Řezné nástroje nové generace

Projekt člena AVO – Final Tools, se stal vítězem Ceny TA ČR v kategorii Ekonomický přínos. Hlavním účelem projektu bylo zvýšit produktivitu práce, snížit spotřebu surovin a energií s pozitivním dopadem na ekologii.

Prostřednictvím uplatnění průmyslového řešení konstrukce nástroje a dále s novými geometriemi, technologiemi výroby a spolu s progresivními řeznými materiály bylo dosaženo vyšší produktivity, snížení nákladů a zvýšení provozní spolehlivosti. Významným efektem nových nástrojů, vyvíjených i s ohledem na integritu obrobeného povrchu, jsou vyšší užitné vlastnosti výrobků, s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost výrobních podniků v ČR a lepší ekonomické uplatnění nositele projektu. Výsledky přispívají k vyšší úrovni poznání v oblasti obrábění velmi přesných děr.

„Nové výstružníky byly úspěšně nasazeny v praxi – umožňují zkrátit výrobní časy, snížit provozní náklady, dosáhnout vyšší rozměrové i tvarové přesnosti, zvýšit spolehlivost výroby, kvality povrchu děr i trvanlivost břitů.“ potvrzuje Stanislav Fiala, vedoucí projektu.

V rámci řešení projektu byly vyrobeny a testovány prototypy 4 výrobkových řad, které vycházejí z jednotné koncepce provedení vystružovacího nástroje s výměnnou řeznou častí. Jednotlivé typy se liší se v konkrétním provedení geometrie a mikrogeometrie řezné části v závislosti na použitém řezném materiálu.

Po získání výsledků z dlouhodobých zkoušek v praktické výrobě byly realizovány zkoušky u vybraných potenciálních uživatelů. Dosažené technicko-ekonomické výsledky (poměr výkon/cena) nových nástrojů jsou min. o 50% vyšší oproti současnému stavu.

Zdroj: TA.Di

Finanční správa jde po inovátorech

Berní úředníci dostávají odměny v závislosti na tom, s jakým nasazením doměřují firmám daně. Cílové odměny mohou tedy dostat úředníci, pokud firmám, které investují do výzkumu a vývoje, zamítnou uplatněný daňový odečet.

Tuto aktivitu ocenila finanční správa prémiemi ve výši 150 tisíc korun, uvádí interní materiál GFŘ z letošního května. Podnikatelé si ovšem stěžují, že berní úředníci často hledají sebemenší záminky, aby zpochybnili uplatněný odpočet na výzkum a vývoj. Vloni takto neuznali odečet ve výši přesahující 151 milionů korun. Nejvíce činorodí byli v tomto směru pracovníci finančních úřadů v Pardubickém kraji.

Podrobněji čtěte v článku Hospodářských novin.

Díky zpětné vazbě od členů AVO a také díky soustavnému tlaku expertů AVO na daňový odpočet výzkumu a vývoje vznikl nový materiál GFŘ, který dává informaci, jak bezchybně zpracovat projekt výzkumu a vývoje. Více ZDE

Harvardské patenty získané v červenci 2017

Výzkumníci z Harvardu v červenci 2017 získali celkem 15 amerických patentů. Univerzita Karlova dle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2017 jeden český (Líheň na hmyz).

Seznam červencových patentů Harvardu:

·       Co-delivery of stimulatory and inhibitory factors 

·       Method of increasing the quantity of colonic T regulatory cells

·       Acoustic waves in microfluidics

·       VEGF-binding protein for blockade of angiogenesis

·       Nanopore sensing by local electrical potential measurement

·       Systems, methods, and workflows for optogenetics analysis

·       Method and system for magnetic resonance imaging using nitrogen-vacancy

·       Adaptive optic and acoustic devices

·       Modified microbial toxin receptor for delivering agents into cells

·       Porous electrolytic polymer cryogels for enhanced electrical collapsibility

·       HiC: method of identifying interactions between genomic loci

·       Sub-diffraction limit image resolution in three dimensions

·       Cortistatin analogues and syntheses thereof

·       Monolayer stress microscopy

·       Multiphase systems

 

Martin Podařil, AVO

Nové hodnocení výzkumných organizací

Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Česká infografika k programu SME Instrument

SME Instrument podporuje malé a střední podniky, které vyvíjí inovativní produkt a chtějí s ním vstoupit na evropské, případně světové, trhy. V rámci SME Instrumentu získáte nejen finanční podporu až do výše 2,5 milionů eur, ale i služby špičkových expertů a mentorů.

Infografika vychází z letáčku TC AV.

Mapa světa ukazuje, jak by mohl v budoucnu fungovat Hyperloop

World Metro Map, navržená v roce 2003 Markem Ovendenem představuje, jak by mohl globální dopravní systém vypadat.

Z Prahy do Brna za několik minut? Brzy může být tato šokující zpráva realitou. Na mapě sice Brno zakresleno není, ale díky prozíravým brněnským politikům brzy může být. A díky své poloze, by se Česká republika mohla stát významným uzlem ve světové dopravní síti.

Brněnský primátor Petr Vokřál dnes podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technology (HTT). Se samotným konceptem hyperloopu přišel před třemi roky americký podnikatel a vizionář Elon Musk, který se ho chystá v následujících letech přenést do praxe. Zástupci společnosti vyrábějící hyperloopy slibují technologickou revoluci v dopravě: kapsle v potrubí vyplněném vakuem by se měla pohybovat rychlostí až 1200 km/h.

This slideshow requires JavaScript.

Pokud by se hyperloop podařilo uvést do praxe, mohou podle odborníků také nastat výrazné změny, které by se promítly do života lidí. Podle dopravního geografa z Masarykovy univerzity Daniela Seidenglanze jsou zaměstnanci na základě výzkumů ochotní dojíždět za prací v průměru až hodinu denně. “Díky hyperloopu by tak lidé mohli bydlet i stovky kilometrů od města, kde budou pracovat. Klidně by mohli žít ve vesnici u Brna a denně dojíždět za prací do Budapešti,” nastínil Seidenglanz.

Zdroj: Inverse, iHNED

Kraus: Výzkumné organizace se nepřizpůsobují poptávce firem

Prezident AVO Libor Kraus

Na přelomu roku se mi konečně podařilo odjet na krátkou dovolenou a naivně jsem si myslel, že všechny problémy loňského roku jsou za námi a v novém roce se budeme věnovat především smysluplné práci. Pak jsem si ale přečetl zprávu ČTK a analýzu, ze které (podle tvrzení autorů) vyplývalo, že čeští podnikatelé nemají zájem podporovat veřejný výzkum na vysokých školách a v Akademii věd, přestože ji podporuje stát. Autor dále spekuluje, že nedostatečná spolupráce je důsledkem toho, že podnikatelé jednak nemají ve veřejný výzkum důvěru a za druhé že podnikatelé jsou ve svých výzkumných potřebách saturováni prostředky z veřejných zdrojů, protože z veřejných zdrojů ročně obdrží vyšší částku, než vynaloží na spolupráci.

V oblasti aplikovaného výzkumu se pohybuji už 27 let. Od absolventa a technika přes samostatného výzkumníka až po řízení výzkumné organizace. Po celou dobu jsem se v organizacích, kde jsem působil, snažil o spolupráci s firmami a o poskytování výzkumných služeb firmám. Dovoluji si tedy tvrdit, že kvalitní firmy a dobří podnikatelé v celé Evropě (nejen v Česku), mají velký zájem o výsledky výzkumu a vývoje, které dokáží aplikovat ve svých společnostech. Je ale otázkou, zda takové výsledky dostávají v českých veřejných výzkumných organizacích. Což není jen otázka kvality výsledků, ale i jejich přizpůsobení praxi. Další otázkou je, zda prostředí pro tuto spolupráci podporuje český stát a státní a veřejná správa.

V listopadu loňského roku jsem se zúčastnil návštěvy na německém BMBF a na několika výzkumných pracovištích. Uvedu jeden příklad: na TU Darmstadt nám bylo předvedeno univerzitní výzkumné centrum, které je z 53% financováno německými firmami. Jak je to možné, když tzv. Rámec společenství pro státní podporu VaVaI povoluje pouze 20% kapacitu pro ekonomické činnosti? Jednoduše – pouze 20% financí je smluvní výzkum a tedy ekonomické aktivity a 33% je tzv. kolaborativní výzkum, tedy výzkum ve spolupráci, i když hrazený podniky. Jiným příkladem z našeho okolí je např. rakouský Austrian Institute of Technology, jehož zakladateli jsou společně rakouské Ministerstvo pro vědu a technologie a rakouský Svaz průmyslu.

Možná bychom se tedy měli ptát, proč toto funguje u našich nejbližších sousedů a ne u nás. Jedna z odpovědí může být v úkolech, které naše státní správa dává veřejným institucím např. prostřednictvím jejich hodnocení. Od roku 2013 se primárně hodnotí publikační výsledky. Teprve v poslední době se mezi hodnocenými parametry objevil objem smluvního výzkumu a teprve poslední dva roky je postaven na roveň získanému objemu financí z veřejných prostředků. Aplikované výsledky výzkumu a vývoje nejsou hodnoceny vůbec – z toho důvodu také poklesl i jejich počet zadávaný do registru výsledků VaV. Samozřejmě na druhou stranu lze argumentovat, že v ČR jsou převážně dceřiné společnosti nadnárodních společností, které výzkum a vývoj realizují především v mateřských společnostech, to je ale realita, se kterou se veřejné výzkumné organizace musejí vyrovnat.

Na závěr jeden (také statistický) argument. Za rok 2015 byl finanční objem služeb VaVaI, které poskytly aplikační průmyslové výzkumné organizace sdružené v AVO svým partnerům necelých 500 mil. Kč, což je více než třetina celkové udávané mezisektorové spolupráce. Skončím tedy optimisticky. Tak jako je velice nízká nezaměstnanost v České republice a firmy shánějí těžce nové zaměstnance, zrovna tak není plně pokryta potřeba evropských firem v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud se této poptávce veřejné výzkumné organizace konečně začnou přizpůsobovat, pak vidím velký prostor pro placenou spolupráci.

Libor Kraus, prezident AVO

V čem jsme dobří ve výzkumu podle EU?

Česká republika dostala od Evropské komise vysvědčení. Je rozsáhlejší, proto vám dnes představíme pouze naše silné stránky. 

1. Výše státní podpory
2. Výše zahraničních investic
3. Silný vývoz technologicky vyspělých produktů
4. Vysoká zaměstnanost v inovativních podnicích

Slabé stránky českého výzkumu si necháme na příště.

Zdroj: EK

Superrychlá převodovka Wikow Gear boduje v zahraničí

V Česku i celé střední a východní Evropě jsou první, kdo vyvinul superrychlou průmyslovou převodovku. Firma Wikov Gear, jejímž majitelem je Martin Wichterle, vnuk známého akademika Otto Wichterleho, dokončila ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Technologickou agenturou ČR zařízení, které je schopno vyvinout rychlost 35 tisíc otáček za minutu. To je současná světová špička.

Vozy Wikov, které vyráběla firma dědečka Martina Wichterleho, platily za první republiky za luxusní. autor: Libor Teichman, HN

Podnik navíc dokázal vyrobit a prodat první rychloběžné převodovky brzy po vývoji prototypu. “Více než 10 kusů podle individuálních požadavků zákazníků jsme už dodali například firmě General Electric do USA a Francie či německé firmě MAN Turbo. Kupovaly je hlavně do elektráren a rafinerií,” uvedl hlavní řešitel projektu a technický ředitel Wikovu Gear Radovan Rašpl.

Zařízení, které přijde na miliony korun a váží tři až čtyři tuny, se využívá například při výrobě elektrické energie, kde působí mezi plynovou nebo parní turbínou a generátorem. Slouží i při výrobě stlačených plynů v chemičkách nebo rafineriích, kde je převodovka mezi motorem a kompresorem.

Rozhodující pro vývoj prvního prototypu české rychloběžné převodovky byla takzvaná segmentová naklápěcí ložiska. “Bez nich by byla převodovka schopná udělat třeba 10 tisíc otáček za minutu. S nimi se však dostane až na 35 tisíc, což nás staví na vrchol současných ve světě známých možností,” uvedl Rašpl.

Za zařízení světové úrovně považuje převodovky z Wikovu i Štefan Morávek z Centra nové technologie při plzeňské Západočeské univerzitě. “Možná by šlo vyrobit i převodovku s 50 tisíci otáčkami, ale u velkých průmyslových zařízení je těch 35 tisíc zatím technický strop,” řekl.

Za vývojem převodovek se stále více otáčkami stojí snaha zvyšovat účinnost energetických zařízení, což je dnes velký trend. “Daří se to právě díky rychlootáčkovým převodovkám, které spojí například turbíny s generátory s vyšší efektivitou než starší typy zařízení,” podotkl Morávek.

Projekt podpořila téměř 10 miliony Technologická agentura ČR a společnost Wikov Gear se kvůli němu spojila s Výzkumným a zkušebním ústavem v Plzni i s výzkumným centrem Nové technologie při Západočeské univerzitě.

V roce 2013 obdržel cenu Technologické agentury v kategorii užitečnost řešení, kterou badatelům předával tehdejší premiér Jiří Rusnok.

Zdroj: HN

Až 70 milionů korun pro váš inovativní projekt

České inovativní firmy mohou do 18. ledna 2017 podat žádost o financování jejich nápadu v programu SME Instrument – Phase 2 a získat tak příspěvek až 70 mil Kč. Od roku 2014 v tomto programu uspěly dvě české firmy – Olife Corporation s projektem LEFAPO a PVFS s projektem SAFE-CTS.

Výstupem projektu musí být prvotřídní produkty či služby, které jsou připraveny vstoupit na globální trhy a utkat se zde s konkurencí. Bližší informace najdete níže.

Žádost vyplňte ZDE

Funding is available for: innovation projects underpinned by a sound and strategic business plan (potentially elaborated and partially funded through phase 1 of the SME Instrument).

Activities funded in phase 2 can be of several types: prototyping, miniaturisation, scaling-up, design, performance verification, testing, demonstration, development of pilot lines, validation for market replication, including other activities aimed at bringing innovation to investment readiness and maturity for market take-up.

Amount of funding: in the indicative range of €500,000 – € 2.5 million or more (covering up to 70% of eligible costs, or in exceptional, specific cases up to 100%).

Duration: typically around 1 to 2 years

Outcomes:

• a new product, process or service that is ready to face market competition;
• a business innovation plan incorporating a detailed commercialisation strategy and a financing plan in view of market launch (e.g. on how to attract private investors, if applicable).

Žádost vyplňte ZDE

Na této stránce najdete přehledný online manuál pro projekty H2020.

Martin Podařil, OKO AVO

Vizualizace – do jakých odvětví směřuje podpora podnikového VaV

Internetovou aplikaci pro dynamické zobrazení statistických dat o podpoře podnikového VaV ze státního rozpočtu vytvořil tým Technologického centra AV ČR.

Pomocí intuitivního ovládání lze prostupovat hierarchií klasifikace ekonomických činností CZ-NACE až k individuálním příjemcům, porovnávat vývoj v letech 2007 až 2015 v absolutních hodnotách, i ve vztahu k dalším charakteristikám odvětví. Zároveň je možné získat přehled o roli jednotlivých poskytovatelů této podpory.

Vyzkoušejte aplikaci zde: http://svizualizace.asuch.cas.cz/

Dopad zákona o registru smluv na oblast vědy, výzkumu a inovací

Zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“), přinesl podstatné změny do způsobu uzavírání smluv. Přinášíme informace o základních změnách, které tento zákon přinese do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a na jeho základní výjimky vztahující se na tuto oblast.

Nová pravidla pro uzavírání smluv

ZRS stanovuje zvláštní pravidla pro uzavírání a pro následné nabytí účinnosti některých druhů smluv (smluv soukromoprávních a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), jejichž alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt. Z hlediska vědy, výzkumu a inovací je podstatné to, že mezi tyto povinné subjekty patří  i veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo Česká republika. Kompletní seznam tzv. povinných subjektů je uveden v § 2 odst. 1 ZRS.

ZRS přinesl pravidla, podle kterých smlouvy, kterých smluvní stranou je povinný subjekt:

• budou muset mít písemnou formu, jinak budou absolutně neplatné,
• nabydou účinnost nejdřív dnem uveřejnění v internetové aplikaci, tzv. registru smluv,
• pokud nebudou uveřejněné v registru smluv do 3 měsíců ode dne uzavření, budou zrušené od počátku.

Účinnost ve dvou fázích

Všechna výše uvedena pravidla se nicméně v současné době zatím neaplikují. ZRS totiž nabývá účinnosti ve dvou fázích (částech).

• První část ZRS nabyla účinnosti dne 7. 2016. Od tohoto data je účinná ta část ZRS, která vyžaduje, aby všechny povinně uveřejňované smlouvy byly uveřejněné v registru smluv a aby všechny tyto smlouvy měly povinně písemnou formu. První část ZRS tedy neobsahuje sankce za neuveřejnění smlouvy v registru smluv.
• Druhá část ZRS nabývá účinnosti až dne 7. 2017. Tato druhá část ZRS již obsahuje sankce za neuveřejnění povinně uveřejňovaných smluv v registru smluv (odložená účinnost smluv, zrušení smluv od počátku).

V současné době (od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017) tedy existuje tzv. přechodné období, kdy by povinně uveřejňované smlouvy měly být uveřejněné v registru smluv. Sankce v podobě neúčinnosti smlouvy, resp. jejího zrušení od počátku, nicméně za jejich neuveřejnění v registru smluv během přechodného období nehrozí. Již v současné době ale všechny povinně uveřejňované smlouvy musí mít písemnou formu (již od 1. 7. 2016), jinak budou absolutně neplatné.

Písemná forma smluv

Krátká odbočka do právní teorie: Na ZRS je zajímavá mimo jiné skutečnost, že opouští zásadu neformálnosti právních jednání, na kterých je založena právní úprava v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“). ZRS v § 8 odst. 2 totiž stanovuje, že smlouva, na kterou se vztahuje uveřejnění v registru smluv, musí být uzavřena písemně. Neuplatní se tedy pravidlo obsažené v § 560 NOZ, podle kterého je vyžadována písemná forma pouze u právních jednání, kterými se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovitostem (nebo kterými se toto právo mění nebo ruší). Ustanovení § 8 odst. 2 ZRS tedy představuje revoluci ve formě vyžadované pro soukromoprávní smlouvy, protože vyžaduje písemnou formu pro jakoukoliv soukromoprávní smlouvu, která bude muset být uveřejněna v registru smluv, bez ohledu na to, zda se smlouva týká nemovitosti a věcného práva k ní. Písemnou formu tedy budou muset mít např. všechny kupní smlouvy na jakékoliv movité věci (např. na IT techniku, kancelářské vybavení, jídlo), nájemní smlouvy (movitých i nemovitých věcí), smlouvy o dílo, atd., na které se bude vztahovat povinnost uveřejnění v registru smluv.

Na základě výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že při uzavírání smluv, které alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt (např. veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola) si smluvní strany již nevystačí s dlouhodobě zaužívanými pravidly uzavírání smluv.

Způsob uveřejnění smluv v registru

Ustanovení § 5 odst. 1 ZRS stanovuje, že smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy musí v registru smluv uveřejnit „elektronický obraz písemného obsahu smlouvy“, tedy strojově čitelný text smlouvy v jednom z předepsaných formátů a bez podpisů. Registr smluv ve svém technickém řešení ani nijak nepředpokládá zveřejnění podpisu na smlouvě v grafické formě (např. scan podpisu) ani elektronické formě (např. data tvořící zaručený elektronický podpis).

Kromě textu smlouvy je nezbytné uveřejnit ještě tzv. metadata, tedy informace týkající se identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, ceny, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnoty předmětu smlouvy, lze-li ji určit, a data uzavření smlouvy.

Samotný způsob uveřejnění smluv v registru smluv probíhá prostřednictvím elektronického formuláře na webové stránce smlouvy.gov.cz. Tento formulář musí vyplnit jedna ze smluvních stran a odeslat ho prostřednictvím datové schránky správci registru smluv. Správce registru smluv smlouvu uveřejní v registru smluv bez zbytečného odkladu po doručení vyplněného elektronického formuláře.

Obchodní  tajemství

Je potřebné si uvědomit, že pravidla uvedena v ZRS se vztahují stejně tak na smlouvy o výzkumu a vývoji o hodnotě několika milionů korun jako na smlouvy týkající se například dodávky potravin do jídelny veřejné výzkumné instituce.. ZRS nicméně obsahuje v § 3 seznam výjimek, při jejichž splnění smlouva zveřejněna být nemusí.

První důležitou výjimkou je výjimka obsažená v § 3 odst. 1 ZRS, podle které se v registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), v ustanovení § 9 stanovuje, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Pokud tedy bude určitá část smlouvy obchodním tajemstvím některé ze smluvních stran, nemusí být tato část smlouvy uveřejněna v registru smluv. Je nicméně potřebné poukázat na skutečnost, že pokud by byla část smlouvy uveřejněna v rozporu s InfZ a ZRS úmyslně (pokud by neuveřejněná část smlouvy ve skutečnosti nebyla obchodním tajemstvím), došlo by ke zrušení této smlouvy od počátku ve smyslu § 7 odst. 1 ZRS (účinného od 1. 7. 2017). Toto ustanovení tedy neumožňuje obcházení ZRS pouhým odkazem na to, že daná část smlouvy představuje obchodní tajemství, pokud to tak ve skutečnosti není.

Výjimka pro výzkumné instituce a vysoké školy

Na druhé straně je potřebné poukázat na to, že ZRS je ve vztahu k nesprávně uveřejněné smlouvy v registru smluv z důvodu ochrany obchodního tajemství v celku benevolentní. Ve vztahu k veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám obsahuje ZRS v § 5 odst. 6 zvláštní výjimku, podle které nemusí být v registru smluv uvedena metadata týkající se identifikace smluvních stran a ceny nebo hodnoty předmětu smlouvy, a to v případě, že jsou tato metadata obchodním tajemstvím veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy.

Dodatečná náprava

Podle § 7 odst. 2 dále platí, že pravidlo o zrušení smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS se neuplatní, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 ZRS, pokud:

• smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné se ZRS, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné se ZRS; nebo
• smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Výjimka pro autorská díla a předlohy

Další výjimky obsahuje § 3 odst. 2 ZRS. Pro oblast vědy, výzkumu a inovací je důležité, že se v registru smluv nemusí uveřejňovat např. technické předlohy, návody, výkresy, projektová dokumentace, model, vzory, výpočty, smlouvy prováděné převážně mimo území ČR nebo smlouvy uzavřené autorem v souvislosti s autorským dílem, atd.

Smlouvy s hodnotou 50 000 Kč a nižší

Patrně nejdůležitější výjimkou je ale výjimka, podle které se povinnost uveřejnění smlouvy v registru smluv neuplatní na smlouvu, pokud hodnota jejího předmětu je 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. U této výjimky zdůrazňujeme, že u konkrétní smlouvy nezáleží na tom, jestli se jedná o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou. Pokud by se jednalo o smlouvu bezúplatnou (např. darovací smlouvu) nebo smlouvu, ve které je určena symbolická cena, musela by se určit hodnota předmětu smlouvy (znaleckým posudkem případně jiným možným způsobem).

Adhezní smlouvy vysokých škol a výzkumných institucí

Další důležitá výjimka je výjimka, podle které se v registru smluv neuveřejňují smlouvy uzavřené adhezním způsobem (smlouvy, do jejichž obsahu nemůže jedna ze smluvních stran zasahovat), pokud je smluvní stranou takové smlouvy veřejná vysoká škola nebo veřejná výzkumná instituce.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají z pohledu ZRS výjimečné postavení ve vztahu k jiným tzv. povinným subjektům.

Závěr

Na základě všech výše uvedených skutečností je zřejmé, že ZRS se velkou mírou dotkne i oblasti vědy, výzkumu a inovací, protože významné subjekty tohoto odvětví patří mezi tzv. povinné subjekty. Soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční pomoci, jejichž smluvní stranou budou tyto povinné subjekty, proto budou muset být uzavřené v písemné formě a budou muset být uveřejněné v registru smluv. Tato skutečnost si tedy bude vyžadovat zvýšenou administrativní činnost a změny již zavedených způsobů uzavírání smluv povinných subjektů.

Na druhé straně, zákon o registru smluv obsahuje v celku rozsáhlé množství různých výjimek z povinnosti uveřejnění smluv v registru smluv. Tyto výjimky jsou různého typu a některé z nich můžou využít pouze veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy. Navíc, ZRS umožňuje i v celku širokou ochranu obchodního tajemství povinných subjektů. Je tedy v zájmu povinných subjektů se s právní úpravou ZRS a s výjimkami z ní podrobně seznámit a na jejím základě upravit vnitřní procesy uzavírání smluv.

Mgr. Martin Maňák, Frank Bold advokáti

Nové číslo zprAVOdaje – aktuální informace z VaVaI

Právě vyšlo nové letní číslo zprAVOdaje, v pořadí již jedenácté. Hlavní téma se věnuje mýtům a faktům spolupráce výzkumných organizací a firem. Vyzpovídali jsme předsedu TA ČR Petra Očka a vyzkoušeli placenou propagaci výzkumu na facebooku. Mnohem více aktualit z oblasti výzkumu, vývoje a inovací najdete ZDE. Přejeme vám příjemné čtení!

MŠMT pochopilo důležitost programů mezinárodní spolupráce

Nový program podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji INTER-EXCELLENCE by měl od letoška do roku 2024 přinést na tyto účely šest miliard korun. Z toho pět miliard by mělo být financováno ze státního rozpočtu, zbytek by měly tvořit prostředky z neveřejných zdrojů. Očekávají se především u podpory aplikovaného výzkumu, uvádí ministerstvo školství v návrhu programu, který v pondělí schválila vláda.

Příklad úspěšného mezinárodního projektu z programu EUREKA, který přinesl několikanásobné zvýšení obratu a 40 nových pracovních míst – více ZDE

Tento komplexní program nahrazuje některé dosavadní samostatné programy, které letos nebo příští rok skončí. Žadatelé, kterými jsou například výzkumné instituce, vysoké školy nebo firmy provozující výzkum, preferují kontinuitu, takže by se nové dílčí programy neměly od těch současných příliš lišit.

Program by měl přispět k otevření stále poměrně uzavřeného systému výzkumu a vývoje v České republice, uvedlo ministerstvo. Největší podpora, celkem dvě miliardy korun, bude směřovat na podporu spolupráce českých výzkumných pracovišť a jejich partnerských pracovišť v zemích, s nimiž existuje dvoustranná mezivládní nebo meziresortní dohoda pro výzkumné aktivity. Vedle výzkumných organizací mohou žádat také podniky, které se zabývají výzkumem a sídlí v Česku.

Celková suma 1,6 miliardy korun je vyčleněna na podporu zapojení českých firem zabývajících se výzkumem a vývojem do mezinárodního programu EUREKA a propojení tuzemských výzkumných pracovišť s mezinárodní scénou. Cílem je produkce výsledků, které je možné uplatnit v průmyslových odvětvích a službách. Tato část programu je určena primárně pro firmy, výzkumné organizace mohou plnit roli dalšího účastníka projektu.

Zdroj: ČTK – 3.5.2016

Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Novelizace zákona o podpoře VaV a návrh nového zákona

AVO vám ve spolupráci s Frank Bold Advokáti přináší právnický pohled na zákon o podpoře výzkumu a vývoje.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „ZPVV“), představuje základní právní předpis, který v současné době reguluje procesy a postupy podpory vědy a výzkumu v České republice. ZPVV byl během své účinnosti (tj. od 1. 7. 2002) dvanáctkrát novelizován. Naposledy to bylo zákonem č. 49/2013 Sb. účinným od 1. 4. 2013.

Novela ZPVV

Účelem nejnovější (a podle všech indicií i poslední) novely ZPVV, která je projednávána v Parlamentu ČR pod sněmovním tiskem 490 [1], je dát ZPVV do souladu s nejnovějšími předpisy EÚ platnými od 1. 7. 2014 (zejména nařízením Komise (EU) č. 651/2014, nařízením Komise (EU) č. 702/2014 a Sdělením Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Novela ZPVV by tedy měla přinést zejména:

• terminologické změny, aby vnitrostátní právní úprava odpovídala terminologii právních předpisů EÚ,
• právní úpravu podpory výzkumných infrastruktur, které ZPVV v platném a účinném znění neřeší,
• odstranění nadbytečných povinností stanovených ZPVV. Novelou ZPVV by mělo dojít ke zrušení povinnosti uzavírat smlouvy o využití výsledků podle § 11 současně platného a účinného ZPVV. Přitom by ale současně mělo dojít k novelizaci § 16 ZPVV, podle kterého budou výsledky chráněny podle požadavků právních předpisů EU.

Zákon o podpoře výzkumu a vývoje byl dvanáctkrát novelizován

Podle důvodové zprávy k novele ZPVV jsou všechny výše uvedené změny zejména technické povahy, které mají odstranit rozdíly mezi evropskou a vnitrostátní právní úpravou. Přínosem novely ZPVV má být především odstranění kolizí vnitrostátní a evropské právní úpravy podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), zvýšení přehlednosti a snadnější použitelnost právní úpravy podpory VaVaI v praxi. Novela ZPVV je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, přičemž k ní bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů.

Výše uvedené cíle novely ZPVV si obecně samozřejmě zasluhují podporu. Nicméně je zřejmé, že připravovaná novela ZPVV nevyřeší zásadní nedostatky současné právní úpravy podpory VaVaI, o kterých se v odborných kruzích mluví již několik let (jako např. roztříštěnost struktury státní správy v oblasti podpory VaVaI či zajištění efektivnosti použité podpory VaVaI). Novelou ZPVV tedy nedojde k systémovým změnám ani ke změně dosavadní struktury financování VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI

Komplexní revizi současného systému poskytování podpory VaVaI a zajištění efektivnosti poskytované podpory VaVaI přinese až zcela nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Přijetí nového zákona o podpoře VaVaI si stanovil jako svůj osobní úkol místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek o novém zákonu hovořil s Martinem Podařilem z AVO. Rozhovor najdete v novém zprAVOdaji č. 10.

Věcný návrh nového zákona o podpoře VaVaI již prošel mezirezortním připomínkovým řízením, přičemž byl doporučen k zařazení do jednání schůze vlády České republiky [2]. Ta bude rozhodovat o tom, zda věcný záměr nového zákona o podpoře vědy a výzkumu schválí nebo neschválí. Pokud vláda věcný záměr zákona schválí, uloží místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace vypracovat návrh nového zákona o podpoře VaVaI. V současné době se předpokládá, že by návrh nového zákona o podpoře VaVaI mohl být připraven do 31. 10. 2016.

I když v současné době zatím neexistuje ani návrh nového zákona o podpoře VaVaI, můžeme jeho budoucí obsah alespoň orientačně dovozovat z věcného záměru návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI má přinést novinky zejména v těchto oblastech:

• nové nastavení podmínek, zásad a kritérií pro poskytování podpory,
• vyřešení absence inovací v systému podpory VaVaI,
• stanovení nové kapacity státní správy v systému podpory VaVaI.

Co se týče samotné podpory, věcný záměr počítá s tím, že v novém zákoně o podpoře VaVaI budou uvedené konkrétní kategorie podpory společně s podmínkami, které je potřebné splnit pro její získání. Mezi účelovou podporu má patřit zejména podpora projektů vědy a výzkumu zadaných ve formě veřejných soutěží nebo zadaných jako veřejné zakázky pro potřeby státní správy, včetně projektů mezinárodní spolupráce a podpory inovací. Do institucionální podpory bude zařazena zejména podpora na rozvoj výzkumných organizací zahrnující i podporu činnosti výzkumných infrastruktur, specifický vysokoškolský výzkum a pracoviště Akademie věd České republiky.

K výrazným změnám by mělo dojít i ve sféře administrativy státní správy VaVaI. V současné době je státní správa v oblasti VaVaI charakteristická svojí roztříštěností mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Přitom pravomoci těchto orgánů se v mnoha případech překrývají. Tuto dvojkolejnost dále podporuje i systém dvou organizačních složek státu, které poskytují podporu v rámci VaVaI – Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky, jejíchž pravomoci se také v mnoha ohledech překrývají. Věcný záměr nového zákona o podpoře VaVaI počítá s vytvořením nového Ministerstva pro výzkum, vědu a inovace (dále jen „MVVI“).

MVVI by mělo převzít významnou část exekučních pravomocí od Rady pro výzkum, vývoj a inovace a získat postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti výzkumu a vývoje, které nyní zastává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MVVI by mělo do budoucna odpovídat za přípravu národní politiky a priorit VaVaI či Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Změní se i způsob financování Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, které by měly být nově financovány z rozpočtové kapitoly MVVI. Navzdory této skutečnosti by si ale tyto organizační složky státu měly zachovat svojí autonomii při rozhodování o použití přidělených prostředků.

Další novinky, které by měl nový zákon o podpoře VaVaI přinést, se týkají zejména postupů při tvorbě státního rozpočtu v oblasti VaVaI, úpravy práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací a informačního systému VaVaI. Na konkrétní změny si nicméně musíme počkat alespoň do doby přípravy návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Vzhledem ke skutečnosti, že legislativní proces přijímání nového zákona o podpoře VaVaI je pouze na začátku, je možné jeho schválení v parlamentu očekávat nejdřív v průběhu roku 2017.

Mgr. Martin Maňák, advokátní koncipient

Frank Bold advokáti, s.r.o.

adresa: Údolní 567/33, 602 00 Brno, email: martin.manak@fbadvokati.cz

[1] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Sněmovní tisk 489 [online]. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=489 [cit. 2016-4-15].

[2] APLIKACE ODOK. Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací [online]. Dostupné na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA29HHJ5R [cit. 2016-4-15].

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Evropská komise vyhodnotila předchůdce programu Horizon 2020

Evropská komise uveřejnila Ex-post hodnocení 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj pro období 2007-2013, realizovaného nezávislou skupinou odborníků, kteří se zaměřili na dopady tohoto programu na ekonomiku, společnost a životní prostředí.

Z hodnocení vyplývá efektivní nastartování excelentní vědy a podpoření konkurenceschopnosti průmyslu a tím i růstu v Evropě. Evaluace ale také identifikovala možnosti efektivnějšího financování výzkumu a inovací z fondů EU. Určité změny se již promítly v navazujícím programu Horizont 2020.

7. RP podpořil 170 000 projektů, z toho 54% z nich je dostupných v rámci otevřeného přístupu. Díky Evropské radě pro výzkum (European Research Council, ERC) program podpořil převratné vynálezy. Mnohá ocenění, včetně Nobelových cen držitelů ERC grantů dokládájí podle zprávy vysokou kvalitu programu ERC. Program také přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti v průmyslu a v růstu pracovních míst a definoval společenské a nadnárodní výzvy.

Na stránkách Evropské komise naleznete podklady k Ex-post hodnocení 7.RP zde.

ERC ale následně vydala kritické vyjádření k hodnocení 7. RP především k závěrům ohledně ERC projektů. Mnoho aspektů nebylo údajně dostatečně zpracováno. Více než polovina projektů 7.RP stále probíhala a dokončené projekty se většinou projeví v ekonomice, společnosti nebo životním prostředí s časovým odstupem. V době přípravy hodnocení bylo ukončeno pouze 500 z celkového počtu 4300 ERC projektů. Z toho vyplývá předčasnost závěrů vyplývajících z dopadů projektů 7.RP, zvláště pak z projektů financovaných z ERC.

Pro více informací o dalších bodech kritiky Evropské rady pro výzkum k evaluaci klikněte zde.

Zdroj: ERA

Doktorská stipendia na Masarykově univerzitě budou sponzorovat firmy

Až dvojnásobné stipendium mohou nově získat studenti doktorských programů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity díky sponzoringu firem působících v oblasti informačních technologií. Umožní to smlouva o spolupráci, kterou v druhé polovině prosince fakulta podepsala s firmami Red Hat a Y Soft.

Radovan Musil ze společnosti Red Hat, Ondřej Krajíček z Y Soft a děkan Fakulty informatiky MU Jiří Zlatuška při podpisu smluv o spolupráci.

Partneři se zavázali, že budou podporovat čtyři vybrané doktorské studenty částkou 10 000 Kč měsíčně po dobu čtyř let. Sami zase mohou získat velmi kvalitní zaměstnance již v době jejich studií. „Podpořené studenty vyberou samy firmy pomocí výběrových řízení, která se průběžně vypisují,“ řekl proděkan fakulty informatiky Václav Matyáš.

Během studia se pak zástupci společností budou vyjadřovat k celkovému studijnímu plánu a budou mít také právo prezentovat výsledky práce doktoranda. Počítá se i s tím, že později může firma studenta využít jako experta- konzultanta pro svoje výzkumné a pokročilé vývojové aktivity. „Považuji to osobně za v České republice unikátní projekt integrace firem a univerzit, který vytváří prostor pro výchovu specifických odborníků pro firmy a zároveň zvyšuje praktickou využitelnost výsledků aplikovaného výzkumu,“ doplnil technologický ředitel Y Soft Corporation Ondřej Krajíček.

Fakulta se spolupráci s průmyslovými partnery snaží rozvíjet již řadu let. Ti se podílejí i na tvorbě oborů a profilu absolventa, nabízejí studentům stáže a praxe. Jsou zapojeni také do vedení závěrečných prací. Počet úspěšně obhájených závěrečných prací, do jejichž vedení byli zapojeni i zástupci firem, každoročně přesahuje stovku.

Zdroj: technickytydenik.cz, muni.cz