Tag Archives: VaV

Harvardské patenty získané v červenci 2017

Výzkumníci z Harvardu v červenci 2017 získali celkem 15 amerických patentů. Univerzita Karlova dle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2017 jeden český (Líheň na hmyz).

UPV UK

Seznam červencových patentů Harvardu:

·       Co-delivery of stimulatory and inhibitory factors 
·       Method of increasing the quantity of colonic T regulatory cells
·       Acoustic waves in microfluidics
·       VEGF-binding protein for blockade of angiogenesis
·       Nanopore sensing by local electrical potential measurement
·       Systems, methods, and workflows for optogenetics analysis
·       Method and system for magnetic resonance imaging using nitrogen-vacancy
·       Adaptive optic and acoustic devices
·       Modified microbial toxin receptor for delivering agents into cells
·       Porous electrolytic polymer cryogels for enhanced electrical collapsibility
·       HiC: method of identifying interactions between genomic loci
·       Sub-diffraction limit image resolution in three dimensions
·       Cortistatin analogues and syntheses thereof
·       Monolayer stress microscopy
·       Multiphase systems

 

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Získejte až 80 milionů na projekt v nové výzvě EPSILON

img_4020-5s

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 4. dubna 2017 třetí veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Soutěžní lhůta začíná dnem 5. 4. 2017 a končí dnem 17. 5. 2017

Očekávají se návrhy projektů zaměřené mimo jiné na definované prioritní výzkumné cíle relevantních rezortů (vypsány v přílohách ZDE) a dále např. na Průmysl 4.0 a autonomní mobilitu.

Pokud vás tato možnost zaujala, prostudujte vše přímo na stránkách TA ČR ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Výzkumné organizace se nepřizpůsobují poptávce firem

AVO seminar 26.4.2016 19

Prezident AVO Libor Kraus

Na přelomu roku se mi konečně podařilo odjet na krátkou dovolenou a naivně jsem si myslel, že všechny problémy loňského roku jsou za námi a v novém roce se budeme věnovat především smysluplné práci. Pak jsem si ale přečetl zprávu ČTK a analýzu, ze které (podle tvrzení autorů) vyplývalo, že čeští podnikatelé nemají zájem podporovat veřejný výzkum na vysokých školách a v Akademii věd, přestože ji podporuje stát. Autor dále spekuluje, že nedostatečná spolupráce je důsledkem toho, že podnikatelé jednak nemají ve veřejný výzkum důvěru a za druhé že podnikatelé jsou ve svých výzkumných potřebách saturováni prostředky z veřejných zdrojů, protože z veřejných zdrojů ročně obdrží vyšší částku, než vynaloží na spolupráci.

V oblasti aplikovaného výzkumu se pohybuji už 27 let. Od absolventa a technika přes samostatného výzkumníka až po řízení výzkumné organizace. Po celou dobu jsem se v organizacích, kde jsem působil, snažil o spolupráci s firmami a o poskytování výzkumných služeb firmám. Dovoluji si tedy tvrdit, že kvalitní firmy a dobří podnikatelé v celé Evropě (nejen v Česku), mají velký zájem o výsledky výzkumu a vývoje, které dokáží aplikovat ve svých společnostech. Je ale otázkou, zda takové výsledky dostávají v českých veřejných výzkumných organizacích. Což není jen otázka kvality výsledků, ale i jejich přizpůsobení praxi. Další otázkou je, zda prostředí pro tuto spolupráci podporuje český stát a státní a veřejná správa.

V listopadu loňského roku jsem se zúčastnil návštěvy na německém BMBF a na několika výzkumných pracovištích. Uvedu jeden příklad: na TU Darmstadt nám bylo předvedeno univerzitní výzkumné centrum, které je z 53% financováno německými firmami. Jak je to možné, když tzv. Rámec společenství pro státní podporu VaVaI povoluje pouze 20% kapacitu pro ekonomické činnosti? Jednoduše – pouze 20% financí je smluvní výzkum a tedy ekonomické aktivity a 33% je tzv. kolaborativní výzkum, tedy výzkum ve spolupráci, i když hrazený podniky. Jiným příkladem z našeho okolí je např. rakouský Austrian Institute of Technology, jehož zakladateli jsou společně rakouské Ministerstvo pro vědu a technologie a rakouský Svaz průmyslu.

Možná bychom se tedy měli ptát, proč toto funguje u našich nejbližších sousedů a ne u nás. Jedna z odpovědí může být v úkolech, které naše státní správa dává veřejným institucím např. prostřednictvím jejich hodnocení. Od roku 2013 se primárně hodnotí publikační výsledky. Teprve v poslední době se mezi hodnocenými parametry objevil objem smluvního výzkumu a teprve poslední dva roky je postaven na roveň získanému objemu financí z veřejných prostředků. Aplikované výsledky výzkumu a vývoje nejsou hodnoceny vůbec – z toho důvodu také poklesl i jejich počet zadávaný do registru výsledků VaV. Samozřejmě na druhou stranu lze argumentovat, že v ČR jsou převážně dceřiné společnosti nadnárodních společností, které výzkum a vývoj realizují především v mateřských společnostech, to je ale realita, se kterou se veřejné výzkumné organizace musejí vyrovnat.

Na závěr jeden (také statistický) argument. Za rok 2015 byl finanční objem služeb VaVaI, které poskytly aplikační průmyslové výzkumné organizace sdružené v AVO svým partnerům necelých 500 mil. Kč, což je více než třetina celkové udávané mezisektorové spolupráce. Skončím tedy optimisticky. Tak jako je velice nízká nezaměstnanost v České republice a firmy shánějí těžce nové zaměstnance, zrovna tak není plně pokryta potřeba evropských firem v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud se této poptávce veřejné výzkumné organizace konečně začnou přizpůsobovat, pak vidím velký prostor pro placenou spolupráci.

Libor Kraus, prezident AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Když výzkumné neúspěchy baví

Akce s názvem Fuck up night – je život věda? se v pondělí 16. ledna uskuteční v Praze. Se svými neúspěchy na poli vědy a výzkumu se s obecenstvem podělí pětice výzkumníků (například bývalý genetik a současný místopředseda TA ČR Martin Bunček, držitelka ceny NF Neuron Anna Fučíková, výzkumník psychedelik Tomáš Fajfr a další). Informace o akci najdete na facebooku nebo na webu.

vol14

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

enantis

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

V čem jsme dobří ve výzkumu podle EU?

Česká republika dostala od Evropské komise vysvědčení. Je rozsáhlejší, proto vám dnes představíme pouze naše silné stránky. 

  1. Výše státní podpory
  2. Výše zahraničních investic
  3. Silný vývoz technologicky vyspělých produktů
  4. Vysoká zaměstnanost v inovativních podnicích

strenghts

Slabé stránky českého výzkumu si necháme na příště.

Zdroj: EK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Superrychlá převodovka Wikow Gear boduje v zahraničí

V Česku i celé střední a východní Evropě jsou první, kdo vyvinul superrychlou průmyslovou převodovku. Firma Wikov Gear, jejímž majitelem je Martin Wichterle, vnuk známého akademika Otto Wichterleho, dokončila ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Technologickou agenturou ČR zařízení, které je schopno vyvinout rychlost 35 tisíc otáček za minutu. To je současná světová špička.

wikow

Vozy Wikov, které vyráběla firma dědečka Martina Wichterleho, platily za první republiky za luxusní. autor: Libor Teichman, HN

Podnik navíc dokázal vyrobit a prodat první rychloběžné převodovky brzy po vývoji prototypu. “Více než 10 kusů podle individuálních požadavků zákazníků jsme už dodali například firmě General Electric do USA a Francie či německé firmě MAN Turbo. Kupovaly je hlavně do elektráren a rafinerií,” uvedl hlavní řešitel projektu a technický ředitel Wikovu Gear Radovan Rašpl.

Zařízení, které přijde na miliony korun a váží tři až čtyři tuny, se využívá například při výrobě elektrické energie, kde působí mezi plynovou nebo parní turbínou a generátorem. Slouží i při výrobě stlačených plynů v chemičkách nebo rafineriích, kde je převodovka mezi motorem a kompresorem.

Rozhodující pro vývoj prvního prototypu české rychloběžné převodovky byla takzvaná segmentová naklápěcí ložiska. “Bez nich by byla převodovka schopná udělat třeba 10 tisíc otáček za minutu. S nimi se však dostane až na 35 tisíc, což nás staví na vrchol současných ve světě známých možností,” uvedl Rašpl.

Za zařízení světové úrovně považuje převodovky z Wikovu i Štefan Morávek z Centra nové technologie při plzeňské Západočeské univerzitě. “Možná by šlo vyrobit i převodovku s 50 tisíci otáčkami, ale u velkých průmyslových zařízení je těch 35 tisíc zatím technický strop,” řekl.

Za vývojem převodovek se stále více otáčkami stojí snaha zvyšovat účinnost energetických zařízení, což je dnes velký trend. “Daří se to právě díky rychlootáčkovým převodovkám, které spojí například turbíny s generátory s vyšší efektivitou než starší typy zařízení,” podotkl Morávek.

Projekt podpořila téměř 10 miliony Technologická agentura ČR a společnost Wikov Gear se kvůli němu spojila s Výzkumným a zkušebním ústavem v Plzni i s výzkumným centrem Nové technologie při Západočeské univerzitě.

V roce 2013 obdržel cenu Technologické agentury v kategorii užitečnost řešení, kterou badatelům předával tehdejší premiér Jiří Rusnok.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized