Byznys s inovacemi

AVO pořádá každý rok na jaře konferenci a na ni pak po obědě navazující Valné shromáždění členů AVO. Ta letošní (4.května od 10h) se bude věnovat především propojení výzkumu a byznysu a spoluprací s firmami. Ukážeme příklady dobré praxe ze zahraničí, ale pohovoříme i o českých slabinách – například nepřímé podpoře VaV.

Nejprve si z úst prezidenta AVO Libora Krause poslechneme, jak vypadal byznys s inovacemi u členů AVO a poté bude následovat panelová diskuze. Letos bude expertní panel opět slušně nabitý – posuďte sami: vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, předseda TA ČR Petr Očko, náměstek MPO Tomáš Novotný, náměstek MZe Pavel Sekáč a prezident AVO Libor Kraus.

Buďte u toho! Panelová diskuze je bezplatná a je možné se registrovat ZDE.

Parkování zdarma je možné například v OC Arkády Pankrác, které je vzdálené asi 50 kroků. Takže můžete ještě nakoupit a potěšit děti či manžel/k/y.

Aktuality ke konferenci zveřejňujeme také na facebookové události ZDE.

Nové hodnocení výzkumných organizací

Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

EU Industry Day

EU Industry Day se uskuteční 28. února 2017 v Bruselu. Program vypadá velmi zajímavě  – můžete si ho prohlédnout ZDE. Kapacita je již plně obsazena, nicméně akci je možné sledovat živě – odkazy na živý přenos a další podrobné informace naleznete ZDE

european-industry-day-final-agenda

Inovace je rozhodnutí

Před nedávnem vyšla kniha Adama Nováka, která čtenářům poskytne kompletní návod, jak dělat inovace nejen v byznysu.

– Jak zajistit, aby ve firmě vznikaly a byly úspěšně dokončovány produktové, procesní a organizační inovace?
– Jaké konkrétní kroky pro to mají manažeři, majitelé a další specialisté z firem učinit?
– Jak se mohou inspirovat neziskové organizace a státní správa?
– Jakých je šest klíčových kompetencí inovativní firmy?

Autor této knihy má mnoho zkušeností z českých i zahraničních firem a z vedení projektu Mámnápad.cz. Vychází z nejlepší zahraniční praxe, z níž vybral a přizpůsobil ty postupy, které jsou vhodné do místního prostředí. Praktický a čtivý text doplňuje řada příkladů z praxe a případových studií. Poznáte také dvanáct podrobně zpracovaných nástrojů, které lze okamžitě aplikovat v praxi.

Kniha je určena zejména manažerům středních a velkých firem a majitelům malých firem, ale i pracovníkům státní správy a neziskového sektoru. Řada firem zavádí také funkci inovačního lídra – manažera zodpovědného za inovace. Tato kniha otevře cestu k takové pozici i vám.

Knihu můžete koupit ZDE

Konference a Valné shromáždění AVO

Ve stejném formátu jako vloni proběhne Konference a na ni navazující Valné Shromáždění AVO. Uskuteční se 4. května 2017 od 9h v konferenčních prostorech OK System přímo na metru C Pankrác. (Na Pankráci 125, Praha 4).

Již potvrzeným hostem je místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Mezi řečníky by neměla chybět ani nová předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, předseda TA ČR Petr Očko, prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák a také zástupci dalších významných rezortů.

Účast na konferenci je bezplatná a již je možné se registrovat ZDE.

Vláda schválila nový způsob hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, které přinesou velké změny stávajícího systému, schválila vláda na svém zasedání ve středu 8. února. Metodiku hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací předložil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání vedení Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Bělobrádka a vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se zástupci hlavních aktérů vědeckovýzkumného prostředí. “V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že se zástupci vysokých škol ještě budeme jednat o harmonogramu postupného spouštění nového systému tak, aby tyto instituce měly dostatek času se něj připravit. A zároveň je třeba říci, že vysoké školy projdou poprvé kompletním hodnocením v letech 2019-2020,”uvedl vicepremiér Bělobrádek. Hodnocení samotné bude provádět vládní RVVI právě ve spolupráci s těmito institucemi a budou do něj postupně zapojováni také zahraniční odborníci.

„Jde o zásadní změnu v dosavadním systému hodnocení vědeckovýzkumných institucí. Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality těchto institucí, které odpovídá mezinárodním standardům, oproti dosavadnímu systému hodnocení kvantity jejich výsledků. Naším cílem je především větší efektivita vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpora mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změna financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Nový systém také přinese oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu,“uvedl místopředseda vlády Bělobrádek.

V otázce větší finanční jistoty výzkumných organizací je v novém systému hodnocení pro poskytovatele schválena fixace finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje (RVO) na tříleté období (2017-2019). Nový systém hodnocení bude zaváděn postupně v následujících třech letech. Bude probíhat pravidelné každoroční hodnocení výzkumných organizací a zároveň bude zaváděno hodnocení kompletní. Od roku 2020 pak bude probíhat kompletní hodnocení v pětiletých cyklech.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.
Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce výzkumné organizace. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje.

První jednání předsednictva AVO v roce 2017

Předsednictvo AVO se poslední lednový den sešlo poprvé v roce 2017. Jednání hostil VZLÚ v Praze.

Hlavními body jednání byly připomínky k novému programu TA ČR Národní centra kompetence (NCK), připomínky k Metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, aktuální situace příprav zákona o výzkumu a vývoji, problematika smluvního výzkumu, příprava nového zprAVOdaje, příprava dubnového Valného shromáždění a konference, účast AVO na Veletrhu Výzkum, vývoj a inovace v Brně, aktuální stav připravovaných i běžících projektů AVO a další.

Další jednání předsednictva AVO se uskuteční v březnu ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě a v dubnu pak proběhne tradiční Valné shromáždění a konference za účasti členů vlády. O detailech vás budeme brzy informovat.

Aktuální složení předsednictva si můžete prohlédnout ZDE. Nové složení předsednictva AVO se bude volit na dubnovém Valném shromáždění.

Martin Podařil

TA ČR podpoří odvážné inovativní podniky

Technologická agentura ČR se rozhodla podpořit žadatele z řad malých a středních podniků, jejichž projekty jsou hodnoceny Evropskou komisí (EK) jako velmi kvalitní, ale z důvodu nedostatku prostředků v programu Horizont 2020 nemohou být financovány. Takovým projektům se EK rozhodla poskytnout tzv. Seal of Excellence. Tedy značku, která garantuje kvalitu projektu a umožňuje tak jeho financování jinými poskytovateli na národní či regionální úrovni.

Po první výzvě SME Instrumentu bylo jasné, že se jedná o velmi žádaný nástroj, který je šitý na míru malým a středním podnikům. Jelikož však není možné z rozpočtu Horizontu 2020 financovat všechny projekty, které jsou hodnoceny jako velmi kvalitní, z důvodu nedostatku prostředků, EK se rozhodla poskytnout takovým projektům tzv. Seal of Excellence. Projekty znovu nemusí procházet hodnocením kvality, která již byla posouzena mezinárodními hodnotiteli.

Díky tomu, že v rámci Seal of Excellence je využíváno hodnocení projektů ze strany Evropské komise, je již hodnocení na národní úrovni kratší a rychlejší, a tedy firma může obdržet rozhodnutí v řádu týdnů. Záměrem TA ČR je, financovat kvalitní projekty co nejrychleji tak, aby se finální produkt dostal na trh co nejdříve.

Zatímco na národní úrovni tuto značku využívá již 16 států EU, na regionální úrovni je to států 9. V České republice měli prozatím možnost čerpání prostředků pouze projekty těch MSP, které mají své sídlo, či VaV centrum v Jihomoravském kraji.

„Mnoho českých inovativních firem má excelentní projekty, ale objem financování ze strany EK je na tuto oblast bohužel malý, což snižuje motivaci firem se do schématu SME Instrument vůbec hlásit. Díky našemu programu GAMA bude ale nyní možné využít SME Instrument i na národní úrovni, a tak umožnit financování všem českým MSP, které značku Seal of Excellence první fáze SME Instrumentu obdrží“, uvedl Petr Očko, předseda TA ČR.

SME Instrument je nástroj EK, kterým podporuje malé a střední podniky při jejich vývoji inovativního produktu, který chtějí představit na evropském, či globálním trhu. Nástroj je rozdělen do tří fází. Na první fázi SME Instrumentu, od myšlenky ke konceptu, poskytuje EK paušál 50 000€, na druhou fázi, uvedení na trh, dotaci v rozmezí 0,5 – 2,5 mil.€. Třetí fáze, komercializace už předpokládá spíše investice ze soukromých zdrojů. Podpora z TA ČR je určena pro první fázi SME Instrumentu v rámci programu GAMA.

„Vyhlášení první veřejné soutěže, do které se budou moci přihlásit projekty, které obdržely Seal of Excellence fáze 1 SME Instrumentu, se předpokládá již v březnu tohoto roku. Projekty, které se přihlásí do únorového cut off date EK a obdrží tuto značku, budou tak již moci čerpat prostředky na národní úrovni, stejně tak projekty, které tuto pečeť obdržely v roce 2016“ doplnil Petr Očko.

Zdroj: TZ TA ČR