Tag Archives: VaV

Harvardské patenty získané v červenci 2017

Výzkumníci z Harvardu v červenci 2017 získali celkem 15 amerických patentů. Univerzita Karlova dle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2017 jeden český (Líheň na hmyz).

UPV UK

Seznam červencových patentů Harvardu:

·       Co-delivery of stimulatory and inhibitory factors 
·       Method of increasing the quantity of colonic T regulatory cells
·       Acoustic waves in microfluidics
·       VEGF-binding protein for blockade of angiogenesis
·       Nanopore sensing by local electrical potential measurement
·       Systems, methods, and workflows for optogenetics analysis
·       Method and system for magnetic resonance imaging using nitrogen-vacancy
·       Adaptive optic and acoustic devices
·       Modified microbial toxin receptor for delivering agents into cells
·       Porous electrolytic polymer cryogels for enhanced electrical collapsibility
·       HiC: method of identifying interactions between genomic loci
·       Sub-diffraction limit image resolution in three dimensions
·       Cortistatin analogues and syntheses thereof
·       Monolayer stress microscopy
·       Multiphase systems

 

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Získejte až 80 milionů na projekt v nové výzvě EPSILON

img_4020-5s

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 4. dubna 2017 třetí veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Soutěžní lhůta začíná dnem 5. 4. 2017 a končí dnem 17. 5. 2017

Očekávají se návrhy projektů zaměřené mimo jiné na definované prioritní výzkumné cíle relevantních rezortů (vypsány v přílohách ZDE) a dále např. na Průmysl 4.0 a autonomní mobilitu.

Pokud vás tato možnost zaujala, prostudujte vše přímo na stránkách TA ČR ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Výzkumné organizace se nepřizpůsobují poptávce firem

AVO seminar 26.4.2016 19

Prezident AVO Libor Kraus

Na přelomu roku se mi konečně podařilo odjet na krátkou dovolenou a naivně jsem si myslel, že všechny problémy loňského roku jsou za námi a v novém roce se budeme věnovat především smysluplné práci. Pak jsem si ale přečetl zprávu ČTK a analýzu, ze které (podle tvrzení autorů) vyplývalo, že čeští podnikatelé nemají zájem podporovat veřejný výzkum na vysokých školách a v Akademii věd, přestože ji podporuje stát. Autor dále spekuluje, že nedostatečná spolupráce je důsledkem toho, že podnikatelé jednak nemají ve veřejný výzkum důvěru a za druhé že podnikatelé jsou ve svých výzkumných potřebách saturováni prostředky z veřejných zdrojů, protože z veřejných zdrojů ročně obdrží vyšší částku, než vynaloží na spolupráci.

V oblasti aplikovaného výzkumu se pohybuji už 27 let. Od absolventa a technika přes samostatného výzkumníka až po řízení výzkumné organizace. Po celou dobu jsem se v organizacích, kde jsem působil, snažil o spolupráci s firmami a o poskytování výzkumných služeb firmám. Dovoluji si tedy tvrdit, že kvalitní firmy a dobří podnikatelé v celé Evropě (nejen v Česku), mají velký zájem o výsledky výzkumu a vývoje, které dokáží aplikovat ve svých společnostech. Je ale otázkou, zda takové výsledky dostávají v českých veřejných výzkumných organizacích. Což není jen otázka kvality výsledků, ale i jejich přizpůsobení praxi. Další otázkou je, zda prostředí pro tuto spolupráci podporuje český stát a státní a veřejná správa.

V listopadu loňského roku jsem se zúčastnil návštěvy na německém BMBF a na několika výzkumných pracovištích. Uvedu jeden příklad: na TU Darmstadt nám bylo předvedeno univerzitní výzkumné centrum, které je z 53% financováno německými firmami. Jak je to možné, když tzv. Rámec společenství pro státní podporu VaVaI povoluje pouze 20% kapacitu pro ekonomické činnosti? Jednoduše – pouze 20% financí je smluvní výzkum a tedy ekonomické aktivity a 33% je tzv. kolaborativní výzkum, tedy výzkum ve spolupráci, i když hrazený podniky. Jiným příkladem z našeho okolí je např. rakouský Austrian Institute of Technology, jehož zakladateli jsou společně rakouské Ministerstvo pro vědu a technologie a rakouský Svaz průmyslu.

Možná bychom se tedy měli ptát, proč toto funguje u našich nejbližších sousedů a ne u nás. Jedna z odpovědí může být v úkolech, které naše státní správa dává veřejným institucím např. prostřednictvím jejich hodnocení. Od roku 2013 se primárně hodnotí publikační výsledky. Teprve v poslední době se mezi hodnocenými parametry objevil objem smluvního výzkumu a teprve poslední dva roky je postaven na roveň získanému objemu financí z veřejných prostředků. Aplikované výsledky výzkumu a vývoje nejsou hodnoceny vůbec – z toho důvodu také poklesl i jejich počet zadávaný do registru výsledků VaV. Samozřejmě na druhou stranu lze argumentovat, že v ČR jsou převážně dceřiné společnosti nadnárodních společností, které výzkum a vývoj realizují především v mateřských společnostech, to je ale realita, se kterou se veřejné výzkumné organizace musejí vyrovnat.

Na závěr jeden (také statistický) argument. Za rok 2015 byl finanční objem služeb VaVaI, které poskytly aplikační průmyslové výzkumné organizace sdružené v AVO svým partnerům necelých 500 mil. Kč, což je více než třetina celkové udávané mezisektorové spolupráce. Skončím tedy optimisticky. Tak jako je velice nízká nezaměstnanost v České republice a firmy shánějí těžce nové zaměstnance, zrovna tak není plně pokryta potřeba evropských firem v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud se této poptávce veřejné výzkumné organizace konečně začnou přizpůsobovat, pak vidím velký prostor pro placenou spolupráci.

Libor Kraus, prezident AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Když výzkumné neúspěchy baví

Akce s názvem Fuck up night – je život věda? se v pondělí 16. ledna uskuteční v Praze. Se svými neúspěchy na poli vědy a výzkumu se s obecenstvem podělí pětice výzkumníků (například bývalý genetik a současný místopředseda TA ČR Martin Bunček, držitelka ceny NF Neuron Anna Fučíková, výzkumník psychedelik Tomáš Fajfr a další). Informace o akci najdete na facebooku nebo na webu.

vol14

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

enantis

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

V čem jsme dobří ve výzkumu podle EU?

Česká republika dostala od Evropské komise vysvědčení. Je rozsáhlejší, proto vám dnes představíme pouze naše silné stránky. 

  1. Výše státní podpory
  2. Výše zahraničních investic
  3. Silný vývoz technologicky vyspělých produktů
  4. Vysoká zaměstnanost v inovativních podnicích

strenghts

Slabé stránky českého výzkumu si necháme na příště.

Zdroj: EK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Superrychlá převodovka Wikow Gear boduje v zahraničí

V Česku i celé střední a východní Evropě jsou první, kdo vyvinul superrychlou průmyslovou převodovku. Firma Wikov Gear, jejímž majitelem je Martin Wichterle, vnuk známého akademika Otto Wichterleho, dokončila ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Technologickou agenturou ČR zařízení, které je schopno vyvinout rychlost 35 tisíc otáček za minutu. To je současná světová špička.

wikow

Vozy Wikov, které vyráběla firma dědečka Martina Wichterleho, platily za první republiky za luxusní. autor: Libor Teichman, HN

Podnik navíc dokázal vyrobit a prodat první rychloběžné převodovky brzy po vývoji prototypu. “Více než 10 kusů podle individuálních požadavků zákazníků jsme už dodali například firmě General Electric do USA a Francie či německé firmě MAN Turbo. Kupovaly je hlavně do elektráren a rafinerií,” uvedl hlavní řešitel projektu a technický ředitel Wikovu Gear Radovan Rašpl.

Zařízení, které přijde na miliony korun a váží tři až čtyři tuny, se využívá například při výrobě elektrické energie, kde působí mezi plynovou nebo parní turbínou a generátorem. Slouží i při výrobě stlačených plynů v chemičkách nebo rafineriích, kde je převodovka mezi motorem a kompresorem.

Rozhodující pro vývoj prvního prototypu české rychloběžné převodovky byla takzvaná segmentová naklápěcí ložiska. “Bez nich by byla převodovka schopná udělat třeba 10 tisíc otáček za minutu. S nimi se však dostane až na 35 tisíc, což nás staví na vrchol současných ve světě známých možností,” uvedl Rašpl.

Za zařízení světové úrovně považuje převodovky z Wikovu i Štefan Morávek z Centra nové technologie při plzeňské Západočeské univerzitě. “Možná by šlo vyrobit i převodovku s 50 tisíci otáčkami, ale u velkých průmyslových zařízení je těch 35 tisíc zatím technický strop,” řekl.

Za vývojem převodovek se stále více otáčkami stojí snaha zvyšovat účinnost energetických zařízení, což je dnes velký trend. “Daří se to právě díky rychlootáčkovým převodovkám, které spojí například turbíny s generátory s vyšší efektivitou než starší typy zařízení,” podotkl Morávek.

Projekt podpořila téměř 10 miliony Technologická agentura ČR a společnost Wikov Gear se kvůli němu spojila s Výzkumným a zkušebním ústavem v Plzni i s výzkumným centrem Nové technologie při Západočeské univerzitě.

V roce 2013 obdržel cenu Technologické agentury v kategorii užitečnost řešení, kterou badatelům předával tehdejší premiér Jiří Rusnok.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

rvvi-metodika

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

dsc09557-79s

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vizualizace – do jakých odvětví směřuje podpora podnikového VaV

vizualizace-vav

Internetovou aplikaci pro dynamické zobrazení statistických dat o podpoře podnikového VaV ze státního rozpočtu vytvořil tým Technologického centra AV ČR.

Pomocí intuitivního ovládání lze prostupovat hierarchií klasifikace ekonomických činností CZ-NACE až k individuálním příjemcům, porovnávat vývoj v letech 2007 až 2015 v absolutních hodnotách, i ve vztahu k dalším charakteristikám odvětví. Zároveň je možné získat přehled o roli jednotlivých poskytovatelů této podpory.

Vyzkoušejte aplikaci zde: http://svizualizace.asuch.cas.cz/

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Evropa je stále méně inovativní, říká scoreboard

Inovační Scoreboard, který byl dnes zveřejněn, ukazuje pokles výkonnosti 17 z 28 členských států. Evropská unie je i nadále zastíněna svými globálními konkurenty. Nejlépe si v Evropě vede Švýcarsko, které není členem EU.

Švýcarsko nadále určuje tempo inovací v Evropě, následované Švédskem, píše se v letošní edici European Innovation Scoreboard. V posledním roce byl zaznamenán růst pouze u sedmi členských států (Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie). Ostatních 17 států vykázalo pokles. EU se nedaří dohnat své globální konkurenty. Je překonána Jižní Koreou, USA a Japonskem. Čína roste také rychleji než EU a pomalu dohání ztráty, uvádí se ve zprávě.

infographic-innovation-union-01 infographic-innovation-union-02

Německo je opět hlavním investorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, následované Estonskem. Belgie sbírá body za spolupráci výzkumu a byznysu. Lotyšsko se stalo nejrychleji rostoucí inovátorem. Finsko je nejlepší místo pro firmy, kde hledat rizikový kapitál. Nejhorší výsledky zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko, obě země jsou hluboko pod průměrem EU.

Žebříček porovnává výkon v oblastech, jako je financování inovací, podnikatelské investice, počty vysoce kvalifikovaných pracovníků, vývozu a prodeje v oblasti high-tech a využití duševního vlastnictví.

V reakci na závěry zprávy uvedla evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, že EU pracuje na seznam reforem, které by mohly mít pozitivní vliv na inovace v celé Evropě: “Musíme zjednodušit regulaci DPH, přizpůsobit insolvenční pravidla, zajistit dostupnost informací o regulačních požadavcích a pracovat na jasném a uživatelsky příjemném rámci v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.”

European Innovation Scoreboard najdete zde: EIS 2016

Jak je na tom ČR najdete zde: Regional profiles Czech Republic

Zdroj: EC

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Informační systém VaV ve velkých problémech

Aplikace IS VAV nefunguje. Na webu aplikace se píše: “Vzhledem k ukončení smluvního vztahu bylo nutno zastavit provoz Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) k 31.5.2016, 24:00. Tento stav nastal po více než desetiletí bezproblémového fungování informačního systému.” Téma je to skoro stejně tak velké, jako kauza profesorky Sykové, hýbe médii a provokuje odborníky.

Nejprve se na svém blogu k nefungujícímu systému vyjádřil Daniel Münich (čtěte ZDE) a poté přidal také reakci na odkaz Pavla Bělobrádka na facebooku.

facebook

Dnes se do tématu opřel také Martin Rychlík z Lidových novin v článku Vědci přišli o stěžejní databázi. A zuří.

Dopis místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka informující o problémech databáze dorazil dnes také do kanceláře AVO k rukám prezidenta Krause. Informuje v něm o tom, že vzniklou situaci řeší a k částečné nápravě by mělo dojít za 1 – 2 měsíce. Celý dopis si přečtěte ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

MŠMT pochopilo důležitost programů mezinárodní spolupráce

Nový program podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji INTER-EXCELLENCE by měl od letoška do roku 2024 přinést na tyto účely šest miliard korun. Z toho pět miliard by mělo být financováno ze státního rozpočtu, zbytek by měly tvořit prostředky z neveřejných zdrojů. Očekávají se především u podpory aplikovaného výzkumu, uvádí ministerstvo školství v návrhu programu, který v pondělí schválila vláda.

Fototino (15)

Příklad úspěšného mezinárodního projektu z programu EUREKA, který přinesl několikanásobné zvýšení obratu a 40 nových pracovních míst – více ZDE

Tento komplexní program nahrazuje některé dosavadní samostatné programy, které letos nebo příští rok skončí. Žadatelé, kterými jsou například výzkumné instituce, vysoké školy nebo firmy provozující výzkum, preferují kontinuitu, takže by se nové dílčí programy neměly od těch současných příliš lišit.

Program by měl přispět k otevření stále poměrně uzavřeného systému výzkumu a vývoje v České republice, uvedlo ministerstvo. Největší podpora, celkem dvě miliardy korun, bude směřovat na podporu spolupráce českých výzkumných pracovišť a jejich partnerských pracovišť v zemích, s nimiž existuje dvoustranná mezivládní nebo meziresortní dohoda pro výzkumné aktivity. Vedle výzkumných organizací mohou žádat také podniky, které se zabývají výzkumem a sídlí v Česku.

Celková suma 1,6 miliardy korun je vyčleněna na podporu zapojení českých firem zabývajících se výzkumem a vývojem do mezinárodního programu EUREKA a propojení tuzemských výzkumných pracovišť s mezinárodní scénou. Cílem je produkce výsledků, které je možné uplatnit v průmyslových odvětvích a službách. Tato část programu je určena primárně pro firmy, výzkumné organizace mohou plnit roli dalšího účastníka projektu.

Zdroj: ČTK – 3.5.2016

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Novelizace zákona o podpoře VaV a návrh nového zákona

AVO vám ve spolupráci s Frank Bold Advokáti přináší právnický pohled na zákon o podpoře výzkumu a vývoje.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „ZPVV“), představuje základní právní předpis, který v současné době reguluje procesy a postupy podpory vědy a výzkumu v České republice. ZPVV byl během své účinnosti (tj. od 1. 7. 2002) dvanáctkrát novelizován. Naposledy to bylo zákonem č. 49/2013 Sb. účinným od 1. 4. 2013.

Novela ZPVV

Účelem nejnovější (a podle všech indicií i poslední) novely ZPVV, která je projednávána v Parlamentu ČR pod sněmovním tiskem 490 [1], je dát ZPVV do souladu s nejnovějšími předpisy EÚ platnými od 1. 7. 2014 (zejména nařízením Komise (EU) č. 651/2014, nařízením Komise (EU) č. 702/2014 a Sdělením Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Novela ZPVV by tedy měla přinést zejména:

  • terminologické změny, aby vnitrostátní právní úprava odpovídala terminologii právních předpisů EÚ,
  • právní úpravu podpory výzkumných infrastruktur, které ZPVV v platném a účinném znění neřeší,
  • odstranění nadbytečných povinností stanovených ZPVV. Novelou ZPVV by mělo dojít ke zrušení povinnosti uzavírat smlouvy o využití výsledků podle § 11 současně platného a účinného ZPVV. Přitom by ale současně mělo dojít k novelizaci § 16 ZPVV, podle kterého budou výsledky chráněny podle požadavků právních předpisů EU.
IMG_9114s

Zákon o podpoře výzkumu a vývoje byl dvanáctkrát novelizován

Podle důvodové zprávy k novele ZPVV jsou všechny výše uvedené změny zejména technické povahy, které mají odstranit rozdíly mezi evropskou a vnitrostátní právní úpravou. Přínosem novely ZPVV má být především odstranění kolizí vnitrostátní a evropské právní úpravy podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), zvýšení přehlednosti a snadnější použitelnost právní úpravy podpory VaVaI v praxi. Novela ZPVV je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, přičemž k ní bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů.

Výše uvedené cíle novely ZPVV si obecně samozřejmě zasluhují podporu. Nicméně je zřejmé, že připravovaná novela ZPVV nevyřeší zásadní nedostatky současné právní úpravy podpory VaVaI, o kterých se v odborných kruzích mluví již několik let (jako např. roztříštěnost struktury státní správy v oblasti podpory VaVaI či zajištění efektivnosti použité podpory VaVaI). Novelou ZPVV tedy nedojde k systémovým změnám ani ke změně dosavadní struktury financování VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI

Komplexní revizi současného systému poskytování podpory VaVaI a zajištění efektivnosti poskytované podpory VaVaI přinese až zcela nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Přijetí nového zákona o podpoře VaVaI si stanovil jako svůj osobní úkol místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA.

DSC05858-13bws

Vicepremiér Pavel Bělobrádek o novém zákonu hovořil s Martinem Podařilem z AVO. Rozhovor najdete v novém zprAVOdaji č. 10.

Věcný návrh nového zákona o podpoře VaVaI již prošel mezirezortním připomínkovým řízením, přičemž byl doporučen k zařazení do jednání schůze vlády České republiky [2]. Ta bude rozhodovat o tom, zda věcný záměr nového zákona o podpoře vědy a výzkumu schválí nebo neschválí. Pokud vláda věcný záměr zákona schválí, uloží místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace vypracovat návrh nového zákona o podpoře VaVaI. V současné době se předpokládá, že by návrh nového zákona o podpoře VaVaI mohl být připraven do 31. 10. 2016.

I když v současné době zatím neexistuje ani návrh nového zákona o podpoře VaVaI, můžeme jeho budoucí obsah alespoň orientačně dovozovat z věcného záměru návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI má přinést novinky zejména v těchto oblastech:

  • nové nastavení podmínek, zásad a kritérií pro poskytování podpory,
  • vyřešení absence inovací v systému podpory VaVaI,
  • stanovení nové kapacity státní správy v systému podpory VaVaI.

Co se týče samotné podpory, věcný záměr počítá s tím, že v novém zákoně o podpoře VaVaI budou uvedené konkrétní kategorie podpory společně s podmínkami, které je potřebné splnit pro její získání. Mezi účelovou podporu má patřit zejména podpora projektů vědy a výzkumu zadaných ve formě veřejných soutěží nebo zadaných jako veřejné zakázky pro potřeby státní správy, včetně projektů mezinárodní spolupráce a podpory inovací. Do institucionální podpory bude zařazena zejména podpora na rozvoj výzkumných organizací zahrnující i podporu činnosti výzkumných infrastruktur, specifický vysokoškolský výzkum a pracoviště Akademie věd České republiky.

K výrazným změnám by mělo dojít i ve sféře administrativy státní správy VaVaI. V současné době je státní správa v oblasti VaVaI charakteristická svojí roztříštěností mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Přitom pravomoci těchto orgánů se v mnoha případech překrývají. Tuto dvojkolejnost dále podporuje i systém dvou organizačních složek státu, které poskytují podporu v rámci VaVaI – Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky, jejíchž pravomoci se také v mnoha ohledech překrývají. Věcný záměr nového zákona o podpoře VaVaI počítá s vytvořením nového Ministerstva pro výzkum, vědu a inovace (dále jen „MVVI“).

MVVI by mělo převzít významnou část exekučních pravomocí od Rady pro výzkum, vývoj a inovace a získat postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti výzkumu a vývoje, které nyní zastává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MVVI by mělo do budoucna odpovídat za přípravu národní politiky a priorit VaVaI či Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Změní se i způsob financování Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, které by měly být nově financovány z rozpočtové kapitoly MVVI. Navzdory této skutečnosti by si ale tyto organizační složky státu měly zachovat svojí autonomii při rozhodování o použití přidělených prostředků.

Další novinky, které by měl nový zákon o podpoře VaVaI přinést, se týkají zejména postupů při tvorbě státního rozpočtu v oblasti VaVaI, úpravy práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací a informačního systému VaVaI. Na konkrétní změny si nicméně musíme počkat alespoň do doby přípravy návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Vzhledem ke skutečnosti, že legislativní proces přijímání nového zákona o podpoře VaVaI je pouze na začátku, je možné jeho schválení v parlamentu očekávat nejdřív v průběhu roku 2017.

Mgr. Martin Maňák, advokátní koncipient

Frank Bold advokáti, s.r.o.

adresa: Údolní 567/33, 602 00 Brno, email: martin.manak@fbadvokati.cz

fb_advokati_rgb_1000px-300x140

[1] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Sněmovní tisk 489 [online]. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=489 [cit. 2016-4-15].

[2] APLIKACE ODOK. Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací [online]. Dostupné na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA29HHJ5R [cit. 2016-4-15].

1 Comment

Filed under Uncategorized

Cena ministra zemědělství za nejlepší výsledek VaV

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd ve snaze podpořit tvůrčí aktivity vědeckých pracovníků za vynikající výsledky výzkumu a experimentálního vývoje s významným přínosem pro české zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodní hospodářství, vyhlašuje veřejnou soutěž o nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje „Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2016“.

jurecka_marian

Podmínky pro vyhlášení a vyhodnocení soutěže o udělení ocenění za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje (dále jen „ocenění“), náležitosti, termín a způsob podávání návrhů na ocenění stanoví Statut ocenění a Jednací řád hodnotící komise, vydaný Ministerstvem zemědělství dne 29. 2. 2016.

Návrhy na ocenění je nutné předložit na sekretariát odboru výzkumu, vzdělávání  a poradenství Ministerstva zemědělství (Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město), a to do 22. dubna 2016 nejpozději do 15.00 hodin. Návrhy musí být doručeny v uzavřené obálce, na které bude nadepsán text: „Neotvírat – ocenění VaV za realizovaný výsledek 2016“. Za rozhodující bude v případě zaslání poštou nebo kurýrní službou považováno datum doručení, nikoliv datum odeslání!

Ze soutěže budou vyřazeny návrhy doručené po termínu uzávěrky přijímání návrhů a návrhy, které nebudou splňovat požadované náležitosti.

Statut_a_jednaci_rad_realizovany_vysledek_2016

Prihlaska_do_souteze_realizovany_vysledek_2016

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Konference “Synergie Výzkum a Inovace fondů: Cesta k dokonalosti”

Zveme vás na mezinárodní konferenci, pořádanou Evropskou komisí ve spolupráci s ÚV ČR s názvem: “Synergie Výzkum a Inovace fondů: Cesta k dokonalosti”, která se bude konat 3. března 2016 od 9.00 do 18.00 hod v prostorách Lichtenštejnského paláce (U Sovových mlýnů 506/4, Praha 1).

Cílem konference je zvýšit podvědomí o opatřeních, která podpoří synergii mezi různými programy financování EU. Tato konference také umožní sdílení zkušeností v oblasti kombinování strukturálních fondů a rámcových programů, které by měly vést ke zlepšení výsledků v oblasti systémů výzkumu a inovací.

Program konference Synergie

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vláda jmenovala nové členy RVVI

Vláda včera jmenovala tři členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Rada je tak opět kompletní. Novými členy se stali rektor Technické univerzity Liberec Zdeněk Kůs a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek. Ve druhém funkčním období pak bude v Radě pokračovat rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

kraus RVVI

Profesor Kůs má zkušenosti s rozvíjením spolupráce mezi akademiky a firmami a se zaváděním výsledků výzkumu do praxe. Doktor Palíšek bude v Radě reprezentovat soukromou sféru a její pohled na firemní výzkum. V době, kdy intenzivně řešíme, jak nastartovat aplikovaný výzkum a podpořit excelenci, budou zkušenosti těchto odborníků velmi potřebné,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace má sedmnáct členů včetně předsedy. Členy Rady jmenuje vláda na návrh předsedy Rady tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Funkční období členů Rady je čtyřleté.

Prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs (1960) je absolventem Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci. Jeho specializací je simulace procesů oděvní a textilií výroby, vývoj nových měřicích metod v oblasti textilu, automatizace a její aplikace v textilní výrobě. Je autorem více než 100 publikací a odborných příspěvků, 12 užitných vzorů, 2 českých a 1 evropského patentu. Od roku 2010 působí jako rektor TUL Liberec, kde se podílel na vzniku Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Je členem vědeckých rad několika univerzit a místopředseda České konference rektorů.

Ing. Eduard Palíšek. Ph.D., MBA (1963) vystudoval ekonomiku a management na VUT v Brně, titul MBA získal na Nottingham Trent University. Od roku 2010 zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice, dříve pracoval jako manažer závodu na výrobu 3růmyslových parních turbín. Je členem vědeckých rad několika českých univerzit, členem Akademického sněmu Akademie věd ČR a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (1959) je absolventem Fakulty elektrotechnické Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jeho specializací je inženýrská informatika a umělá inteligence. Je autorem 10 didaktických publikací a více než 130 odborných článků, zasedá ve vědeckých radách několika českých univerzit. Působil také na univerzitách v Rakousku a v USA. Podílel se na vybudování superpočítačového centra IT4Innovations. Od roku 2010 je rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Zdroj: vlada.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

V Praze otevřeli mezinárodní institut pro výzkum konopí

Mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy (ICCI) byl koncem roku 2015 otevřen v Praze. Hlavní pracovní náplní institutu je poskytnutí vědeckých nástrojů, které veřejným i privátním institucím celého světa umožní na vědecké bázi zkoumat vztah konopí, látek z něj a účinků na lidský organismus.

konopi

Američtí a kanadští investoři do něj vložili 20 milionů amerických dolarů. Zakladatelé věří, že institut bude ziskový, protože výsledky výzkumů dokážou prodat světovým farmaceutickým firmám. Česko jako sídlo institutu si vybrali proto, že zdejší zákony jsou výzkumu konopí nakloněny více než v jiných zemích.

icci

Na tomto multidisciplinárním výzkumném centru se dále podílí mimo jiné Univerzita Karlova, Hebrejská univerzita, Masarykův onkologický ústav, Národní ústav duševního zdraví nebo České učení technické.

Více informací najdete na stránkách institutu: http://icci.science/

Zdroj: ČTK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Inovační slovníček

Pochopení termínů a srozumitelná komunikace je zásadní pro jakoukoliv lidskou týmovou činnost. O to víc to platí pro inovační prostředí, kde se objevené potkává s nepoznaným a kde se kromě nových nápadů rodí i spousta nových termínů.

slovnicek

A právě za tímto účelem Česká inovace ve spolupráci s PwC ČR a Českou spořitelnou vydávají historicky první Inovační slovníček zachycující specifickou slovní zásobu inovátorů, mentorů, business leaderů a dalších osob, jež jsou v kreativním prostředí jako doma.

Pokud i Vy chcete být v obraze, když ve vašem okolí zazní slova jako “bodystorming“, “iterace” či “storyboarding“, neváhejte a kliknutím na níže uvedený odkaz slovníček stáhněte.

Inovační slovníček

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Stát se brání tomu, co funguje

Ve výzkumu za posledních pět let rapidně vzrostla byrokracie. “A to je vážný problém,” říká Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací a šéf společnosti Comtes FHT. “Výzkum potřebuje kreativní lidi, místo toho se však věnují papírování, tabulkám a hlášením,” dodává.

Podpora aplikovaného výzkumu v Česku přitom relativně klesá, ačkoliv v mnoha jiných směrech vycházejí ministři a prezident průmyslovým podnikům vstříc. Důvodem podle Krause je, že většina firem má zahraniční vlastníky. “Takové společnosti potřebují, aby stát podporoval prodej jejich výrobků, aby jim pomáhal v Číně a v Rusku, aby se přimlouval za homologaci a podobně. Ale co mají vyrábět, to jim většinou určují jejich zahraniční vlastníci,” vysvětluje.

kraus na konferenci

Prezident AVO Libor Kraus

– Mluví se o tom, že by zde od roku 2017 mělo fungovat ministerstvo pro výzkum. Bylo by to správné? 

Ano, ale nikoliv v podobě, ke které to nyní spěje. Výzkum, vývoj a inovace by měly mít svůj systém řízení. Nyní se však navrhuje, že vznikne ministerstvo, které bude mít na starosti jen Grantovou a Technologickou agenturu ČR. A to je špatně. Vznik resortu podporují vysoké školy i Akademie věd, ale jen pod podmínkou, že samy pod něj nebudou spadat. Co potom bude to ministerstvo řídit? Pokud má mít smysl, musí získat silné kompetence a přijít s komplexní strategií. Protože tady nejvíce chybí právě strategie, která by dlouhodobě stanovovala, co bude stát podporovat, co je pro něj prospěšné, jak se k tomu dostat. To je největší deficit, který máme. Na papíře se tu sice dělá spousta strategií, ale ty končí tím, že popíšou současný stav. Chybí závazné cíle, provázanost, termíny.

– Máme ale ještě vůbec nějaké týmy, které by té strategie využily? 

Ve výzkumu pracuji od roku 1989. Začínal jsem v Plzni jako řadový výzkumník, prošel jsem s výzkumným ústavem plzeňské Škody privatizací a osamostatňováním, až jsme se s kolegy před 15 roky rozhodli založit novou výzkumnou organizaci, protože původní firma se stále více orientovala jen na zkoušení. V roce 1990 tady bylo jen v oblasti strojírenství více než sto výzkumných ústavů, dnes jich zbylo devět a k tomu dvě firmy, které vznikly na zelené louce; jde o MemBrain a náš Comtes FHT. Nicméně všude, kde existoval výzkumný ústav, se narodily malé soukromé společnosti, které začínaly se službami a postupně se z nich stávají inovační firmy.

– Asociace výzkumných organizací existuje 25 let. Jak se za tu dobu měnily postoje vlád k výzkumu? 

Na počátku 90. let politici říkali, že všechno zařídí neviditelná ruka trhu. Pak nastalo období, kdy se zjistilo, že všechny okolní vyspělé státy aplikovaný výzkum podporují a že to prospívá jejich hospodářství. Od konce 90. let tady začaly vznikat státní programy na podporu aplikovaného výzkumu, v roce 2010 byla založena Technologická agentura. Jenže od roku 2012 zase převážil příklon k základnímu výzkumu a odklon od aplikovaného. Začalo se tvrdit, že firmy si aplikovaný výzkum mají platit samy.

– A s tím nesouhlasíte? 

To je postoj, který nezastává žádný průmyslově vyspělý stát na světě. U nás však kvůli němu stagnuje podpora, kterou dostává Technologická agentura. Byly zastaveny podpory z ministerstev průmyslu, dopravy, zdravotnictví a podobně. Tyto peníze se měly přelít do Technologické agentury, ale k tomu nedošlo. Ministerstvo školství letos poprvé po 20 letech nevyhlásilo žádnou veřejnou soutěž na podporu mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu, jako je například Eureka. Nikdo z politické garnitury nechce moc slyšet, že podpora aplikovaného výzkumu je nutná pro zachování konkurenceschopnosti českých firem. Akademii věd přitom podle statistického úřadu za posledních pět let vzrostl rozpočet každoročně přibližně o miliardu korun.

– Jak jsou na tom v okolí? 

Tvrdím, že učit se máme u úspěšných. Němci i Rakušané mají systém a priority. V Německu existuje systém institucí pro základní výzkum, což jsou Max Planckovy a Helmhotzovy instituty, a také systém více než 50 Fraunhofer institutů, které jsou zaměřeny výhradně na aplikovaný výzkum. Tyto instituty přitom vznikaly a vznikají na základě požadavků firem. V Rakousku mají programy, které na řešení úkolů aplikovaného výzkumu poskytují 50 procent prostředků ze státního fondu, dalších 50 procent musí přinést firma, pro kterou se ten výzkum dělá. Takovému přístupu se však Česko zarytě brání. Akademie věd nyní přichází se strategií AV 21, jež ji má navést na podporu aplikovaného výzkumu. Ale kdo to bude dělat? Ústav pro jazyk český? Vždyť to je nesmysl.

– Znovu se tedy rozhoří spor mezi základním a aplikovaným výzkumem? 

Základní výzkum je charita, která se ale z dlouhodobého hlediska bezpochyby vyplácí. Výsledky se mohou blahodárně projevit třeba za 50 let. Nejde tedy o to, že bychom chtěli rušit základní výzkum, musí tu být symbióza. Ale v aplikovaném výzkumu se musíme dostat do reálné aplikace výsledků. Nesmí to být jako teď, kdy většinu výstupů z aplikovaného výzkumu tvoří publikace v zahraničním časopise.

– Snažíte se svůj postoj dostatečně vysvětlit a prosadit? 

Prezidentem AVO jsem od roku 2013, jednal jsem na Úřadu vlády, na Radě vlády pro výzkum a inovace, na ministerstvech průmyslu, zemědělství, školství i s bývalým premiérem Rusnokem. Přístup politiků však je, že se na všechno musí udělat analýza, vše se musí vyhodnotit, a nakonec z toho nic není.

– Proč teď peníze na aplikovaný výzkum nejsou, když dříve byly? 

Existovaly obavy, že v roce 2015 tady bude z evropských peněz vybudována spousta výzkumných center vybavených nejmodernějšími technologiemi a budou prázdná, protože v nich nebude mít kdo pracovat. Oponoval jsem, že budou plná lidí a ti lidé budou říkat: “Když jste si nás zaplatili, tak nás teď financujte, protože my si na sebe nevyděláme.” A přesně tato situace po pěti letech nastala. Centra si stanovila ukazatele udržitelnosti a jeden z těch ukazatelů je právě práce pro firmy, od nichž mělo přitékat zhruba 30 procent prostředků. Jenže to by ta nová centra musela dělat práce, které podniky opravdu potřebují a jsou ochotné si je koupit. To je jejich hlavní chyba.

– Jak se to mohlo stát? 

Ta nová výzkumná pracoviště většinou vznikla na základě idejí nějakého profesora, ať už z vysoké školy, či Akademie věd. Nakoupila si nejmodernější techniku, ale nikdo neřešil, zda na té technice budou vznikat výsledky pro firmy. My si totiž tady pořád neuvědomujeme, že výzkum a vývoj nejsou nějaké poslání, ale prostě byznys. Sice speciální, ale stále byznys. Vzniklo zde osm center excelence a 40 regionálních výzkumných center. Ta regionální měla přímo ve znaku, že budou podporovat český průmysl. Jsou ostatně zřízena z fondu regionálního rozvoje, dnes se však snaží dělat spíše vědu. Jenže dalších 30 procent mělo plynout z programů účelové podpory. Ty ovšem také nedostanou, protože Česká republika zrušila soutěže v aplikovaném výzkumu a do zahraničních programů se dostane málokteré centrum. Neumí totiž špičkově ani účelový, ale ani základní výzkum. Takže natahují ruce ke státu.

– Několik členů vaší asociace ale také vybudovalo centra regionálního výzkumu. Jak si vedou?

S jejich udržitelností to vypadá podstatně lépe než v případě akademických a vysokoškolských center. Centra našich členů programově pracují s podniky a dlouhodobě jim své výsledky prodávají. Když jsme připravovali projekt v Comtesu, objeli jsme 15 největších zákazníků a diskutovali s nimi o tom, co pro ně budeme dělat za pět let, co máme doplnit, aby si naše služby nadále kupovali, a na základě tohoto jsme vypracovali návrh projektu do operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V řadě akademických center postupovali přesně obráceně.

– Mají české firmy o výzkum dostatečný zájem? 

České firmy zvyšují výdaje na výzkum a vývoj. Pokud bych mluvil za Comtes, nám v letech 2009 až 2011 rostl obrat o pětinu ročně. Firmy, které předtím o výzkumu a vývoji moc slyšet nechtěly, najednou poznaly, že je to prostředek ke zvýšení konkurenceschopnosti a že i jejich zákazníci budou najednou slyšet na to, že mají nový výrobek. Nebo že se jim samotným vyplatí, aby si pořídily moderní technologie, které jim přinesou energetické a materiálové úspory.

– Nemají však majitelé a manažeři často naivní představy? 

Když jezdíme po českých firmách, vždy po mně jejich manažeři chtějí, abych řekl, co bude jejich zákazník za tři roky potřebovat, a že pak by se s námi do výzkumu pustili. Odpovídám jim, že pokud toto nevědí, jsou na svých místech zbyteční, protože to musí vědět jejich obchodní oddělení. V západní Evropě firmy vědí, co chtějí, a po výzkumném ústavu požadují, aby jim řekl, jak to udělat. To tady trochu chybí, protože u nás byly firmy zvyklé něco vyrábět 25 let. Dodnes se setkáváme s postojem “nám to tady funguje 30 let, tak co bychom to měnili”. Ale toto myšlení se v době krize začalo měnit, protože firmy zjistily, že s tou letitou zkušeností nevystačí a potřebují vyspělejší řešení.

– A co podniky v zahraničním vlastnictví? 

Zhruba 80 procent výrobních firem v České republice má zahraniční vlastníky. Duševní vlastnictví ve výzkumu a vývoji je přitom jedním z prostředků optimalizace zisku. Mateřské koncerny se snaží udržet si know-how doma a svým dceřiným společnostem je prodávat ve formě licencí a služeb. Proto je často zapotřebí zaměřovat se rovnou na mateřské společnosti.

– Někteří zahraniční investoři však již přišli na to, že tu máme nejen kvalifikované dělníky, ale i inženýry a technology. Pomůže to? 

Určitě to do budoucna pomůže. Ale české pobočky mezinárodních korporací zatím většinou stojí nezměrné úsilí přesvědčit vedení koncernu, aby tady zřídilo nějakou menší vývojovou skupinu, a pak je opět stojí další úsilí, aby ti tuzemští vývojáři mohli pracovat pro celou skupinu.
Výhodou České republiky přitom stále ještě zůstává úroveň technického vzdělávání, o kvalitní techniky je však rok od roku větší nouze. V Comtesu proto oslovujeme i zahraniční experty. Máme ve firmě několik Slováků a dva Španěly. Nyní se chystáme zaměstnat jednoho Íránce, absolventa portugalské univerzity, a připravujeme projekt vedený ruským špičkovým vědcem.

– Jsou nějaké další možnosti, jak do výzkumu dostat peníze? 

Nefunguje tu dobře komercionalizace výsledků. Vyjeli jsme se proto učit od těch, kteří to umí. Byli jsme na stáži v centrále Fraunhofer institutu a také v Oxfordu a Cambridgi. Tam existují organizace, které jsou jakýmsi obchodním oddělením těch univerzit. Například v Oxfordu působí asi 17 tisíc výzkumníků. To je dvojnásobek, než má naše Akademie věd. Ročně tam přitom vyberou jen pět výsledků, které jsou uplatnitelné na trhu a jdou překlopit do takzvané spin-off firmy založené univerzitou a nějakým investorem. Vše ostatní představuje styk s aplikačními firmami, zadávání smluvního výzkumu, prodej licencí a podobně.

– A u nás? 

Tady se ustavičně bavíme o tom, že by u nás takové nové inovační firmy měly vznikat. Ale všude v zahraničí, pokud spin-off firmy vzniknou, v nich musí být podíl té výzkumné organizace a ta z toho musí získávat peníze zpátky. To tady není. Takový Fraunhofer institut zakládá firmy, v nichž má 25procentní podíl. Podobně v USA. Oxford si první dva roky drží dokonce 50 procent. U nás je představa, že firmu si založí páni profesoři bez podílu svého zaměstnavatele. To ale není spin-off, nýbrž tunel -za státní prostředky udělám výsledek, který si pak přivlastním.

– Otázkou ale zůstává, jak je ten náš výzkum kvalitní. Tady se totiž zkoumalo všechno. 

Projevovala se tu roztříštěnost, což je důsledkem toho, že nemáme žádnou strategii. Mnohé tuzemské týmy však dosahují skvělých výsledků. Nedávno jsem sice slyšel na konferenci v Technologické agentuře, že děláme pouze inovace nižšího řádu, nikoliv převratné objevy, ale to je jen takový povrchní úřednický pohled. Comtes FHT měl loni 40 procent zakázek ze smluvního výzkumu z Německa a Rakouska. A němečtí zákazníci tvrdí, že jim dáváme lepší výsledky než jejich Fraunhofer instituty. Což je jedna z největších pochval, jaké jsme kdy dostali. Můžeme-li se totiž srovnávat v oblasti aplikovaného výzkumu s Fraunhofer institutem, znamená to, že jsme minimálně na evropské špičce. V oblasti výzkumu kovových materiálů těžko přijdete s úplně převratným objevem, ale to, co děláme, firmy potřebují dnes a denně.

Petr Korbel, EKONOM (č. 46, str. 20)

1 Comment

Filed under Uncategorized

Konference AVO: Podpora aplikovaného výzkumu za poslední 2 roky klesla o polovinu a bude hůř

Asociace výzkumných organizací (AVO), která zastupuje neakademické výzkumné organizace a inovační firmy, si stěžuje na to, že v příštím roce půjde ze státního rozpočtu na aplikovaný výzkum málo peněz. Zatímco ještě před dvěma lety mířilo na podporu spolupráce soukromého sektoru a výzkumu zhruba pět miliard korun, letos je to polovina.

FOTOGALERIE

Podpora má postupně klesnout na třetinu, uvedl prezident AVO Libor Kraus. Více peněz by mohl aplikovaný výzkum získat například z evropských fondů v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu.

DSC09389-2s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (foto: jantichyphotography.com)

O problémech firemního výzkumu se ve čtvrtek 12. 11. 2015 diskutovalo na výroční konferenci asociace “25 let výzkumu, vývoje a inovací v ČR” v Praze, která se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR. U jednoho stolu se sešli zástupci státní správy – náměstci Arnošt Marks (Úřad vlády), Tomáš Novotný (MPO) a Jindřich Šnejdrla (MZe), poskytovatelů – Martin Bunček (TA ČR), akademiků – Tomáš Kruml (AV ČR) i zástupců byznysu – Zbyněk Frolík (SP ČR) a Libor Kraus (AVO).

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný řekl, že aplikovaný výzkum se z dosavadních evropských fondů přímo nefinancoval, investovalo se do nové výzkumné infrastruktury. V nových evropských fondech je ale už přímo program Aplikace, který se zabývá financováním aplikovaného výzkumu. MPO již v létě vyhlásilo dvoumiliardovou výzvu a zájem byl enormní.

Celkem je na program Aplikace z fondů vyčleněno osm miliard korun. “Pakliže bude zájem v řádu pětinásobku i více, jak se ukazuje u první výzvy, budeme uvažovat o přesunu v rámci programu, kde je 120 miliard na různé oblasti,” uvedl Novotný. Program míří na oblast klíčových technologií, jako jsou nano, biotechnologie a výzkum pro strojírenství. Na konci roku začne MPO přijímat plné žádosti. Vyhodnocení bude v dubnu. Nově má MPO peníze také na program TRIO, a to 3,6 mld. na šest let.

V příštím roce bude podle Novotného proto dostatek financí. “Stále ale platí, že celkově aplikovaný výzkum a jeho podpora v ČR klesá a je nepoměrně nižší než podpora základního výzkumu,” zdůraznil.

Z veřejných zdrojů mířilo loni na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. V příštím roce má stát na výzkum vydat 28,6 miliardy korun, oproti letošku vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.

“Největší problém je, že to, co se dřív podporovalo jako spolupráce firem a výzkumných organizací, ať už to jsou kolaborativní projekty z ministerstva průmyslu, Technologické agentury ČR nebo podpora mezinárodní spolupráce z ministerstva školství, tak se všechno postupně zastavuje,” řekl Kraus. Firmy si na aplikovaný výzkum podle Krause samy vydělávají, jde ale o podporu výzkumných organizací jako jinde ve světě.

Na vině je podle něj financování čtyřicítky výzkumných center, které za evropské peníze vznikly po celé republice a které nyní stát bude muset podporovat. Na ostatní aktivity nezbývají peníze, poznamenal.

DSC09510-5s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Libor Kraus, Zbyněk Frolík, Martin Bunček a Tomáš Kruml, foto: jantichyphotography.com)

Na konferenci se diskutovalo také hodnocení výzkumu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Zbyňka Frolíka se situace v České republice nezlepší, dokud se výzkumníkům více vyplatí psát články než pracovat na konkrétních výzkumných problémech.

Všichni diskutující se shodli, že nemá smysl zřizovat nové Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, pakliže mu budou podřízeny pouze Grantová a Technologická agentura ČR a vysoké školy i Akademie věd ČR budou mimo jeho působnost.

Na konferenci zazněl také projev prezidenta Zväzu priemyselných výskumných a vývojových organizácií Jozefa Budaye, který poblahopřál asociaci ke kulatému výročí a předal děkovný list za dlouhodobou spolupráci a předávání zkušeností z oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje.

FOTOGALERIE

Článek v tisku: Týden

Článek v tisku: Právo

Logo_Rok průmyslu a technického vzdělávání

MP, ČTK

Leave a comment

Filed under Uncategorized