Monthly Archives: October 2017

Finanční správa jde po inovátorech

Tuto aktivitu ocenila finanční správa prémiemi ve výši 150 tisíc korun, uvádí interní materiál GFŘ z letošního května. Podnikatelé si ovšem stěžují, že berní úředníci často hledají sebemenší záminky, aby zpochybnili uplatněný odpočet na výzkum a vývoj. Vloni takto neuznali odečet ve výši přesahující 151 milionů korun. Nejvíce činorodí byli v tomto směru pracovníci finančních úřadů v Pardubickém kraji.

Podrobněji čtěte v článku Hospodářských novin.

Díky zpětné vazbě od členů AVO a také díky soustavnému tlaku expertů AVO na daňový odpočet výzkumu a vývoje vznikl nový materiál GFŘ, který dává informaci, jak bezchybně zpracovat projekt výzkumu a vývoje. Více ZDE

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Liberecká VÚTS vyvinula unikátní stroj na 3D tkaniny

Současný Tchaj-wan nabízí šanci na spolupráci, která poskytne českým průmyslovým tradicím nový impulz. Díky takové spolupráci vznikl v liberecké společnosti VÚTS (někdejší Výzkumný ústav textilních strojů) prototyp nového unikátního stroje na 3D tkaniny.

S vynálezem nové struktury 3D tkaniny přišel Tchajwanský ústav textilního výzkumu. Tchajwanci hledali partnera, který by dokázal vyvinout stroj na její výrobu. A jelikož právě Liberec je známý dlouholetými zkušenostmi s vývojem – dnes už nejenom textilních – strojů, padla volba právě na společnost VÚTS.

Kořeny základního výzkumu, který nakonec vedl ke vzniku pneumatického tkacího stroje DIFA (Distance Fabrik), je možné hledat už u významného českého vynálezce Vladimíra Svatého, který po 2.světové válce vynalezl tryskový tkací stav – paradoxně ještě v době, kdy byl Tchaj-wan onou zaostalou agrární zemí.

Novodobou 3D tkaninu, jejíž výrobu umožní právě česko-tchajwanská spolupráce, pak využijí výrobci záchranných vodních mol, člunů, sportovních potřeb či zvedacích vaků. Pokud takovou distanční tkaninu ze dvou vrstev, jejichž vzdálenost od sebe se může podle potřeb měnit, umístíte například pod překlopený kamion, tkanina se nafoukne a postaví kamion zase do přirozené polohy.

Zájem už teď projevily české i zahraniční textilní firmy. Na vývoj stavu získala firma tříletý grant z programu Delta Technologické agentury ČR. „Celkové náklady na výzkum a vývoj se blíží třiceti milionům korun, z čehož grantové prostředky pokryjí zhruba polovinu,“ upřesnil vedoucí obchodního oddělení VÚTS Jiří Václavík.

V případě stroje na 3D tkaniny sehrál významnou roli dnes už světoznámý tchajwanský výzkumný ústav ITRI – Výzkumný institut průmyslové technologie. Právě ITRI, založený v roce 1973, významně přispěl k transformaci tchajwanské ekonomiky do dnešní „high-tech“ podoby.

ITRI, jehož doménou je aplikovaný výzkum, se zároveň stal také „mezinárodním tykadlem“, které rozvíjí mezinárodní spolupráci. Díky svým aktivitám tedy propojuje tchajwanské vědce jak s tamním průmyslem, ale také se zahraničními vědci a průmyslovými inovátory. V případě již pokročilého projektu stroje na pevné 3D tkaniny sehrál nejenom roli zprostředkovatele, ale také se dál podílel na jeho financování.

Jan Žižka, Martin Podařil

Zdroj: http://www.vyzkum.cz, E15

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Možnosti financování průmyslového výzkumu a vývoje

Společnost eNovation pořádá 2. listopadu 2 semináře na téma financování průmyslového výzkumu a vývoje.

Datum konání: 2. listopadu 2017

Čas konání:  9.00 – 11.00 a 13:30 – 16:00 hodin

Místo konání: Art & Event Gallery Černá labuť, 8. patro

Adresa: Na Poříčí 25, 110 00 Praha 1

Cena: Účast na semináři je bezplatná, je však nutné si včas rezervovat své místo.

Bližší informace najdete TADY

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

SME Instrument – mezinárodní seminář na MPO

Mezinárodní SME Instrument seminář se uskuteční dne 8. listopadu 2017 od 10 hodin (registrace od 9.30) v konferenčním sále budovy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Politických vězňů 20, Praha 1.

Akci pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR. Na konferenci budou prezentovány nejnovější informace týkající se problematiky Nástroje pro malé a střední podniky (SME Instrument) rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

V přednáškové části vystoupí zástupci EK, MPO, TC AV ČR, EEN, TA ČR, kouč a evaluátor SMEi. Jednacími jazyky jsou angličtina a čeština bez tlumočení. Program SMEi seminář

Vybrané firmy budou mít možnost konzultovat svůj projektový záměr se zahraničními hodnotiteli. Pořadatel preferuje, aby se jednalo o vlastní návrh předkladatele. Zájemce o konzultaci musí mít zpracované písemné podklady v angličtině a do 30. 10. 2017 je (celé nebo část) zaslat do TC AV ČR na adresu skarka@tc.cz.

Může se jednat o záměr, teze i kompletní nový nebo dříve podaný projektový návrh do SME Instrumentu fáze 1 nebo 2. Bude vybráno pět nejperspektivnějších návrhů a nejpozději 3. 11. 2017 budou zájemci informováni, zda byli vybráni na konzultaci. Na poskytnutí konzultace není právní nárok. Zájemcům je garantována plná diskrétnost.

Z organizačních důvodů žádáme zájemce o konzultaci, aby svůj zájem nezávazně deklarovali už při registraci na akci.

Účast na konferenci je bez poplatku. Registrovat se můžete online do 3. 11. 2017, resp. do vyčerpání kapacity konferenční místnosti na http://geform.tc.cz/SME Instrument seminář 8/11.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Milan Petrák: Čerpání fondů je zaměřené na průměrnost

Tento článek píši v době, kdy se „naplno“ rozjelo čerpání financí z Evropských fondů, mimo jiné také na podporu aplikovaného výzkumu, budování výzkumných infrastruktur a podporu spolupráce podniků a akademické obce.

Ačkoliv na téma „pružnosti a jednoduchosti“ administrace projektů z fondů ESIF bylo napsáno mnoho, a jen málo z toho pozitivního, dovolím si přeci jen další poznámku.  Nastavení systému realizace jednotlivých projektů a způsob vykazování způsobilých nákladů je excelentním příkladem, co dokáže český úředník, pokud dostane volnou ruku při stanovování pravidel.

Téměř národním sportem se stalo úsilí vymyslet co nejsložitější a v praxi skoro nerealizovatelné pravidlo, které bude sloužit k silnému znechucení příjemců podpory, dramatickému ztížení jejich práce při řízení projektu, nepočítaje v to nekonečné kontroly nejrůznějších orgánu s neustále hrozícím rizikem obřích finančních sankcí i trestního stíhání. Fakt, že tato pravidla jsou často v rozporu se zdravým rozumem a platnými právními předpisy, nikoho na řídících orgánech operačních programů netrápí.

Názorným příkladem negativního vlivu byrokratických omezení jsou například seznamy obvyklých cen kancelářského vybavení, jinými slovy striktní cenové limity pro jednotlivé nákladové položky. Příjemci jsou tak v případě stolních počítačů a notebooků nuceni pořizovat průměrné až podprůměrné vybavení. Samostatnou kapitolou jsou také limity pro stanovení osobní nákladů.

Nepřipouští se mzdový nárůst, tedy pokud byl v roce 2016 napsán projekt pro období 2017 – 2022, pak platová úroveň v roce 2022 bude na úrovni 3. kvartilu statistiky ISPV za rok 2015, nebo 56 000 Kč, pokud žadatel důkladně nezdůvodní částky vyšší. Skutečně mají být tímto způsobem motivováni mladí nadějní odborníci, aby dělali špičkový výzkum v ČR? Na druhé straně je to motivační, je to dostatečně silný signál pro ty opravdu schopné, aby nehleděli na to, co mohou velmi složitě a pracně získat z veřejných zdrojů a odešli do komerční sféry nebo začali sami podnikat.

Stručně shrnuto, současné nastavení pravidel čerpání fondů ESIF, především pak v rámci OP VVV je zaměřené na dosažení a zakonzervování průměrnosti, podpora excelence, ať v základním výzkumu, aplikovaném výzkumu nebo výuce se prosazuje velmi obtížně. Dotační prostředky se opět rozpouštějí do velké množiny malých projektů, obsahově se překrývajících nebo řešících témata, která zajímají pouze samotné řešitele a společnost by se bez nich určitě obešla. Výsledkem je velké množství výsledků, které nemají jinou šanci na uplatnění než v rámci publikačních výstupů, které po krátké době stejně pokryje prach a nikdo si jich už nikdy nevšimne.

Toto není správná cesta k posílení konkurenceschopnosti naší ekonomiky a je škoda, že jsme nedokázali získané finanční prostředky efektivněji využít.

Bohužel z pohledu úředníka znamená efektivnost pouze dosažení ceny/nákladu v čase a místě obvyklého. Ovšem za to dostaneme většinou výsledek, který je také v místě a čase obvyklý.

Nicméně v současné neutěšené době se dějí i pozitivní věci. Je to například novela zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, díky které odpadla povinnost pro veřejné vysoké školy a další akademická pracoviště zveřejňovat smlouvy týkající se spolupráce s podniky, kdy získávají finanční prostředky z neveřejných zdrojů díky svým schopnostem a know-how.

Nadcházející volební období přinese jistě celou řadu změn a je nezbytné všemi silami pracovat na tom, aby tyto změny byly krokem dopředu, nikoliv úkrokem stranou nebo nedej Bože krokem zpět.

Ing. Milan Petrák

Ředitel Technoparku Kralupy VŠCHT Praha, člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak úspěšně uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje?

Díky zpětné vazbě od členů AVO a také díky soustavnému tlaku expertů AVO na daňový odpočet výzkumu a vývoje vznikl nový materiál GFŘ, který dává informaci, jak bezchybně zpracovat projekt výzkumu a vývoje.

Dokument najdete ZDE

Zpracování projektu dle jasně stanovených podmínek je způsob, jak zabránit zneužití této podpory, vysvětlil Jiří Fojtík, ředitel Sekce metodiky a výkonu daní.

Projektem výzkumu a vývoje se podle Fojtíka rozumí základní dokument schválený ještě před zahájením jeho realizace, ve kterém přesně vymezíte svou plánovanou činnost výzkumu a vývoje. Projekt musí být dokument písemný, ucelený, cíleně a vědomě utvořený, který má být následně realizován a o němž má být vedena průběžná dokumentace, jako např. zaznamenávání průběžných výsledků, dílčích úspěchů nebo neúspěchů, nutnost dalšího testování atd, upřesnil Fojítk a dodal, že rozsah textu volí poplatník.

Projekt musí obsahovat:

  • Základní identifikační údaje o poplatníkovi.
  • Dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení řešení projektu.
  • Cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení. Tato část má objasnit základní podstatu činnosti výzkumu a vývoje, kterou poplatník předpokládá realizovat. Měla by obsahovat zhodnocení stávajícího stavu v dané oblasti, a zda má vzniknout nový a jedinečný výsledek této činnosti, nebo výsledek, který se svojí podstatou blíží výsledku již využívanému.
  • Předpokládané celkové výdaje na řešení projektu a předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu.
  • Jména všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi.
  • Způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků.
  • Den a místo schválení projektu.
  • Jméno a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje.

Pokud poplatník na základě předložených důkazních prostředků neprokáže, že projekt byl zpracován před zahájením řešení projektu, nebo projekt nebude obsahovat všechny výše uvedené náležitosti, pak se jedná o nedostatek, který je zásadní překážkou pro uplatnění odpočtu, zdůraznil Fojítk.

Obecně platí, že v případě prokázání oprávněnosti uplatnění odpočtu spočívá důkazní břemeno na straně poplatníka. Důkazní břemeno je umocněno tím, že výdaje uplatněné v rámci odpočtu má poplatník v základu daně již jednou jako daňově uznatelné zahrnuty. Odpočet tak pro poplatníka představuje „dodatečný bonus“, kterým si již jednou uplatněné výdaje uplatní podruhé. Proto je nutné, aby daňový subjekt správci daně prokázal splnění všech zákonem požadovaných náležitostí, dodal Fojtík.

1 Comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje – komu vadí spolupráce firem a výzkumných organizací?

Připravili jsme pro vás již 13té číslo zprAVOdaje. Hlavní článek nese název Komu vadí spolupráce firem a výzkumných organizací a věnuje se hospodářským a nehospodářským činnostem výzkumných organizací a daňovým odpočtům na výzkum a vývoj. 

Zajímavý je také pohled na využití bezodrazových komor (jednou takovou disponuje například liberecký VÚTS) k deprivačním experimentům nebo meditacím. Mirek Janeček přidal zamyšlení nad českou vědou a výzkumem. Zaujme vás také infografika mapující využívání sociálních sítí v ČR nebo rozhovor s nově jmenovaným vědeckým atašé v USA Luďkem Moravcem a jistě i další články.

Čtěte či stahujte ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized