Analýza stavu VaVaI v ČR 2015

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2015.

Příloha: Rozbor výpočtu bodů pro nejvýznamnější druhy výsledků Jimp a Jsc v rámci hodnocení výzkumných organizací v ČR

Rut Bízková povede Středočeské inovační centrum

Středočeské inovační centrum (SIC) od února povede bývalá ministryně životního prostředí Rut Bízková. Ve funkci vystřídá Václava Chytila. „O jmenování nové ředitelky rozhodlo představenstvo spolku SIC,“ řekla Helena Frintová z krajského úřadu. Bízková působila v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, ve společnosti ČEZ a na ministerstvech průmyslu a životního prostředí. Několik let byla náměstkyní ministra životního prostředí a ve vládě Jana Fischera krátce také ministryní. V posledních čtyřech letech byla předsedkyní Technologické agentury České republiky, která podporuje aplikovaný výzkum a vývoj. Po odchodu z této funkce pracovala jako konzultantka v oblasti ochrany životního prostředí, energetiky, výzkumu, vývoje a inovací.

„Paní Rut Bízková má rozsáhlé zkušenosti s veřejnou správou v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Kombinace jejích zkušeností s činností našich mladých kolegů, kteří v SIC pracují, povede k tomu, že se SIC může během několika let stát špičkovým inovačním centrem České republiky,“ komentoval jmenování Rut Bízkové do funkce ředitelky SIC radní Věslav Michalik.

„Vnímám své nové působení v SIC jako logické pokračování dosavadní práce v Technologické agentuře ČR. V TA ČR jsme usilovali o podporu výzkumu, který je skutečně užitečný pro společnost. S kolegyněmi a kolegy v SICu máme příležitost právě toto dál rozvíjet, aby středočeské firmy našly pomoc při svých inovacích a byly stále úspěšnější a aby se lidem v kraji dobře žilo, protože veřejná správa bude mít pro ně užitečná řešení. Ta více, než se možná na první pohled zdá, záleží na dobrých aplikacích výsledků bádání,“ dodala Rut Bízková.

Zdroj: ČTK

EU bude mnohem více podporovat armádní výzkum

Ilustrační obrázek, zdroj: FFF

Připravujeme podrobnosti. Více ZDE

SME Instrument v roce 2017: Španělé podali 257 projektů, Češi 4

Jsme z toho smutní, ČR opět na chvostu…více ZDE

Předsednictvo AVO se sejde ve VZLÚ

Jak lépe aplikovat výsledky výzkumu a vývoje? Jak zvýšit kvalitu českých výzkumných organizací a jak je více přizpůsobit praxi, aby u nich podnikatelé výzkum objednávali? Jak taková spolupráce vypadá jinde v Evropě? Jak větší spolupráci pomoci například větším důrazem v hodnocení výzkumných organizací? Jak zvýšit zapojení do mezinárodních programů výzkumu a vývoje?

To vše a mnohem více bude předmětem diskuze prvního jednání předsednictva AVO v roce 2017, které se uskuteční poslední lednový den ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Letňanech.

Předsednictvo je řídicím orgánem Asociace výzkumných organizací voleným z členů AVO.

Česká infografika k programu SME Instrument

SME Instrument podporuje malé a střední podniky, které vyvíjí inovativní produkt a chtějí s ním vstoupit na evropské, případně světové, trhy. V rámci SME Instrumentu získáte nejen finanční podporu až do výše 2,5 milionů eur, ale i služby špičkových expertů a mentorů.

Infografika vychází z letáčku TC AV.

AVO members introduction 2017

AVO members 2017

AVO is the only organization in the Czech Republic representing applied research. Founded in 1993 AVO has more than 80 members (mainly SME‘s) with more than 8000 researchers. AVO key role is to promote the Czech applied research, development and innovations on both national and international level and help to bring the R&D results into the business.

Mapa světa ukazuje, jak by mohl v budoucnu fungovat Hyperloop

World Metro Map, navržená v roce 2003 Markem Ovendenem představuje, jak by mohl globální dopravní systém vypadat.

Z Prahy do Brna za několik minut? Brzy může být tato šokující zpráva realitou. Na mapě sice Brno zakresleno není, ale díky prozíravým brněnským politikům brzy může být. A díky své poloze, by se Česká republika mohla stát významným uzlem ve světové dopravní síti.

Brněnský primátor Petr Vokřál dnes podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technology (HTT). Se samotným konceptem hyperloopu přišel před třemi roky americký podnikatel a vizionář Elon Musk, který se ho chystá v následujících letech přenést do praxe. Zástupci společnosti vyrábějící hyperloopy slibují technologickou revoluci v dopravě: kapsle v potrubí vyplněném vakuem by se měla pohybovat rychlostí až 1200 km/h.

This slideshow requires JavaScript.

Pokud by se hyperloop podařilo uvést do praxe, mohou podle odborníků také nastat výrazné změny, které by se promítly do života lidí. Podle dopravního geografa z Masarykovy univerzity Daniela Seidenglanze jsou zaměstnanci na základě výzkumů ochotní dojíždět za prací v průměru až hodinu denně. “Díky hyperloopu by tak lidé mohli bydlet i stovky kilometrů od města, kde budou pracovat. Klidně by mohli žít ve vesnici u Brna a denně dojíždět za prací do Budapešti,” nastínil Seidenglanz.

Zdroj: Inverse, iHNED

Kraus: Výzkumné organizace se nepřizpůsobují poptávce firem

Prezident AVO Libor Kraus

Na přelomu roku se mi konečně podařilo odjet na krátkou dovolenou a naivně jsem si myslel, že všechny problémy loňského roku jsou za námi a v novém roce se budeme věnovat především smysluplné práci. Pak jsem si ale přečetl zprávu ČTK a analýzu, ze které (podle tvrzení autorů) vyplývalo, že čeští podnikatelé nemají zájem podporovat veřejný výzkum na vysokých školách a v Akademii věd, přestože ji podporuje stát. Autor dále spekuluje, že nedostatečná spolupráce je důsledkem toho, že podnikatelé jednak nemají ve veřejný výzkum důvěru a za druhé že podnikatelé jsou ve svých výzkumných potřebách saturováni prostředky z veřejných zdrojů, protože z veřejných zdrojů ročně obdrží vyšší částku, než vynaloží na spolupráci.

V oblasti aplikovaného výzkumu se pohybuji už 27 let. Od absolventa a technika přes samostatného výzkumníka až po řízení výzkumné organizace. Po celou dobu jsem se v organizacích, kde jsem působil, snažil o spolupráci s firmami a o poskytování výzkumných služeb firmám. Dovoluji si tedy tvrdit, že kvalitní firmy a dobří podnikatelé v celé Evropě (nejen v Česku), mají velký zájem o výsledky výzkumu a vývoje, které dokáží aplikovat ve svých společnostech. Je ale otázkou, zda takové výsledky dostávají v českých veřejných výzkumných organizacích. Což není jen otázka kvality výsledků, ale i jejich přizpůsobení praxi. Další otázkou je, zda prostředí pro tuto spolupráci podporuje český stát a státní a veřejná správa.

V listopadu loňského roku jsem se zúčastnil návštěvy na německém BMBF a na několika výzkumných pracovištích. Uvedu jeden příklad: na TU Darmstadt nám bylo předvedeno univerzitní výzkumné centrum, které je z 53% financováno německými firmami. Jak je to možné, když tzv. Rámec společenství pro státní podporu VaVaI povoluje pouze 20% kapacitu pro ekonomické činnosti? Jednoduše – pouze 20% financí je smluvní výzkum a tedy ekonomické aktivity a 33% je tzv. kolaborativní výzkum, tedy výzkum ve spolupráci, i když hrazený podniky. Jiným příkladem z našeho okolí je např. rakouský Austrian Institute of Technology, jehož zakladateli jsou společně rakouské Ministerstvo pro vědu a technologie a rakouský Svaz průmyslu.

Možná bychom se tedy měli ptát, proč toto funguje u našich nejbližších sousedů a ne u nás. Jedna z odpovědí může být v úkolech, které naše státní správa dává veřejným institucím např. prostřednictvím jejich hodnocení. Od roku 2013 se primárně hodnotí publikační výsledky. Teprve v poslední době se mezi hodnocenými parametry objevil objem smluvního výzkumu a teprve poslední dva roky je postaven na roveň získanému objemu financí z veřejných prostředků. Aplikované výsledky výzkumu a vývoje nejsou hodnoceny vůbec – z toho důvodu také poklesl i jejich počet zadávaný do registru výsledků VaV. Samozřejmě na druhou stranu lze argumentovat, že v ČR jsou převážně dceřiné společnosti nadnárodních společností, které výzkum a vývoj realizují především v mateřských společnostech, to je ale realita, se kterou se veřejné výzkumné organizace musejí vyrovnat.

Na závěr jeden (také statistický) argument. Za rok 2015 byl finanční objem služeb VaVaI, které poskytly aplikační průmyslové výzkumné organizace sdružené v AVO svým partnerům necelých 500 mil. Kč, což je více než třetina celkové udávané mezisektorové spolupráce. Skončím tedy optimisticky. Tak jako je velice nízká nezaměstnanost v České republice a firmy shánějí těžce nové zaměstnance, zrovna tak není plně pokryta potřeba evropských firem v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud se této poptávce veřejné výzkumné organizace konečně začnou přizpůsobovat, pak vidím velký prostor pro placenou spolupráci.

Libor Kraus, prezident AVO

Když výzkumné neúspěchy baví

Akce s názvem Fuck up night – je život věda? se v pondělí 16. ledna uskuteční v Praze. Se svými neúspěchy na poli vědy a výzkumu se s obecenstvem podělí pětice výzkumníků (například bývalý genetik a současný místopředseda TA ČR Martin Bunček, držitelka ceny NF Neuron Anna Fučíková, výzkumník psychedelik Tomáš Fajfr a další). Informace o akci najdete na facebooku nebo na webu.

Prosincové vydání časopisu ERGO

V tomto vydání Erga najdeme dva rozsáhlejší příspěvky věnované různým aspektům transferu znalostí. První, který se věnuje mezinárodnímu porovnání patentové aktivity výzkumných organizací, ukazuje, že samotné zvýšení počtu patentů získaných výzkumnými organizacemi není dostatečným předpokladem pro efektivní přenos znalostí z veřejného výzkumu do inovací. Tuto skutečnost potvrzuje i druhý příspěvek věnovaný specificky transferu znalostí z českých univerzit a jejich postavení ve znalostním trojúhelníku. Poukazuje na omezené vzájemné vazby mezi vysokými školami a podniky a na dosud nedostatečně funkční síť center pro transfer znalostí vytvořených na vysokých školách z prostředků strukturálních fondů EU. Čtěte ZDE

 

Zdroj: TC AV

Jak je to s podnikáním akademiků?

AKADEMICI S PRAXÍ SPOLUPRACUJÍ! NIKDO ALE BOHUŽEL NETUŠÍ JAK.

Běžně se říká, že “akademici by měli více spolupracovat s praxí”. Jednou z cest jak této spolupráce dosáhnout je akademické podnikání. To je ale v Česku pole prakticky nezorané – nikdo netuší, jak často transfer technologií probíhá cestou vlastního podnikání akademiků. Několik případů oficiálních spin-offů sice existuje, ale nová studie IDEA naznačila, že to je jen špička ledovce.

Příklad jedné vysoké školy ukazuje, že počet podnikatelů mezi akademiky, kteří na škole úspěšně získali habilitaci či profesuru, je třikrát větší než v běžné populaci! O těchto firmách ale nejsou dostupné prakticky žádné informace – na čem vydělávají ani jestli náhodou nezískávají nějaké prostředky na úkor alma mater akademika.

Aby se mohlo akademické podnikání rozvíjet ku prospěchu všech účastníků je potřeba, aby vědecké instituce k tématu zaujaly jasný postoj – nastavily transparentní pravidla transferu technologií a zajistily si přehled o aktivitách svých zaměstnanců.

Celou studii si stáhněte z webu IDEA ZDE

O studii rovněž podrobně referovaly Lidové Noviny, článek k nahlédnutí ZDE

Zdroj: FB Idea

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ