Monthly Archives: November 2014

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

ipn metodika

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident AVO na radiu BBC

kraus vystrih2Prezident AVO Ing. Libor Kraus byl 20.11.2014 hostem ve vysílání Studia ZET radia BBC. Hovořil o nárůstu nominálních výdajů na vědu a výzkum v České republice, o investicích podniků do výzkumu a vývoje na vysokých školách a ústavech Akademie věd, o potřebných krocích pro změny k lepšímu atd.

Odkaz na oficiální článek rádia BBC i s celým záznamem naleznete ZDE.

Nahlédnout pod pokličku natáčení a dozvědět se lék na lepší spolupráci firem a škol pak můžete prostřednictvím krátké ukázky z rozhovoru:

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Čestný předseda AVO hostem ČT

Čestný předseda Asociace výzkumných organizací Ing. Miroslav Ecler byl 19. 11. 2014 hostem pořadu Události v regionech v České televizi. Hovořil o hodnocení výzkumných projektů, regionálních trendech i výdajích na výzkum a vývoj.

Záznam si můžete prohlédnout ZDE (vystoupení p. Eclera v čase od 5:05 do 9:25).

ecler udalosti v regionech

Čestný předseda AVO Ing. Miroslav Ecler hostem pořadu Události v regionech.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Unikátní publikace mapuje podporu výzkumu po roce 1989

Historii podpory výzkumu, vývoje a inovací v posledním čtvrtstoletí popisuje publikace vydaná Technologickou agenturou ČR. Kniha „1989+25=Výzkum užitečný pro společnost“ mapuje politická rozhodnutí, organizační změny nebo vývoj hodnocení výzkumu a inovací v České republice po roce 1989. Hlavním autorem publikace je Marek Blažka, dlouholetý sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

martin_jahn_marek_blazka_tacr

Martin Jahn (vlevo) a Marek Blažka na křtu knihy v budově Národního muzea.

 

“Kniha je prvním uceleným přehledem hlavních etap vývoje systému státní podpory v letech 1989 až 2014. Je určena všem, kdo se, ať už profesně nebo z jiných důvodů, tímto systémem zabývají a snaží se ho zlepšit. Čtenáři se z ní dozví, co předcházelo současné, jistě ne ideální podobě tohoto systému a jaké byly hlavní důvody předešlých změn a jejich pozitivní i negativní důsledky,” stručně charakterizuje publikaci její autor Marek Blažka.

Publikace „1989+25=Výzkum užitečný pro společnost“ poprvé přináší základní přehled vývoje v oblasti státní podpory výzkumu, jak po stránce organizační, tak finanční nebo personální. Čtenář se seznámí se změnami legislativy i proměnami programů na podporu výzkumu. Kniha je doplněna řadou grafů, které přibližují výdaje ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj nebo programy jednotlivých ministerstev a státních úřadů. Čtenář se například dozví, že už v roce 1994 vláda rozhodla, že postupně navýší výdaje na vědu na 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP). To se reálně povedlo až v roce 2002.

1989

Kniha popisuje zásadní změny v devadesátých letech, kdy proběhla transformace Akademie věd ČR a resortních výzkumných ústavů orientovaných na aplikovaný výzkum. Dalším mezníkem uplynulého čtvrtstoletí byl vstup České republiky do Evropské unie. Díky němu získal výzkum nebývalou podporu pro rozvoj infrastruktury z evropských strukturálních fondů. „Infrastruktura pořízená s podporou z evropských fondů je velkou příležitostí, ale zároveň i velkou výzvou. Nová centra bude třeba smysluplně využít,“ dodává Rut Bízková, předsedkyně TA ČR.

Publikace vychází z dat informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV), kde se téměř dvacet let scházejí údaje o výzkumu podpořeném ze státního rozpočtu. Dalším zdrojem jsou data Českého statistického úřadu.

„Nedostatkem našeho systému podpory výzkumu je malá spolupráce výzkumných organizací, financovaných převážně státem, s firmami,“ komentuje největší slabinu současného stavu Rut Bízková. Kvůli tomu, že výzkumné organizace jsou ve veřejném prostoru více slyšet, vzniká dojem, že inovace má financovat především stát. Přitom vývoj a inovace financují hlavně firmy. „To, co potřebujeme důrazněji podpořit, je spolupráce výzkumných organizací a firem. Konečně, i proto vznikla Technologická agentura, aby v této věci došlo ke změně,“ dodává Rut Bízková. TA ČR vydává publikaci k pátému výročí svého vzniku.

Plnou verzi publikace si můžete stáhnout zde: tacr_e-kniha

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Češi rádi chodí pro informace o výzkumu a vývoji na web

Veřejnost může získávat informace o výzkumu a vývoji z různých médií. Některá zajímavá zjištění v této oblasti přinesl speciální průzkum Eurobarometer (Responsible Research and Innovation) uskutečněný v roce 2013 v členských zemích EU. (Viz graf)

Češi oproti obyvatelům EU jako celku zřetelně méně využívají pro získání informací o výzkumu klasických médií, jakými jsou televize či noviny. Ostatně tato média v ČR jsou popularizaci výzkumu hodně dlužna, a to i díky svým postupným obsahově „bulvarizačním“ tendencím. Naopak mnohem více Češi využívají ve srovnání s obyvatelstvem EU webových stránek (38 % Čechů oproti 32 % Evropanů). Jde například o naprosto opačnou situaci než v sousedním Německu. Využití webu v ČR k získání informací o výzkumu je ve srovnání s populací v Německu vyšší o celých 10 procentních bodů. Oproti Rakousku dokonce o 18 procentních bodů, ve srovnání s Polskem o 10 procentních bodů. V případě preference tohoto zdroje se více blížíme skandinávským zemím a jsme určitou výjimkou středoevropského a východoevropského regionu. Pokud jde o sociální sítě a blogy jako zdroj informací o výzkumu, zde se nacházíme stále pod úrovní naprosté většiny zemí EU.

V daném kontextu nelze však přehlédnout, že se cca 70 % českých respondentů necítí být dobře informováno o výzkumu a vývoji (vědě a technologiích), zatímco na úrovni EU je to 58 %. Navíc v české populaci je nepříznivou skutečností, že v odpovědi na jinou otázku až 2/3 dotázaných vyjádřilo nezájem o danou oblast (v případě celé EU je to 46 %).

Graf: Kde získáváte informace o vývoji v oblasti vědy a technologií (možnost více odpovědí). Zdroj: Special Eurobarometer 401

graf Eurobarometr

Pozitivně je proto třeba hodnotit pozornost, kterou v posledních letech věnuje AVO svým webovým stránkám a vůbec popularizaci výzkumu. Uvedená zjištění signalizují pro členy AVO i příležitost a výzvu zveřejňovat ještě více na stránkách AVO své zajímavé výzkumné výsledky a prezentovat je tak rostoucímu počtu návštěvníků tohoto webu. AVO se také zapojilo jako partner již do řady projektů orientovaných na popularizaci VaV. V současné době je to projekt OP VK „Propagace a popularizace výzkumu a vzdělávání v oblasti bioenergetiky“.

Karel Mráček

člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Co kdyby stát nefinancoval základní výzkum?

IMG_9114s

převzato z Mises.cz  (11. listopadu 2014, Kolektiv Mises.cz)

[Komentář napsala Fronéma Virglerová.]

Tento text je nepřímou reakcí na článek Neviditelná ruka státu na a2larm.cz, respektive shrnutí argumentů, které se objevily v debatě na mém facebooku pod ním.

Článek tvrdí, že firmy, které jsou oslavovány jako zdroje pokroku, často čerpají z výzkumu, který je financován státem. Tvrdí, že neviditelná ruka trhu, je minimálně v oblasti výzkumu mýtem, a že právě stát je ten, kdo roztáčí kola pokroku, byť ovace dostávají jiní.

Je zcela zjevné, že s tvrzením výše nemůžu souhlasit. Nicméně jsem si článek pozorně přečetla, protože považuji za důležité poznávat dobře argumenty názorových odpůrců. Navíc se mi líbí způsob, kterým Tereza Stöckelová píše, připadá mi srozumitelnější a logičtější, než mnozí jiní zastávající podobné názory.

Nejprve to, s čím souhlasím. Ano, firmy často neinvestují do základního výzkumu, i když jeho výstupy používají a vydělávají na nich. Existují vyjímky, ale myslím že je bezpečné říci, že většina to nedělá. Více firem investuje do aplikovaného výzkumu, ale většina vezme jen to, co už existuje a poskládají to nanovo k sobě. Jejich inovace spočívá v tom, jak využít již existující poznatky.

Proč firmy neinvestují do výzkumu? Protože to už dělá někdo jiný. Trik není v tom, že by na to neměly, protože platí daně (ze kterých se výzkum platí). Trik je v tom, že výsledky výzkumů mají k dispozici.

Dám příklad. Představte si, že jste na konferenci a je čas oběda. Můžete si buď dát oběd formou rautu, za který nemusíte platit, nebo jít do restaurace o budovu vedle, kde za sebe musíte klasicky zaplatit. Za předpokladu, že kvalita jídla je srovnatelná a že nemáte speciální preferenci raut/restaurace, si většina lidí vybere oběd zdarma. A co je důležité, nezáleží na tom, zda jste za vstup na konferenci platili, tj. podíleli jste se na nákladech na jídlo, nebo ne.

Nijak nerozporuji, že státem utracené prostředky (které stát samozřejmě nejdřív někomu sebral), mají výsledky. Jenže to je chvíle, kdy je potřeba zapojit optiku bastiatovského “co je a co není vidět”. Výsledky státem placeného výzkumu jsou vidět a je jednoduché přinést mnoho argumentů, proč je to dobré. Přináší nám to nové možnosti, firmy, které na tom staví vytvářejí pracovní místa, jsme jako lidstvo čím dál chytřejší atd. Co ale vidět není? To, co by vzniklo, kdyby ty peníze byly použity jinak.

Co by se stalo, kdyby stát výzkum nefinancoval a ani na to nevybíral peníze? Tady můžeme jen spekulovat. Můžeme na to mít různé názory, a já se proto pokusím nastolit víc různých variant.

Začněme předpokladem, že pro mnoho lidí je výzkum a pokrok důležitou hodnotou. V tom případě, by lidé pravděpodobně výzkum podporovali dál. Dělali by to z naprosté většiny nepřímo. Kupovali by výrobky firem, které by uplatňovali novinky, a firmy by tak měly motivaci výzkum platit. Nebo by to pro některé podnikatele byla otázka prestiže a dobré reklamy. Menší množství by bylo placeno přímo. Buď bohatými mecenáši nebo formou crowdfundingu, nadací atd. Možná by se nezkoumaly ty samé věci co teď, ale jiné. A mění to něco? Na tuto otázku odpovím o kousek níž.

No dobrá, ale mnoho lidí nebude souhlasit, že pro masu lidí je pokrok důležitou hodnotou. Možná si budou myslet, že lidi uvažují krátkozrace a nemyslí na budoucnost. Za předpokladu že to tak je, co by se stalo? Lidi by utráceli tyto “uvolněné” peníze po svém. Někdo by možná raději nakoupil kvalitnější jídlo, jiný by investoval peníze do dětí a někdo jiný by třeba o to méně pracoval a měl by víc volného času.

No a teď zásadní otázka. Za předpokladu, že by se základní výzkum opravdu zastavil a lidé by si místo toho kupovali kvalitnější jídlo, tak z jaké pozice, je možné říct, že je to špatně? I kvalitní jídlo (berme ho jako zástupce všeho, co si lidé můžou koupit), přináší pozitivní efekty, na které můžeme ukázat. Pracovní místa, zdravější lidi a úspora na zdravotnictví atd. Pokud už něco chceme porovnávat, je nutné porovnávat pozitivní efekty toho, co je vidět, a pozitivní efekty toho, co vidět není. Jenže dá se univerzálně rozhodnout, co je důležitější?

Vycházím z jednoho předpokladu. Každý člověk je největším odborníkem na svůj život. Neboli každý nejlíp ví, co chce. Možná vždycky nedokáže vysvětlit proč, možná se to v čase mění, ale pokud se někoho zeptáte: “Chceš právě teď jít do restaurace nebo do divadla?”, každý bude znát svojí odpověď. Ty odpovědi se budou lišit a je to tak v pořádku. Žádná není lepší nebo horší. Není totiž nikdo, kdo by to určil. Každý z nás se rozhoduje optikou vlastního života. A stejně jako není dobré, aby hladovci tahali fanoušky divadla na steak, stejně tak to není dobré naopak. Nejlepší pro všechny je, když se každý rozhodne sám za sebe.

Když se vrátím k původní otázce, co by se stalo kdyby stát nefinancoval základní výzkum? Je to podobná otázka, jako co by se stalo, kdybchom všichni nemuseli do divadla. Někteří by tam šli stejně a někteří by šli jinam. Jedni by podporovali výzkum, druzí by kupovali kvalitní jídlo. Nejlepší na tom je, že by si tyto skupiny navzájem prospívali, i když by se všichni věnovali tomu, co je pro ně důležitější. Ti, co by platili výzkum by těžili z toho, že někdo jiný kupuje kvalitní jídlo (nároční zákazníci tlačí na výrobce, aby produkovali větší kvalitu pro všechny). A ti, kteří by kupovali kvalitní jídlo, by druhotně těžili z toho, že někdo jiný platí výzkum.

Zkusím to ještě jinými slovy. Aby to, že jedni rozhodují o druhých, neobsahovalo násilí a aby to bylo dobré pro všechny, musela by se dát jednoznačně nasměrovat šipka směrem k “lepšímu světu”. Naprosto neomylně. Tak, že kdybys obešel všechny lidi, odsouhlasili by ti, že ji tak chtějí. Pak by mohl jeden rozhodovat za ostatní.

Jenže za předpokladu, že by všichni chtěli to samé, dosáhlo by se stejného výsledku neomylně i na volném trhu, možná i lépe.

 

Diskuze:

11.11.2014 12:29:29, Matěj Šuster

Mně je celkem sympatický tenhle článek Terence Kealyho:
http://www.cato-unbound.org/2013/08/05/terence-kealey/case-against-public-science
Osobně si myslím, že by velmi významnou roli na poli základní výzkumu hráli soukromé nadace na podporu “open science” – které by by vyvíjeli jednak systematický fundraising (včetně firemního dárcovství atd.) a finančně by podporovali vědecký výzkum soukromými granty nebo vyhlašováním vědeckých soutěží definovaných konkrétní výsledkem, jehož má být dosaženo atd.
I ty soukromé firmy by chtě nechtě musely více investovat do vědeckého výzkumu (včetně základního) více než dnes, aby získaly či udržely náskok před konkurencí.
Takže se domnívám, že i kdyby celkové výdaje na základní výzkum při ryze soukromém financování o výrazněji poklesly, ještě by to neznamenalo, že by se zpomalilo tempo vědeckého pokroků, technologických inovací, růstu prosperity etc., páč pokles výdajů by byl kompenzován větší efektivností soukromých investic do vědy (upřímně řečeno, většina dnešních vědců ani vědu v pravém slova smyslu nedělá, spíš se to podobá vědě jen navenek formálním poznámkovým aparátem atd.).
Pokud by nárůst kvality vědeckého výzkumu více než kompenzoval případný pokles kvantity, tak je to win-win situace, imho. 😉

Etika především
11.11.2014 13:12:21, Jan Altman

I pokud by lidi na základní výzkum dobrovolně nepřispívali, je to stále dobře!
Přece nějaký byrokrat nejen že neví, co je pro mne důležitejší/lepší, ale hlavně odmítám, že má právo mi to nařizovat. Tedy i kdyby do zákl.výzkumu nešla ani koruna (čemuž nevěřím), nelze tvrdit, že je to špatně a už vůbec tím nelze legitimizovat násilné donucení a okrádání.
______________
Navíc nelze z široké palety činností státu vytrhávat podporu základního výzkumu. Je to jako obhajovat komunismus tím, že se přeci postavilo todlecto metro.
Stát působí mnohé škody a nespravedlnosti. Stát nás obírá o polovinu výdělku a když zlomek z toho dá pánům s mikroskopama, tak máme tleskat? Nebýt státu, společnost je i co do bohatství někde jinde. Za pár let by došlo k tomu, že i kdyby lidi v prostředí dobrovolnost dávali na základní výzkum desetinu toho, co před tím z donucení, v absolutní částce by to bylo více. A kdyby základní výzkum nebyl provozován neefektivním státem, ale soukromými organizacemi, ty prostředky by se tam také využívaly podstatně efektivněji.
Dnes sice stát dá na výzkum X miliard, ale je to stejné, jako když dá X miliard na dálnice či na zavádění informačních technologií do státní správy: drtivá většina všech peněz se buď rozkrade, nebo vynaloží naprosto neefektivně (stavba předražených vědeckých center v zapadlých dírách, kam nikdo nechce jít pracovat, je toho dokladem)

Re: základní výzkum
11.11.2014 14:13:17, Rob

Zmiňujete Edisona, ten však svůj výzkum financoval prodejem patentovaných vynálezů. Ano ochrana průmyslového vlastnictví patří také ke státní podpoře VaV. Kde se internalizují dopady externalit. Teď se dostávám k tomu, co to je. Pozitivní externalita v případě vynálezce je přínos, který vytvořil, jež se rozprostře na společnost bez toho, aby ostatní museli platit náklady na výzkum. Řešení tohoto “selhání” může být i tržní – pokud jsou však vymezena vlastnická práva a jejich vymáhání je efektivní. Pokud by nebyla ochrana duš. vlastnictví, žádné vlastnictví nápadu by býti nemohlo.
U základního výzkumu je jak problém externalit tak taková míra rizika z hlediska komerční využitelnosti v rozumném termínu s rozumnou návratností, že jeho financování spadá spíše do koníčků miliardářů, či nadšenců (ti se tomu věnují vedle státu i dnes) než komerčních projektů. Základní výzkum si z podstaty nelze patentovat – představa, že někdo objevil Ameriku a měl by na tuto informaci, nebo osídlení nebo cokoli jiného výhradní práva, či něco podobného je scifi.
Dnes jsou součástí zákl. výzkumu cesty do vesmíru. V minulosti to byly mořeplavby, které vedly k poznání nových geografických míst a kultur, jejich provázání, (někdy vyhlazení) a celkově výrazně zvýšily tvorbu bohatství rozšiřováním kapacit, dělbou práce atd.
Mně prostě to rozlišení výzkumu na základní a aplikovaný dává logiku, protože z toho vyplývá jistá výhoda ve financování – firmy jsou efektivnější v zavádění vynálezů do praxe než stát o tom není sporu.

základní výzkum ???
11.11.2014 22:57:16, klondike

“Cesty do vesmíru” v 60tých letech, jsou typickou ukázkou plýtvání, když něco řídí stát. Jediným smyslem bylo politické, ideologické a vojenské soupeření SSSR a USA. V zemi neomezených možností způsobilo stagnaci životní úrovně na mnoho let. Takže je opět zcela legitimní otázka, zda by občan SSSR použil tu trochu rublů, co mu zbývala na uhlí na zimu nebo na vesmírný výzkum. Nikdo se ho na to neptal a podle zastánců státní vědy je to tak v pořádku. A to nemluvím o tom, že praktický přínos tehdejších letů do vesmíru byl vzledem k vynaloženým prostředkům zoufale malý.
Ten ohromný urychlovač bude nejspíš z podobného soudku.

Re: základní výzkum ???
12.11.2014 9:45:50, Rob

Občan v SSSR určitě ano, protože tam byla totalita a byly vynakládány obrovské zdroje na vojenské účely. Nicméně v USA byla a je NASA relativně populární institucí. Lidé si její výzkum přejí. Jinak by nebylo nic jednoduššího, než kandidovat s cílem ušetřit lidem peníze rozpuštěním výzkumu NASA. Takového politika by však lidé nevolili. Z toho vyplývá, že uznávají přínosy z výzkumu, případně jim výzkum poskytuje užitek ve formě výjimečnosti a světové mocnosti v oblasti objevování vesmíru.

Re: základní výzkum
12.11.2014 9:57:29, Rob

Víte, výzkum, který neprokazuje přínos ochrany duševního vlastnictví je celkem netriviální záležitost především z ekonometrického pohledu – musí daná proměnná izolovat a vyloučit vliv jiných faktorů. Řada článků zpochybňující patenty od rakušanů používala velmi triviální argumenty a jelikož většina odmítá statistiku, tak šlo o verbální popis historie vašeho typu. Pan Wright…., tak…. a jsem hotov. Stejný argument v původním článku, na který autorka reaguje, jste odmítnul. Mám na mysli argument, základní výzkum používá mnoho firem, které ho aplikují, tak…. Ano, analýza musí být skutečně hlubší a neideologická a to ani původní autor, ani autorka, ani vy bohužel nejste. Přitom rakušané obhajují pozitivní zkoumání.

Mořeplavby, NASA, soukromé univerzity v USA…
12.11.2014 23:31:33, Lukáš

Skoro bych řekl, že jediné skutečné argumenty, které zde padly, ve prospěch nutně státního základního výzkumu tak nějak nejsou jednoznačné.

Mořeplavby lze jednoznačně považovat za příklad “koníčku miliardářů” – panovníci měli tendenci mít objevitelské cesty a objevy za svůj majetek. Tedy zpočátku…později byly tyto aktivity svěřeny čistě soukromým obchodním společnostem, které se staraly o rozšiřování kolonií. Je však pravdou, že celá tato agenda není v pravém smyslu základní výzkum – Ameriku sice před světem neutajíte, ale obchodní stanice ježící se děly, je možná ještě efektivnější při ochraně než intelektuální vlastnictví. Zámořské cesty se skutečně podobají spíše výzkumu aplikovanému, činěnému s čistě komerčními úmysly.

O NASA (a doplňme soukromé univerzity apod.) samotný hlavní stoupenec státního základního výzkumu Rob konstatuje, že jsou nesmírně populární. Jsou-li populární, lidé by je nepochybně sponzorovali i bez státního zásahu. Jinými slovy, základní výzkum může být úspěšně financován ze soukromých nadací. Narozdíl od výzkumu aplikovaného má však spíše charakter spotřeby. V případě státního financování jsou spotřebitelé k nákupu nuceni (a nebudeme si lhát, většina lidí veřejně nepřizná, že považují urychlovač CERNu za (nebezpečnou…) blbinu).

 

9 Comments

Filed under Uncategorized

Velká kunratická v podání AVO

Osmdesát jedna let se vždy druhou neděli v listopadu v Praze běhá Velká kunratická, legendární běh přes tři kopce a tři potoky. Na start u Dolnomlýnského rybníka se postavilo 3400 účastníků. Nechyběla velká jména: kardiochirurg Jan Pirk, snowboardista Michal Novotný, skikrosař Tomáš Kraus, kajakář Vavřinec Hradilek, skifařka Mirka Knapková nebo režisér a herec Jakub Kohák.

Náročnou trať s vyhlášeným výběhem na Hrádek absolvoval v solidním čase se ztrátou pět minut na vítěze také reprezentant Asociace výzkumných organizací Martin Podařil, který k závodu dodal: “Trať byla náročná, jako vždy. Boříte se do bahna, brodíte potoky a po čtyřech se škrábete do nekonečného kopce. Pokaždé si v průběhu závodu říkám, proč to dělám? Naštěstí trápení trvá jen pár minut. Pak si vychutnáte teplý čaj, poplácáte se s kamarády po zádech, poměříte časy a slíbíte si zlepšení na příští rok.”

V listopadu 2015 bude AVO opět na startu. Budete u toho i Vy?

kunraticka

Velká kunratická 2014

Podívejte se na reportáž ČT v Brankách, bodech, vteřinách ZDE

1 Comment

Filed under Uncategorized