uchazečů řízených společnou Radou centra a managementem Centra. Zároveň bude každé toto centrum nositelem a realizátorem společných výzkumných témat a cílů.

Pracoviště se do Centra zapojují týmem pracovníků (výzkumných i nevýzkumných), infrastrukturou, existujícím know-how, vlastními zdroji, probíhajícími i budoucími projekty (bez ohledu na zdroj financování). Každé pracoviště musí být finančně nezávislá, účetně oddělená jednotka v rámci dané instituce.

Tato pracoviště by měla intenzivně spolupracovat s aplikační sférou a měla by vytvářet poznatky s vysokým potenciálem pro přímé uplatnění v praxi. Významnou část svých příjmů by měla získávat ze smluvního výzkumu, ale i z dalších zdrojů. Záměrem je také posílit výzkumné a inovační aktivity podniků, respektive stimulovat rozvoj aktivit výzkumu a vývoje a zvýšení schopnosti podniků absorbovat výsledky výzkumu realizovaného ve výzkumných organizacích.

„Velkou inspirací pro nás byl zvláště princip německého Fraunhofer-Institutu. Spočívá v tom, že centra dostávají veřejné finance jen za podmínky, že seženou určitý objem soukromých financí, které získají formou smluvního výzkumu. Další naší motivací pro vytvoření Národních center kompetence je napomoci integrovat výzkumné kapacity v klíčových oblastech,“ říká k programu předseda TA ČR Petr Očko v nedávném rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz.

Soutěžní lhůta první veřejné soutěže poběží od 28. 3. 2018 nejdéle do 31. 5. 2018. Úspěšní uchazeči obdrží první finanční prostředky v lednu 2019, nicméně projekty mohou být řešeny již od 1. 6. 2018, od kdy mohou vznikat uznatelné náklady. Tyto náklady budou zpětně proplaceny v roce 2019. Všechny projekty v této veřejné soutěži budou trvat do konce roku 2020. Přibližně v polovině roku 2020 proběhne hodnocení realizovaných projektů, na jehož základě se rozhodne o případném prodloužení doby realizace projektů do konce roku 2022. V období do roku 2020 se může výše podpory pohybovat od 67 do 333 mil. Kč (100 – 500 mil. Kč v období 2018-2022).

Program Národní centra kompetence by tak měl konsolidovat současný roztříštěný systém výzkumných center, do kterého mají patřit i Centra kompetence, která vznikla za podpory TA ČR, a také Centra excelence Grantové agentury ČR. Financování výzkumných center by se v budoucnu mělo skládat z peněz ze smluvního výzkumu, doplněných právě o program Národní centra kompetence a dotací na kolaborativní výzkum.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Leave a comment

Filed under Uncategorized