Monthly Archives: November 2017

Rozhovor s nadějnou vědkyní Kateřinou Falk

Rodačka ze Zlína procestovala díky vědě celý svět. Zpátky domů ji přilákaly lasery v Dolních Břežanech. Po novém roce o ní bohužel zase přijdeme – přesouvá se do Drážďan, kde bude zakládat a povede vlastní výzkumnou skupinu studující stavy hmoty ve vesmíru. Dlouho se u nás neohřála. O důvodech proč tomu tak je jsme si povídali při udělování Cen Technologické agentury ČR.

Kateřina Falk v rozhovoru s Martinem Podařilem.

Ahoj Katko. Proč si se vrátila domů a nezůstala v zahraničí?

Nabídky jsem měla, ale rozhodla jsem se pro Prahu. Měla jsem možnost dělat zajímavý projekt a dostala jsem přitom velkou svobodu, což mi vyhovovalo. Někoho to možná překvapí, ale Česko je na tom z hlediska životní úrovně lépe než většina zemí na světě. Ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká, náklady na život jsou rozumné, sociální systém funguje. Také jsem uvítala, že mohu byt blízko rodině. Manžel je ze Švédska, pracuje jako statistik a matematik v průmyslu. Práci v Praze našel velmi rychle. Budeme se ovšem zase stěhovat do zahraničí, ale tentokrát jen kousek do Drážďan.

Čím to, že nás tak rychle opouštíš?

Neodcházím úplně. Na ELI v Břežanech budu do konce roku, ale i po té si plánuji nechat úvazek na Fyzikálním ústavu Akademie věd. Líbí se mi zde a vidím v místním vývoji velkou perspektivu a nechci tedy ztrácet kontakt s českou vědou.

Pokračuji do Helmholtz Zentrum Dresden-Rossendorf (HZDR), kde budu zakládat vlastni skupinu. Získala jsem velký prestižní grant od Helmholtzské asociace v Německu. Tato pozice mi dá naprostou volnost a navíc dostatečně velké finance svůj výzkum realizovat. Získala jsem grant v hodnotě téměř 49 milionu CZK na 6 let a s tím už se dá dobře začínat. Navíc odcházím do plně finančně zajištěné laboratoře s funkčním laserem, kde mohu hned neomezeně realizovat své experimenty.

Fyziku vystudovala na Imperial College v Londýně, poté se přemístila na Oxfordskou univerzitu, kde získala doktorát z laserové a atomové fyziky.

Takže je to něco jako když se Rosický vrátil do Sparty, ale vydržel by tam jen podzimní část sezony a pak odešel do Bayernu? Trenéři i majitelé by ho ze Sparty určitě neradi pouštěli. Jak to bylo u Tebe?

Do toho, abych si o ten grant žádala, jsem byla mírně dotlačená podmínkami. Bohužel jsem zjistila, že podpora mého výzkumu nebyla dostatečná a nakonec jsem se dostala do situace, kde byla ohrožena má kariéra i budoucí výzkum.

Wau.

Navíc se mi teď publikačně velmi daří a vychází všechny vědecké projekty. Jsem však stále velmi závislá na vedení instituce a rozdělování prostředků, které není pokaždé úplně transparentní.

To mě zajímá.

Nezávislost není v českých podmínkách většinou možná, jelikož neexistují žádné granty na osobu, vždy pouze pro instituci a i ty jsou velmi nízké, takže neexistuje možnost, aby se mladý vědec osamostatnil od vedení své instituce a jel svůj výzkum v plné finanční a osobní nezávislosti. Jediná možnost je si zažádat o granty ERC, kterých je málo a Česko má tradičně nejnižší úspěšnost v EU. Navíc instituce své kandidáty často dokonce zrazují od podávání těchto grantů, protože se bojí, že jim takto nezávislí mladí vědci utečou, s čímž jsem se i já osobně setkala. Situaci jsem vyřešila tedy jako mnoho dalších mladých vědců, zažádala jsem si o nezávislý velký grant v zahraničí.

Jaká škoda! Jaký je Tvůj názor na řízení VaV v ČR?

Všímám si, že vedení mnoha vědeckých institucí v ČR je neefektivní, přežívají staré struktury a chybí transparentnost rozhodování a možnost poukázat na problémy „ze spoda“.  Ve světě je typické, že pokud se projekt nepovede, nebo se prokáže nějaký velký problém či chyba vedení, tak vedoucí institutu sám odstoupí. Toto se v ČR zatím neděje, spíš sledují určitou podporu a vzájemnou pospolitost vedení, které pak není možné nijak kritizovat nebo reformovat. Na některých institutech se to ale již začíná měnit a všimla jsem si situací, kdy dostal příležitost člověk, často mladší se zahraničními zkušenostmi, stal se vedoucím a učinil generační obměnu, po které se danému ústavu začalo daleko lépe dařit.

Pojďme na jiné téma. Britská společnost Royal Society označila laser za nejvýznamnější objev 20. století. Máš stejný názor?

Ano, určitě. Pokud se podíváme na to, do kolika oborů se laser dostal a jak je významný, neexistuje významnější a lukrativnější vynález uplynulého století. Laser byla revoluce pro medicínu, průmysl, telekomunikaci, zábavní průmysl, data, počítače, ale také pro vědecký výzkum. Proto věřím, že je důležité, že Česká vláda, ale i zbytek EU dnes silně podporuje další vývoj laserových technologií pro průmysl i výzkum. Velmi podporuji rozhodnutí v ČR postavit centra jako HiLASE nebo ELI Beamlines, které staví na dlouhé tradici vývoje laseru v ČR a již existujícím zkušenostem z laserového centra PALS v Ústavu fyziky plazmatu. Taková podpora základní i aplikované vědy má velkou budoucnost a může naší zem posunout pouze dopředu.

Pracovala jako vědkyně v mnoha laserových laboratořích, například v Japonsku, Švédsku, USA či Francii.

V čem jsme podle Tebe ve výzkumu dobří? Co nám jde?

Jak jsem již zmínila, Češi mají dobrou tradici v technických oborech. Svého času patřili i mezi světovou špičku ve vědě a řekla bych, že se tam postupně zase vracejí. Sleduji, že jsme na tom velmi dobře v medicíně a to na praktické úrovni, ale i ve výzkumu. To je potřeba dále podporovat. Jsme světově uznávaní v oboru IT. Určitě se mi libí, že umíme dobře dělat energetiku. Češi přišli s konceptem „smart grid“, který teď kopíruje celý svět a dále rozvíjejí široké množství technologií od alternativních energetických zdrojů až po výzkum v jaderných technologiích a fúzi.

Máme dobře přístupný vzdělávací systém a vysoké školství. Tyto sektory jsou bohužel podfinancované a trpí pod starými systémy, ale mají silný potenciál a s pár změnami by mohly velmi rychle získat znovu světové prvenství a vychovat novou generaci inovátorů a kreativních myslitelů. Potenciál máme obrovský, takže se můžeme stát z národa montoven, které svého času podržely rozvoj naší ekonomiky, na světovou velmoc inovátorů.

Dotkla ses školství. Máš mezinárodní srovnání. Jak jsme na tom?

Češi určitě mají velkou výhodu v dostupnosti kvalitního vzdělání. Protože zde máme dostatek škol, kde se neplatí školné a zároveň poskytují vysoký standard, dostává se ke vzdělání maximum talentů bez ohledu na sociální podmínky, což není ve světě samozřejmost. Také je u nás tradice popularity technických oborů a je i vidět, že máme více schopných technicky vzdělaných lidí, než ve většině vyspělého světa. Není tedy překvapením, že v dnešní době opravdu vedeme v sektorech jako IT na velmi vysoké světové úrovni.

A tlačí nás někde bota?

Vidím problém v typu výuky, především matematiky a fyziky. Neučí se moc kreativně. Je totiž rozdíl ve vzdělání schopného řadového pracovníka, který dělá sice analytickou, ale repetetivní práci v montovně nebo IT firmě a vědce či inovátora, který přichází s novými nápady a to nám ještě kapku chybí. Vzdělávací systém v ČR na takový typ práce zatím mladé techniky moc efektivně nepřipravuje. Potřebujeme podpořit víc nezávislého a kritického myšlení, práce s informacemi, ale také podpořit jiné přístupy k dosažení výsledku kreativním způsobem, které možná nesplňují přísně zadané osnovy.

Děkuji za příjemný a zajímavý rozhovor a ať se Ti daří!

Martin Podařil

Zdroj: TA.Di

1 Comment

Filed under Uncategorized

Řezné nástroje nové generace

Projekt člena AVO – Final Tools, se stal vítězem Ceny TA ČR v kategorii Ekonomický přínos. Hlavním účelem projektu bylo zvýšit produktivitu práce, snížit spotřebu surovin a energií s pozitivním dopadem na ekologii.

Prostřednictvím uplatnění průmyslového řešení konstrukce nástroje a dále s novými geometriemi, technologiemi výroby a spolu s progresivními řeznými materiály bylo dosaženo vyšší produktivity, snížení nákladů a zvýšení provozní spolehlivosti. Významným efektem nových nástrojů, vyvíjených i s ohledem na integritu obrobeného povrchu, jsou vyšší užitné vlastnosti výrobků, s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost výrobních podniků v ČR a lepší ekonomické uplatnění nositele projektu. Výsledky přispívají k vyšší úrovni poznání v oblasti obrábění velmi přesných děr.

„Nové výstružníky byly úspěšně nasazeny v praxi – umožňují zkrátit výrobní časy, snížit provozní náklady, dosáhnout vyšší rozměrové i tvarové přesnosti, zvýšit spolehlivost výroby, kvality povrchu děr i trvanlivost břitů.“ potvrzuje Stanislav Fiala, vedoucí projektu.

V rámci řešení projektu byly vyrobeny a testovány prototypy 4 výrobkových řad, které vycházejí z jednotné koncepce provedení vystružovacího nástroje s výměnnou řeznou častí. Jednotlivé typy se liší se v konkrétním provedení geometrie a mikrogeometrie řezné části v závislosti na použitém řezném materiálu.

Po získání výsledků z dlouhodobých zkoušek v praktické výrobě byly realizovány zkoušky u vybraných potenciálních uživatelů. Dosažené technicko-ekonomické výsledky (poměr výkon/cena) nových nástrojů jsou min. o 50% vyšší oproti současnému stavu.

Zdroj: TA.Di

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Konference e-infrastruktury CESNET

Dovolujeme si Vás pozvat na Konferenci e-infrastruktury CESNET, která se bude konat 11.  prosince 2017 v konferenčních prostorách Masarykovy koleje ČVUT v Praze (Thákurova 1, Praha 6).

Dozvíte se aktuality z CESNETu i konkrétní příklady spolupráce prezentované významnými zástupci uživatelské komunity. Na konferenci bude také formou technologických demonstrací představena řada novinek z vlastního výzkumu a vývoje.

Největší hvězdou konference je Erik Huizer, CEO GÉANT, organizace provozující panevropskou výzkumnou a vzdělávací síť.

Registraci a program naleznete na stránce akce: https://konference.cesnet.cz/

Leave a comment

Filed under Uncategorized

#EverydayVacation

When in Poland, do what Polish do. V pořadí již osmý ročník konference MINIB, kterou pořádá polský ILOT – Institut Lotnictwa (letectví) a která se věnuje marketingu ve výzkumných organizacích, se konala minulý týden ve Varšavě. Řečníci byli z Rumunska a Česka. Samozřejmě z Polska. A taky z Německa, Španělska a Chorvatska (všimněte si náhodné podobnosti s týmy, které kralují světovému fotbalu).

Nová budova ILOT – podpořeno EU.

Za Czechii nastoupil Martin Podařil. Přednesl referát na téma PR & marketing aplikovaného výzkumu v České republice, přesněji řečeno Applied R&D in Czechia – PR & marketing. Pikantní je, že se konference konala 17. 11. 17 – slavný to den český!

Prezentaci Martina Podařila si můžete prohlédnout ZDE

Účast byla finančně i projektově výhodná, neboť náklady hradil z velké části organizátor a náplní spadá konference hned do dvou projektů AVO, takže vlastně 3 mouchy zabité jednou ranou. Když se připočtou věci jako propagace, networking, další vzdělání a osobní rozvoj, je těch much nakonec hezká řádka.

—–

A jak viděl ten den přímo Martin Podařil? (omluvte poněkud osobní styl)

Ráno jsem se úplně necítil. Hodně jsem spal. Místo divadelního představení a banketu jsem usnul a spal až do rána. Na snídani chyběly bavorské klobásky ze včerejška. Ten Francouz snídá zase jen sladký! Dneska si k tomu dal plátek grepu a pomeranče. Nejdu pěšky, s kufrem dobíhám tramvaj a už hlásí “Institut Lotnictwa”.

Když jsem přišel na místo, už to bylo fajn. Ztlumil jsem osvětlení, zkontroloval, jestli se načte video, rozhodil brožury, pustil do reproduktorů Vltavu od Smetany a šel si dát kafe.

Přede mnou Němka. To byla výhoda. Neměla to moc zajímavé. Pak už mě sympatický Wojciech Lukowski pozval na pódium. Ještě že vím, jak dýchat. Rozbušené srdce se hned uklidní a začínám “Džjen dóbry”.

Poděkoval jsem organizátorům, AVO a TA ČR a raději jsem jim hned na začátku řekl, že prezentace má 56 slajdů. Ale taky že naštěstí vím, že One picture is worth 1000 words a proto jsou většina obrázky. Všechno jsem jim to ukázal. Nevěděli o 17. listopadu ani co je to za mnou za strom? Nakonec jsem první várku čokoládiček udal. Ale dalších 5 otázek už jsem zapomněl položit. Dozvěděli se něco o mě, něco o AVO (Asociace výzkumných organizací), TA ČRu (Technologická agentura ČR), Czechinvestu a Svazu průmyslu. O tom, jak se u nás dělá PR & marketing. Byli spokojení. Nejdřív jsem si to nemyslel, ale pak mi to říkali a dokonce to dali i na twitter.

Prezentaci najdete TADY

Po úvodním bloku jsem šel natočit video, poobědval a podebatoval s kolegy z Rumunska a Chorvatska. Nedá mi to nezmínit Rumuna, který se jmenoval Dan Dobra. S Chorvatem jsme se tomu dost smáli, on netušil.

Křeslo pro hosta – what was your presentation about?

No a na letišti (hned vedle ILOTu) jsem měl být až za 6 hodin, tak jsem vyrazil do města. Varšava. Pěkný, ale sychravý. Vzpomínky na Euro 2012, nákup čokolády a Uber k letadlu. Za 10 zlotých = 60 korun. Při dosedu našeho vrtulového prcka začal hrát Smetana. Krásné. Díky Varšavo, díky bratři slované!

Martin Podařil

PS: Základ prezentace jsem si napsal/nakreslil v ruce na bílé A4, ty potom projel skenerem a nechal si je poslat jako ppt.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Festival Česká inovace již příští týden ve čtvrtek

Nový koncept Festivalu Česká inovace. Příští čtvrtek 30.11.2017 se v Plzni v DEPO2015 na jednom místě potkají inovátoři, firmy, investoři, akademici, ale také zástupci veřejné správy.

Festival České inovace se v následujících letech bude konat v jednotlivých krajích České republiky, a to s přesahem do přeshraničních regionů. Hlavním cílem festivalu je v maximální možné míře propojit osoby a korporace z průmyslového sektoru, akademické sféry, veřejné správy a start up prostředí.

Festival tak tradičně přinese inspirující příběhy, fyzické ukázky technologií, ale také praktické informace pro rozvoj malých a středních podniků. V rámci programu se můžete těšit například na představení možností nástrojů financování, prototypování, managementu, národní a evropské podpory a dalších nástrojů tzv. inkubačních a akceleračních programů.

Program letošního Festivalu najdete ZDE a registrovat se můžete ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

K problematice daňových úlev na výzkum a vývoj ve firmách

Dne 14. listopadu uveřejnily Hospodářské noviny článek paní redaktorky T. Králové k daňovým úlevám na výzkum a vývoj (dále VaV) ve firmách. Na základě svých dlouholetých zkušeností si troufnu říci, že to, co je v článku napsáno, je pravda. Bohužel, je to ale pravdy sotva půlka.

Pokusím se tedy připomenout pár faktů, které pravděpodobně vedly k současnému neutěšenému stavu.

Samotná myšlenka využít daňových úlev na podporu výzkumu a vývoje sleduje světový trend, systém ale nebyl od samého počátku správně nastaven. Klíč vidím v tom, že zatímco v jiných zemích je posouzení technické stránky projektů (tedy zejména novost a technická nejistota) svěřeno inovačním či technologickým agenturám, které k tomu využívají svoje zkušené odborníky, byla u nás tato obtížná úloha svěřena pracovníkům finanční správy, tedy v zásadě laikům.

Druhým prvkem, který přispěl k současnému nedobrému stavu, bylo poněkud volné pojetí pojmů „výzkum“ a „experimentální vývoj“ (EV) ze strany firem a jim radících subjektů. Na to naráží i jeden z mezititulků zmíněného článku „Co je „vývoj“. To se neví“. Ale ví, jenže si to mnozí nechtějí přiznat. Pokud je mi známo, používají všechny rozvinuté země Frascatti manuál (FM), z něhož zásadní kapitolu 2 přeložila Technologická agentura ČR z vlastní píle do češtiny. Dokument je dostupný na webu TA ČR. Doporučuji číst pozorně zejména str. 52 a další.

Podstatné je, že EV je tou částí vývoje nového produktu (výrobek, služba), který přináší nové poznatky či zkušenosti. Lze dohledat, že i když relevantní dokument Evropské komise (EK), zvaný „Rámec společenství“, ve své definici EV (a s ním i platná verze zákona o podpoře VaV, zákon 130/2002 Sb. v platném znění) tento atribut nezahrnuje, EK tento zásadní rozdíl uznává a s definicí dle Frascatti manuálu souhlasí. Je neštěstí, že přehnaná pečlivost finanční správy, vyvolaná nevalnou kvalitou některých podnikových projektů a v některých případech snahou uplatnit daňovou úlevu stůj co stůj, vedla ke vzniku vzájemné nedůvěry, která se v současné podobě přetavila do podoby nesmyslně přísných kontrol a dokládání nákladů, jejichž rozsah je daleko za hranicí obvyklých postupů.

Připomínám, že český systém je velmi benevolentní již tím, že uznává novost poznatků i pro firmu samotnou, nikoli tedy novost absolutní. Na nedávném setkání s pracovníky rakouské FFG, organizovaném Úřadem vlády, zaznělo, že Rakousko takovou benevolenci nepřipouští, neboť brzdí rozvoj firem a jejich zapojení do globální ekonomiky. Mimochodem, přístup Rakouska (a dalších zemí, např. Nizozemska) by mohl sloužit pro Česko jako vzor. Tyto země si uvědomují, že ani dotace, ale ani zvýhodněné úvěry nejsou pro firmy právě optimálním nástrojem k podpoře VaV a snaží se daňové úlevy maximálně podporovat.

Rakouský systém nabízí firmám požádat o úlevu na daních zpětně, což eliminuje riziko, spojené s neuznáním požadované úlevy a případné penalizace. Firma zašle svůj návrh projektu VaV, definovaný ve velmi omezeném rozsahu (2 stránky A4) inovační agentuře FFG (Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft), kde odborně způsobilý zaměstnanec agentury posoudí oprávněnost žádosti, především novost. Samozřejmě se rozumí novost ve smyslu FM. Finanční správa si následně může vyžádat od firmy podklady v neomezeném rozsahu, ale v drtivé většině případů spoléhá na stanovisko FFG. Výsledek – ve zmíněných zemích je objem prostředků, kterými je VaV ve firmách podporován, řádově vyšší než v naší přebyrokratizované zemi.

Jsem přesvědčen, že dokud se v systému neudělá pořádek, neutěšený stav se nezlepší. Mám na mysli zejména toto:

  • stát akceptuje daňové úlevy jako nejlepší nástroj na podporu rozvoje firem a všechny složky státní správy (včetně správy finanční) se budou podle toho chovat,
  • firmy se naučí psát svoje projekty podle jasného návodu,
  • projekty budou posuzovat odborně zdatní experti,
  • poradenské firmy budou radit svým klientům zodpovědně,
  • finanční správa bude dělat práci, která jí přísluší.

Pokud ale budou obě (možná by bylo lépe říci všechny) strany sveřepě zastávat svoje názory a nezačnou konstruktivně jednat, věci se nezlepší. Pak jsou tolik potřebné daňové úlevy na VaV, které jsou jako jediné schopny eliminovat očekávaný výpadek veřejných prostředků na podporu VaV, na cestě do zapomnění.

Autor: Miroslav Janeček

Publikováno na portále vedavyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

AVO nabízí členům možnost účasti na Ningbo Safea Summit

As to gather global talents and share the development opportunity in China, and strengthen the international communication and cooperation on technology, talents, capital and industry, the State Administration of Foreign Experts Affairs P.R. China and Ningbo Municipal Government are to hold China (Ningbo) Overseas Engineers (Experts) Summit from Dec 8 to Dec 10, 2017 in Ningbo. The organizing committee of the Summit will provide the accommodation and necessary financial support.

Pro více info kontaktujte Martina Podařila.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové ECHO: jak uspět v žádosti o mezinárodní projekt

Projekty rámcového programu připravované ve spolupráci s evropskými  TOP institucemi  mají výrazně vyšší  úspěšnost než návrhy připravované bez nich. Iniciativa k posílení takové spolupráce ovšem musí jít i zdola, tj. od českých institucí – přímo vzorově  se jeví smlouva CELSA iniciovaná  v rámcových programech veleúspěšnou Katolickou universitou v Lovani  a podepsaná Karlovou universitou.

Celý článek najdete v časopise ECHO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Perspektivy strategického financování VaV do roku 2024

Český výzkum v posledních letech získal jistotu stabilního financování z veřejných i soukromých zdrojů. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2016 dosáhly 80,1 miliardy korun, zatímco v roce 2012 to bylo 72,4 miliardy korun. Údaje za rok 2016 přitom jednorázově – a tedy jen dočasně – ovlivnil výpadek financování z evropských fondů. Důvodem byl pomalejší nájezd čerpání na začátku nového programového období strukturálních fondů Evropské unie.

Jde o spojené nádoby – podnikatelské výdaje na financování výzkumu v Česku rostou také díky programům, které motivují soukromé firmy ke spolupráci s výzkumnými institucemi,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na středečním kulatém stolu o strategickém financování výzkumu v Praze.

Výdaje na vědu a výzkum schválené vládou na rok 2018 vzrostly oproti roku 2014 o více než 33 %, nominálně o 9 miliard korun. „Současně finance podstatně lépe cílíme. V roce 2016 jsme ale zaznamenali dočasný pokles výdajů na vědu a výzkum, způsobený změnou programového období evropských fondů. Po roce 2020 bude s ukončením dopingu EU fondů ještě hůře,“ řekl Pavel Bělobrádek.

Vicepremiér Bělobrádek zdůraznil, že vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace tuto situaci dlouhodobě očekávala a od roku 2014 ji zohledňovala při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy.

„Abychom se přiblížili ekonomicky vyspělým zemím, chceme do roku 2024 výrazně zvýšit podíl soukromých zdrojů na 1,5násobek,“ uvedl Pavel Bělobrádek.  „Navázali jsme strukturovaný dialog státu se zástupci firem, jejich asociací a výzkumnými organizacemi, což se nepodařilo žádné z předchozích vlád. Společně se soukromým sektorem jsme se rámcově shodli, do jakých oblastí by měla primárně směřovat veřejná podpora – tak aby se tyto finance vhodně doplňovaly se soukromými prostředky,“ dodal vicepremiér Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek dále poznamenal, že vzhledem k očekávanému výpadku evropských peněz po roce 2023 jsou právě podnikatelské zdroje skutečně klíčové. Vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace připravila v říjnu pro vládu dokument k dlouhodobému strategickému financování, který navrhuje konkrétní nástroje pro zapojení firemní sféry do financování výzkumu.

Motivace menších firem

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks v této souvislosti upřesnil, že od roku 2014 je možné pozorovat pokles financování výzkumu a vývoje ze strany malých a středních firem. Soukromé výdaje velkých podniků (hlavně zahraničních) přitom výrazně rostou.

Je třeba lépe zacílit programy aplikovaného výzkumu tak, abychom podporovali zájem o financování právě ze strany malých a středních podniků,“ uvedl Arnošt Marks. Připomenul, že z šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vyplývá, že s výzkumnými organizacemi spolupracuje 12 % malých a středních podniků. Dalších zhruba 9 % takovou spolupráci zvažuje. „Chceme ke spolupráci povzbudit i další menší firmy a zároveň podpořit ty, které již mají s investicemi do výzkumu dobré zkušenosti,“ dodal Arnošt Marks.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček připomněl, že pokud se potvrdí trend z posledních let, během příštích osmi let by měly vzrůst výdaje podnikatelského sektoru ze 48,2 miliard korun v minulém roce až na 90 miliard korun, což by znamenalo úroveň 1,5 % HDP. Karel Havlíček ale zároveň upozorňuje, že nebude snadné tento trend udržet – podnikatelský sektor je totiž do značné míry závislý právě na evropských dotacích, které bude složité nahradit z vlastních zdrojů.

Problém daňových odpočtů

Karel Havlíček dále poukázal na skutečnost, že významnou motivací pro soukromý výzkum mohou být daňové odpočty, jejichž uplatňování se ale zatím potýká se značnými problémy. Podniky, které investují do výzkumu, stále narážejí na přístup finančních úřadů, jež mnohdy odmítají jejich nároky na daňové odpočty uznat. Firmy tak ztrácejí motivaci k dalším investicím do výzkumu.

Finanční úřady vidí v odpočtech snahu o daňovou optimalizaci a pomíjejí, že tady jde především o posilování konkurenceschopnosti,“ uvedl Karel Havlíček.

Fotbalová metafora

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks během kulatého stolu představil publikaci VĚDA A VÝZKUM: ČESKÁ ULIČKA DO OTEVŘENÉ BUDOUCNOSTI, kterou připravila vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace. Tato publikace pomocí fotbalové metafory poprvé přehledně představuje celý český systém výzkumu, vývoje a inovací (VVI).

Publikace na konkrétních příkladech ukazuje, jak je na hřišti VVI (podobně jako na tom fotbalovém) potřebná souhra mezi všemi hráči – od základního přes aplikovaný výzkum k firmám, které zavádějí inovace. Výsledkem této souhry (ve fotbalové terminologii „góly“) jsou konkrétní unikátní produkty či technologie, které vznikají v České republice. Patří mezi ně tkací stroj na pevné 3D tkaniny, dále technologie, jež pomáhá likvidovat následky havárie ve fukušimské jaderné elektrárně, nebo obrovský „lustr“ – přesněji kinetická skleněná svítící plastika, která interaktivně reaguje na pohyb diváků.

Zdroj: vyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Člen předsednictva AVO Kouřil se stal členem RVVI

Vláda na svém zasedání v pondělí 6. listopadu 2017 jmenovala člena předsednictva AVO Karla Kouřila novým členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Tuto změnu vládě navrhl vicepremiér vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který Radě předsedá.

Karel Kouřil (vlevo) při rozhovoru s předsedou TA ČR Petrem Očkem a prezidentem AVO Liborem Krausem.

Kouřil střídá rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse, protože ten byl jmenován členem předsednictva Technologické agentury České republiky.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D., FEng. –  nar. 1971, absolvent VŠB-TU Ostrava, obor strojírenská technologie. V roce 2003 tamtéž získal titul Ph.D. V letech 1996 – 2005 pracoval v Pramet Tools, s.r.o. v oddělení výzkumu a vývoje nejdříve jako samostatný výzkumný pracovník a dále jako projektový inženýr.  Od roku 2005 – 2010 pracoval v HAM-FINAL s.r.o. jako vedoucí obchodního oddělení v úzké vazbě na výzkum a vývoj. Od roku 2011 zde pracuje jako projektový manažer odpovědný za projekty výzkumu a vývoje. Ve své praxi se rovněž zabývá uplatněním nepřímé podpory VaV (odpočty na VaV). V této souvislosti se podílí na činnosti BIC Brno spol. s r.o. a na podpoře rozvoje inovačních firem. Do předsednictva AVO byl navržen společností FINAL Tools s.r.o. (dříve HAM-FINAL). V AVO se nadále věnuje podpoře aplikovaného výzkumu ve firmách a odpočtům na VaV.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak Česko financuje svůj výzkum

Víte, jaká část zdrojů na vědu a výzkum u nás přichází od státu? A že podniky dnes na tyto účely dávají o 53 % více oproti roku 2011, zatímco veřejné domácí zdroje narostly za stejné období o 9 %?

kdo plati ceskou vedu

Peníze na výzkum pocházející přímo od podniků (45,6 mld. korun v roce 2015) plynou z převážné většiny zpět do podnikatelské sféry (firmy si tak financují vlastní výzkum a vývoj). Dále pak do sféry vládní (zhruba 2,2 mld. korun) a u vysokých škol tvoří investice podniků asi 930 milionů.

Z 28,5 miliardy pocházejících ze státního rozpočtu šlo 13,6 mld. (48 %) do výzkumu a vývoje na vysokých školách, 11,1 mld. (39 %) do vládního sektoru a 3,7 mld. (13 %) do podnikatelského sektoru.

Celý článek čtěte ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized