Tag Archives: věda

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

enantis

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus (AVO): Registr drahých vědeckých přístrojů je zbytečný

Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru. Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka. 

img_4020-5s

“V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,” vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují. “Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,” uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů. “Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,” míní náměstek Marks. Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. “Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,” uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce. “V Německu nebo v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,” míní Kraus.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

rvvi-metodika

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

dsc09557-79s

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dopad zákona o registru smluv na oblast vědy, výzkumu a inovací

Zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“), přinesl podstatné změny do způsobu uzavírání smluv. Přinášíme informace o základních změnách, které tento zákon přinese do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a na jeho základní výjimky vztahující se na tuto oblast.

IMG_9114s

Nová pravidla pro uzavírání smluv

ZRS stanovuje zvláštní pravidla pro uzavírání a pro následné nabytí účinnosti některých druhů smluv (smluv soukromoprávních a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), jejichž alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt. Z hlediska vědy, výzkumu a inovací je podstatné to, že mezi tyto povinné subjekty patří  i veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo Česká republika. Kompletní seznam tzv. povinných subjektů je uveden v § 2 odst. 1 ZRS.

ZRS přinesl pravidla, podle kterých smlouvy, kterých smluvní stranou je povinný subjekt:

  • budou muset mít písemnou formu, jinak budou absolutně neplatné,
  • nabydou účinnost nejdřív dnem uveřejnění v internetové aplikaci, tzv. registru smluv,
  • pokud nebudou uveřejněné v registru smluv do 3 měsíců ode dne uzavření, budou zrušené od počátku.

Účinnost ve dvou fázích

Všechna výše uvedena pravidla se nicméně v současné době zatím neaplikují. ZRS totiž nabývá účinnosti ve dvou fázích (částech).

  • První část ZRS nabyla účinnosti dne 7. 2016. Od tohoto data je účinná ta část ZRS, která vyžaduje, aby všechny povinně uveřejňované smlouvy byly uveřejněné v registru smluv a aby všechny tyto smlouvy měly povinně písemnou formu. První část ZRS tedy neobsahuje sankce za neuveřejnění smlouvy v registru smluv.
  • Druhá část ZRS nabývá účinnosti až dne 7. 2017. Tato druhá část ZRS již obsahuje sankce za neuveřejnění povinně uveřejňovaných smluv v registru smluv (odložená účinnost smluv, zrušení smluv od počátku).

V současné době (od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017) tedy existuje tzv. přechodné období, kdy by povinně uveřejňované smlouvy měly být uveřejněné v registru smluv. Sankce v podobě neúčinnosti smlouvy, resp. jejího zrušení od počátku, nicméně za jejich neuveřejnění v registru smluv během přechodného období nehrozí. Již v současné době ale všechny povinně uveřejňované smlouvy musí mít písemnou formu (již od 1. 7. 2016), jinak budou absolutně neplatné.

Písemná forma smluv

Krátká odbočka do právní teorie: Na ZRS je zajímavá mimo jiné skutečnost, že opouští zásadu neformálnosti právních jednání, na kterých je založena právní úprava v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“). ZRS v § 8 odst. 2 totiž stanovuje, že smlouva, na kterou se vztahuje uveřejnění v registru smluv, musí být uzavřena písemně. Neuplatní se tedy pravidlo obsažené v § 560 NOZ, podle kterého je vyžadována písemná forma pouze u právních jednání, kterými se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovitostem (nebo kterými se toto právo mění nebo ruší). Ustanovení § 8 odst. 2 ZRS tedy představuje revoluci ve formě vyžadované pro soukromoprávní smlouvy, protože vyžaduje písemnou formu pro jakoukoliv soukromoprávní smlouvu, která bude muset být uveřejněna v registru smluv, bez ohledu na to, zda se smlouva týká nemovitosti a věcného práva k ní. Písemnou formu tedy budou muset mít např. všechny kupní smlouvy na jakékoliv movité věci (např. na IT techniku, kancelářské vybavení, jídlo), nájemní smlouvy (movitých i nemovitých věcí), smlouvy o dílo, atd., na které se bude vztahovat povinnost uveřejnění v registru smluv.

Na základě výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že při uzavírání smluv, které alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt (např. veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola) si smluvní strany již nevystačí s dlouhodobě zaužívanými pravidly uzavírání smluv.

Způsob uveřejnění smluv v registru

Ustanovení § 5 odst. 1 ZRS stanovuje, že smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy musí v registru smluv uveřejnit „elektronický obraz písemného obsahu smlouvy“, tedy strojově čitelný text smlouvy v jednom z předepsaných formátů a bez podpisů. Registr smluv ve svém technickém řešení ani nijak nepředpokládá zveřejnění podpisu na smlouvě v grafické formě (např. scan podpisu) ani elektronické formě (např. data tvořící zaručený elektronický podpis).

Kromě textu smlouvy je nezbytné uveřejnit ještě tzv. metadata, tedy informace týkající se identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, ceny, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnoty předmětu smlouvy, lze-li ji určit, a data uzavření smlouvy.

Samotný způsob uveřejnění smluv v registru smluv probíhá prostřednictvím elektronického formuláře na webové stránce smlouvy.gov.cz. Tento formulář musí vyplnit jedna ze smluvních stran a odeslat ho prostřednictvím datové schránky správci registru smluv. Správce registru smluv smlouvu uveřejní v registru smluv bez zbytečného odkladu po doručení vyplněného elektronického formuláře.

Obchodní  tajemství

Je potřebné si uvědomit, že pravidla uvedena v ZRS se vztahují stejně tak na smlouvy o výzkumu a vývoji o hodnotě několika milionů korun jako na smlouvy týkající se například dodávky potravin do jídelny veřejné výzkumné instituce.. ZRS nicméně obsahuje v § 3 seznam výjimek, při jejichž splnění smlouva zveřejněna být nemusí.

První důležitou výjimkou je výjimka obsažená v § 3 odst. 1 ZRS, podle které se v registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), v ustanovení § 9 stanovuje, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Pokud tedy bude určitá část smlouvy obchodním tajemstvím některé ze smluvních stran, nemusí být tato část smlouvy uveřejněna v registru smluv. Je nicméně potřebné poukázat na skutečnost, že pokud by byla část smlouvy uveřejněna v rozporu s InfZ a ZRS úmyslně (pokud by neuveřejněná část smlouvy ve skutečnosti nebyla obchodním tajemstvím), došlo by ke zrušení této smlouvy od počátku ve smyslu § 7 odst. 1 ZRS (účinného od 1. 7. 2017). Toto ustanovení tedy neumožňuje obcházení ZRS pouhým odkazem na to, že daná část smlouvy představuje obchodní tajemství, pokud to tak ve skutečnosti není.

Výjimka pro výzkumné instituce a vysoké školy

Na druhé straně je potřebné poukázat na to, že ZRS je ve vztahu k nesprávně uveřejněné smlouvy v registru smluv z důvodu ochrany obchodního tajemství v celku benevolentní. Ve vztahu k veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám obsahuje ZRS v § 5 odst. 6 zvláštní výjimku, podle které nemusí být v registru smluv uvedena metadata týkající se identifikace smluvních stran a ceny nebo hodnoty předmětu smlouvy, a to v případě, že jsou tato metadata obchodním tajemstvím veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy.

Dodatečná náprava

Podle § 7 odst. 2 dále platí, že pravidlo o zrušení smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS se neuplatní, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 ZRS, pokud:

  • smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné se ZRS, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné se ZRS; nebo
  • smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Výjimka pro autorská díla a předlohy

Další výjimky obsahuje § 3 odst. 2 ZRS. Pro oblast vědy, výzkumu a inovací je důležité, že se v registru smluv nemusí uveřejňovat např. technické předlohy, návody, výkresy, projektová dokumentace, model, vzory, výpočty, smlouvy prováděné převážně mimo území ČR nebo smlouvy uzavřené autorem v souvislosti s autorským dílem, atd.

Smlouvy s hodnotou 50 000 Kč a nižší

Patrně nejdůležitější výjimkou je ale výjimka, podle které se povinnost uveřejnění smlouvy v registru smluv neuplatní na smlouvu, pokud hodnota jejího předmětu je 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. U této výjimky zdůrazňujeme, že u konkrétní smlouvy nezáleží na tom, jestli se jedná o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou. Pokud by se jednalo o smlouvu bezúplatnou (např. darovací smlouvu) nebo smlouvu, ve které je určena symbolická cena, musela by se určit hodnota předmětu smlouvy (znaleckým posudkem případně jiným možným způsobem).

Adhezní smlouvy vysokých škol a výzkumných institucí

Další důležitá výjimka je výjimka, podle které se v registru smluv neuveřejňují smlouvy uzavřené adhezním způsobem (smlouvy, do jejichž obsahu nemůže jedna ze smluvních stran zasahovat), pokud je smluvní stranou takové smlouvy veřejná vysoká škola nebo veřejná výzkumná instituce.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají z pohledu ZRS výjimečné postavení ve vztahu k jiným tzv. povinným subjektům.

Závěr

Na základě všech výše uvedených skutečností je zřejmé, že ZRS se velkou mírou dotkne i oblasti vědy, výzkumu a inovací, protože významné subjekty tohoto odvětví patří mezi tzv. povinné subjekty. Soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční pomoci, jejichž smluvní stranou budou tyto povinné subjekty, proto budou muset být uzavřené v písemné formě a budou muset být uveřejněné v registru smluv. Tato skutečnost si tedy bude vyžadovat zvýšenou administrativní činnost a změny již zavedených způsobů uzavírání smluv povinných subjektů.

Na druhé straně, zákon o registru smluv obsahuje v celku rozsáhlé množství různých výjimek z povinnosti uveřejnění smluv v registru smluv. Tyto výjimky jsou různého typu a některé z nich můžou využít pouze veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy. Navíc, ZRS umožňuje i v celku širokou ochranu obchodního tajemství povinných subjektů. Je tedy v zájmu povinných subjektů se s právní úpravou ZRS a s výjimkami z ní podrobně seznámit a na jejím základě upravit vnitřní procesy uzavírání smluv.

Mgr. Martin Maňák, Frank Bold advokáti

Leave a comment

Filed under Uncategorized