Kombinace výroby a aplikovaného výzkumu pod jednou střechou

Společnost Contipro z Orlickoústecka je globálně významnou firmou vyrábějící kyselinu hyaluronovou. Ta se používá v kosmetice, ve farmacii a brzy by se mohla víc prosadit i v medicíně.

Na Orlickoústecku mezi lesy je schováno jedno z nejmodernějších a nejprogresivnějších vědeckých pracovišť v zemi, které má navíc přímou návaznost na výrobu. Na české poměry ojedinělý úkaz. Podle managementu firmy Contipro, obrazně řečeno, není měsíc, kdy by se nepřihlásil nějaký zájemce o investici do společnosti.

Zajímá je především kyselina hyaluronová. Ta se sice obtížně vyslovuje, ale v posledních letech je jí plno v kosmetice, zejména v pleťových krémech. Její užití je ale mnohem širší než to, že je hydratační látkou a zároveň nosičem dalších součástí kosmetických preparátů. V Dolní Dobrouči ve východních Čechách ve firmě Contipro pracují na tom, jak ji izolovat v co nejvyšší kvalitě a čistotě. Zároveň se zpracovává v inovativních formách pro užití například i v lékařství.

Neobyčejná kyselina hyaluronová

Nevětvený polysacharid je přirozenou součástí lidského těla. Nachází se v mezibuněčné hmotě a ve zvýšené koncentraci ji najdeme v očích, v kloubní tekutině či v pokožce. V závislosti na své molekulové hmotnosti poskytuje různé biologické účinky, které nacházejí široké uplatnění v medicíně, farmacii a kosmetice.

Biotechnologická výroba

Contipro získává kyselinu hyaluronovou z buněčných stěn bakterií druhu Streptococcus zooepidemicus. Tyto bakterie jsou zbaveny všech patogenů a nepředstavují žádné riziko pro člověka a přírodu. Výsledkem procesu kvašení a následného čištění je kyselina hyaluronová v podobě prášku, nebo dalších forem, např. nanovláken a hydrogelů.

Kvalita potvrzená důkazy

Vyspělý výrobní proces umožňuje dosáhnout maximální kvality při zachování nejvyšší etické ohleduplnosti. O tom svědčí uznání editorů z českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) či z amerického Ústavu pro kontrolu léčiv (FDA). Plnění nejpřísnějších norem patří mezi základní konkurenční výhody Contipra.

Contipro a.s.
Dolní Dobrouč 401
561 02 Dolní Dobrouč
Telefon: +420 465 519 530
Email: info@contipro.com
Web: http://www.contipro.cz

Zdroj: zprAVOdaj, HN

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Nové hodnocení výzkumných organizací

Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Kraus (AVO): Registr drahých vědeckých přístrojů je zbytečný

Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru. Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka. 

“V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,” vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují. “Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,” uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů. “Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,” míní náměstek Marks. Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. “Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,” uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce. “V Německu nebo v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,” míní Kraus.

Zdroj: HN

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Dopad zákona o registru smluv na oblast vědy, výzkumu a inovací

Zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“), přinesl podstatné změny do způsobu uzavírání smluv. Přinášíme informace o základních změnách, které tento zákon přinese do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a na jeho základní výjimky vztahující se na tuto oblast.

Nová pravidla pro uzavírání smluv

ZRS stanovuje zvláštní pravidla pro uzavírání a pro následné nabytí účinnosti některých druhů smluv (smluv soukromoprávních a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), jejichž alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt. Z hlediska vědy, výzkumu a inovací je podstatné to, že mezi tyto povinné subjekty patří  i veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo Česká republika. Kompletní seznam tzv. povinných subjektů je uveden v § 2 odst. 1 ZRS.

ZRS přinesl pravidla, podle kterých smlouvy, kterých smluvní stranou je povinný subjekt:

• budou muset mít písemnou formu, jinak budou absolutně neplatné,
• nabydou účinnost nejdřív dnem uveřejnění v internetové aplikaci, tzv. registru smluv,
• pokud nebudou uveřejněné v registru smluv do 3 měsíců ode dne uzavření, budou zrušené od počátku.

Účinnost ve dvou fázích

Všechna výše uvedena pravidla se nicméně v současné době zatím neaplikují. ZRS totiž nabývá účinnosti ve dvou fázích (částech).

• První část ZRS nabyla účinnosti dne 7. 2016. Od tohoto data je účinná ta část ZRS, která vyžaduje, aby všechny povinně uveřejňované smlouvy byly uveřejněné v registru smluv a aby všechny tyto smlouvy měly povinně písemnou formu. První část ZRS tedy neobsahuje sankce za neuveřejnění smlouvy v registru smluv.
• Druhá část ZRS nabývá účinnosti až dne 7. 2017. Tato druhá část ZRS již obsahuje sankce za neuveřejnění povinně uveřejňovaných smluv v registru smluv (odložená účinnost smluv, zrušení smluv od počátku).

V současné době (od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017) tedy existuje tzv. přechodné období, kdy by povinně uveřejňované smlouvy měly být uveřejněné v registru smluv. Sankce v podobě neúčinnosti smlouvy, resp. jejího zrušení od počátku, nicméně za jejich neuveřejnění v registru smluv během přechodného období nehrozí. Již v současné době ale všechny povinně uveřejňované smlouvy musí mít písemnou formu (již od 1. 7. 2016), jinak budou absolutně neplatné.

Písemná forma smluv

Krátká odbočka do právní teorie: Na ZRS je zajímavá mimo jiné skutečnost, že opouští zásadu neformálnosti právních jednání, na kterých je založena právní úprava v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“). ZRS v § 8 odst. 2 totiž stanovuje, že smlouva, na kterou se vztahuje uveřejnění v registru smluv, musí být uzavřena písemně. Neuplatní se tedy pravidlo obsažené v § 560 NOZ, podle kterého je vyžadována písemná forma pouze u právních jednání, kterými se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovitostem (nebo kterými se toto právo mění nebo ruší). Ustanovení § 8 odst. 2 ZRS tedy představuje revoluci ve formě vyžadované pro soukromoprávní smlouvy, protože vyžaduje písemnou formu pro jakoukoliv soukromoprávní smlouvu, která bude muset být uveřejněna v registru smluv, bez ohledu na to, zda se smlouva týká nemovitosti a věcného práva k ní. Písemnou formu tedy budou muset mít např. všechny kupní smlouvy na jakékoliv movité věci (např. na IT techniku, kancelářské vybavení, jídlo), nájemní smlouvy (movitých i nemovitých věcí), smlouvy o dílo, atd., na které se bude vztahovat povinnost uveřejnění v registru smluv.

Na základě výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že při uzavírání smluv, které alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt (např. veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola) si smluvní strany již nevystačí s dlouhodobě zaužívanými pravidly uzavírání smluv.

Způsob uveřejnění smluv v registru

Ustanovení § 5 odst. 1 ZRS stanovuje, že smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy musí v registru smluv uveřejnit „elektronický obraz písemného obsahu smlouvy“, tedy strojově čitelný text smlouvy v jednom z předepsaných formátů a bez podpisů. Registr smluv ve svém technickém řešení ani nijak nepředpokládá zveřejnění podpisu na smlouvě v grafické formě (např. scan podpisu) ani elektronické formě (např. data tvořící zaručený elektronický podpis).

Kromě textu smlouvy je nezbytné uveřejnit ještě tzv. metadata, tedy informace týkající se identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, ceny, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnoty předmětu smlouvy, lze-li ji určit, a data uzavření smlouvy.

Samotný způsob uveřejnění smluv v registru smluv probíhá prostřednictvím elektronického formuláře na webové stránce smlouvy.gov.cz. Tento formulář musí vyplnit jedna ze smluvních stran a odeslat ho prostřednictvím datové schránky správci registru smluv. Správce registru smluv smlouvu uveřejní v registru smluv bez zbytečného odkladu po doručení vyplněného elektronického formuláře.

Obchodní  tajemství

Je potřebné si uvědomit, že pravidla uvedena v ZRS se vztahují stejně tak na smlouvy o výzkumu a vývoji o hodnotě několika milionů korun jako na smlouvy týkající se například dodávky potravin do jídelny veřejné výzkumné instituce.. ZRS nicméně obsahuje v § 3 seznam výjimek, při jejichž splnění smlouva zveřejněna být nemusí.

První důležitou výjimkou je výjimka obsažená v § 3 odst. 1 ZRS, podle které se v registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), v ustanovení § 9 stanovuje, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Pokud tedy bude určitá část smlouvy obchodním tajemstvím některé ze smluvních stran, nemusí být tato část smlouvy uveřejněna v registru smluv. Je nicméně potřebné poukázat na skutečnost, že pokud by byla část smlouvy uveřejněna v rozporu s InfZ a ZRS úmyslně (pokud by neuveřejněná část smlouvy ve skutečnosti nebyla obchodním tajemstvím), došlo by ke zrušení této smlouvy od počátku ve smyslu § 7 odst. 1 ZRS (účinného od 1. 7. 2017). Toto ustanovení tedy neumožňuje obcházení ZRS pouhým odkazem na to, že daná část smlouvy představuje obchodní tajemství, pokud to tak ve skutečnosti není.

Výjimka pro výzkumné instituce a vysoké školy

Na druhé straně je potřebné poukázat na to, že ZRS je ve vztahu k nesprávně uveřejněné smlouvy v registru smluv z důvodu ochrany obchodního tajemství v celku benevolentní. Ve vztahu k veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám obsahuje ZRS v § 5 odst. 6 zvláštní výjimku, podle které nemusí být v registru smluv uvedena metadata týkající se identifikace smluvních stran a ceny nebo hodnoty předmětu smlouvy, a to v případě, že jsou tato metadata obchodním tajemstvím veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy.

Dodatečná náprava

Podle § 7 odst. 2 dále platí, že pravidlo o zrušení smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS se neuplatní, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 ZRS, pokud:

• smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné se ZRS, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné se ZRS; nebo
• smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Výjimka pro autorská díla a předlohy

Další výjimky obsahuje § 3 odst. 2 ZRS. Pro oblast vědy, výzkumu a inovací je důležité, že se v registru smluv nemusí uveřejňovat např. technické předlohy, návody, výkresy, projektová dokumentace, model, vzory, výpočty, smlouvy prováděné převážně mimo území ČR nebo smlouvy uzavřené autorem v souvislosti s autorským dílem, atd.

Smlouvy s hodnotou 50 000 Kč a nižší

Patrně nejdůležitější výjimkou je ale výjimka, podle které se povinnost uveřejnění smlouvy v registru smluv neuplatní na smlouvu, pokud hodnota jejího předmětu je 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. U této výjimky zdůrazňujeme, že u konkrétní smlouvy nezáleží na tom, jestli se jedná o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou. Pokud by se jednalo o smlouvu bezúplatnou (např. darovací smlouvu) nebo smlouvu, ve které je určena symbolická cena, musela by se určit hodnota předmětu smlouvy (znaleckým posudkem případně jiným možným způsobem).

Adhezní smlouvy vysokých škol a výzkumných institucí

Další důležitá výjimka je výjimka, podle které se v registru smluv neuveřejňují smlouvy uzavřené adhezním způsobem (smlouvy, do jejichž obsahu nemůže jedna ze smluvních stran zasahovat), pokud je smluvní stranou takové smlouvy veřejná vysoká škola nebo veřejná výzkumná instituce.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají z pohledu ZRS výjimečné postavení ve vztahu k jiným tzv. povinným subjektům.

Závěr

Na základě všech výše uvedených skutečností je zřejmé, že ZRS se velkou mírou dotkne i oblasti vědy, výzkumu a inovací, protože významné subjekty tohoto odvětví patří mezi tzv. povinné subjekty. Soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční pomoci, jejichž smluvní stranou budou tyto povinné subjekty, proto budou muset být uzavřené v písemné formě a budou muset být uveřejněné v registru smluv. Tato skutečnost si tedy bude vyžadovat zvýšenou administrativní činnost a změny již zavedených způsobů uzavírání smluv povinných subjektů.

Na druhé straně, zákon o registru smluv obsahuje v celku rozsáhlé množství různých výjimek z povinnosti uveřejnění smluv v registru smluv. Tyto výjimky jsou různého typu a některé z nich můžou využít pouze veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy. Navíc, ZRS umožňuje i v celku širokou ochranu obchodního tajemství povinných subjektů. Je tedy v zájmu povinných subjektů se s právní úpravou ZRS a s výjimkami z ní podrobně seznámit a na jejím základě upravit vnitřní procesy uzavírání smluv.

Mgr. Martin Maňák, Frank Bold advokáti

Nové číslo zprAVOdaje – aktuální informace z VaVaI

Právě vyšlo nové letní číslo zprAVOdaje, v pořadí již jedenácté. Hlavní téma se věnuje mýtům a faktům spolupráce výzkumných organizací a firem. Vyzpovídali jsme předsedu TA ČR Petra Očka a vyzkoušeli placenou propagaci výzkumu na facebooku. Mnohem více aktualit z oblasti výzkumu, vývoje a inovací najdete ZDE. Přejeme vám příjemné čtení!

Místopředseda vlády Bělobrádek rozlosoval souboje výzkumníků

Tuto sobotu 17. 9. se bude v Praze na Hanspaulce konat již čtvrtý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO. Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek rozlosoval týmy do skupin. Podívejte se na krátké video z losování a přijďte fandit. Více info ZDE

A-Fest in Park 2016

Multižánrový open air festival A-Fest in Park 2016 pořádá Akademie věd ČR spolu s Botanickým ústavem AV ČR v Průhonickém zámku a parku 3. září 2016 od 11 do 20 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou paletu žánrů od vážné hudby přes bluegrass, jazz až po funky, rock či death metal. Na třech podiích se letos představí tři desítky kapel. Podmínkou účasti je, že alespoň jeden člen hudebního tělesa musí být pracovníkem Akademie věd ČR.

Program festivalu najdete ZDE

Martin Podařil

Evropa je stále méně inovativní, říká scoreboard

Inovační Scoreboard, který byl dnes zveřejněn, ukazuje pokles výkonnosti 17 z 28 členských států. Evropská unie je i nadále zastíněna svými globálními konkurenty. Nejlépe si v Evropě vede Švýcarsko, které není členem EU.

Švýcarsko nadále určuje tempo inovací v Evropě, následované Švédskem, píše se v letošní edici European Innovation Scoreboard. V posledním roce byl zaznamenán růst pouze u sedmi členských států (Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie). Ostatních 17 států vykázalo pokles. EU se nedaří dohnat své globální konkurenty. Je překonána Jižní Koreou, USA a Japonskem. Čína roste také rychleji než EU a pomalu dohání ztráty, uvádí se ve zprávě.

Německo je opět hlavním investorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, následované Estonskem. Belgie sbírá body za spolupráci výzkumu a byznysu. Lotyšsko se stalo nejrychleji rostoucí inovátorem. Finsko je nejlepší místo pro firmy, kde hledat rizikový kapitál. Nejhorší výsledky zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko, obě země jsou hluboko pod průměrem EU.

Žebříček porovnává výkon v oblastech, jako je financování inovací, podnikatelské investice, počty vysoce kvalifikovaných pracovníků, vývozu a prodeje v oblasti high-tech a využití duševního vlastnictví.

V reakci na závěry zprávy uvedla evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, že EU pracuje na seznam reforem, které by mohly mít pozitivní vliv na inovace v celé Evropě: “Musíme zjednodušit regulaci DPH, přizpůsobit insolvenční pravidla, zajistit dostupnost informací o regulačních požadavcích a pracovat na jasném a uživatelsky příjemném rámci v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.”

European Innovation Scoreboard najdete zde: EIS 2016

Jak je na tom ČR najdete zde: Regional profiles Czech Republic

Zdroj: EC

Text novely zákona o podpoře VaVaI

Novela zákona o podpoře výzkumu č. 130/2002 Sb. ze dne 26. 5. 2016 vyšla ve Sbírce zákonů č. 194/2016 (ZDE, od str. 3055) a je účinná od 1. 7. 2016 (s výjimkou Seznamu výzkumných organizací, který začne platit 1.7.2017). ZDE naleznete i neoficiální plné změní zákona s vyznačenými změnami (černě změny z Vlády, červeně z Poslanecké sněmovny).

Martin Podařil, AVO

Metodika pro hodnocení projektů OP PIK

Čestný prezident AVO Miroslav Ecler adresoval dopis náměstkovi MPO Tomáši Novotnému. Dopis se týkal především nové metodiky pro hodnocení projektů v programech OP PIK.

Píše v něm například to, že nová metodika není dobře připravena a některé nedostatky mohou významným způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí hodnoceného projektu. Zároveň však nabízí spolupráci a nabízí hned několik bodů ke zlepšení.

Celý dopis si můžete přečíst ZDE

Martin Podařil, AVO

 

Informační systém VaV ve velkých problémech

Aplikace IS VAV nefunguje. Na webu aplikace se píše: “Vzhledem k ukončení smluvního vztahu bylo nutno zastavit provoz Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) k 31.5.2016, 24:00. Tento stav nastal po více než desetiletí bezproblémového fungování informačního systému.” Téma je to skoro stejně tak velké, jako kauza profesorky Sykové, hýbe médii a provokuje odborníky.

Nejprve se na svém blogu k nefungujícímu systému vyjádřil Daniel Münich (čtěte ZDE) a poté přidal také reakci na odkaz Pavla Bělobrádka na facebooku.

Dnes se do tématu opřel také Martin Rychlík z Lidových novin v článku Vědci přišli o stěžejní databázi. A zuří.

Dopis místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka informující o problémech databáze dorazil dnes také do kanceláře AVO k rukám prezidenta Krause. Informuje v něm o tom, že vzniklou situaci řeší a k částečné nápravě by mělo dojít za 1 – 2 měsíce. Celý dopis si přečtěte ZDE.

Martin Podařil, AVO

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Evropská komise vyhodnotila předchůdce programu Horizon 2020

Evropská komise uveřejnila Ex-post hodnocení 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj pro období 2007-2013, realizovaného nezávislou skupinou odborníků, kteří se zaměřili na dopady tohoto programu na ekonomiku, společnost a životní prostředí.

Z hodnocení vyplývá efektivní nastartování excelentní vědy a podpoření konkurenceschopnosti průmyslu a tím i růstu v Evropě. Evaluace ale také identifikovala možnosti efektivnějšího financování výzkumu a inovací z fondů EU. Určité změny se již promítly v navazujícím programu Horizont 2020.

7. RP podpořil 170 000 projektů, z toho 54% z nich je dostupných v rámci otevřeného přístupu. Díky Evropské radě pro výzkum (European Research Council, ERC) program podpořil převratné vynálezy. Mnohá ocenění, včetně Nobelových cen držitelů ERC grantů dokládájí podle zprávy vysokou kvalitu programu ERC. Program také přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti v průmyslu a v růstu pracovních míst a definoval společenské a nadnárodní výzvy.

Na stránkách Evropské komise naleznete podklady k Ex-post hodnocení 7.RP zde.

ERC ale následně vydala kritické vyjádření k hodnocení 7. RP především k závěrům ohledně ERC projektů. Mnoho aspektů nebylo údajně dostatečně zpracováno. Více než polovina projektů 7.RP stále probíhala a dokončené projekty se většinou projeví v ekonomice, společnosti nebo životním prostředí s časovým odstupem. V době přípravy hodnocení bylo ukončeno pouze 500 z celkového počtu 4300 ERC projektů. Z toho vyplývá předčasnost závěrů vyplývajících z dopadů projektů 7.RP, zvláště pak z projektů financovaných z ERC.

Pro více informací o dalších bodech kritiky Evropské rady pro výzkum k evaluaci klikněte zde.

Zdroj: ERA

Čerstvé průzkumy veřejného mínění na oblast VaVaI

Centrum pro výzkum veřejného mínění (patří do Sociologického ústavu AV ČR) zpracovalo v lednu 2016 rozsáhlý průzkum mapující veřejné mínění na téma věda, výzkum, vývoj a inovace. Data jsou dostupné ve třech souborech zaměřených na:

1. celkový pohled veřejnosti na vědu (číst ZDE)
2. financování české vědy (číst ZDE)
3. názory na Akademii věd (číst ZDE)

Obrázek: Jeden z grafů průzkumu ukazující, že nezájem respondentů o výsledky vědeckého bádání od roku 2009 roste.

 

5 kandidátů na post předsedy TA ČR

Již tento pátek rozhodne vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace v tajném hlasování o novém předsedovi Technologické agentury ČR. Vedle stávající předsedkyně Rut Bízkové se o atraktivní post ucházejí další čtyři kandidáti: Petr Očko, Pavel Habarta, Evžen Amler a Rudolf Kampf. Informaci přinesly Hospodářské noviny ZDE.