Tag Archives: Horizon 2020

Evropa je stále méně inovativní, říká scoreboard

Inovační Scoreboard, který byl dnes zveřejněn, ukazuje pokles výkonnosti 17 z 28 členských států. Evropská unie je i nadále zastíněna svými globálními konkurenty. Nejlépe si v Evropě vede Švýcarsko, které není členem EU.

Švýcarsko nadále určuje tempo inovací v Evropě, následované Švédskem, píše se v letošní edici European Innovation Scoreboard. V posledním roce byl zaznamenán růst pouze u sedmi členských států (Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie). Ostatních 17 států vykázalo pokles. EU se nedaří dohnat své globální konkurenty. Je překonána Jižní Koreou, USA a Japonskem. Čína roste také rychleji než EU a pomalu dohání ztráty, uvádí se ve zprávě.

infographic-innovation-union-01 infographic-innovation-union-02

Německo je opět hlavním investorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, následované Estonskem. Belgie sbírá body za spolupráci výzkumu a byznysu. Lotyšsko se stalo nejrychleji rostoucí inovátorem. Finsko je nejlepší místo pro firmy, kde hledat rizikový kapitál. Nejhorší výsledky zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko, obě země jsou hluboko pod průměrem EU.

Žebříček porovnává výkon v oblastech, jako je financování inovací, podnikatelské investice, počty vysoce kvalifikovaných pracovníků, vývozu a prodeje v oblasti high-tech a využití duševního vlastnictví.

V reakci na závěry zprávy uvedla evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, že EU pracuje na seznam reforem, které by mohly mít pozitivní vliv na inovace v celé Evropě: “Musíme zjednodušit regulaci DPH, přizpůsobit insolvenční pravidla, zajistit dostupnost informací o regulačních požadavcích a pracovat na jasném a uživatelsky příjemném rámci v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.”

European Innovation Scoreboard najdete zde: EIS 2016

Jak je na tom ČR najdete zde: Regional profiles Czech Republic

Zdroj: EC

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

VS i panel

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized

Evropská komise vyhodnotila předchůdce programu Horizon 2020

Evropská komise uveřejnila Ex-post hodnocení 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj pro období 2007-2013, realizovaného nezávislou skupinou odborníků, kteří se zaměřili na dopady tohoto programu na ekonomiku, společnost a životní prostředí.

1_fp7_10_keyfacts

Z hodnocení vyplývá efektivní nastartování excelentní vědy a podpoření konkurenceschopnosti průmyslu a tím i růstu v Evropě. Evaluace ale také identifikovala možnosti efektivnějšího financování výzkumu a inovací z fondů EU. Určité změny se již promítly v navazujícím programu Horizont 2020.

7. RP podpořil 170 000 projektů, z toho 54% z nich je dostupných v rámci otevřeného přístupu. Díky Evropské radě pro výzkum (European Research Council, ERC) program podpořil převratné vynálezy. Mnohá ocenění, včetně Nobelových cen držitelů ERC grantů dokládájí podle zprávy vysokou kvalitu programu ERC. Program také přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti v průmyslu a v růstu pracovních míst a definoval společenské a nadnárodní výzvy.

Na stránkách Evropské komise naleznete podklady k Ex-post hodnocení 7.RP zde.

ERC ale následně vydala kritické vyjádření k hodnocení 7. RP především k závěrům ohledně ERC projektů. Mnoho aspektů nebylo údajně dostatečně zpracováno. Více než polovina projektů 7.RP stále probíhala a dokončené projekty se většinou projeví v ekonomice, společnosti nebo životním prostředí s časovým odstupem. V době přípravy hodnocení bylo ukončeno pouze 500 z celkového počtu 4300 ERC projektů. Z toho vyplývá předčasnost závěrů vyplývajících z dopadů projektů 7.RP, zvláště pak z projektů financovaných z ERC.

Pro více informací o dalších bodech kritiky Evropské rady pro výzkum k evaluaci klikněte zde.

Zdroj: ERA

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jaký bude nástupce Horizontu 2020?

Předběžný návrh příštího evropského grantového programu, který vystřídá Horizont 2020, by měl být hotov v rámci dlouhodobého rozpočtového plánování začátkem roku 2018, řekl na výroční konferenci Science|Business Robert Jan Smits, generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace.

Podívejte se na video z diskuze ZDE

video h2020

Před sepsáním dalšího rámcového programu bude zahájena veřejná diskuse o příštím programu pro vědu, výzkum a inovace. Pověřeny byly zatím některé think tanky a nová témata se již rýsují.

Horizont 2020 byl zaplaven za něco přes dva roky 90641 žádostmi. Míra úspěšnosti se tudíž pohybovala pouze mezi 12-14%. Evropská komise proto zvažuje zavést dvoukolové výběrové řízení. V první fázi by mohlo neprojít až 80% žádostí, které by nebyly dostatečně převratné. V druhém kole by se zasílaly podrobné žádosti, z kterých by nejméně 35% mělo šanci uspět. V příštím programu není benevolence témata výrazně ohraničit nebo nepovolit neúspěšným uchazečům opakovat žádost každý rok. Větší požadavky budou kladeny na expertní hodnotitele, tak aby poskytovali dostatečný feedback, který by umožnil uchazečům uspět v dalších letech. Smits navíc doufá v navýšení rozpočtu.

Další videa z konference naleznete ZDE

Zdroj: Science|Business, ERA

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dosavadní česká účast v programu Horizont 2020

Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H2020 206 týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z  rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28.

Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. eur.

ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28.  ČR tedy předstihuje s výjimkou Maďarska pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP!

graf ucast cr v h2020

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a  analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

Zdroj: ECHO (příloha 5-6/2015)

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Výsledky českých subjektů ve výzvě ICT v Horizontu 2020

Do výzvy ICT v programu Horizont 2020 (uzávěrka výzvy byla 14.4.2015) bylo celkem podáno 1288 návrhů projektů. K negociaci jich je nakonec pozváno 159 a z toho celkem 8 s českou účastí! Na rezervním listu jsou pak další 3 projekty s českou účastí. Gratulujeme! Více info v přiložené tabulce.

H2020 ICT

 

zdroj: Jiří Kadlec

1 Comment

Filed under Uncategorized

Mezinárodní programy pro začátečníky

Společně s poradenskou společností eNovation jsme 18. 2. 2015 v Praze uspořádali seminář s názvem Mezinárodní programy pro začátečníky. Forma semináře byla velmi inovativní. Nejprve proběhla hodinová prezentace. V ní byly představeny základní znaky mezinárodních projektů a odlišnosti od českých programů, dále byly uvedeny konkrétní příklady úspěšných projektů a postup při přípravě projektu a na závěr se všichni posluchači dozvěděli detailní informace o programech Horizon 2020, Eurostars a JTI.

eNov2

Po prezentaci následovala diskuze, během které se všichni účastníci nasnídali a dozvěděli se odpovědi na své dotazy. Chválíme eNovation za přípravu semináře a přejeme si, aby zájem českých subjektů o mezinárodní projekty stoupal. V programu SME Instrument, který je zaměřený na výzkum a vývoj v malých a středních podnicích bylo podpořeno ve dvou výzvách již téměř 400 projektů z celé Evropy. Z České republiky uspěla jediná firma – brněnští Kinalisoft (více zde).

eNov1

Martin Podařil

AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Neujíždí nám v mezinárodním výzkumu vlak?

Na přelomu roku zveřejnila Evropská komise výsledky dalších výzev do programu Horizon 2020 – SME Instrument. A jak si tentokrát vedly české subjekty? Do první fáze přihlásili celkem 24 projektů a do druhé fáze 2 projekty. Tato čísla nám ovšem nic neřeknou bez detailnějšího pohledu na okolní státy.

Začněme u fáze 1. Nejvíce projektů podalo trio Itálie (480), Španělsko (335) a Velká Británie (161) – to jsou ohromující čísla v porovnání s těmi českými, že? Na umístění na chvostu jsme poslední dobou zvyklí, ale to, že nám ukazují záda státy jako Polsko (127), Maďarsko (107), Bulharsko (63) i Slovensko (28) už je myslím na pováženou! Že bychom měli tak málo schopných a inovativních podniků ve srovnání s okolními státy? Nebo bude spíše chyba u národního koordinátora mezinárodních projektů – Technologického centra Akademie věd a nedostatečné informační podpory českým subjektům?

SME instrument - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 1.

 

Druhá fáze nabízí stejný pohled v bledě modrém s jedním rozdílem – kromě všech již jmenovaných států nás předstihlo i Rumunsko! Nejvíce projektů v této fázi podal opět triumvirát Itálie, Španělsko a Velká Británie.

SME instrument2 - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 2.

 

Největším lákadlem byly oblasti informačních technologií (890 projektů), energetických systémů (370), nanotechnologií (333), zelené dopravy (315) a ekoinovací (312).

pocet projektu v oborech

Počty projektů podle oborů.

 

Výsledky hodnocení se pro projekty v první fázi dozvíme v únoru 2015 a pro projekty v druhé fázi v dubnu 2015. O možnostech účasti českých subjektů v mezinárodních programech pravidelně informuje Asociace výzkumných organizací (AVO) na svém blogu.

Zdroj: EASME

1 Comment

Filed under Uncategorized

Jak správně komunikovat výzkum?

Evropská komise před pár dny zveřejnila první verzi příručky s názvem Průvodce komunikace výzkumu a inovací. Je vhodná především pro žadatele v programu Horizon 2020, ale své si v ní jistě najdou všichni, kteří se zabývají vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

komunikace H2020

Příručku si stáhněte kliknutím na odkaz: h2020-pruvodce komunikaci

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové předpisy EU pro výzkum, vývoj a inovace

Před nedávnem vstoupily v platnost nové evropské předpisy pro výzkum, vývoj a inovace.

26. června 2014 bylo v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. L 187) publikováno nové Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, které dnem 1. července 2014 vstupuje v platnost a nahrazuje tak předchozí Nařízení (ES) č. 800/2008.

Následně dne 27. června 2014 byl v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. C 198) publikován nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací jako Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, které nahrazuje dosavadní Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).

AVO přivítalo rozšíření možností poskytování odborných služeb ve výzkumu, vývoji a inovacích, které umožňuje nové znění blokových výjimek a Rámce pro státní podporu VaVaI, které platí od 1.7. 2014 ve všech státech EU. Trochu nás mrzí obvyklé zaspání našich českých kompetentních orgánů v čele s RVVI, které nyní teprve zpracovávají vlastní výklad GBER a Rámce a zjišťují, co všechno v naší legislativě je v rozporu s novými evropskými předpisy.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

IMG_6847s

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

IMG_6852s

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

IMG_6855s

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

IMG_6889s

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

22 miliard eur na evropský výzkum

h2020

V budoucích 7 letech se v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 investuje 22 miliard eur. 8 miliard eur půjde z EU, okolo 10 miliard eur poskytne průmysl a téměř 4 miliardy členské státy EU. Převážná část investic půjde do partnerství veřejného a soukromého sektoru v těchto oborech:

– inovativní léčiva,

– letectví,

– biotechnologie,

– palivové články a vodík,

– elektronika.

Horizon 2020 nahrazuje dřívější rámcové programy. Zapojení ČR do těchto programů bylo velmi slabé a zdaleka jsme nevyčerpali to, co jsme do těchto programů vložili. Doufejme ve větší iniciativu jak českých podniků, tak hlavních aktérů odpovědných za realizaci programu Horizon 2020 v ČR.

Více informací o programu Horizon 2020 a možném zapojení českých subjektů se dozvíme na konferenci H2020-TEERA 2013, která se bude konat ve dnech 17. a 18. října 2013 v Praze v hotelu Diplomat. Více informací o konferenci ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized