Tag Archives: MPO

SME Instrument – mezinárodní seminář na MPO

Mezinárodní SME Instrument seminář se uskuteční dne 8. listopadu 2017 od 10 hodin (registrace od 9.30) v konferenčním sále budovy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Politických vězňů 20, Praha 1.

Akci pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR. Na konferenci budou prezentovány nejnovější informace týkající se problematiky Nástroje pro malé a střední podniky (SME Instrument) rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

V přednáškové části vystoupí zástupci EK, MPO, TC AV ČR, EEN, TA ČR, kouč a evaluátor SMEi. Jednacími jazyky jsou angličtina a čeština bez tlumočení. Program SMEi seminář

Vybrané firmy budou mít možnost konzultovat svůj projektový záměr se zahraničními hodnotiteli. Pořadatel preferuje, aby se jednalo o vlastní návrh předkladatele. Zájemce o konzultaci musí mít zpracované písemné podklady v angličtině a do 30. 10. 2017 je (celé nebo část) zaslat do TC AV ČR na adresu skarka@tc.cz.

Může se jednat o záměr, teze i kompletní nový nebo dříve podaný projektový návrh do SME Instrumentu fáze 1 nebo 2. Bude vybráno pět nejperspektivnějších návrhů a nejpozději 3. 11. 2017 budou zájemci informováni, zda byli vybráni na konzultaci. Na poskytnutí konzultace není právní nárok. Zájemcům je garantována plná diskrétnost.

Z organizačních důvodů žádáme zájemce o konzultaci, aby svůj zájem nezávazně deklarovali už při registraci na akci.

Účast na konferenci je bez poplatku. Registrovat se můžete online do 3. 11. 2017, resp. do vyčerpání kapacity konferenční místnosti na http://geform.tc.cz/SME Instrument seminář 8/11.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Pavlíček (eNovation): Vláda o stavu čerpání dotací z EU mlží. Má proč.

Při páteční tiskové konferenci ocenil premiér Sobotka ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou za dočerpání financí z EU za období 2007 – 2013. O problémech s čerpáním dotací v období stávajícím nepadlo ani slovo. Není se čemu divit.

sobotka

Kdyby chtěl pan premiér hodnotit aktuální stav, musel by zmínit, že budoucí vlády budou díky té stávající řešit daleko větší problém s nedočerpáním evropských peněz, protože zpoždění nabírá enormních rozměrů.  Po třech letech nového období byla totiž z 650 mld. korun vyčerpána pouze asi 3 %. O situaci vypovídají také jednoduché grafy porovnávající klíčové programy pro podnikatele – OPPI (Operační program podnikání a inovace – programové období 2007 – 2013) a OPPIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – programové období 2014 – 2020). Z toho je nyní vyčerpáno pouze 22, 5 mil. Kč ze 117 mld. Kč, které má ČR k dispozici.

Muselo by také zaznít, že důsledky tohoto tristního stavu mohou být pro mnohé české podniky fatální, a to nejen v souvislosti s potenciálně nevyužitými miliardami. Pomalý proces hodnocení žádostí o dotace totiž podnikatele paralyzuje – dlouhá nejistota a nekonečné průtahy jsou z hlediska investičního plánování katastrofální. Z 5 161 dotačních žádostí bylo tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno necelým 450 podnikům.

Jediný problém aktuálního programového období, kterého se na tiskové konferenci pan premiér s paní ministryní dotkli, byla (ne)funkčnost monitorovacího systému MS2014+, kde se administrují dotační žádosti. Nicméně označit potíže se systémem za „běžné a nijak kritické“ je skutečně eufemismus. Svítá však naděje – od teď (!) se bude podle slov Šlechtové ministerstvo soustředit na skutečné priority, nikoliv na umístění tlačítek. Držme palce.

Jiri Pavlicek
CEO eNovation s.r.o.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Najděte nám nový Skype

Tak znělo podle chorvatského hodnotitele projektů v programu SME Instrument Borise Goloba zadání Evropské komise. Podle skotského hodnotitele Bruce Ainsleyho musíte mít projekt, který komisi přesvědčí, že řešíte skutečně velký problém a budete vydělávat spoustu peněz a vytvářet nová pracovní místa. A nejde o to, že tomu věříte, ale že to prokážete také čísly.

Nejen tyto cenné rady zaslechlo na konferenci SME Instrument přes 70 účastníků. Konferenci pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Technologickým centrem AV ČR. A že jsou tyto rady potřeba, nám ukázaly další prezentace.

Česká účast v tomto zajímavém programu pro malé a střední podniky je žalostná. Z téměř 30 tisíc podaných projektů bylo českých pouze 297, tedy zhruba 1%. Pro srovnání – například Itálie podala téměř 3400 projektů (11%). A kolik máme úspěšných žadatelů? Osm. Ostuda.

Na obrázku níže se můžete podívat, jak vypadá typický vítěz v programu SME Instrument.

profil-vitezu

Prezentaci Borise Goloba najdete ZDE a prezentaci Bruce Ainsleyho ZDE. Všechny ostatní prezentace si můžete stáhnout ZDE.

Doufejme, že takovýchto akcí, kde budou hodnotitelé či úspěšní žadatelé předávat cenné rady ostatním, bude přibývat. AVO se o to v příštím roce také zasadí.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Metodika pro hodnocení projektů OP PIK

Čestný prezident AVO Miroslav Ecler adresoval dopis náměstkovi MPO Tomáši Novotnému. Dopis se týkal především nové metodiky pro hodnocení projektů v programech OP PIK.

Píše v něm například to, že nová metodika není dobře připravena a některé nedostatky mohou významným způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí hodnoceného projektu. Zároveň však nabízí spolupráci a nabízí hned několik bodů ke zlepšení.

Celý dopis si můžete přečíst ZDE

Martin Podařil, AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

VS i panel

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

ilustracka6

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Leave a comment

Filed under Uncategorized