Tag Archives: martin podařil

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Advertisements

2 Comments

Filed under Uncategorized

Král je mrtev, ať žije král!

Novým předsedou Technologické agentury ČR bude Petr Očko. Včera o tom rozhodla vláda.

RBaPO

Turbulentní období spojené s volbou nového předsedy Technologické agentury ČR je za námi. Stávající předsedkyni TA ČR Rut Bízkovou nahradí Petr Očko, který přechází z MPO. Nezbývá, než poděkovat Rut Bízkové za výborně odvedenou práci a popřát Petru Očkovi mnoho úspěchů v působení v čele TA ČR. Doufáme, že nebude příliš otáčet kormidlem a bude držet dobře nastavený kurz. Těšíme se na pokračování dosavadní spolupráce!

Více o jmenování Petra Očka si můžete přečíst v článcích aktualne.cz, ceskenoviny.cz nebo echo24.cz

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Velká kunratická v podání AVO

Osmdesát jedna let se vždy druhou neděli v listopadu v Praze běhá Velká kunratická, legendární běh přes tři kopce a tři potoky. Na start u Dolnomlýnského rybníka se postavilo 3400 účastníků. Nechyběla velká jména: kardiochirurg Jan Pirk, snowboardista Michal Novotný, skikrosař Tomáš Kraus, kajakář Vavřinec Hradilek, skifařka Mirka Knapková nebo režisér a herec Jakub Kohák.

Náročnou trať s vyhlášeným výběhem na Hrádek absolvoval v solidním čase se ztrátou pět minut na vítěze také reprezentant Asociace výzkumných organizací Martin Podařil, který k závodu dodal: “Trať byla náročná, jako vždy. Boříte se do bahna, brodíte potoky a po čtyřech se škrábete do nekonečného kopce. Pokaždé si v průběhu závodu říkám, proč to dělám? Naštěstí trápení trvá jen pár minut. Pak si vychutnáte teplý čaj, poplácáte se s kamarády po zádech, poměříte časy a slíbíte si zlepšení na příští rok.”

V listopadu 2015 bude AVO opět na startu. Budete u toho i Vy?

kunraticka

Velká kunratická 2014

Podívejte se na reportáž ČT v Brankách, bodech, vteřinách ZDE

1 Comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

IMG_6847s

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

IMG_6852s

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

IMG_6855s

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

IMG_6889s

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.


H2020 SME

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

ebn

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

ebn mp

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

5 Comments

Filed under Uncategorized

Lenka Mynářová – Marketing výzkumu a transfer technologií

Rozhovor pro Asociaci výzkumných organizací natočený v rámci konference Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi (18.3.2014, MemBrain, Stráž pod Ralskem).

PhDr. Lenka Mynářová, ředitelka marketingu NAFIGATE Corporation, a.s. se specializuje na projekty transferu technologií, uvádění technologií na světové trhy, market intelligence a podílí se na dalších aktivitách inovačního managementu.

Lenko, proč je marketing výzkumu důležitý?

Je to dnes klíčový proces, jehož úkolem je vyvolat poptávku. A realizovat jakýkoliv výsledek výzkumu v současném světě není možné, pokud ta poptávka neexistuje. Když to úplně zjednoduším, my musíme výsledek výzkumu prodat, musíme na trh odkomunikovat, že existuje a že je tady možnost spolupráce. To se neudělá samo.

Věnují se české výzkumné organizace a podniky marketingu dostatečně?

Určitě ne. Řekla bych, že je úplně v plenkách. Zeptejme se jinak. Jaký mají na marketing rozpočet? Pokud se bavíme o technologiích, které míří na globální trh, tak se musíte účastnit odborných výstav, veletrhů, udělat propagační videa a to jsou včetně cestovních nákladů položky v řádech desítek milionů korun ročně.

Jaké jsou nejčastější chyby českých subjektů v této oblasti?

Jednak velmi nízké rozpočty, takže chybí prostředky, ale také chybí lidé, kteří mají zkušenost s podobnými aktivitami, protože to knowhow v oblasti marketingu výzkumu se bude vytvářet dlouhou dobu a zatím tady prostě neexistuje, protože tyto činnosti tady zatím nikdo nikdy nepotřeboval.

Můžete zmínit pár příkladů dobré praxe?

To nemůžu přesně posoudit. Mohu hovořit jen o nás. Jsme komerční subjekt, který dokázal komercionalizovat v globálním měřítku dvě technologie. Jednu nanotechnologii a druhou biotechnologii, což je myslím unikátní. Na druhou stranu, měli jsme na to privátní prostředky v objemu, který jsme potřebovali.

Jakými výzkumnými směry by se Česká republika měla vydat?

Prosadit se na globálním trhu v jakémkoliv oboru je neuvěřitelně obtížné. Určitě už v tuhle chvíli díky technologii Nanospider je Česká republika na světové špici v oblasti nanotechnologií, protože dokázala vytvořit jedinečné knowhow. Nanotechnologie mají jednoznačně budoucnost, stejně jako biotechnologie a samozřejmě logicky také informační technologie. Ve všech těch třech oblastech by ČR mohla hrát v budoucím světě velmi důstojné postavení. Ale je těžké někomu něco nařizovat. V nových dokumentech jsou definované státní priority. Z mého pohledu je nadějí pro inovační projekty Horizon 2020, který je zkonstruován podle globálních best practices a mohl by zacelit mezeru, která v ČR existuje.

Měl by stát více přispívat na výzkum?

Peněz je možná naopak až moc, jak tady na konferenci zaznělo. Je to spíše otázka vytvoření aparátu, který by výsledky výzkumu dokázal převést do praxe a podpořit ty nejlepší. Položme si otázku, zda v systému dotací skutečně podporujeme to nejlepší nebo často jen průměr a podprůměr? To si myslím, že je důležité – podporovat jen ty nejlepší a s potenciálem. To ovšem není vůbec jednoduché.

Někteří zlí jazykové tvrdí, že by průmyslový výzkum neměl být finančně podporován ze státních prostředků, že by si ho podniky měli platit sami. Co si o tom myslíte?

To je nereálné, to nefunguje nikde na světě. Všude státy pomáhají. Naopak třeba v takovém Singapuru je fáze Proof of koncept pro firmy podporována ze sta procent. Státy chtějí podporovat to, co je v globálním měřítku konkurenceschopné a vnímají, že zejména v těch prvních fázích, kdy jsou rizika obrovská, na to firma nemůže mít zdroje a opravdu ten segment malých a středních podniků je velmi důležitý pro konkurenceschopnost a bez podpory to dneska už prostě nejde. Je logické, že pokud chce být ČR konkurenceschopná, musí mít konkurenceschopný průmysl a ten průmysl se bez podpory inovací neobejde.

Často jezdíte do Asie. Jak se místní koukají na české podniky, na český výzkum?

Česká republika je mimo rozlišovací schopnost Číny, byť česká stopa v Čině není úplně nejmenší. Oni vidí přidanou hodnotu v potenciálu spolupráci s námi, ale oni chtějí konkrétní projekty, které by pomohli vyřešit jejich problémy. A tahle příležitost bude trvat rok, dva. V okamžiku, kdy najdou dostatek partnerů, tak se ten trh uzavře.

Doporučila byste českým výzkumným organizacím a podnikům zaměřit se více na asijské trhy?

Určitě. Na druhou stranu Čína je velice specifická s obrovskou jazykovou bariérou a celou řadou překážek. Opravdu není jednoduché na tento trh vyrazit, ale je to 1,4 miliardy lidí, ten potenciál je obrovský. Jenom je třeba zvážit, co opravdu ta výzkumná organizace nebo firma zvládne a jestli ten běh na dlouhou trať, kterou je spolupráce s Číňany, je připravena podstoupit. Čína je o veletrzích, o dlouhodobých kontraktech, rok tam nic neznamená. Musíte do toho investovat, nic se nedá udělat na dálku. Jsou to obrovské investice, které ale mají obrovský potenciál a mohou se velmi snadno vrátit.

Co Vás v České republice poslední dobou nejvíce potěšilo?

Opravdu mě velice potěšil dnešní seminář, protože je velmi inspirativní a ukazuje, jak my Češi jsme kreativní národ a jak se dokážeme vypořádat s podmínkami, kde by řada jiných národů nedokázala vytěžit to, co dovedeme my. Sešla se tady skupina lidí, kteří chtějí a dělají víc, než musí a to je velmi příjemné a inspirativní.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji, ať se daří.

Martin Podařil, AVO Marketing & PR

Leave a comment

Filed under Uncategorized