Monthly Archives: June 2017

Kdo zasedne v předsednictvu TA ČR?

Na členy předsednictva Technologické agentury ČR se sešlo se celkem 26 návrhů na 14 kandidátů. Nominovat mohla jak fyzická tak právnická osoba zbývající se vědou.

rut ocko

Na snímku z konference AVO Byznys s inovacemi je zachycena bývalá předsedkyně TA ČR Rut Bízková a současný předseda TA ČR Petr Očko

Nejvíce nominací, a to pět, získala Milena Vicenová, bývalá ministryně zemědělství, později stálá zástupkyně ČR v Bruselu, která od roku 2014 pracuje v Technologické agentuře v oddělení zahraniční spolupráce. Stejný počet hlasů dostal Karel Kouřil, ředitel BIC Brno, člen předsednictva AVO a člen Královské akademie inženýrství. Tři hlasy pak Martin Duda ředitel strategického rozvoje IT4Innovations. Dvě nominace získali chemik Karel Kubias a rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs. Po jednom hlasu pak mají chemik Vladimír Brenner, ekonomka Ivana Faltová Leitmanová, fyzikální chemik Bohuslav Gaš, farmaceut Alexandr Hrabálek, onkolog a nanotechnolog Vladimír Král, technolog Václav Liška, technolog Jiří Plešek a Anna Putnová, která učí na VUT v Brně management a etiku podnikání a byla první děkankou v jeho 110leté historii.

O tom, kdo v předsednictvu usedne, budou rozhodovat členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zdroj: Ekonomický deník

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dopis ministru Pilnému ohledně rozpočtu na VaVaI

Vážený pane ministře,

dovolte nám vyjádřit značné znepokojení nad přípravou návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2018 (s výhledem na léta 2019-2020) v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), kde došlo k radikálnímu snížení prostředků hlavně v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu, které bylo schváleno usnesením vlády č. 442 na zasedání vlády dne 14. 6. 2017. Žádáme o přehodnocení tohoto stanoviska Vašeho ministerstva a to z několika závažných důvodů:

  1. Tento návrh rozpočtu nerespektuje platný střednědobý výhled rozpočtu v oblasti VaVaI na léta 2018 a 2019, na základě kterého zejména malé a střední podniky a výzkumné ústavy v oblasti průmyslu společně již začaly uskutečňovat své strategie vedoucí ke konkurenceschopným výrobkům a službám. Nestabilní rozpočtové prostředí vzniklé ignorováním odpovědnosti za přípravu státního rozpočtu podle zákona č. 130/2002 Sb. a střednědobých výhledů výrazně snižuje efektivitu výdajů na VaVaI.
  2. Na předchozím zasedání vlády dne 22. 5. 2017 bylo schváleno usnesení vlády č. 385/2017, které schválilo výdaje státního rozpočtu na VaVaI na léta 2018 až 2020. I toto usnesení již bylo schváleno jako kompromis, protože oproti původním požadavkům byl výsledný schválený rozpočet krácen o cca 1,5 mld. Kč. Toto usnesení je dosud platné a jeho příprava trvající přes půl roku poprvé zohlednila budoucí výrazný pokles podpory ze strukturálních fondů EU.
  3. Schválený rozpočet na VaVaI (usnesení č. 385/2017) je mimo jiné i výsledkem soustavného několikaletého vyjednávání Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace výzkumných organizací
    a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jako první návrh rozpočtu po řadě let posiluje výdaje na průmyslový a aplikovaný výzkum na úkor výzkumu neorientovaného, který od roku 2010 výrazně mnohonásobně vzrostl oproti prostředkům na aplikovaný výzkum a vývoj.
  4. Původně dohodnutý a v květnu schválený rozpočet na VaVaI v sobě obsahuje strukturální změny a zohlednění programového plánování podpory v této oblasti.

Rádi bychom připomněli i Vaše vlastní vyjádření ve smyslu nutnosti podpory jasně definovaného zaměření výzkumu v ČR, které by přispělo k tvorbě aplikovaných výsledků využívaných českými firmami k posílení jejich konkurenceschopnosti a úspěšnosti na celosvětových trzích. V kontextu tohoto vyjádření nechápeme, že Vaše ministerstvo nejvíce krátilo prostředky v rozpočtových kapitolách MPO a TAČR (v roce 2018 o 1,8 mld. Kč, tj. o 26 %), které jsou určeny právě na podporu orientovaného průmyslového a aplikovaného výzkumu a vývoje s definovanými výstupy a výsledky. Opatření by tak mělo mít dopad na programy TAČR, jako EPSILON či DELTA, nebo výdaje MPO skrze program TRIO a kofinancování OP PIK v oblasti VaVaI. Předpokládáme, že cílem MF ani vlády není další oslabení podpory aplikovaného (resp. průmyslového) výzkumu. Navíc, na rozdíl od jiných navyšovaných výdajů v návrhu rozpočtu, tyto prostředky mají velký potenciál přinést do budoucna další zdroje příjmů státního rozpočtu.

Vážený pane ministře, i přesto, že chápeme, že jste vystaven mnoha tlakům na navýšení rozpočtových kapitol, žádáme Vás a považujeme za nutné přehodnocení návrhu rozpočtu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, i vzhledem k tomu, že Česká republika nedosahuje ani průměrné procentní výše podpory oblasti VaVaI v EU. Investice do VaVaI v ČR se pohybují celkově kolem 2 % (výše veřejných i neveřejných prostředků celkem), zatímco ve vyspělých evropských státech je toto procento kolem 4 % a u světových leaderů je mezi 4 a 5 %. ČR je průmyslově zaměřenou ekonomikou, která nutně potřebuje posílit orientovaný průmyslový a aplikovaný výzkum pro zachování a zvýšení budoucí konkurenceschopnosti a orientace na výrobky a procesy s vyšší přidanou hodnotou.

S úctou

Ing. Jaroslav Hanák, prezident SP ČR

Ing. Libor Kraus, prezident AVO  

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, předseda představenstva AMSP ČR

Originál dopisu najdete ZDE

1 Comment

Filed under Uncategorized

Ekonomové předpokládají 20% návratnost investic do VaV

Nová studie Science Business ukazuje velmi silný dopad vládních investic do výzkumu a vývoje. Podle jejich ekonomů se roční návratnost pohybuje okolo 20%. Záleží ovšem na typu programu a oblasti VaV.

Celý článek v angličtině si můžete přečíst ZDE a kompletní studii pak ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Janeček: Omlouvám se panu Srholcovi

Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych stejně, jako můj kolega, čestný předseda AVO nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.

Přesto se nemohu ubránit dojmu, že je něco špatně. Pokud jde o věcnou či metodickou stránku věci, těžko bych vymyslel něco, co by bylo navíc oproti rozboru M. Bunčeka. Já jsem ale měl na mysli zasazení uvedené studie do celkového kontextu podpory VaV (čti výzkum a vývoj) z veřejných rozpočtů. I přesto, že na hodnocení dopadů účelové podpory právě ukončených či dobíhajících programů je příliš brzy, jsou zde i jiné podobné programy, financované MPO, kde by hodnocení dopadů ukázalo, nakolik byla podpora efektivní. Soustředění na ochranu duševního vlastnictví a ne příliš lichotivé výsledky takového projektu pak mohly inspirovat k obecné úvaze, že jsou vlastně peníze vynakládány zbytečně (viz např. článek pana redaktora M. Rychlíka v Lidových novinách dne 15.6.).

Miroslav Janeček, AVO

pozn: Omluva se týká odpovědi pana Srholce na reakci pana Janečka na tento článek

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vládní agentury financující VaVaI v USA

Zpracovali jsme přehled vládních agentur, které v USA financují výzkum, vývoj a inovace. Přehled najdete ZDE

Rozpočet na výzkum, vývoj a inovace byl v roce 2015 přes 135 miliard USD, což tvoří 3,4% celkového ročního rozpočtu USA. Jak je dobře vidět z grafu níže, nejvíce peněz z rozpočtu na VaVaI šlo na obranu. Druhou největší porci si ukrojila oblast zdravotnictví. Rezort energetiky dostal z rozpočtu 12,5 mld USD a NASA pak 11,5 mld USD. Zajímavé je i porovnání financování základního a aplikovaného výzkumu.

Martin Podařil, OKO AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová česká družice ve vesmíru

Výzkumný a zkušební letecký ústav (člen AVO) zabodoval. Indická raketa PSLV-C38 v pátek 23. června 2017 časně ráno středoevropského času vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. VZLÚ tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Indická raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. autor: Reuters

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s dvoukilogramovou českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů – družic, které váží méně než deset kilogramů – ze 14 zemí. Podle agentury Reuters jde o aparáty například ze Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.

VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, pláště kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce či Marsu.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa a ministerstvo průmyslu. Třetina prostředků pochází od firem, které se na projektu podílejí.

O tomto úspěchu informovaly například Hospodářské noviny, DNESE15, ČRo, ČT a další.

vzlu sat

Veškeré podrobnosti a nejnovější aktuality je možné najít přímo na webu projektu ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reakce Miroslava Janečka na článek dr. Srholce z CERGE-EI

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

Článek dr. Srholce usiluje o něco, čemu asi všichni fandíme – o lepší zacílení programů na podporu VaV, které bude podloženo nejen dobrým úmyslem (o tom samozřejmě nikdo nepochybuje), ale i fakty a seriózními rozbory. S politováním však musím konstatovat, že úsilí pana dr. Srholce je tentokrát poněkud „biased“ (jak hezky česky říkáme). Mám tím na mysli především studii, která byla prezentována na semináři, který se uskutečnil 15.6 v sídle CERGE-EI.

Vybrat si za indikátor počet patentů, je sice vědecky relevantní, ale z pohledu ekonomiky České republiky poněkud zavádějící. Vždyť kolik je tady firem, jako Linet, který má desítky patentů po celém světě (i když, je to vlastně ještě česká firma?), nebo Contipro, která vydává na VaV ročně desítky milionů Kč ročně? A kolik takových, jako Foxconn, zaměstnávající v ČR cca 6000 zaměstnanců, ale ani jeden z nich se nezabývá výzkumem?

Většina firem se pohybuje někde mezi těmito extrémy a posun v hodnotovém řetězci díky veřejné podpoře jejich VaV  (skrze prototypy, ověřené technologie, užitné vzory a další oficiálně uznávané výsledky dle RIV roste jejich výkonnost i zaměstnanost), je významným příspěvkem ke stavu, kdy má ČR nejnižší nezaměstnanost v celé EU.

Odhlédnu od skutečnosti, že autoři studie brali v úvahu patenty za první tři roky řešeni projektu (jejich argument, ze počet udělených patentu an sich charakterizuje chování firmy, má určitou relevanci). Daleko vice mi ale vadí, že ze všech používaných indikátorů pro hodnocení dopadů podpory VaV použili autoři právě tento jediný. Pro porovnání uvedu, že EUREKA zadala konsorciu velmi renomovaných firem z oboru posouzení dopadu podpory za 15 let (projekty za cca 10 mld Euro); konsorcium použilo jako indikátory:

  • Změnu obratu podpořených firem (v porovnání s kontrolní skupinou)
  • Počet zaměstnanců (dtto).

Z metodiky hodnocení dopadů, vypracované pracovní skupinou TAFTIE s názvem BIEE plyne, že dalšími vhodnými indikátory mohou být zvýšení exportu, zvýšení zisku, výdaje firem na VaV, počet výzkumných pracovníků firem a další. Mají-li být vyvozeny seriózní závěry, použijí se dále případové studie a výsledky dotazníkového šetření (tzv. triangulace).

Pokud někdo použije pouze jeden indikátor a dělá z něho dalekosáhlé závěry a ještě ke všemu to podpoří rozsáhlou propagační kampaní, nemohu to označit jinak, než jako prapodivné selhání vědeckého přístupu a zneužití vědy. Tím spíše, uskuteční-li se taková hurá akce před jednáním o státním rozpočtu.

Kde já osobně vidím problém, je fruktifikace výsledků VaV – ať již formou prodeje licencí, ale daleko více prostřednictvím spin off firem (nebo start up firem), které těží z výsledků, podpořených miliardami z peněz daňových poplatníků. Kolikrát se touto problematikou zabývala RVVI? Proč je tak složité založit v Česku spin off firmu, která by měla být přirozeným zárodkem endogenní firmy, absorbující nové výzkumné poznatky a zajišťující postupnou přeměnu Česka z montovny Evropy na technologicky vyspělou zemi? O tom jaksi pan dr. Srholec mlčí, svým příspěvkem však vhodně nahrává těm, kdo volají po větší podpoře výzkumu, který „plní světovou studnici vědění“, ale nepřináší nic do pokladny, z níž jsou páni vědci (ale i my všichni placeni).

Je náhodou, že právě takový projekt byl financován z programu Strategie AV21?

Ó, jak rozumím novému panu ministrovi financí.

 Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

 

6 Comments

Filed under Uncategorized