ASIA INNOVATION FORUM 2016

Konference Asia Innovation Forum představí zajímavé projekty ze střední Evropy, kterým se podařilo uspět ve východní Asii. Fórum se uskuteční v rámci Týdne inovací v úterý 24. 5. 2016 v Impact Hub Prague a sejdou se na něm podnikatelé, vědci a akademici z regionu střední Evropy, kteří spolupracují na inovativních projektech se zeměmi východní Asie, nebo mají o podobné partnerství zájem.

Na AIF vystoupí například Radek Špicar, Václav Muchna, Lenka Mynářová, Jan Buk, Petr Očko, Tomáš Mocek, Martin Pejša, Antonín Felbr, Petr Bareš a další.

Více naleznete ZDE

Manažer roku 2015

Hned několik významných ocenění obdržel na galavečeru Manažer roku 2015 dlouholetý člen předsednictva AVO prof. Miroslav Václavík z VÚTS Liberec.

Profesor Václavík mezi oceněnými manažery na snímku šestý zleva

Stal se Manažerem roku 2015 v odvětví Věda a výzkum, Vynikajícím manažerem STŘEDNÍ firmy do 250 zaměstnanců a umístil se mezi nejlepšími deseti Manažery roku 2015 celkově. Gratulujeme!

Výsledky soutěže Manařer roku 2015 najdete ZDE

 

 

Konference AVO: Podpora aplikovaného výzkumu za poslední 2 roky klesla o polovinu a bude hůř

Asociace výzkumných organizací (AVO), která zastupuje neakademické výzkumné organizace a inovační firmy, si stěžuje na to, že v příštím roce půjde ze státního rozpočtu na aplikovaný výzkum málo peněz. Zatímco ještě před dvěma lety mířilo na podporu spolupráce soukromého sektoru a výzkumu zhruba pět miliard korun, letos je to polovina.

FOTOGALERIE

Podpora má postupně klesnout na třetinu, uvedl prezident AVO Libor Kraus. Více peněz by mohl aplikovaný výzkum získat například z evropských fondů v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu.

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (foto: jantichyphotography.com)

O problémech firemního výzkumu se ve čtvrtek 12. 11. 2015 diskutovalo na výroční konferenci asociace “25 let výzkumu, vývoje a inovací v ČR” v Praze, která se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR. U jednoho stolu se sešli zástupci státní správy – náměstci Arnošt Marks (Úřad vlády), Tomáš Novotný (MPO) a Jindřich Šnejdrla (MZe), poskytovatelů – Martin Bunček (TA ČR), akademiků – Tomáš Kruml (AV ČR) i zástupců byznysu – Zbyněk Frolík (SP ČR) a Libor Kraus (AVO).

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný řekl, že aplikovaný výzkum se z dosavadních evropských fondů přímo nefinancoval, investovalo se do nové výzkumné infrastruktury. V nových evropských fondech je ale už přímo program Aplikace, který se zabývá financováním aplikovaného výzkumu. MPO již v létě vyhlásilo dvoumiliardovou výzvu a zájem byl enormní.

Celkem je na program Aplikace z fondů vyčleněno osm miliard korun. “Pakliže bude zájem v řádu pětinásobku i více, jak se ukazuje u první výzvy, budeme uvažovat o přesunu v rámci programu, kde je 120 miliard na různé oblasti,” uvedl Novotný. Program míří na oblast klíčových technologií, jako jsou nano, biotechnologie a výzkum pro strojírenství. Na konci roku začne MPO přijímat plné žádosti. Vyhodnocení bude v dubnu. Nově má MPO peníze také na program TRIO, a to 3,6 mld. na šest let.

V příštím roce bude podle Novotného proto dostatek financí. “Stále ale platí, že celkově aplikovaný výzkum a jeho podpora v ČR klesá a je nepoměrně nižší než podpora základního výzkumu,” zdůraznil.

Z veřejných zdrojů mířilo loni na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. V příštím roce má stát na výzkum vydat 28,6 miliardy korun, oproti letošku vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.

“Největší problém je, že to, co se dřív podporovalo jako spolupráce firem a výzkumných organizací, ať už to jsou kolaborativní projekty z ministerstva průmyslu, Technologické agentury ČR nebo podpora mezinárodní spolupráce z ministerstva školství, tak se všechno postupně zastavuje,” řekl Kraus. Firmy si na aplikovaný výzkum podle Krause samy vydělávají, jde ale o podporu výzkumných organizací jako jinde ve světě.

Na vině je podle něj financování čtyřicítky výzkumných center, které za evropské peníze vznikly po celé republice a které nyní stát bude muset podporovat. Na ostatní aktivity nezbývají peníze, poznamenal.

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Libor Kraus, Zbyněk Frolík, Martin Bunček a Tomáš Kruml, foto: jantichyphotography.com)

Na konferenci se diskutovalo také hodnocení výzkumu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Zbyňka Frolíka se situace v České republice nezlepší, dokud se výzkumníkům více vyplatí psát články než pracovat na konkrétních výzkumných problémech.

Všichni diskutující se shodli, že nemá smysl zřizovat nové Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, pakliže mu budou podřízeny pouze Grantová a Technologická agentura ČR a vysoké školy i Akademie věd ČR budou mimo jeho působnost.

Na konferenci zazněl také projev prezidenta Zväzu priemyselných výskumných a vývojových organizácií Jozefa Budaye, který poblahopřál asociaci ke kulatému výročí a předal děkovný list za dlouhodobou spolupráci a předávání zkušeností z oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje.

FOTOGALERIE

Článek v tisku: Týden

Článek v tisku: Právo

MP, ČTK

Podnikatelská mise do Bavorska s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou

Dovolujeme si vám nabídnout účast v podnikatelské delegaci, která bude doprovázet předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku na jeho pracovní návštěvě Bavorska. Cesta je zaměřena na obory s vysokým inovačním potenciálem a vysokou přidanou hodnotou jako jsou ICT, přesné strojírenství, automobilový průmysl, letectví a kosmické technologie, biotechnologie, nanotechnologie a aplikovaný výzkum. Předsedu vlády bude doprovázet i místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek.

Odhadované náklady na účast činí 12 500,- Kč na osobu a zahrnují ubytování v jednolůžkových pokojích, místní přepravu, účast na seminářích a společných akcích a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka Svazu průmyslu a dopravy ČR během cesty. Přepravu vládním speciálem účastníci nehradí.

Další podrobnosti o cestě naleznete v pozvánce: Pozvanka_Bavorsko

Pro účast je nutné vyplnit přihlášku: Prihlaska_Bavorsko

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje

Institucionální podpora výzkumným organizacím v objemu 8,5 mld. Kč/r (+ dalších 1,5 mld. Kč/r na činnost pracovišť AV ČR) je podle zákona č. 130/2002 Sb. rozdělována na základě hodnocení jejich výsledků. Způsob hodnocení výsledků stanovuje „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů“ (dále jen Metodika), schvalovaná vládou.

Změny Metodiky v letech 2010, 2011 a 2012 vedly k hrubé deformaci při rozdělování prostředků. Např. pouze změnami Metodiky 2010 byla podpora výzkumných organizací aplikovaného výzkumu snížena meziročně až o 50 % a jiným, zejména společenskovědním organizacím základního výzkumu byla zvýšena až o 100 %.

V červnu schválila vláda premiéra Nečase v demisi na návrh Rady Metodiku na léta 2013 až 2015, s níž ani jeden z poskytovatelů nesouhlasil (resorty uplatnily 108 zásadních připomínek, které byly vypořádány politicky). Podle Metodiky 2013-15 mj. už výsledky aplikovaného VaV (s výjimkou patentů a odrůd) nebudou vůbec hodnoceny. Prostředky budou rozdělovány podle úspěšnosti v soutěžích VaVaI (podle neinvestičních prostředků). Tím dochází k porušení pravidel hospodářské soutěže (část účastníků dostane dodatečnou dotaci a je zvýhodněna) i práva EU (dochází k nepovolené podpoře hospodářské činnosti z veřejných prostředků).

Přestože resorty i další organizace upozorňovaly na nepřipravenost Metodiky 2013-15 a její negativní důsledky, jejich připomínky byly odmítnuty. V současné době Rada rozeslala do meziresortního připomínkového řízení návrh na dodatečné prodloužení hodnocení 2013 z ledna 2014 na květen 2014. Tím se mj. celé hodnocení 2013 stává zbytečným, jeho výsledky už nelze použít ani pro přípravu návrhu rozpočtu, ani pro jiné účely a značné prostředky na její realizaci byly vynaloženy zbytečně.

AVO opakovaně upozorňuje na chyby Metodiky 2013-15 (viz např. článek ve zpravodaji AVO „Kam kráčíš Metodiko“ s názory řady odborníků). Aby AVO pouze nekritizovala, připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat, přestože měl podporu většiny ostatních poskytovatelů. Metodiku AVO si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde.

Libor Kraus,

Prezident AVO

Zajímavé strojařské postřehy

V těchto dnech probíhá v Plzni za účasti AVO  Strojírenské technologické fórum 2013. Úvodní přednášky byly díky kvalitním přednášejícím velmi zajímavé.

Po úvodním slově rektorky ZČU Ilony Mauritzové se mikrofonu chopil Radek Špicar, viceprezident SP ČR.  Radek je odborník na slovo vzatý, proto byla jeho prezentace sledována s velkým zájmem. Zvláště jeho účast pro mne byla stěžejní v rozhodování, zda se do Plzně vydat. Nezklamal…

Z jeho prezentace jsem si odnesl následujících 6 bodů:

1.  ČR je nejvíce závislá na průmyslu v celé EU! 35 lidí ze 100 pracuje v průmyslu.

2.  Jsme 3. nejotevřenější ekonomikou EU (musíme hodně dovážet, ale také hodně vyvážíme).

3.  83% zboží vyvezeme do EU (to není zdravé, je třeba se expandovat i mimo Evropu).

4. Na vědu nejde zas tak málo peněz, pouze jsou rozdělovány neefektivně (měl by být kladen větší důraz na projektové financování, ne institucionální).

5. Aplikovaný výzkum by měl být více podporován (ve světě hraje mnohem větší roli než v ČR).

6.  Musíme motivovat podniky a výzkumné organizace ke spolupráci i bez dotací.

Foto 1: Radek Špicar

V podobném duchu, v jakém prezentaci zakončil Radek Špicar, se nesla i prezentace prezidenta AVO, Libora Krause.

Foto 2: Libor Kraus

Ten na konkrétních číslech ze statistiky OECD doložil,  že poměr státní podpory výzkumu je v relevantních státech (USA, Japonsko, Korea, Čína..) opačný než v ČR. Tyto státy dávají mnohem více prostředků do aplikovaného výzkumu a inovací, ne do základního výzkumu, jako my v České republice.

Obrázek 1: Poměr aplikovaného a základního výzkumu (zdroj: OECD)

Na závěr bych chtěl doplnit, že pokud je v České republice tak vysoké zastoupení průmyslu, měli bychom do průmyslového výzkumu také více investovat, po vzoru vyspělých států. Budoucí prosperitu a konkurenceschopnost ČR nezachrání excelentní egyptologové, vulkánologové či oceánologové, ale vynikající vývojáři a inovátoři.

Martin Podařil

Diskuze o výzkumu na Sněmu Svazu průmyslu v Brně

Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, který se uskutečnil v rámci zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se diskutovalo o situaci v českém výzkumu (video v čase 1:42:00 – 1:49:00). Na dotaz prezidenta AVO Libora Krause (“Děkuji za spuštění debaty o výzkumu a vývoji a zajímaly by mne konkrétní kroky, které Vaše vláda ještě podnikne v období svého mandátu, zvláště směrem k aplikovanému výzkumu”) nejprve zareagoval premiér Jiří Rusnok a následně pak ministr školství Dalibor Štys a také bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který ocenil nastartovanou debatu a pod slova premiéra Rusnoka by se klidně podepsal.

Pane premiére, přepracujme Metodiku hodnocení výzkumu

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Asociací výzkumných organizací požádali v otevřeném dopisu předsedu vlády Jiřího Rusnoka o zvážení úpravy Metodiky hodnocení výzkumných organizací. Metodika byla dne 19. června 2013 narychlo schválena odstupující vládou premiéra Nečase a obsahuje několik zásadních pochybení, která systém hodnocení výzkumu a vývoje v ČR vrací o 10 let zpět a jde i proti doporučení mezinárodního panelu pro hodnocení výzkumu a vývoje.

Zásadní chyby nové Metodiky:

1. Metodika předpokládá retroaktivní aplikaci na nyní hodnocené výsledky výzkumných organizací vytvořené v roce 2012 – poctivá práce všech výzkumníků na tvorbě výsledků podle tehdy platné metodiky (převážně v oblasti aplikačních výsledků), která byla vykázána v počátku roku 2013, nebude vůbec vzata v úvahu.
2. V Metodice je plánováno ohodnocení výzkumných organizací podle tzv. 2. a 3. pilíře. Pro tato hodnocení není vůbec připravována prováděcí metodika, není ani stanoveno, kdy tato hodnocení začnou.
3. Pokud bychom přistoupili na filosofii retroaktivního hodnocení výsledků z roku 2012, vypadne z hodnocení zcela část hodnocení týkající se aplikačních výsledků a zůstane pouze hodnocení publikací.
4. Metodika nenaplňuje základní paragrafy zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů, např. podle § 3 odst. 3 písm. a), § 5a odst. 2 písm. b) a zejména podle § 7 odst. 6 a 7, je hlavním účelem Metodiky 2013-15 stanovení výše institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků.
5. Mnoho paragrafů jednotlivých pilířů nové Metodiky je se zákonem č. 130/2002 Sb. kolizní stejně jako s Nařízením komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008.

Prezident AVO Libor Kraus varuje: „Tyto vady mohou způsobit fatální právní důsledky a budou končit soudními spory“.

SP ČR a AVO proto doporučují minimálně posunout platnost metodiky na rok 2014 (hodnocení výsledků VaV vytvořených v roce 2013) a urychleně dopracovat prováděcí předpisy pro zavedení 2. a 3. pilíře. Současně nabízí plnou spolupráci ve věci tvorby výzkumné politiky, která by více než stávající reflektovala potřeby české společnosti a její požadavky na výzkumné organizace.