Monthly Archives: June 2017

Kdo zasedne v předsednictvu TA ČR?

Na členy předsednictva Technologické agentury ČR se sešlo se celkem 26 návrhů na 14 kandidátů. Nominovat mohla jak fyzická tak právnická osoba zbývající se vědou.

rut ocko

Na snímku z konference AVO Byznys s inovacemi je zachycena bývalá předsedkyně TA ČR Rut Bízková a současný předseda TA ČR Petr Očko

Nejvíce nominací, a to pět, získala Milena Vicenová, bývalá ministryně zemědělství, později stálá zástupkyně ČR v Bruselu, která od roku 2014 pracuje v Technologické agentuře v oddělení zahraniční spolupráce. Stejný počet hlasů dostal Karel Kouřil, ředitel BIC Brno, člen předsednictva AVO a člen Královské akademie inženýrství. Tři hlasy pak Martin Duda ředitel strategického rozvoje IT4Innovations. Dvě nominace získali chemik Karel Kubias a rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs. Po jednom hlasu pak mají chemik Vladimír Brenner, ekonomka Ivana Faltová Leitmanová, fyzikální chemik Bohuslav Gaš, farmaceut Alexandr Hrabálek, onkolog a nanotechnolog Vladimír Král, technolog Václav Liška, technolog Jiří Plešek a Anna Putnová, která učí na VUT v Brně management a etiku podnikání a byla první děkankou v jeho 110leté historii.

O tom, kdo v předsednictvu usedne, budou rozhodovat členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zdroj: Ekonomický deník

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dopis ministru Pilnému ohledně rozpočtu na VaVaI

Vážený pane ministře,

dovolte nám vyjádřit značné znepokojení nad přípravou návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2018 (s výhledem na léta 2019-2020) v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), kde došlo k radikálnímu snížení prostředků hlavně v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu, které bylo schváleno usnesením vlády č. 442 na zasedání vlády dne 14. 6. 2017. Žádáme o přehodnocení tohoto stanoviska Vašeho ministerstva a to z několika závažných důvodů:

  1. Tento návrh rozpočtu nerespektuje platný střednědobý výhled rozpočtu v oblasti VaVaI na léta 2018 a 2019, na základě kterého zejména malé a střední podniky a výzkumné ústavy v oblasti průmyslu společně již začaly uskutečňovat své strategie vedoucí ke konkurenceschopným výrobkům a službám. Nestabilní rozpočtové prostředí vzniklé ignorováním odpovědnosti za přípravu státního rozpočtu podle zákona č. 130/2002 Sb. a střednědobých výhledů výrazně snižuje efektivitu výdajů na VaVaI.
  2. Na předchozím zasedání vlády dne 22. 5. 2017 bylo schváleno usnesení vlády č. 385/2017, které schválilo výdaje státního rozpočtu na VaVaI na léta 2018 až 2020. I toto usnesení již bylo schváleno jako kompromis, protože oproti původním požadavkům byl výsledný schválený rozpočet krácen o cca 1,5 mld. Kč. Toto usnesení je dosud platné a jeho příprava trvající přes půl roku poprvé zohlednila budoucí výrazný pokles podpory ze strukturálních fondů EU.
  3. Schválený rozpočet na VaVaI (usnesení č. 385/2017) je mimo jiné i výsledkem soustavného několikaletého vyjednávání Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace výzkumných organizací
    a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jako první návrh rozpočtu po řadě let posiluje výdaje na průmyslový a aplikovaný výzkum na úkor výzkumu neorientovaného, který od roku 2010 výrazně mnohonásobně vzrostl oproti prostředkům na aplikovaný výzkum a vývoj.
  4. Původně dohodnutý a v květnu schválený rozpočet na VaVaI v sobě obsahuje strukturální změny a zohlednění programového plánování podpory v této oblasti.

Rádi bychom připomněli i Vaše vlastní vyjádření ve smyslu nutnosti podpory jasně definovaného zaměření výzkumu v ČR, které by přispělo k tvorbě aplikovaných výsledků využívaných českými firmami k posílení jejich konkurenceschopnosti a úspěšnosti na celosvětových trzích. V kontextu tohoto vyjádření nechápeme, že Vaše ministerstvo nejvíce krátilo prostředky v rozpočtových kapitolách MPO a TAČR (v roce 2018 o 1,8 mld. Kč, tj. o 26 %), které jsou určeny právě na podporu orientovaného průmyslového a aplikovaného výzkumu a vývoje s definovanými výstupy a výsledky. Opatření by tak mělo mít dopad na programy TAČR, jako EPSILON či DELTA, nebo výdaje MPO skrze program TRIO a kofinancování OP PIK v oblasti VaVaI. Předpokládáme, že cílem MF ani vlády není další oslabení podpory aplikovaného (resp. průmyslového) výzkumu. Navíc, na rozdíl od jiných navyšovaných výdajů v návrhu rozpočtu, tyto prostředky mají velký potenciál přinést do budoucna další zdroje příjmů státního rozpočtu.

Vážený pane ministře, i přesto, že chápeme, že jste vystaven mnoha tlakům na navýšení rozpočtových kapitol, žádáme Vás a považujeme za nutné přehodnocení návrhu rozpočtu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, i vzhledem k tomu, že Česká republika nedosahuje ani průměrné procentní výše podpory oblasti VaVaI v EU. Investice do VaVaI v ČR se pohybují celkově kolem 2 % (výše veřejných i neveřejných prostředků celkem), zatímco ve vyspělých evropských státech je toto procento kolem 4 % a u světových leaderů je mezi 4 a 5 %. ČR je průmyslově zaměřenou ekonomikou, která nutně potřebuje posílit orientovaný průmyslový a aplikovaný výzkum pro zachování a zvýšení budoucí konkurenceschopnosti a orientace na výrobky a procesy s vyšší přidanou hodnotou.

S úctou

Ing. Jaroslav Hanák, prezident SP ČR

Ing. Libor Kraus, prezident AVO  

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, předseda představenstva AMSP ČR

Originál dopisu najdete ZDE

1 Comment

Filed under Uncategorized

Ekonomové předpokládají 20% návratnost investic do VaV

Nová studie Science Business ukazuje velmi silný dopad vládních investic do výzkumu a vývoje. Podle jejich ekonomů se roční návratnost pohybuje okolo 20%. Záleží ovšem na typu programu a oblasti VaV.

Celý článek v angličtině si můžete přečíst ZDE a kompletní studii pak ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Janeček: Omlouvám se panu Srholcovi

Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych stejně, jako můj kolega, čestný předseda AVO nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.

Přesto se nemohu ubránit dojmu, že je něco špatně. Pokud jde o věcnou či metodickou stránku věci, těžko bych vymyslel něco, co by bylo navíc oproti rozboru M. Bunčeka. Já jsem ale měl na mysli zasazení uvedené studie do celkového kontextu podpory VaV (čti výzkum a vývoj) z veřejných rozpočtů. I přesto, že na hodnocení dopadů účelové podpory právě ukončených či dobíhajících programů je příliš brzy, jsou zde i jiné podobné programy, financované MPO, kde by hodnocení dopadů ukázalo, nakolik byla podpora efektivní. Soustředění na ochranu duševního vlastnictví a ne příliš lichotivé výsledky takového projektu pak mohly inspirovat k obecné úvaze, že jsou vlastně peníze vynakládány zbytečně (viz např. článek pana redaktora M. Rychlíka v Lidových novinách dne 15.6.).

Miroslav Janeček, AVO

pozn: Omluva se týká odpovědi pana Srholce na reakci pana Janečka na tento článek

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vládní agentury financující VaVaI v USA

Zpracovali jsme přehled vládních agentur, které v USA financují výzkum, vývoj a inovace. Přehled najdete ZDE

Rozpočet na výzkum, vývoj a inovace byl v roce 2015 přes 135 miliard USD, což tvoří 3,4% celkového ročního rozpočtu USA. Jak je dobře vidět z grafu níže, nejvíce peněz z rozpočtu na VaVaI šlo na obranu. Druhou největší porci si ukrojila oblast zdravotnictví. Rezort energetiky dostal z rozpočtu 12,5 mld USD a NASA pak 11,5 mld USD. Zajímavé je i porovnání financování základního a aplikovaného výzkumu.

Martin Podařil, OKO AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová česká družice ve vesmíru

Výzkumný a zkušební letecký ústav (člen AVO) zabodoval. Indická raketa PSLV-C38 v pátek 23. června 2017 časně ráno středoevropského času vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. VZLÚ tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Indická raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. autor: Reuters

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s dvoukilogramovou českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů – družic, které váží méně než deset kilogramů – ze 14 zemí. Podle agentury Reuters jde o aparáty například ze Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.

VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, pláště kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce či Marsu.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa a ministerstvo průmyslu. Třetina prostředků pochází od firem, které se na projektu podílejí.

O tomto úspěchu informovaly například Hospodářské noviny, DNESE15, ČRo, ČT a další.

vzlu sat

Veškeré podrobnosti a nejnovější aktuality je možné najít přímo na webu projektu ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reakce Miroslava Janečka na článek dr. Srholce z CERGE-EI

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

Článek dr. Srholce usiluje o něco, čemu asi všichni fandíme – o lepší zacílení programů na podporu VaV, které bude podloženo nejen dobrým úmyslem (o tom samozřejmě nikdo nepochybuje), ale i fakty a seriózními rozbory. S politováním však musím konstatovat, že úsilí pana dr. Srholce je tentokrát poněkud „biased“ (jak hezky česky říkáme). Mám tím na mysli především studii, která byla prezentována na semináři, který se uskutečnil 15.6 v sídle CERGE-EI.

Vybrat si za indikátor počet patentů, je sice vědecky relevantní, ale z pohledu ekonomiky České republiky poněkud zavádějící. Vždyť kolik je tady firem, jako Linet, který má desítky patentů po celém světě (i když, je to vlastně ještě česká firma?), nebo Contipro, která vydává na VaV ročně desítky milionů Kč ročně? A kolik takových, jako Foxconn, zaměstnávající v ČR cca 6000 zaměstnanců, ale ani jeden z nich se nezabývá výzkumem?

Většina firem se pohybuje někde mezi těmito extrémy a posun v hodnotovém řetězci díky veřejné podpoře jejich VaV  (skrze prototypy, ověřené technologie, užitné vzory a další oficiálně uznávané výsledky dle RIV roste jejich výkonnost i zaměstnanost), je významným příspěvkem ke stavu, kdy má ČR nejnižší nezaměstnanost v celé EU.

Odhlédnu od skutečnosti, že autoři studie brali v úvahu patenty za první tři roky řešeni projektu (jejich argument, ze počet udělených patentu an sich charakterizuje chování firmy, má určitou relevanci). Daleko vice mi ale vadí, že ze všech používaných indikátorů pro hodnocení dopadů podpory VaV použili autoři právě tento jediný. Pro porovnání uvedu, že EUREKA zadala konsorciu velmi renomovaných firem z oboru posouzení dopadu podpory za 15 let (projekty za cca 10 mld Euro); konsorcium použilo jako indikátory:

  • Změnu obratu podpořených firem (v porovnání s kontrolní skupinou)
  • Počet zaměstnanců (dtto).

Z metodiky hodnocení dopadů, vypracované pracovní skupinou TAFTIE s názvem BIEE plyne, že dalšími vhodnými indikátory mohou být zvýšení exportu, zvýšení zisku, výdaje firem na VaV, počet výzkumných pracovníků firem a další. Mají-li být vyvozeny seriózní závěry, použijí se dále případové studie a výsledky dotazníkového šetření (tzv. triangulace).

Pokud někdo použije pouze jeden indikátor a dělá z něho dalekosáhlé závěry a ještě ke všemu to podpoří rozsáhlou propagační kampaní, nemohu to označit jinak, než jako prapodivné selhání vědeckého přístupu a zneužití vědy. Tím spíše, uskuteční-li se taková hurá akce před jednáním o státním rozpočtu.

Kde já osobně vidím problém, je fruktifikace výsledků VaV – ať již formou prodeje licencí, ale daleko více prostřednictvím spin off firem (nebo start up firem), které těží z výsledků, podpořených miliardami z peněz daňových poplatníků. Kolikrát se touto problematikou zabývala RVVI? Proč je tak složité založit v Česku spin off firmu, která by měla být přirozeným zárodkem endogenní firmy, absorbující nové výzkumné poznatky a zajišťující postupnou přeměnu Česka z montovny Evropy na technologicky vyspělou zemi? O tom jaksi pan dr. Srholec mlčí, svým příspěvkem však vhodně nahrává těm, kdo volají po větší podpoře výzkumu, který „plní světovou studnici vědění“, ale nepřináší nic do pokladny, z níž jsou páni vědci (ale i my všichni placeni).

Je náhodou, že právě takový projekt byl financován z programu Strategie AV21?

Ó, jak rozumím novému panu ministrovi financí.

 Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

 

6 Comments

Filed under Uncategorized

Anketa: Co si myslíte o byznysu s inovacemi v ČR?

Podívejte, co si myslí o byznysu s inovacemi v ČR například místopředseda vlády a vicepremiér pro VVI Pavel Bělobrádek, předseda TA ČR Petr Očko, generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchtová, ředitelka SIC Rut Bízková, generální sekretář AIP ČR Pavel Švejda a prezident AVO Libor Kraus.

A co si myslíte vy?

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Přehled pracovišť transferu technologií

Spolek Transfera.cz vydal brožuru Přehled pracovišť transferu technologií a dalších členů. Její ambicí je lépe propojit vzdělávací a výzkumné instituce s firmami a veřejnou správou.

U jednotlivých pracovišť je popsán odborný profil a oborové zaměření a u většiny subjektů také výkonnostní ukazatele institucí za r. 2016, které pracoviště transferu technologií naplňují nebo k nim v různé intenzitě přispívají.

Brožuru si můžete stáhnout ZDE

transfera obr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Evropští poslanci hlasovali o navýšení rozpočtu příštího rámcového programu pro VaVaI

Dne 13. června 2017 ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu hlasovali na svém plenárním zasedání o hodnocení programu Horizont 2020 v souvislosti se střednědobým hodnocením a s výhledem na přípravy dalšího rámcového programu.

Tématem hlasování byl například návrh na navýšení rozpočtu příštího rámcového programu na 120 miliard eur nebo cíle dosáhnout financování výzkumu a vývoje ve výši 3% HDP. Další záměry pro 9. rámcový program obsahují znovuzavedení dvoukolového hodnocení, rozdělení rozpočtu na výzkum obrany a civilního výzkumu a prioritu ve financování výzkumu klimatických změn a sbírání klimatických dat a mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje oblastí středozemního moře v partnerství PRIMA.

V nelegislativním usnesení hlasovalo 523 hlasů pro, 65 proti a 81 se zdrželo hlasování.

Tiskové prohlášení Evropského parlamentu naleznete ZDE.

Přijatý text naleznete ZDE.

Zdroj: evropskyvyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Technoparku v Kralupech se daří

Aktuální projekty za 191 milionů korun. Spolupráce s předními komerčními subjekty Škoda Auto, ArcelorMittal nebo Continental. Dvacet kmenových výzkumníků a desítky zapojených studentů. Technopark Kralupy v těchto dnech slaví narozeniny a plní naděje, které do něj před dvěma lety vložila jeho mateřská instituce, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

„Výsledky Technoparku jsou zatím nad očekávání dobré. Přáli jsme si, aby byl inovačním partnerem pro české a evropské podniky a zároveň centrem aplikovaného výzkumu. Obojí se děje v míře, která mě těší,“ říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

Technopark Kralupy se zaměřuje na oblasti stavební chemie a související obory, především materiálový výzkum. Je respektovaným pracovištěm pro odbornou veřejnost v oblasti aplikace alumo-silikátových materiálů, žáromateriálů a keramiky.

„V rámci univerzity plníme funkci Centra transferu technologií. Jsme důležitým článkem pro aplikace know-how VŠCHT do praxe. K tomu máme zpracovaný funkční systém zapojení studentů VŠCHT do řešení grantových a komerčních projektů,“ vypočítává ředitel Technoparku Kralupy Milan Petrák.

Aktuálně běží v Technoparku 14 projektů za celkem 191 milionů korun. Největším z nich je projekt na využití tepelně odolných materiálů pro pokročilé aplikace v letectví za 57 milionů.

„Zapojili jsme se také do řešení projektu BioMates, který je financován z Rámcového programu pro výzkum a inovace EU Horizont 2020. Tématem je zpracování nepotravinové biomasy na chemické meziprodukty, využitelné v konvenčních procesech zpracování ropy,“ doplňuje ředitel Petrák.

Mimoto spolupracuje Technopark v rámci smluvního výzkumu s řadou komerčních podniků, především v rámci EU. Z nejvýznamnějších lze uvést Škodu Auto, a.s., Sultrade, Institute de la Corrosion (Francie), Fireclay, Continental, ArcelorMittal nebo Voestalpine Stahl GmbH (Rakousko).

Technopark se poprvé otevřel veřejnosti 6. června 2015. Investorem byla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Výstavba a vybavení byly spolufinancovány z operačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Celková hodnota projektu dosáhla 265,5 milionu Kč, z čehož dotace činila 199 milionů Kč.

„Na rozdíl od mimopražských škol, které měly na podobných projektech téměř nulovou spoluúčast, jsme museli vynaložit z našeho rozpočtu 25 % uznatelných nákladů,“ říká rektor Karel Melzoch. „Přesto jsme do projektu šli. Technopark nám přináší velkou příležitost rozvíjet naše tradiční materiálové obory a prolínat špičkové vzdělání, vědu a praxi, na čemž je naše škola založena,“ doplňuje.

TZ VŠCHT Praha

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Spor o 3 miliardy. Pilný trvá na účelných investicích

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek dnes opět zopakoval, že je nepřijatelné, aby ministerstvo financí zpochybňovalo návrh rozpočtu na vědu a výzkum ve výši 36 miliard korun, který schválila vláda. Podle ministra financí Ivana Pilného musí být peníze pro vědu vnímány jako investice.

debata belous pilny

„Evropské peníze dojdou a dojdou i peníze od státu. Instituce se musí samy podílet na své existenci,“ zdůraznil ministr financí Pilný s tím, že výzkumná centra mají posílit svůj aplikovaný výzkum a získávat na svůj provoz peníze od firem.

Podle Bělobrádka ale není možné očekávat, že bez pomoci státu se kvalitní výzkum v Česku udrží. „Klademe větší důraz na aplikovanou sféru. Ale výzkum musí mít potenciál peněz, které jdou ze státu, a na ty se pak nabalují finance od firem,“ dodal Bělobrádek.

Celý článek i s diskuzí v Událostech, komentářích najdete ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Špičky v oblasti vývoje samořídicích aut již zítra v Praze

Na půdě ČVUT se již zítra v úterý 13. června 2017 uskuteční setkání univerzitních vědců a významných zástupců automobilového, leteckého a IT průmyslu. V projektu HERCULES hledají řešení, jak konstruovat efektivní a spolehlivé jednotky pro autonomní řízení vozů. Součástí workshopu bude i netradiční závod – autonomní model F1 vzniklý na katedře řídicí techniky FEL ČVUT se zde utká se svým protějškem z italské univerzity.

hercules

Více info ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Čeští studenti přemýšlí v souvislostech, firmy jim ale moc nepomáhají

Říká v rozhovoru pro CzechCrunch akademik a manager Tomáš Krátký. 

tomas kratky fotoslogan

Jak rozvíjíte vztah s univerzitami?

Profinit spolupracuje s univerzitami již deset let. Začali jsme s přednáškami a postupně to přerostlo v semestrální kurzy a společné projekty. Na začátku jsme se těžce učili, jak s univerzitou efektivně spolupracovat, ale stálo to za to. Naši zaměstnanci mají dnes možnost zapojit se do výuky, realizujeme zajímavé projekty, které jsou pro Profinit velkým příslibem do budoucna. Koneckonců část Manty existuje díky projektu s ČVUT FIT, na který jsme v roce 2013 získali grant od Technologické agentury ČR. Potenciál pro spolupráci je ale mnohem větší.

V čem by se dala spolupráce škol a praxe zlepšit?

Univerzity mají velký počet studentů a vědeckých pracovníků, kteří mají kapacity řešit složité problémy. Říká se: „Když si s tím neumíš poradit, nech to udělat studenty a neříkej jim, že to nejde.“ Jde jen o to, aby se firmy našeho typu přizpůsobily fungování vysokých škol. Musíme respektovat semestry, zkoušky a další hluchá místa. Myslím si, že na straně průmyslu chybí ochota se tomuto tempu přizpůsobit. V USA si firmy více uvědomují, jak cenný je užší vztah s univerzitou a jelikož disponují násobně většími prostředky, tak existují věci jako Teradata University a další počiny, kdy velký vendor ve spolupráci s vysokými školami spustí celou řadu specializovaných kurzů a projektů pro studenty. Dostanou se díky tomu do výuky a utváří lepší vztah s akademiky i studenty. Něco podobného jsem zatím v Česku nezaznamenal.

Celý rozhovor najdete ZDE

Zdroj: CzechCrunch 

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Interaktivní mapa všech příjemců SME Instrument

Které malé a střední podniky dostávají finanční prostředky EU? Interaktivní čísla a statistiky v mapě, která ukazuje všechny společnosti financované z programu SME Instrument pro malé a střední podniky. Podívejte se na seznam projektů z naší oblasti nebo regionu.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká věda a výzkum se neumí prosadit na trzích

Evropská komise České republice v rámci pravidelného Evropského semestru znovu doporučila zaměřit se na oblast vědy, výzkumu a inovací. Z Bruselu opakovaně zaznívá, že Česko je v tomto směru pozadu. Problémem jsou podle Komise hlavně nedostatečně kvalitní výsledky výzkumu a vývoje a jejich aplikace do praxe.

„Intenzita výzkumu a vývoje se v posledních letech výrazně zvýšila, neprovází ji však odpovídající zlepšení kvality jeho výsledků. Provádí se reformy řízení systému výzkumu a vývoje, avšak zatím nebyly plně uskutečněny,“ stojí ve zveřejněném doporučení.

Česko se tedy v určitých aspektech posunulo, celkově však Komise znovu doporučuje oblast vědy a výzkumu zlepšit.

Celý článek zveřejněný na portálu Euractiv.cz si můžete přečíst ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Hysterie okolo seznamu výzkumných organizací

Vážení členové Asociace výzkumných organizací i další přátelé aplikovaného výzkumu a inovací,

ve svém okolí pozoruji stoupající hysterii vzhledem k tvorbě nového „závazného“ seznamu výzkumných organizací, který připravuje MŠMT ČR. Jak je dobrým zvykem této instituce, úkol, který jí uložila novela zákona 130/2002 z loňského léta, nechala na poslední chvíli a téměř bez informovanosti odborné veřejnosti. Protože se blíží termín, od kterého by tento seznam měl platit, objevují se různé katastrofické vize: „Co se stane, když…“, nebo různé rádoby odborně právnické výklady, jak neexistence seznamu VO dopadne na český výzkum a vývoj.

Chtěl bych trochu uklidnit situaci poukazem na zdravý rozum. Ano, MŠMT pravděpodobně nesplní termín 30.6.2017, kdy mělo mít seznam k dispozici. Plán je takový, že by mělo zveřejnit požadavky na doložení statutu VO ve druhé polovině června 2017, a od počátku července 2017 zahájit příjem žádostí o zapsání na seznam VO s vyhodnocením podle termínů správního řádu. Je tedy v zájmu VO, aby sledovaly web MŠMT a včas připravily dokumenty, které by měly vycházet z pravidel Rámce společenství pro státní podporu VaVaI a zákona 13/2002 ve znění novel. Pro ty VO, které dnes řeší výzkumné projekty nebo projekty ze strukturálních fondů, by nemělo být doložení dokumentů nic obtížného, protože většinu těchto dokumentů již ve svém systému mají povinně zpracovanou.

Libor Kraus

prezident AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Cena předsedy RVVI za propagaci a popularizaci VaVaI

grygar

Máte tipy na možné kandidáty na Cenu předsedy Rady (RVVI) za propagaci a popularizaci výzkumu, exp. vývoje a inovací?

Cena se uděluje fyzické osobě za významné dílo v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně jeho propagace nebo popularizace, nebo fyzické osobě, která se významnou měrou zasloužila o propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací tím, že publikovala, předávala nebo jinak populárně naučně šířila poznatky a znalosti v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje nebo inovací.

Loni toto ocenění, s kterým se pojí odměna ve výši až 500 000 Kč, obdržel Jiří Grygar.

Návrh na udělení ocenění musí obsahovat:

  1. jméno a příjmení kandidáta,
  2. datum narození,
  3. životopis,
  4. popis celoživotně dosažených výsledků práce kandidáta a ohlasy doma a v zahraničí.

Případné nominace zasílejte do 13. června 2017 na adresu jproksch(at)spcr.cz

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová evropská centra pro spolupráci s Brazílií, Čínou a USA

Mezinárodní spolupráce (International Cooperation – INCO) znamená v eurožargonu VaVaI spolupráci s tzv. třetími zeměmi, tj. těmi, které nejsou ani členskými státy EU, ani některou z 16 asociovaných zemí[1] k programu Horizont 2020 (H2020). Třetí země se pak dělí do různých kategorií podle toho, jakým způsobem se zapojují do evropských projektů, a především jak je jejich účast financovaná. Rozcestníkem je v tomto případě vyspělost ekonomiky a od ní se odvíjející nárok (či nikoli) na financování z rozpočtu H2020.

Pokles mezinárodní spolupráce v rámcových programech…

Jakkoli je spolupráce se třetími zeměmi žádoucí a politicky podporovaná (INCO je prioritou od r. 1992 ve 4. rámcovém programu, v současnosti je formulovaná zejména v agendě „Open to the World“ evropského komisaře pro výzkum a inovace C. Moedase), jejich účast v projektech H2020 zaznamenala znatelný pokles oproti 7.RP (téměř o polovinu). To je způsobeno řadou faktorů, např. změnou klasifikace velkých rozvíjejících se ekonomik (skupiny států BRICM – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Mexiko), které si od r. 2015 musí hradit svou účast v projektech z vlastních zdrojů, ale také odlišnou formulací výzev (účast 3. zemí není ve specifických oblastech povinná) a samozřejmě geopolitickým vývojem.

… a nápravná opatření

V reakci na tento pokles byla v r. 2016 v rámci Společenské výzvy 6 programu H2020 (Evropa v měnícím se světě – společnosti podporující začleňování) vyhlášena výzva na projekty CSA (Coordination and Support Actions, tedy podpůrné aktivity, nikoli výzkum a inovace jako takové), které by situaci pomohly řešit. Uspěly tři projekty Evropských center pro výzkum a inovace, a to v Brazílii (CEBRABIC), Číně (ERICENA) a USA (NearUS). Jde o fyzická centra vybudovaná v cílových zemích, která budou poskytovat služby jak evropským stakeholderům – výzkumným organizacím, grantovým agenturám, univerzitám, podnikům atp. – z členských států EU a asociovaných zemí) se zájmem o VaVaI spolupráci v dané zemi, tak i místním organizacím a firmám, které se chtějí otevřít spolupráci s Evropou. Všechny tři CSA projekty byly formulovány jako podnikatelské záměry, které mají od r. 2019 generovat profit a od r. 2020 mají být finančně zcela soběstačné. Konkrétní služby však budou diferenciované a jejich portfolio se teprve utváří podle poptávky.

CEBRABIC – Centrum pro evropsko-brazilskou spolupráci v podnikání a inovacích

Projekt CEBRABIC (Centre for Europe – Brazil Business & Innovation Cooperation) koordinuje institut Fraunhofer IPK (Institute for Production Systems and Design Technology). Konsorcium tvoří celkem 8 organizací z EU a Turecka a 4 organizací z Brazílie. Regionální podporu v Brazílii zajišťuje 15 poboček sítě SENAI (Brazilian National Service for Industrial Training). CEBRABIC se soustředí především na oblasti biotechnologií, energetiky, přírodních a klimatických změn, bioekonomie, bezpečnosti potravin, nanotechnologií, materiálového výzkumu, výzkumu moří a oceánů, lékařství a zdravotnické péče, informačních a komunikačních technologie a udržitelného zemědělství. Mezi nabízenými službami pro své členy bude CEBRABIC nabízet networkingové, B2B a prezentační akce, poradenství pro finančně-právní otázky a internacionalizaci, databáze pro sdílení zdrojů, školení pro budování kapacit apod. Centrum bylo otevřeno 1.1.2017, plný provoz se předpokládá od r. 2018.

ERICENA – Evropské výzkumné a inovační centrum excelence v Číně

Konsorcium ERICENA (European Research and Innovation Centre of Excellence in China) tvoří 8 evropských a 5 čínských organizací, leaderem projektu je portugalská konzultační firma SPI. Centrum bylo rovněž otevřeno v lednu tohoto roku a klade si za cíl vytvářet synergie a usnadnit spolupráci na ose EU – Čína. V rámci plánu na dosažení udržitelnosti centrum, již získalo více než 100 organizací z EU i Číny, jež vyjádřily zájem o členství. Jedná se o organizace z akademického, vědeckého, obchodního i soukromého sektoru. Centrum bude také sloužit k propagaci, školení a jako zázemí kanceláří pro zajištění výzkumného prostoru, financování k uskutečnění pilotních projektů a zprostředkovávat služby externích poradců a odborníků.

NearUS – Síť evropských center pro výzkum a inovace

Projekt NearUS (Butterfly network of centres of European Research and Innovation) sestává z 6 evropských a 3 amerických partnerů, koordinace se ujala německá organizace DLR. NearUS se stane zastřešující iniciativou na podporu evropského VaVaI pro všechny výzkumné a inovační iniciativy a akce z evropské unie i USA a poskytne příjemcům grantového financování VaVaI z EU možnost propojení. Zároveň se má centrum NearUS stát konsolidovanou strukturou pro rozvoj VaVaI i spojení s průmyslem a obchodní sférou. Tato spolupráce se bude opírat o celou síť center pro výzkum, inovace a podnikání. Dvě koordinační základny budou sídlit v Bruselu (Euroepan Business Network, EBN) a Orlandu (International Business Innovation ssociation – InBIA), dvě členské platformy budou pokrývat západní (San Francisco/Silicon Valley) a východní (Boston) pobřeží, další asociovaná centra budou vznikat postupně a pokrývat co nejširší území. Podobně jako CEBRABIC a ERICENA bude i NearUS směřovat k finanční udržitelnosti a nabízet aktivity typu R2R (Research to Research), R2M (Research to Market) a klasické B2B. Důležitou složkou činností bude i podpora investičních projektů. NearUS bylo spuštěno v dubnu 2017, veškeré služby by měly být dostupné od r. 2018.

Jak se zapojit?

Všechna tři centra nyní vytvářejí portfolia svých služeb. V současné době je možné registrovat se do databází kontaktů, sledovat připravované aktivity a reagovat na výzvy o spolupráci (např. stát se externím dodavatelem). Plné členství bude možné od r. 2018. V tuto chvíli lze podrobnosti konzultovat s kontaktními pracovníky koordinátorů, tj:

Lenka Martínková a Soňa Jarošová
Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) v Bruselu
Technologické centrum AV ČR

[1] Seznam asociovaných zemí k programu H2020 platný k 1.1.2017: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/3cpart/h2020-hi-list-ac_en.pdf

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Průmysl 4.0 – příležitost pro aplikovaný výzkum

V poslední době se stále četněji setkáváme s pojmy nová průmyslová revoluce, Industrie 4.0 či Průmysl 4.0. Podstatou změn spojených s Průmyslem 4.0 má být to, že budoucí výroba bude založena na technologickém pokroku, který smazává hranice mezi digitálním a fyzickým světem a umožní zavádění inteligentních propojených systémů podporujících aktivity napříč celým produkčním hodnotovým řetězcem. Měl by tedy vzniknout inteligentní svět průmyslových zařízení, která budou navzájem komunikovat. Důsledky těchto změn jsou však mnohem širší, přesahují pouhou průmyslovou výrobu. Pozornost k průmyslu a jeho změnám spojeným s dopadem do různých oblastí společnosti a s celou řadou výzev a očekávání tak narůstá.

Pozice průmyslu v české ekonomice

Patříme k zemím s nejdelší průmyslovou tradicí; český průmysl v období rakousko-uherské monarchie představoval sedmdesát procent z jejího celkového průmyslu a byli jsme jejím technicky nejvyspělejším národem. Přeneseme–li se do současné doby, lze konstatovat, že průmysl v české ekonomice sehrává stále významnou roli a dlouhodobě vytváří zhruba jednu třetinu její výkonnosti. V roce 2015 se celý průmysl na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 32,5 %, přičemž zpracovatelský průmysl 27,1%. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu činila zhruba 29 % ze zaměstnanosti celkem. V Německu v tomto roce dosáhl podíl průmyslu na HDP výše 25,7 %. V Evropské unii podle posledních údajů generuje celý průmysl 24 % HDP EU-28 a poskytuje zaměstnání cca 50 miliónům lidí, tedy zhruba jedné pětině zaměstnaných lidí v členských státech EU (viz European Union: Industry in Europe 2017). V EU zavládla však v posledních letech nová vlna pozornosti k průmyslu. Hovoří se i o reindustrializaci. Zatímco na sklonku minulého století se mluvilo i o snížení podílu průmyslu v ekonomice vyspělých ekonomik, nyní Evropská komise naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu z hlediska tvorby pracovních míst a podpory růstu a zahrnuly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. V tomto kontextu se do popředí dostává i zvládnutí nové průmyslové revoluce.

 

 

 

 

 

Německá inspirace

Významnou roli v šíření této tematiky a důrazu na zvládnutí nové průmyslové revoluce sehrálo Německo a lze říci, že v jisté míře ovlivnilo nárůst zájmu o tuto problematiku v ČR. Svůj vliv sehrávají i velcí němečtí investoři v ČR. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou s poměrně těsnými vazbami k Německu. Zejména jde o dominantní postavení Německa v českém zahraničním obchodě. Podle údajů ČSÚ export do Německa činil v roce 2015 cca 32 % z celkového exportu. Nejvýznamnější vývozní položkou jsou však díly a součástky pro automobily. Nesmíme přitom zapomínat také na to, že část exportů mířících do Německa má povahu reexportu (např. reexporty přes Německo do Číny jsou vyšší než tuzemský přímý export do Číny). Z hlediska importu do ČR dosáhl pak v roce 2015 podíl Německa 26 %.  Německo je zároveň největším zahraničním investorem v ČR. V současné době se odhaduje až ke 4000 podniků s německou účastí. Ke klíčovým německým investicím patří např. Volkswagen (Škoda Auto), RWE (nyní Innogy), Siemens, AEG, Continental, Linde, Robert Bosch, Schoeller, Knauf a další.

Pokud jde o vstupní hodnocení ČR a Německa z hlediska připravenosti na Průmysl 4.0 ve spojení s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, patří ČR podle studie konzultační firmy Roland Berger do skupiny tzv. „tradicionalistů“ (spolu s Německem), a to dokonce s největším podílem průmyslové výroby na tvorbě HDP. Nicméně Německo je současně považováno za předního představitele tzv. „průkopníků“ Průmyslu 4.0, kteří vykazují nárůst průmyslové výroby s vysokou přidanou hodnotou. ČR se nachází zhruba na dělící čáře mezi „tradicionalisty“ a „průkopníky“ a „potencialisty“ (země s nižším podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, ale s větším inovačním potenciálem připravenosti na Průmysl 4.0).

Strategické a politické iniciativy v ČR

Pozitivně lze hodnotit zájem ze strany vládních a státních orgánů o podporu procesů nastartovaných čtvrtou průmyslovou revolucí. Na MPO (tým vedený prof. Maříkem) byla vypracována a poté schválena vládou Národní iniciativa Průmysl 4.0. V návaznosti na tento dokument MPO připravuje “Akční plán pro implementaci Průmyslu 4.0”. Hlavní očekávání od Průmyslu 4.0 jsou spojována s dosaženou vyšší konkurenceschopností českého průmyslu, flexibilní výrobou, individualizací výroby, inovativními obchodními modely a novými pracovními příležitostmi. Hovoří se o výzvách ekonomických, technologických, organizačních i v oblasti lidského potenciálu. Nové požadavky jsou nastoleny na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, na datovou a komunikační bezpečnost (cybersecurity), rozvoj lidských zdrojů, kvalifikaci pracovní síly a další vzdělávání, změny na trhu práce, nové právní úpravy a efektivní využití zdrojů.

Se zřetelem k dopadu nové průmyslové revoluce do mnoha ekonomických a sociálních oblastí vznikla iniciativa Společnost 4.0 a jako její koordinační platforma byla v prosinci 2016 vytvořena Aliance Společnost 4.0, která bude složena ze zástupců státní správy, byznysu, sociálních partnerů, akademické a soukromé sféry. Její první aktivity ve spojení s agendou Průmyslu 4.0 mají být zaměřeny na oblasti vzdělání a práce.

Důsledky nové průmyslové revoluce jsou přitom poměrně široké. Nejde jen o technologické změny či ekonomické důsledky spojované s vyšší konkurenceschopností, očekávaným růstem produktivity práce, efektivnějším využíváním zdrojů apod. Významné dopady se týkají změn v oblasti práce a její organizace, zániku určitých profesí/odvětví a naopak vzniku nových, proměn trhu práce, požadované kvalifikace pracovní síly a četných sociálních aspektů života jedince i společnosti. Významné důsledky přináší nová průmyslová revoluce pro vzdělávací soustavu, zajištění vyšší bezpečnosti dat a komunikace, legislativu a regulované prostředí; ze zřetele nelze pouštět i etické otázky. K problémům její realizace v ČR patří především nepřipravená infrastruktura, legislativa a vcelku nízké povědomí o Průmyslu 4.0, kdy je často odbornou i širší veřejností zaměňován za pouhou digitalizaci. Pozornost dopadu Průmyslu 4.0 ve společnosti je pak zatím hlavně věnována problematice vzdělávání a práce (pracovního trhu).

Bez vyšší podpory a využití aplikovaného výzkumu to nepůjde

Na Průmysl 4.0 můžeme tedy nahlížet z různých stránek. Pozornost můžeme soustředit na zásadní změny ve výrobě, ale i na širší společenské souvislosti Průmyslu 4.0. Můžeme diskutovat i o tom, do jaké míry tato čtvrtá průmyslová revoluce je přetvářející a inovativní v konfrontaci se třemi předchozími průmyslovými revolucemi.

V každém případě představuje Průmysl 4.0 nové příležitosti a výzvy pro aplikovaný výzkum, nastoluje před ním nová témata. Nejde jen o témata pro průmyslový výzkum, ale jak vyplývá z výše nastíněných ekonomických a sociálních důsledků nové průmyslové revoluce i o témata pro aplikovaný společenskovědní výzkum. Tyto skutečnosti by měly znamenat i rostoucí podporu aplikovaného výzkumu z veřejných prostředků i soukromých zdrojů. Již to, abychom se zařadili mezi průkopníky Průmyslu 4.0 či k zemím s větším inovačním potenciálem, vyžaduje posílit aplikovaný výzkum. Jeho rostoucí význam v kontextu potřeb rostoucí konkurenceschopnosti podniků a české ekonomiky  a nutnost větší koncentrace výzkumně vývojových kapacit pro efektivní pomoc při řešení nové a široké problematiky Průmyslu 4.0 otevírá znovu otázku vytvoření v ČR obdobného koncentrovaného výzkumného celku s podporou státu, jakým je v Německu Fraunhoferova společnost (Fraunhofer Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e.V.), která byla založena s cílem provádět aplikovaný výzkum zaměřený na bezprostřední praktické využití. Právě ústavy sdružené ve Fraunhoferově společnosti hrají významnou úlohu při řešení technologických a dalších otázek spojených s realizací Průmyslu 4.0. Cesta tímto směrem by mohla vést v ČR k překonání dosavadní roztříštěnosti výzkumu do relativně malých projektů a s tím souvisejícím rozdrobeným způsobem jeho financování. Při budování systému center/ ústavů aplikovaného výzkumu je tak možno se poučit z role a fungování Fraunhoferovy společnosti.

Pokud jde o aktuálně státem podporovaný výzkum vztahující se k problematice Průmyslu 4.0, jde zejména o některé programy Technologické agentury ČR. V programu DELTA, který je zaměřen na podporu spolupráce českých výzkumných organizací a podniků se svými zahraničními partnery v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů a technologických a inovačních agentur, byla vyhlášena nová soutěž zaměřená na spolupráci s Německem v oblasti Industrie 4.0. Tato veřejná soutěž byla připravena Technologickou agenturou ČR ve spolupráci se spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium fűr Bildung und Forschung). Očekávané společné projekty s německými partnery se mají zaměřit na problematiku kyberfyzikálních systémů, softwaru včetně jeho spolehlivosti, kvality a bezpečnosti, kooperativní robotiku, datové inženýrství, virtuální technologie, znalostní management, systémovou integraci a další aktuální technická a technologická témata Industrie 4.0.

V rámci BETA programu (zaměřeného na podporu VaVaI pro potřeby vlády a státních orgánů) byl vyhlášen projekt „Návrh tematických oblastí výzkumu, vývoje a inovací v souvislostech Industrie 4.0“.  Jeho řešení je organizováno na základě tzv. minitendrů podle témat definovaných TAČR společně s Úřadem vlády ČR, MPO a MŠMT, příp. dalšími státními orgány. K dispozici jsou již studie týkající se sdílené ekonomiky, kritického zmapování koncepčních a strategických dokumentů a aktivit vlády v oblasti Průmyslu 4.0 a digitální agendy, digitální infrastruktury základního a středního školství, digitálního vzdělávání, tzv. digitální legislativy, analýzy připravenosti malých a středních podniků na Průmysl 4.0 ad. Minitendry s tímto zaměřením mají pokračovat i v tomto roce.

Pozitivně lze hodnotit, že z hlediska komplexity změn, které přináší Průmysl 4.0, se podporované výzkumné úsilí nezaměřuje jen na hledání nových technických řešení, ale je podporován i aplikovaný společenskovědní výzkum. V této souvislosti je nutno zmínit nový ÉTA program TA ČR schválený vládou ČR v lednu 2017, který je zaměřen na posílení sociálních a humanitních dimenzí nových nebo zdokonalených výrobků, služeb a procesů. Podpořeny budou projekty, které budou respektovat jeden nebo více následujících aspektů: multidisciplinární přístup, propojení výzkumů s technickou a netechnickou orientací a využití potenciálu výstupů základního výzkumu pro aplikační účely. Za klíčovou oblast navrhovaných společenskovědních výzkumných projektů lze považovat téma člověka a společnosti v kontextu dynamických sociálních a technologických změn a výzev 21. století.

Zaměřit se na problematiku Průmyslu 4.0 lze však i v rámci projektů OP PIK, výzkumných projektů programu EUREKA i v rámci bilaterální výzkumné spolupráce.

Karel Mráček, člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized