Tag Archives: RVVI

Seznam výzkumných organizací

Seznam výzkumných organizací platný k 6. 5. 2016: seznam VO kveten 2016

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

2 Comments

Filed under Uncategorized

Král je mrtev, ať žije král!

Novým předsedou Technologické agentury ČR bude Petr Očko. Včera o tom rozhodla vláda.

RBaPO

Turbulentní období spojené s volbou nového předsedy Technologické agentury ČR je za námi. Stávající předsedkyni TA ČR Rut Bízkovou nahradí Petr Očko, který přechází z MPO. Nezbývá, než poděkovat Rut Bízkové za výborně odvedenou práci a popřát Petru Očkovi mnoho úspěchů v působení v čele TA ČR. Doufáme, že nebude příliš otáčet kormidlem a bude držet dobře nastavený kurz. Těšíme se na pokračování dosavadní spolupráce!

Více o jmenování Petra Očka si můžete přečíst v článcích aktualne.cz, ceskenoviny.cz nebo echo24.cz

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

5 kandidátů na post předsedy TA ČR

Již tento pátek rozhodne vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace v tajném hlasování o novém předsedovi Technologické agentury ČR. Vedle stávající předsedkyně Rut Bízkové se o atraktivní post ucházejí další čtyři kandidáti: Petr Očko, Pavel Habarta, Evžen Amler a Rudolf Kampf. Informaci přinesly Hospodářské noviny ZDE.

kdo sef tacr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Konference “Synergie Výzkum a Inovace fondů: Cesta k dokonalosti”

Zveme vás na mezinárodní konferenci, pořádanou Evropskou komisí ve spolupráci s ÚV ČR s názvem: “Synergie Výzkum a Inovace fondů: Cesta k dokonalosti”, která se bude konat 3. března 2016 od 9.00 do 18.00 hod v prostorách Lichtenštejnského paláce (U Sovových mlýnů 506/4, Praha 1).

Cílem konference je zvýšit podvědomí o opatřeních, která podpoří synergii mezi různými programy financování EU. Tato konference také umožní sdílení zkušeností v oblasti kombinování strukturálních fondů a rámcových programů, které by měly vést ke zlepšení výsledků v oblasti systémů výzkumu a inovací.

Program konference Synergie

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vláda jmenovala nové členy RVVI

Vláda včera jmenovala tři členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Rada je tak opět kompletní. Novými členy se stali rektor Technické univerzity Liberec Zdeněk Kůs a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek. Ve druhém funkčním období pak bude v Radě pokračovat rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

kraus RVVI

Profesor Kůs má zkušenosti s rozvíjením spolupráce mezi akademiky a firmami a se zaváděním výsledků výzkumu do praxe. Doktor Palíšek bude v Radě reprezentovat soukromou sféru a její pohled na firemní výzkum. V době, kdy intenzivně řešíme, jak nastartovat aplikovaný výzkum a podpořit excelenci, budou zkušenosti těchto odborníků velmi potřebné,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace má sedmnáct členů včetně předsedy. Členy Rady jmenuje vláda na návrh předsedy Rady tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Funkční období členů Rady je čtyřleté.

Prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs (1960) je absolventem Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci. Jeho specializací je simulace procesů oděvní a textilií výroby, vývoj nových měřicích metod v oblasti textilu, automatizace a její aplikace v textilní výrobě. Je autorem více než 100 publikací a odborných příspěvků, 12 užitných vzorů, 2 českých a 1 evropského patentu. Od roku 2010 působí jako rektor TUL Liberec, kde se podílel na vzniku Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Je členem vědeckých rad několika univerzit a místopředseda České konference rektorů.

Ing. Eduard Palíšek. Ph.D., MBA (1963) vystudoval ekonomiku a management na VUT v Brně, titul MBA získal na Nottingham Trent University. Od roku 2010 zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice, dříve pracoval jako manažer závodu na výrobu 3růmyslových parních turbín. Je členem vědeckých rad několika českých univerzit, členem Akademického sněmu Akademie věd ČR a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (1959) je absolventem Fakulty elektrotechnické Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jeho specializací je inženýrská informatika a umělá inteligence. Je autorem 10 didaktických publikací a více než 130 odborných článků, zasedá ve vědeckých radách několika českých univerzit. Působil také na univerzitách v Rakousku a v USA. Podílel se na vybudování superpočítačového centra IT4Innovations. Od roku 2010 je rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Zdroj: vlada.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Přehled vládních poradních orgánů zaměřených na inovace

Zde je přehled některých z hlavních inovačních rad působících po celém světě:

Belgie

The 20-man Flemish Council for Science and Innovation provides strategic advice to the Minister for Work, Economy, Innovation and the Flemish parliament.

Kanada

The Science, Technology and Innovation Council was formed in 2007 as an independent advisory body mandated by the Canadian government to provide confidential advice. Every two years, the 19-member council produces reports that compare the country’s performance against international efforts. Ministers are invited in an observatory or advisory function. The latest and fourth report was released in 2014.

Čína

China’s highly-influential Leading Group for Science, Technology and Education coordinates and sets priorities in science, technology and education policy. It is usually chaired by the prime minister and includes the Minister of Finance, as well the Presidents of the Academies of Science and Engineering and the President of the National Natural Science Foundation of China.

Dánsko

The Danish Council for Research and Innovation Policy is made up of nine members belonging to industry and academia. It advises the Minister for Higher Education and Science and the Danish parliament, looking at both the research and innovation policy points of view. It produces an annual report which contains assessment and recommendations on the state of Danish research and innovation.

Finsko

The 17-person Finnish Research and Innovation Council is one of the world’s longest-existing councils. It is also one of the most influential innovation bodies in Europe. Chaired by the country’s prime minister, it plays a part in the strategic development and coordination of Finnish science and technology policy, as well as produces regular guidelines for research and innovation policy.

Indie

The National Innovation Council is a think-tank whose members come together to discuss and analyse strategies for innovation in India. It set out the country’s Roadmap for Innovation 2010-2020.

Japonsko

The Japanese Council for Science, Technology and Innovation is one of the world’s most powerful innovation councils. It is chaired by the prime minister, convenes once a month and has a huge secretariat of around 100 people. It has responsibility for report-writing, policy formation (including budget allocation) and evaluation powers. Ministers are equal or full members of the council alongside independent experts.

Korea

The Korean Science and Technology Council has significant influence over the government’s research and innovation budget. It is co-chaired by the prime minister and a high-level representative of the private sector, and comprises 13 members from government and 10 private delegates.

Nový Zéland

Unlike the other councils, the New Zealand Innovation Council is a private company founded in 2009. It provides innovators, entrepreneurs and business people with access to innovation experts, forums and events via its online hub. It counts 1,800 member companies and runs an annual awards not dissimilar to the one Moedas reportedly wants to inaugurate.

Jižní Afrika

South Africa has a 19-member National Advisory Council on Innovation which meets four times a year. Its mandate is to advise the Minister for Science and Technology. The vice chancellor of the University of Pretoria, Cheryl de la Rey, is currently the chairperson.

Švédsko

Last February, the Swedish prime minister created a new advisory hub called the National Innovation Council (Nationella innovationsrådet), with himself as the chairman. It consists of five ministers and 10 representatives from industry and academia.

Švýcarsko

The Swiss Science and Innovation Council, which last year celebrated its 50th anniversary, is the advisory body to the Federal Council on matters related to science, higher education, research and innovation policy. It currently has 15 members, the majority of which are drawn from academia – a feature which has been criticised in some quarters of the country.

Holandsko

Chaired by a senior politician figure, the long-living Dutch Advisory council for science, technology and innovation is a national policy think tank which provides advice to the government and parliament. Currently, a majority of its 10 members are from academia.

USA

The American Energy Innovation Council was formed in 2010 to come up with ways of stoking economic growth and creating new industries in energy technology. The six-person advisory body comprises well known industry figures including Microsoft co-founder Bill Gates; General Electric chairman and chief executive Jeff Immelt; Norman Augustine, a former chairman and chief executive of Lockheed Martin; John Doerr, a Silicon Valley venture capitalist; Chad Holliday, chairman of oil giant Shell; and Tom Linebarger, chairman and chief executive of Cummins.

zdroj: http://sciencebusiness.net/

Leave a comment

Filed under Uncategorized