Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Manažer roku 2015

Hned několik významných ocenění obdržel na galavečeru Manažer roku 2015 dlouholetý člen předsednictva AVO prof. Miroslav Václavík z VÚTS Liberec.

Profesor Václavík mezi oceněnými manažery na snímku šestý zleva

Stal se Manažerem roku 2015 v odvětví Věda a výzkum, Vynikajícím manažerem STŘEDNÍ firmy do 250 zaměstnanců a umístil se mezi nejlepšími deseti Manažery roku 2015 celkově. Gratulujeme!

Výsledky soutěže Manařer roku 2015 najdete ZDE

 

 

Novelizace zákona o podpoře VaV a návrh nového zákona

AVO vám ve spolupráci s Frank Bold Advokáti přináší právnický pohled na zákon o podpoře výzkumu a vývoje.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „ZPVV“), představuje základní právní předpis, který v současné době reguluje procesy a postupy podpory vědy a výzkumu v České republice. ZPVV byl během své účinnosti (tj. od 1. 7. 2002) dvanáctkrát novelizován. Naposledy to bylo zákonem č. 49/2013 Sb. účinným od 1. 4. 2013.

Novela ZPVV

Účelem nejnovější (a podle všech indicií i poslední) novely ZPVV, která je projednávána v Parlamentu ČR pod sněmovním tiskem 490 [1], je dát ZPVV do souladu s nejnovějšími předpisy EÚ platnými od 1. 7. 2014 (zejména nařízením Komise (EU) č. 651/2014, nařízením Komise (EU) č. 702/2014 a Sdělením Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Novela ZPVV by tedy měla přinést zejména:

• terminologické změny, aby vnitrostátní právní úprava odpovídala terminologii právních předpisů EÚ,
• právní úpravu podpory výzkumných infrastruktur, které ZPVV v platném a účinném znění neřeší,
• odstranění nadbytečných povinností stanovených ZPVV. Novelou ZPVV by mělo dojít ke zrušení povinnosti uzavírat smlouvy o využití výsledků podle § 11 současně platného a účinného ZPVV. Přitom by ale současně mělo dojít k novelizaci § 16 ZPVV, podle kterého budou výsledky chráněny podle požadavků právních předpisů EU.

Zákon o podpoře výzkumu a vývoje byl dvanáctkrát novelizován

Podle důvodové zprávy k novele ZPVV jsou všechny výše uvedené změny zejména technické povahy, které mají odstranit rozdíly mezi evropskou a vnitrostátní právní úpravou. Přínosem novely ZPVV má být především odstranění kolizí vnitrostátní a evropské právní úpravy podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI), zvýšení přehlednosti a snadnější použitelnost právní úpravy podpory VaVaI v praxi. Novela ZPVV je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, přičemž k ní bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů.

Výše uvedené cíle novely ZPVV si obecně samozřejmě zasluhují podporu. Nicméně je zřejmé, že připravovaná novela ZPVV nevyřeší zásadní nedostatky současné právní úpravy podpory VaVaI, o kterých se v odborných kruzích mluví již několik let (jako např. roztříštěnost struktury státní správy v oblasti podpory VaVaI či zajištění efektivnosti použité podpory VaVaI). Novelou ZPVV tedy nedojde k systémovým změnám ani ke změně dosavadní struktury financování VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI

Komplexní revizi současného systému poskytování podpory VaVaI a zajištění efektivnosti poskytované podpory VaVaI přinese až zcela nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Přijetí nového zákona o podpoře VaVaI si stanovil jako svůj osobní úkol místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek o novém zákonu hovořil s Martinem Podařilem z AVO. Rozhovor najdete v novém zprAVOdaji č. 10.

Věcný návrh nového zákona o podpoře VaVaI již prošel mezirezortním připomínkovým řízením, přičemž byl doporučen k zařazení do jednání schůze vlády České republiky [2]. Ta bude rozhodovat o tom, zda věcný záměr nového zákona o podpoře vědy a výzkumu schválí nebo neschválí. Pokud vláda věcný záměr zákona schválí, uloží místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace vypracovat návrh nového zákona o podpoře VaVaI. V současné době se předpokládá, že by návrh nového zákona o podpoře VaVaI mohl být připraven do 31. 10. 2016.

I když v současné době zatím neexistuje ani návrh nového zákona o podpoře VaVaI, můžeme jeho budoucí obsah alespoň orientačně dovozovat z věcného záměru návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Nový zákon o podpoře VaVaI má přinést novinky zejména v těchto oblastech:

• nové nastavení podmínek, zásad a kritérií pro poskytování podpory,
• vyřešení absence inovací v systému podpory VaVaI,
• stanovení nové kapacity státní správy v systému podpory VaVaI.

Co se týče samotné podpory, věcný záměr počítá s tím, že v novém zákoně o podpoře VaVaI budou uvedené konkrétní kategorie podpory společně s podmínkami, které je potřebné splnit pro její získání. Mezi účelovou podporu má patřit zejména podpora projektů vědy a výzkumu zadaných ve formě veřejných soutěží nebo zadaných jako veřejné zakázky pro potřeby státní správy, včetně projektů mezinárodní spolupráce a podpory inovací. Do institucionální podpory bude zařazena zejména podpora na rozvoj výzkumných organizací zahrnující i podporu činnosti výzkumných infrastruktur, specifický vysokoškolský výzkum a pracoviště Akademie věd České republiky.

K výrazným změnám by mělo dojít i ve sféře administrativy státní správy VaVaI. V současné době je státní správa v oblasti VaVaI charakteristická svojí roztříštěností mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Přitom pravomoci těchto orgánů se v mnoha případech překrývají. Tuto dvojkolejnost dále podporuje i systém dvou organizačních složek státu, které poskytují podporu v rámci VaVaI – Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky, jejíchž pravomoci se také v mnoha ohledech překrývají. Věcný záměr nového zákona o podpoře VaVaI počítá s vytvořením nového Ministerstva pro výzkum, vědu a inovace (dále jen „MVVI“).

MVVI by mělo převzít významnou část exekučních pravomocí od Rady pro výzkum, vývoj a inovace a získat postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti výzkumu a vývoje, které nyní zastává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MVVI by mělo do budoucna odpovídat za přípravu národní politiky a priorit VaVaI či Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Změní se i způsob financování Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, které by měly být nově financovány z rozpočtové kapitoly MVVI. Navzdory této skutečnosti by si ale tyto organizační složky státu měly zachovat svojí autonomii při rozhodování o použití přidělených prostředků.

Další novinky, které by měl nový zákon o podpoře VaVaI přinést, se týkají zejména postupů při tvorbě státního rozpočtu v oblasti VaVaI, úpravy práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací a informačního systému VaVaI. Na konkrétní změny si nicméně musíme počkat alespoň do doby přípravy návrhu nového zákona o podpoře VaVaI.

Vzhledem ke skutečnosti, že legislativní proces přijímání nového zákona o podpoře VaVaI je pouze na začátku, je možné jeho schválení v parlamentu očekávat nejdřív v průběhu roku 2017.

Mgr. Martin Maňák, advokátní koncipient

Frank Bold advokáti, s.r.o.

adresa: Údolní 567/33, 602 00 Brno, email: martin.manak@fbadvokati.cz

[1] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Sněmovní tisk 489 [online]. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=489 [cit. 2016-4-15].

[2] APLIKACE ODOK. Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací [online]. Dostupné na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA29HHJ5R [cit. 2016-4-15].

Mezinárodní ocenění pro český projekt

Technologie fluidního chemicko-tepelného zpracování, výsledek společného česko polského projektu Eureka na kterém se podílel člen AVO COMTES FHT, obdržela v soutěži veletrhu Concours Lepine Innovation Fair 2015 stříbrnou medaili. Gratulujeme k tomuto výbornému evropskému ocenění!

Martin Podařil, AVO

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Reportáž z veletrhu Věda, výzkum, inovace 2016

V březnu 2016 se na brněnském výstavišti konal veletrh Věda, výzkum, inovace. Zajímá vás, kdo se na veletrhu prezentoval, kolik přišlo návštěvníků a jestli se veletrh bude konat i za rok? Podívejte se na krátkou reportáž.

Martin Podařil, AVO

INOVACE – zprofanované klišé anebo první předpoklad úspěchu?

Když hledáte něco nového, co potáhne Váš byznys dopředu. Když se chcete nechat inspirovat zkušenostmi ostatních. Když máte chuť investovat do nového projektu ve Vaší firmě.

DATUM: 14. dubna 2016 od 9.00 do 13.00

MÍSTO: xPort VŠE Business Accelerator (Jeseniova 2769/208, 130 00 Praha 3)

Vstup s pozvánkou po předchozí registraci (kaja.tremlova@balooagency.cz) zdarma.

Pozvanka_KONFERENCE_INOVACE