Tag Archives: biotechnologie

Podnikatelská mise do Bavorska s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou

sobotka

Dovolujeme si vám nabídnout účast v podnikatelské delegaci, která bude doprovázet předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku na jeho pracovní návštěvě Bavorska. Cesta je zaměřena na obory s vysokým inovačním potenciálem a vysokou přidanou hodnotou jako jsou ICT, přesné strojírenství, automobilový průmysl, letectví a kosmické technologie, biotechnologie, nanotechnologie a aplikovaný výzkum. Předsedu vlády bude doprovázet i místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek.

Odhadované náklady na účast činí 12 500,- Kč na osobu a zahrnují ubytování v jednolůžkových pokojích, místní přepravu, účast na seminářích a společných akcích a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka Svazu průmyslu a dopravy ČR během cesty. Přepravu vládním speciálem účastníci nehradí.

Další podrobnosti o cestě naleznete v pozvánce: Pozvanka_Bavorsko

Pro účast je nutné vyplnit přihlášku: Prihlaska_Bavorsko

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Geneticky modifikovaná jablka, která nehnědnou míří na americký trh

Credit: Okanagan Specialty Fruits Inc.

Credit: Okanagan Specialty Fruits Inc.

Jablka na obrázku jsou odrůda Granny smith. Jablko vpravo je produktem více než desetiletého výzkumu kanadské zemědělské a biotechnologické společnosti Okanagan Specialty Fruits. Hlavní výhodou těchto jablek je to, že již nemusejí být chemicky chráněna a tím se ušetří 30-40% z ceny.

A jak společnost docílila toho, že jablka nehnědnou? Nová jablka byla geneticky upravena tak, že produkce enzymu polyfenoloxidázy – ten je odpovědný za hnědnutí – je v jednotlivých vláknech ovoce zpomalena. Vývojáři toho dosáhli přidáním kopie genu, který tento enzym produkuje. To zní trochu paradoxně, ale funguje to. Jablka reagují na nadprodukci enzymu tím, že ho úplně přestanou produkovat.

Americká vláda nedávno schválila tato geneticky modifikovaná jablka pro komerční produkci. Otázkou však je, jestli je lidé přes příznivější cenu budou kupovat, když na nich bude nálepka “GM modified”.

V České republice se o geneticky modifikovaných potravinách zatím příliš nemluví. Možná se to změní, až začne fungovat supermoderní ovocnářský výzkumný institut Holovousích.

Zdroj: Sciencealert

Leave a comment

Filed under Uncategorized

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.


H2020 SME

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Lenka Mynářová – Marketing výzkumu a transfer technologií

Rozhovor pro Asociaci výzkumných organizací natočený v rámci konference Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi (18.3.2014, MemBrain, Stráž pod Ralskem).

PhDr. Lenka Mynářová, ředitelka marketingu NAFIGATE Corporation, a.s. se specializuje na projekty transferu technologií, uvádění technologií na světové trhy, market intelligence a podílí se na dalších aktivitách inovačního managementu.

Lenko, proč je marketing výzkumu důležitý?

Je to dnes klíčový proces, jehož úkolem je vyvolat poptávku. A realizovat jakýkoliv výsledek výzkumu v současném světě není možné, pokud ta poptávka neexistuje. Když to úplně zjednoduším, my musíme výsledek výzkumu prodat, musíme na trh odkomunikovat, že existuje a že je tady možnost spolupráce. To se neudělá samo.

Věnují se české výzkumné organizace a podniky marketingu dostatečně?

Určitě ne. Řekla bych, že je úplně v plenkách. Zeptejme se jinak. Jaký mají na marketing rozpočet? Pokud se bavíme o technologiích, které míří na globální trh, tak se musíte účastnit odborných výstav, veletrhů, udělat propagační videa a to jsou včetně cestovních nákladů položky v řádech desítek milionů korun ročně.

Jaké jsou nejčastější chyby českých subjektů v této oblasti?

Jednak velmi nízké rozpočty, takže chybí prostředky, ale také chybí lidé, kteří mají zkušenost s podobnými aktivitami, protože to knowhow v oblasti marketingu výzkumu se bude vytvářet dlouhou dobu a zatím tady prostě neexistuje, protože tyto činnosti tady zatím nikdo nikdy nepotřeboval.

Můžete zmínit pár příkladů dobré praxe?

To nemůžu přesně posoudit. Mohu hovořit jen o nás. Jsme komerční subjekt, který dokázal komercionalizovat v globálním měřítku dvě technologie. Jednu nanotechnologii a druhou biotechnologii, což je myslím unikátní. Na druhou stranu, měli jsme na to privátní prostředky v objemu, který jsme potřebovali.

Jakými výzkumnými směry by se Česká republika měla vydat?

Prosadit se na globálním trhu v jakémkoliv oboru je neuvěřitelně obtížné. Určitě už v tuhle chvíli díky technologii Nanospider je Česká republika na světové špici v oblasti nanotechnologií, protože dokázala vytvořit jedinečné knowhow. Nanotechnologie mají jednoznačně budoucnost, stejně jako biotechnologie a samozřejmě logicky také informační technologie. Ve všech těch třech oblastech by ČR mohla hrát v budoucím světě velmi důstojné postavení. Ale je těžké někomu něco nařizovat. V nových dokumentech jsou definované státní priority. Z mého pohledu je nadějí pro inovační projekty Horizon 2020, který je zkonstruován podle globálních best practices a mohl by zacelit mezeru, která v ČR existuje.

Měl by stát více přispívat na výzkum?

Peněz je možná naopak až moc, jak tady na konferenci zaznělo. Je to spíše otázka vytvoření aparátu, který by výsledky výzkumu dokázal převést do praxe a podpořit ty nejlepší. Položme si otázku, zda v systému dotací skutečně podporujeme to nejlepší nebo často jen průměr a podprůměr? To si myslím, že je důležité – podporovat jen ty nejlepší a s potenciálem. To ovšem není vůbec jednoduché.

Někteří zlí jazykové tvrdí, že by průmyslový výzkum neměl být finančně podporován ze státních prostředků, že by si ho podniky měli platit sami. Co si o tom myslíte?

To je nereálné, to nefunguje nikde na světě. Všude státy pomáhají. Naopak třeba v takovém Singapuru je fáze Proof of koncept pro firmy podporována ze sta procent. Státy chtějí podporovat to, co je v globálním měřítku konkurenceschopné a vnímají, že zejména v těch prvních fázích, kdy jsou rizika obrovská, na to firma nemůže mít zdroje a opravdu ten segment malých a středních podniků je velmi důležitý pro konkurenceschopnost a bez podpory to dneska už prostě nejde. Je logické, že pokud chce být ČR konkurenceschopná, musí mít konkurenceschopný průmysl a ten průmysl se bez podpory inovací neobejde.

Často jezdíte do Asie. Jak se místní koukají na české podniky, na český výzkum?

Česká republika je mimo rozlišovací schopnost Číny, byť česká stopa v Čině není úplně nejmenší. Oni vidí přidanou hodnotu v potenciálu spolupráci s námi, ale oni chtějí konkrétní projekty, které by pomohli vyřešit jejich problémy. A tahle příležitost bude trvat rok, dva. V okamžiku, kdy najdou dostatek partnerů, tak se ten trh uzavře.

Doporučila byste českým výzkumným organizacím a podnikům zaměřit se více na asijské trhy?

Určitě. Na druhou stranu Čína je velice specifická s obrovskou jazykovou bariérou a celou řadou překážek. Opravdu není jednoduché na tento trh vyrazit, ale je to 1,4 miliardy lidí, ten potenciál je obrovský. Jenom je třeba zvážit, co opravdu ta výzkumná organizace nebo firma zvládne a jestli ten běh na dlouhou trať, kterou je spolupráce s Číňany, je připravena podstoupit. Čína je o veletrzích, o dlouhodobých kontraktech, rok tam nic neznamená. Musíte do toho investovat, nic se nedá udělat na dálku. Jsou to obrovské investice, které ale mají obrovský potenciál a mohou se velmi snadno vrátit.

Co Vás v České republice poslední dobou nejvíce potěšilo?

Opravdu mě velice potěšil dnešní seminář, protože je velmi inspirativní a ukazuje, jak my Češi jsme kreativní národ a jak se dokážeme vypořádat s podmínkami, kde by řada jiných národů nedokázala vytěžit to, co dovedeme my. Sešla se tady skupina lidí, kteří chtějí a dělají víc, než musí a to je velmi příjemné a inspirativní.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji, ať se daří.

Martin Podařil, AVO Marketing & PR

Leave a comment

Filed under Uncategorized