Tag Archives: IPN Metodika

Poznámky k IPN metodice hodnocení výsledků výzkumu

Přemýšlím o vhodném jednoslovném vyjádření pro novou IPN Metodiku, na jejímž návrhu spolu se  zástupci MŠMT pracuje tým Technolopisu, který vyhrál výběrové řízení na dodavatele tohoto materiálu. Asi nejvýstižnějším výrazem vyjadřujícím v současné chvíli můj postoj jsou rozpaky. Rozpaky nad postupem zpracování, kdy po deseti letech diskusí mezi zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO), vedením Akademie věd ČR (AV ČR) a vysokými školami, které nikam nevedly, snahách AVO o konsenzus vůči stávající Metodice to vypadá, že jsme znovu na začátku. Zástupcii Technolopisu apelují na vstřícnost vůči novému návrhu, na workshopech, které byly součástí druhé   konference v Brně se vede debata o potřebnosti hodnocení a způsobech financování obecně, jako kdyby se podobné debaty v minulosti nevedly.  Zpracovatelé apelují na nadhled, kompromis, vyzývají ke komunikaci, s čím nelze než souhlasit. Nicméně rozpaky budí časování – tým předložil již druhou dílčí zprávu, ve které jsou jasně nastavená pravidla a teprve v této chvíli organizuje diskusní skupiny – jeden se musí ptát, nemělo to být obráceně?

zajimave cislo metodika

S deklarovanou snahou o kompromisní řešení pak dále nejde dohromady nevyvážený přístup zpracovatelů IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Ačkoli v premisách požadavků na hodnocení operuje s výkonností a návratností veřejných institucionálních prostředků, hlavními hodnocenými výstupy jsou převážně výzkumné články, publikace a příspěvky na zahraničních konferencích. Tím nutně vyvstává otázka, proč tým zpracovatelů nepovažuje nová zařízení, nové technologie, prototypy   – tedy aplikační výsledky výzkumu a vývoje za plnohodnotný výstup. Právě tyto výstupy pomáhají průmyslu udržovat konkurenceschopnost, pracovní místa a v konečném důsledku přináší příjmy do státního rozpočtu v podobě daní. A samotným výzkumným organizacím pak tolik potřebné výnosy z hospodářské činnosti.   Abychom tedy také použili ekonomickou terminologii – jejich výstupy jsou takto uznány trhem a společností jako potřebné. Bavme se o relaci, ale odmítnutí a priori zahrnutí aplikačních výstupů do výkonnosti a excellence výzkumných organizací tak, jak to IPN metodika v současné podobě navrhuje, není rozhodně v pořádku. A budí nejenom rozpaky. AVO tuto otázku opakovaně kritizovala, a to jak v dotaznících, na obou konferencích, tak také opakovaně na setkáních zpracovatelů Metodiky. Zatím bez výsledků.

Projekt IPN Metodiky byl zahájen před 3 lety, přičemž Technolopis začal na projektu pracovat teprve ve druhé polovině loňského roku, proto je ze strany zpracovatelů opakovaně poukazováno na nedostatek času – na zpracování, na připomínky i na překlady do českého jazyka. Projekt je financován z OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, kde je na průběžné plnění projektu kladen důraz ze strany MŠMT jako poskytovatele. Nemalé rozpaky tedy budí skluz projektu, který je samotným MŠMT realizován, stejně jako opakovaná argumentace nedostatku finančních prostředků na překlady, celkový rozpočet projektu přitom činí přes sto milionů Kč! Projekty OP VK jsou orientovány na potřeby cílové skupiny – tedy všem stakeholderům z řad samotných českých výzkumných organizací, tak zástupců státní správy ČR. Byl tedy požadavek na přesný překlad nepředvídatelný?

Další velký otazník mám právě u přístupu zpracovatelů ke státní správě v souvislosti s přípravou nové metodiky IPN. Z účasti na obou konferencích jsem nabyl dojmu, že zástupci předkladatelů nemají ujasněný přístup k zástupcům státní správy – opakovaně tvrdí, že není s kým jednat a zástupci státní správy nejeví zájem. Z jednání vedených AVO vyplývá, že jak MZE, MPO, tak TAČR kritizuje nevyvážený postoj IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Pokud tým zpracovatelů chce po ostatních kompromis, osobně bych doporučoval přehodnotit postoje zpracovatelů právě v této oblasti.

Tým Technolopisu se opakovaně odvolává na zahraniční příklady převážně ze „starších“ členských zemí EU, kde demokracie a výchova k odpovědnosti je hluboce zakořeněna ve společnosti. V dotaznících se však opakovaně objevuje obava zástupců výzkumných organizací z nepotismu, klientelismu, který je, bohužel, přítomný. Podle mého názoru je nereálné očekávat, že právě v samotném hodnocení výzkumných organizací navázaném na jejich financování se lze těmto jevům vyhnout.

Předkládané zprávy IPN metodiky se velmi často opírají o ekonomickou teorii. Nicméně právě v těch tolik protěžovaných výzkumných článcích (Jimp) otištěných v posledních 5 letech můžeme najít řadu doporučení pro rozvoj tří pilířového modelu (univerzity – průmysl – vláda), který je založen na vládní podpoře transferu mezi výzkumnými partnery a průmyslem, kde jedna ze základních funkcí výzkumu a vývoje je pomáhat společnostem v udržení konkurenčního postavení na trhu a tím přispívat ke konkurenceschopnosti společnosti a s tím související nezbytný pohled uživatelů těchto výstupů  na  hodnocení a managementu výzkumu a vývoje. Nicméně jednání vedená Agrární komorou nebo Svazem průmyslu zatím žádné výsledky v tomto smyslu nepřinesly.

Závěr by měl být optimistický – nevím, vyjádřím tedy přání, aby veřejné prostředky vynaložené na přípravu metodiky a čas výzkumných pracovníků věnovaný studiu a připomínkování této metodiky nevyšel naprázdno a aby výsledná podoba hodnocení pomohla růstu konkurenceschopnosti České republiky.

Jan Nedělník,

místopředseda AVO

Jan Nedělník

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Na metodice zbývá ještě hodně práce!!!

Asociace výzkumných organizací hájila zájmy svých členů i aplikovaného výzkumu jako celku na konferenci IPN Metodika, která se konala 7. 1. 2015 v Pardubicích. Stanovisko AVO jsme ještě před zahájením konference probírali s prof. Moravcovou, garantkou celého projektu (viz foto).

pce

Diskutujeme o nové Metodice. Zleva Ivo Hain, Jan Nedělník, Josef Kašpar a Jitka Moravcová.

Připomínky z úst místopředsedy AVO Jana Nedělníka zazněly i v průběhu konference. Poslechnout si je můžete ve videu níže. Negativní hodnocení a další závažné připomínky zazněly také od celé řady zástupců privátních výzkumných organizací, například paní Witzanyové z Centra výzkumu Řež, paní Kubáňkové z Výzkumného ústavu pícninářského, paní Polišenské ze Zemědělského výzkumného ústavu a řady dalších.

Téměř všichni, kteří se do diskuse zapojili, se opakovaně týmu zpracovatelů Metodiky IPN dotazovali, zda a jakým způsobem bude reagováno na připomínky více než 80 organizací v dotazníku k první průběžné zprávě. Prezentace totiž představovaly původní návh metodiky bez jejich zapracování. V této podobě tak IPN metodika jednoznačně preferuje publikační výstupy před výstupy a výsledky aplikačního charakteru,  které podle názorů zpracovatelů metodiky nemohou být excelentními výstupy. Komentáře většiny účastníků dotazníkového šetření na nevyváženost základního a aplikovaného výzkumu tedy zatím tým zpracovatelů nebral na zřetel.

Přestože členové zpracovatelského týmu několikrát zdůraznili význam malého pilotního šetření, které jednoznačně potvrdilo mj. význam nastavení váhových hodnot hodnotících kritérií, tým Technolopisu nebyl schopen jednoznačně odpovědět, zda postup stanovení vah bude ve finální podobě metodiky upraven nebo ne. A to i přes to, že současný návrh, kdy toto nastavení metodika svěřuje členům panelu bez jakékoli úpravy,  byl v dotazníkovém šetření opakovaně kritizován. Doc. Munich prohlásil, že otázky a připomínky dotazníkového šetření zodpovězeny budou, otázkou tedy zůstává, zda a jak se projeví ve finálním znění 1. reportu, jehož termín zveřejnění zatím není znám.

Snad si připomínky vezme tým autorů Metodiky k srdci a další její verze již bude připomínky výzkumných organizací reflektovat. Asociace výzkumných organizací je připravena k rychlé a konstruktivní debatě.

tým AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Stanovisko AVO k připravované Metodice

Metodika hodnocení výzkumných organizací („dále jen EM“) má klíčový význam pro budoucí vývoj České Republiky, proto Asociace výzkumných organizací (AVO) od počátku usiluje o intenzivní spolupráci s týmem, který tuto metodiku připravuje.

Tímto stanoviskem reagujeme na vyhodnocení dotazníkového šetření k první průběžné zprávě firmy Technopolis zveřejněných na stránkách IPN Metodika. Z námi provedené analýzy těchto odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku vyplývá velká nespokojenost respondentů s nevyváženým přístupem k aplikovanému výzkumu, vyloučení výsledků aplikovaného výzkumu z kritérií pro posuzování excelence, které tým nebere v úvahu. Nedostatečná pozornost věnovaná aplikovanému výzkumu se objevuje jako jedna z nejfrekventovanější odpovědí na otázku, co v metodice chybí (č. 3)., je často zmiňována v komentářích respondentů v části 7. a 8. Dalším problémem navrhované EM je finanční, časová, administrativní a finanční zátěž, kterou respondenti vnímají jako velký procedurální problém a riziko (měřeno podle frekvence odpovědí patří k nejfrekventovanějším odpovědím na otázku č. 4., 5. a 6.) Mezi riziky (otázka 5.) respondenti nejčastěji uváděli neadekvátní počet panelů, jejich nezávislost a subjektivita, formalizace při zpracování podkladů, stanovení limitů pro vstup do hodnocení v kombinaci s maximálním počtem výstupů. Toto omezení může znamenat, že organizace bude posuzována podle 1 – 2 výstupů za celou organizaci, na což respondenti poukazovali. Respondenti kritizovali výběr kritérií, podle kterých má být hodnocení prováděno, nejasně definované škály a především absolutní volnost členů panelů pro nastavení vah jednotlivých kritérií pro jednotlivá odvětví. V dotaznících se objevuje kritika výběru zemí, mezi kterými chybí USA, Japonsko, Francie, ale také snahu implementovat v České republice modely fungující ve Spojeném království, přičemž dosavadní výsledky implementace „peer review“ nejsou ve zprávě vyhodnoceny.

Jak AVO samotná, tak také jednotlivé členské organizace se zapojily do připomínkového řízení, přičemž hlavní kritika se soustředila právě na nevyváženost aplikovaného výzkumu, volnou možnost členů panelů stanovit váhy a neadekvátní finanční a administrativní zátěž. Jak zástupci AVO, tak zástupci členských organizací jsou přihlášeni na konferenci v Pardubicích dne 7. ledna 2015. Pokud nebudou zásadní připomínky zohledněny, budeme se ptát proč. A dále se budeme ptát na to, jak byly vybrány organizace do malého pilotního šetření a zda jsou ve vzorku zastoupeny všechny typy organizací, podle čeho byly vybrány země, podle kterých byla navržena metodika.

1 Comment

Filed under Uncategorized

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

ipn metodika

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Předsednictvo AVO jednalo v Ostravě

Pravidelné čtvrtletní jednání předsednictva se uskutečnilo 29.října v prostorech pobočky AVO v Ostravě.

leva strana

Předsednictvo AVO zleva: Libor Kraus, Jan Bouma, Václav Neumajer, Karel Mráček, Václav Liška, Miroslav Janeček, Radek Hermann, Ivo Hain, Petr Václavík

Na programu jednání byla problematika GBER a nového Rámce pro státní podporu, nový způsob hodnocení výzkumných organizací, IPN Metodika a názory na ní (AVO brzy vydá stanovisko), situace v Technologické agentuře ČR (především vyhlášení programu Epsilon a zbylé prostředky v programu Alfa), aktuální informace k jednání o daňových odečtech na VaV, situace na Svazu průmyslu a dopravy, jednotlivá jednání na Úřadu vlády a MPO, aktuální fáze přípravy RIS3 a regionálních RIS, příprava brožury průmyslových VO a brožury AVO, příprava zimního zprAVOdaje a další body.

prava strana

Předsednictvo AVO zleva okolo stolu: Miroslav Janeček, Radek Hermann, Ivo Hain, Petr Václavík, Radek Holešinský, Miroslav Ecler, Milan Petrák, Ivana Polišenská, Jaroslav Pindor, Jaroslav Kunčický

Velkým přínosem jednání předsednictva byla výměna aktuálních informací mezi členy AVO, výměna názorů na aktuální situaci v oblasti VaVaI a nastavení jednotného postupu v dalších krocích Asociace. Další setkání předsednictva proběhne v novém roce. Do té doby se k jednání sejdou pracovní skupiny AVO.

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kafemlejnek mele z posledního

Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.

foto TZ Kafemlejnek3

Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.

V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.

Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“

foto TZ Kafemlejnek1

Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.

AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.

Leave a comment

Filed under Uncategorized