Ordnung muss sein!

„Co by měla být první věc, kterou bychom měli v České republice udělat s naším výzkumem?“ Tuto otázku položila delegace místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka při návštěvě svých německých kolegů.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na semináři AVO, foto: Martin Němeček

Nezvykle emotivní projev si vicepremiér připravil pro zahájení panelové diskuze na semináři AVO s názvem Aplikovaný výzkum v ČR, který proběhl 26. dubna v Praze na Pankráci a předcházel každoročnímu Valnému shromáždění AVO.

Kromě Pavla Bělobrádka v panelové diskuzi vystoupil nedávno zvolený předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, ředitelka odboru výzkumu Ministerstva zemědělství Pavlína Adam a prezident AVO Libor Kraus. Diskuzí provázel viceprezident AVO Jan Nedělník.

Panelisté a účastníci semináře, foto: Martin Němeček

Jak už vyplývá z názvu článku, Němci poradili Bělobrádkovi udělat především pořádek, Ordnung! Roztříštěnost českého výzkumného prostoru je velkou slabinou, kterou definoval již velký mezinárodní audit českého výzkumu zpracovaný společností Technopolis v roce 2011. Zpřehlednění systému českého výzkumu se tak stalo prioritou úřadujícího místopředsedy vlády. O dalších prioritách Bělobrádkovo úřadu si můžete přečíst ve velkém exkluzivním rozhovoru pro zprAVOdaj ZDE.

Předseda TA ČR Petr Očko v úvodu své řeči zmínil, že AVO patří ke klíčovým partnerům Technologické agentury. Poté posluchače seznámil s aktuální situací v TA ČR a problémy, které je třeba v dohledné době řešit. Jedná se především o implementační plány, ke kterým se příjemci projektů TA ČR v žádostech zavazují. Ty nejsou často realizovány tak, jak bylo deklarováno. Dále je v agentuře diskutována budoucnost programu Centra kompetence. Většina projektů bude končit v roce 2019 a je nutné vyjasnit, v jakém formátu by měl program dále fungovat. Agentura bude pravděpodobně implementovat opatření s vazbou na mezinárodní programy, především pak na Horizon 2020. Chtěla by za pomoci nástroje Pečeť excelence zvýšit účast českých subjektů v evropských programech.

Pavlína Adam, která zastupovala zemědělský výzkum si postěžovala, že českých výzkumníkům chybí podnikatelský duch. Chybějící manažerské znalosti se pak odrážejí v nedostatečném transferu znalostí do aplikační sféry. Hlavním cílem Ministerstva zemědělství v oblasti výzkumu je především větší centralizace VaV aktivit.

Prezident AVO Libor Kraus nejprve upřesnil svou odpověď v anketní otázce nového zprAVOdaje (čtěte ZDE): „Nemyslím si, že by něco nebo někdo v českém výzkumu fungoval excelentně. Je to otázka pohledu na věc. Někdo sklenici vidí poloprázdnou, jiný poloplnou. Já jsem spíše skeptický.“

Dále zdůraznil nedostatečnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Z 1 miliardy korun, kterou uvádí ČSÚ, mají více než třetinu (350 mil Kč) na svědomí výzkumné organizace z AVO. Je tedy logické, že by se AVO měla podílet na diskuzi k tomuto tématu, protože má několikaleté pozitivní zkušenosti.

V následné diskuzi s účastníky semináře zazněla celá řada námětů ke zlepšení. Jedním z nich byl například zohlednit při hodnocení výzkumných organizací příjmy z transferu technologií nebo transformovat část oborově blízkých výzkumných organizací do center excelence. O dalších námětech se brzy dočtete v navazujícím článku.

Podívejte se na velmi povedené fotky do FOTOGALERIE

Martin Podařil, AVO

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Konference AVO: Podpora aplikovaného výzkumu za poslední 2 roky klesla o polovinu a bude hůř

Asociace výzkumných organizací (AVO), která zastupuje neakademické výzkumné organizace a inovační firmy, si stěžuje na to, že v příštím roce půjde ze státního rozpočtu na aplikovaný výzkum málo peněz. Zatímco ještě před dvěma lety mířilo na podporu spolupráce soukromého sektoru a výzkumu zhruba pět miliard korun, letos je to polovina.

FOTOGALERIE

Podpora má postupně klesnout na třetinu, uvedl prezident AVO Libor Kraus. Více peněz by mohl aplikovaný výzkum získat například z evropských fondů v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu.

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (foto: jantichyphotography.com)

O problémech firemního výzkumu se ve čtvrtek 12. 11. 2015 diskutovalo na výroční konferenci asociace “25 let výzkumu, vývoje a inovací v ČR” v Praze, která se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR. U jednoho stolu se sešli zástupci státní správy – náměstci Arnošt Marks (Úřad vlády), Tomáš Novotný (MPO) a Jindřich Šnejdrla (MZe), poskytovatelů – Martin Bunček (TA ČR), akademiků – Tomáš Kruml (AV ČR) i zástupců byznysu – Zbyněk Frolík (SP ČR) a Libor Kraus (AVO).

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný řekl, že aplikovaný výzkum se z dosavadních evropských fondů přímo nefinancoval, investovalo se do nové výzkumné infrastruktury. V nových evropských fondech je ale už přímo program Aplikace, který se zabývá financováním aplikovaného výzkumu. MPO již v létě vyhlásilo dvoumiliardovou výzvu a zájem byl enormní.

Celkem je na program Aplikace z fondů vyčleněno osm miliard korun. “Pakliže bude zájem v řádu pětinásobku i více, jak se ukazuje u první výzvy, budeme uvažovat o přesunu v rámci programu, kde je 120 miliard na různé oblasti,” uvedl Novotný. Program míří na oblast klíčových technologií, jako jsou nano, biotechnologie a výzkum pro strojírenství. Na konci roku začne MPO přijímat plné žádosti. Vyhodnocení bude v dubnu. Nově má MPO peníze také na program TRIO, a to 3,6 mld. na šest let.

V příštím roce bude podle Novotného proto dostatek financí. “Stále ale platí, že celkově aplikovaný výzkum a jeho podpora v ČR klesá a je nepoměrně nižší než podpora základního výzkumu,” zdůraznil.

Z veřejných zdrojů mířilo loni na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. V příštím roce má stát na výzkum vydat 28,6 miliardy korun, oproti letošku vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.

“Největší problém je, že to, co se dřív podporovalo jako spolupráce firem a výzkumných organizací, ať už to jsou kolaborativní projekty z ministerstva průmyslu, Technologické agentury ČR nebo podpora mezinárodní spolupráce z ministerstva školství, tak se všechno postupně zastavuje,” řekl Kraus. Firmy si na aplikovaný výzkum podle Krause samy vydělávají, jde ale o podporu výzkumných organizací jako jinde ve světě.

Na vině je podle něj financování čtyřicítky výzkumných center, které za evropské peníze vznikly po celé republice a které nyní stát bude muset podporovat. Na ostatní aktivity nezbývají peníze, poznamenal.

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Libor Kraus, Zbyněk Frolík, Martin Bunček a Tomáš Kruml, foto: jantichyphotography.com)

Na konferenci se diskutovalo také hodnocení výzkumu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Zbyňka Frolíka se situace v České republice nezlepší, dokud se výzkumníkům více vyplatí psát články než pracovat na konkrétních výzkumných problémech.

Všichni diskutující se shodli, že nemá smysl zřizovat nové Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, pakliže mu budou podřízeny pouze Grantová a Technologická agentura ČR a vysoké školy i Akademie věd ČR budou mimo jeho působnost.

Na konferenci zazněl také projev prezidenta Zväzu priemyselných výskumných a vývojových organizácií Jozefa Budaye, který poblahopřál asociaci ke kulatému výročí a předal děkovný list za dlouhodobou spolupráci a předávání zkušeností z oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje.

FOTOGALERIE

Článek v tisku: Týden

Článek v tisku: Právo

MP, ČTK

Debata v ČT: stát by měl více podporovat spolupráci firem a výzkumníků

Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.

Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.

Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370916/obsah/423378-ceska-veda

AVO si zvolila nové vedení

Na volebním Valném shromáždění, které se uskutečnilo 21. dubna 2015 v Řeži u Prahy si členové AVO nejprve vyslechli zdravice vicepremiéra Bělobrádka a ministra průmyslu a obchodu Mládka a projevy hostů Bízkové (TA ČR), Vebera (MŠMT), Štíchy (MPO) a Lazara (AV ČR).

Společná fotografie účastníků VS AVO 2015

Po velice plodné diskuzi nastal čas voleb. Po dvou letech ve funkci se prezidentem AVO stal opět Libor Kraus. Po jeho boku budou stát dlouholetý místopředseda AVO Jan Nedělník a výkonný předseda AVO Václav Neumajer.

Předsednictvo AVO doznalo dvou změn. Zasednou v něm generální ředitel ÚJV Řež a.s. Karel Křížek a manažer HAM-FINAL s.r.o. Karel Kouřil. Nové složení předsednictva si můžete prohlédnout ZDE.

 

Nová členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Dlouhodobé úsilí o zastoupení aplikovaného výzkumu ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace přineslo své ovoce. Nominantka Asociace výzkumných organizací Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D., MBA, LL.M. byla dnes vládou jmenovaná novou členkou RVVI. Doktorka Domkářová v Radě nahradí profesorku Stanislavu Hronovou, která byla jmenována členkou předsednictva Grantové agentury ČR, a kvůli tomu rezignovala na členství v RVVI. „Rada je nyní opět kompletní, jsem rád, že po profesorce Hronové máme v Radě další vědkyni,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Prezident AVO Libor Kraus k tomu spokojeně dodal: “Kvitujeme, že se konečně podařilo to, po čem jsme dlouho volali a v Radě je osobou doktorky Domkářové opět zastoupen aplikovaný výzkum.”

Jaroslava Domkářová (1964) je renomovanou odbornicí v oblasti genetiky a šlechtění rostlin. Vystudovala fytotechniku na České zemědělské univerzitě, obchodní právo na Masarykově univerzitě v Brně a absolvovala zahraniční stáže. Celý život profesně působí ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě.

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Předsednictvo AVO jednalo v Ostravě

Pravidelné čtvrtletní jednání předsednictva se uskutečnilo 29.října v prostorech pobočky AVO v Ostravě.

Předsednictvo AVO zleva: Libor Kraus, Jan Bouma, Václav Neumajer, Karel Mráček, Václav Liška, Miroslav Janeček, Radek Hermann, Ivo Hain, Petr Václavík

Na programu jednání byla problematika GBER a nového Rámce pro státní podporu, nový způsob hodnocení výzkumných organizací, IPN Metodika a názory na ní (AVO brzy vydá stanovisko), situace v Technologické agentuře ČR (především vyhlášení programu Epsilon a zbylé prostředky v programu Alfa), aktuální informace k jednání o daňových odečtech na VaV, situace na Svazu průmyslu a dopravy, jednotlivá jednání na Úřadu vlády a MPO, aktuální fáze přípravy RIS3 a regionálních RIS, příprava brožury průmyslových VO a brožury AVO, příprava zimního zprAVOdaje a další body.

Předsednictvo AVO zleva okolo stolu: Miroslav Janeček, Radek Hermann, Ivo Hain, Petr Václavík, Radek Holešinský, Miroslav Ecler, Milan Petrák, Ivana Polišenská, Jaroslav Pindor, Jaroslav Kunčický

Velkým přínosem jednání předsednictva byla výměna aktuálních informací mezi členy AVO, výměna názorů na aktuální situaci v oblasti VaVaI a nastavení jednotného postupu v dalších krocích Asociace. Další setkání předsednictva proběhne v novém roce. Do té doby se k jednání sejdou pracovní skupiny AVO.

Martin Podařil

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.“

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Reportáž z fotbalového turnaje AVO

Po měsíci příprav konečně nastal ten den. Půl hodiny před oficiálním začátkem bylo vše připravené *. Vychutnával jsem si hřejivé sluneční paprsky v sobotním dopoledni. Pak začali přicházet první účastníci. Viděl jsem nové tváře, ale také jsem poznával ty z loňska. Přišla také spousta přátel AVO, všem Vám patří velké DÍKY!

Přesně v 11 skončil japonský trénink a na tribuně místního útulného stadionku si v očekávání posedala necelá stovka fotbalových nadšenců. Vzal jsem do ruky miniMEGAFON a spustil: „Zelená je tráva, fotbal to je hra…“. Zazněly všechny instrukce a mohli jsme začít hrát.

Čestný výkop obstaral prezident AVO Libor Kraus. Shodou okolností se na výkony svých svěřenců přišla podívat také předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, a tak mohla slavnostně zahájit druhý zápas turnaje TAČR vs. AVO. Nutno podotknout, že příznivců TAČRu dorazilo na dvě desítky a vytvořili tak nejen svému týmu atmosféru jako na mezistátním utkání ČR – Nizozemsko, které se odehraje dnes večer na Letné.

Program zápasů postupoval rychle. Byl dopředu pevně stanoven díky včasnému losování za přítomnosti vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (video ZDE) a tak všechny týmy věděly, kdy mají nastoupit.

Do bojů ve skupině A zasáhly týmy TAČR, AVO, OK System a eNovation. Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, o čemž svědčí 5 nerozhodných výsledků z 6 odehraných utkání. Ten jediný zápas, který skončil vítězstvím, rozhodl obrozený střelec Podařil, který dvěma krásnými góly posunul tým AVO do finále a OK System odsoudil k zápasu o poslední místo.

Ve skupině B dominoval tým VZLÚ, který postupně porazil všechny tři soupeře a bez obdržené branky si cenil zuby na skalp pořádajícího týmu. Druhé místo pro sebe urval tým COMTES FHT v zápase proti WOOD & Company. Černý Petr zůstal hráčům RTI-ZČU, kteří mezi sebou za celý turnaj nenašli střelce. Snad se jim bude příští rok dařit lépe!

Před zápasy o konečné umístění si mohly všechny týmy vychutnat zasloužený odpočinek a pokochat se pohledem na exhibiční zápas dívek a dam (video ZDE). Do finále šly gulášem a klobásou posilněny týmy AVO a VZLÚ. Hráči AVO si klobás dali pravděpodobně víc, než by měli a tým Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu je doslova přeletěl a mohl se tak radovat z vítězství v celém turnaji a z rukou prezidenta AVO převzít vysněný pohár a tři plné tašky cen.

Nejlepším brankářem se stal a cenu si odnesl Lukáš Mazánek z VZLÚ. Jeho týmový kolega Petr Homola se stal se 4 góly nejlepším střelcem turnaje a mohl si odnést brašnu napěchovanou cenami od Nadačního fondu Neuron. Cenu Fair play, kterou do turnaje AVO věnoval Pavel Bělobrádek, si odnesli hráči eNovation za to, že odvolali nařízenou penaltu.

Druhý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO se povedl. Další nás bude čekat příští rok v září. Těšíme se, na shledanou! Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil, AVO

* Děkuju všem za pomoc s přípravou – Dáje, bráchovi, Vaškovi a celému týmu AVO.

Kafemlejnek mele z posledního

Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.

Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.

V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.

Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“

Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.

AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.

Zásadní nesouhlas AVO se stanoviskem ČVUT ve věci programu EPSILON

Reakce na tiskovou zprávu ČVUT o porušení pravidel veřejné soutěže ve vyhlášení programu EPSILON Technologické agentury ČR (TAČR) a nesouhlas s kritikou nastavení programu ze strany ČVUT, která je největším dotovaným příjemcem financí z TAČR.

Předsednictvo Asociace výzkumných organizací (AVO) vyjadřuje zásadní nesouhlas se stanoviskem ČVUT a podezřením na porušení pravidel veřejné soutěže při vyhlášení programu EPSILON vyjádřené panem rektorem ČVUT prof. Petrem Konvalinkou a pracovnicí Rektorátu ČVUT Mgr. Darjou Elfmarkovou.

V tiskové zprávě je uvedeno, že nastavení podpůrných výběrových kritérií programu může způsobit odliv výzkumných pracovníků z pražských výzkumných organizací a pražských vysokých škol a kritizuje se nastavení těchto kritérií bez konzultace s pražskými vysokými školami.

Předsednictvu AVO není jasná argumentace ČVUT, protože TAČR výběrová kritéria a nastavení celého výzkumného programu EPSILON diskutovala převážně s ministerstvy a celý program byl schválen Radou pro výzkum, vývoj a inovace a výzkumnou radou TAČR, kde má ČVUT několik zástupců. Navíc je s podivem, proč by TAČR měla tato kritéria diskutovat zrovna s pražskými vysokými školami a ne např. s vysokými školami v Brně, Ostravě nebo Plzni.

Předsednictvo AVO dále vyslovuje podiv nad argumentací pana rektora a jeho podřízených, která vychází buď z neznalosti problému, nebo může být pouze zástupným problémem pro útok na vedení TAČR. ČVUT je zdaleka největším příjemcem dotací z TAČR. Konkrétně z 22 dosud podporovaných Center kompetence je v 7 případech ČVUT hlavním příjemcem podpory a celkem je ČVUT účastníkem v 13 projektech, což představuje 59,1 % všech podpořených projektů. Jen tyto projekty získají celkovou dotaci 2,5 mld. Kč. ČVUT v současnosti realizuje celkem 160 projektů TAČR s celkovou výší podpory 1,57 mld. Kč, z toho se v roce 2014 jedná o 273 mil. Kč.

K situaci se vyjádřil prezident AVO Libor Kraus: „Na základě projektů TAČR zcela jistě nedojde k odlivu výzkumníků z Prahy, TAČR se naopak dá vytknout přílišná podpora výzkumu v našem hlavním městě.“ Ze všech projektů TAČR je v Praze umístěno 51,7% projektů.

Předsednictvo AVO velmi nesouhlasí s výhradami ČVUT a je toho názoru, že vedení TAČR by nemělo podlehnout nátlaku směřujícímu k ještě větší alokaci přidělovaných prostředků podpory ve prospěch pražských vysokých škol.

Pozvánka na VS AVO

Valné shromáždění AVO s podtitulem Šance pro konkurenceschopnost se uskuteční již 23. dubna od 9.30h v Řeži u Prahy. Vystoupí například Pavel Bělobrádek, Rut Bízková, Jaroslav Hanák,  Libor Kraus, Petr Konvalinka, Zdeněk Kůs, Tomáš Novotný, Tomáš Kruml a další. Registrujte se na mail podaril@avo.cz nejpozději do konce týdne.

KDY: 23. 4. 2014, 9.30 – 15.30

KDE: Kongresový sál ÚJV Řež, a.s., Řež u Prahy, www.ujv.cz

Pozvánka AVO – Šance pro konkurenceschopnost

Program

9.15 – 9.45: Příjezd a registrace

9.45 – 10.00:  Úvodní slovo – prezident AVO Libor Kraus

10:00 – 11.00: Projevy hostů s diskuzí

Pavel Bělobrádek – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

Rut Bízková – předsedkyně Technologické agentury ČR

Jaroslav Hanák – prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

11:00 – 11:15: Přestávka na kávu

11:15 – 12.30: Projevy hostů s diskuzí

Petr Konvalinka – rektor ČVUT

Tomáš Kruml – člen Akademické rady AV ČR

Zdeněk Kůs – místopředseda České konference rektorů

Tomáš Novotný – náměstek MPO pro EU a VaVaI

12.30 – 13.15: oběd

13.15 – 13.45: Zhodnocení činnosti AVO

13.45 – 14.30: Budoucnost AVO, Popularizace výzkumu

14.30 – 15.00: Členská diskuze

15.00: Ukončení a odjezd

 

DOPRAVA

 

Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje

Institucionální podpora výzkumným organizacím v objemu 8,5 mld. Kč/r (+ dalších 1,5 mld. Kč/r na činnost pracovišť AV ČR) je podle zákona č. 130/2002 Sb. rozdělována na základě hodnocení jejich výsledků. Způsob hodnocení výsledků stanovuje „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů“ (dále jen Metodika), schvalovaná vládou.

Změny Metodiky v letech 2010, 2011 a 2012 vedly k hrubé deformaci při rozdělování prostředků. Např. pouze změnami Metodiky 2010 byla podpora výzkumných organizací aplikovaného výzkumu snížena meziročně až o 50 % a jiným, zejména společenskovědním organizacím základního výzkumu byla zvýšena až o 100 %.

V červnu schválila vláda premiéra Nečase v demisi na návrh Rady Metodiku na léta 2013 až 2015, s níž ani jeden z poskytovatelů nesouhlasil (resorty uplatnily 108 zásadních připomínek, které byly vypořádány politicky). Podle Metodiky 2013-15 mj. už výsledky aplikovaného VaV (s výjimkou patentů a odrůd) nebudou vůbec hodnoceny. Prostředky budou rozdělovány podle úspěšnosti v soutěžích VaVaI (podle neinvestičních prostředků). Tím dochází k porušení pravidel hospodářské soutěže (část účastníků dostane dodatečnou dotaci a je zvýhodněna) i práva EU (dochází k nepovolené podpoře hospodářské činnosti z veřejných prostředků).

Přestože resorty i další organizace upozorňovaly na nepřipravenost Metodiky 2013-15 a její negativní důsledky, jejich připomínky byly odmítnuty. V současné době Rada rozeslala do meziresortního připomínkového řízení návrh na dodatečné prodloužení hodnocení 2013 z ledna 2014 na květen 2014. Tím se mj. celé hodnocení 2013 stává zbytečným, jeho výsledky už nelze použít ani pro přípravu návrhu rozpočtu, ani pro jiné účely a značné prostředky na její realizaci byly vynaloženy zbytečně.

AVO opakovaně upozorňuje na chyby Metodiky 2013-15 (viz např. článek ve zpravodaji AVO „Kam kráčíš Metodiko“ s názory řady odborníků). Aby AVO pouze nekritizovala, připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat, přestože měl podporu většiny ostatních poskytovatelů. Metodiku AVO si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde.

Libor Kraus,

Prezident AVO

Zajímavé strojařské postřehy

V těchto dnech probíhá v Plzni za účasti AVO  Strojírenské technologické fórum 2013. Úvodní přednášky byly díky kvalitním přednášejícím velmi zajímavé.

Po úvodním slově rektorky ZČU Ilony Mauritzové se mikrofonu chopil Radek Špicar, viceprezident SP ČR.  Radek je odborník na slovo vzatý, proto byla jeho prezentace sledována s velkým zájmem. Zvláště jeho účast pro mne byla stěžejní v rozhodování, zda se do Plzně vydat. Nezklamal…

Z jeho prezentace jsem si odnesl následujících 6 bodů:

1.  ČR je nejvíce závislá na průmyslu v celé EU! 35 lidí ze 100 pracuje v průmyslu.

2.  Jsme 3. nejotevřenější ekonomikou EU (musíme hodně dovážet, ale také hodně vyvážíme).

3.  83% zboží vyvezeme do EU (to není zdravé, je třeba se expandovat i mimo Evropu).

4. Na vědu nejde zas tak málo peněz, pouze jsou rozdělovány neefektivně (měl by být kladen větší důraz na projektové financování, ne institucionální).

5. Aplikovaný výzkum by měl být více podporován (ve světě hraje mnohem větší roli než v ČR).

6.  Musíme motivovat podniky a výzkumné organizace ke spolupráci i bez dotací.

Foto 1: Radek Špicar

V podobném duchu, v jakém prezentaci zakončil Radek Špicar, se nesla i prezentace prezidenta AVO, Libora Krause.

Foto 2: Libor Kraus

Ten na konkrétních číslech ze statistiky OECD doložil,  že poměr státní podpory výzkumu je v relevantních státech (USA, Japonsko, Korea, Čína..) opačný než v ČR. Tyto státy dávají mnohem více prostředků do aplikovaného výzkumu a inovací, ne do základního výzkumu, jako my v České republice.

Obrázek 1: Poměr aplikovaného a základního výzkumu (zdroj: OECD)

Na závěr bych chtěl doplnit, že pokud je v České republice tak vysoké zastoupení průmyslu, měli bychom do průmyslového výzkumu také více investovat, po vzoru vyspělých států. Budoucí prosperitu a konkurenceschopnost ČR nezachrání excelentní egyptologové, vulkánologové či oceánologové, ale vynikající vývojáři a inovátoři.

Martin Podařil

Diskuze o výzkumu na Sněmu Svazu průmyslu v Brně

Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, který se uskutečnil v rámci zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se diskutovalo o situaci v českém výzkumu (video v čase 1:42:00 – 1:49:00). Na dotaz prezidenta AVO Libora Krause (“Děkuji za spuštění debaty o výzkumu a vývoji a zajímaly by mne konkrétní kroky, které Vaše vláda ještě podnikne v období svého mandátu, zvláště směrem k aplikovanému výzkumu”) nejprve zareagoval premiér Jiří Rusnok a následně pak ministr školství Dalibor Štys a také bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který ocenil nastartovanou debatu a pod slova premiéra Rusnoka by se klidně podepsal.

Pane premiére, přepracujme Metodiku hodnocení výzkumu

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Asociací výzkumných organizací požádali v otevřeném dopisu předsedu vlády Jiřího Rusnoka o zvážení úpravy Metodiky hodnocení výzkumných organizací. Metodika byla dne 19. června 2013 narychlo schválena odstupující vládou premiéra Nečase a obsahuje několik zásadních pochybení, která systém hodnocení výzkumu a vývoje v ČR vrací o 10 let zpět a jde i proti doporučení mezinárodního panelu pro hodnocení výzkumu a vývoje.

Zásadní chyby nové Metodiky:

1. Metodika předpokládá retroaktivní aplikaci na nyní hodnocené výsledky výzkumných organizací vytvořené v roce 2012 – poctivá práce všech výzkumníků na tvorbě výsledků podle tehdy platné metodiky (převážně v oblasti aplikačních výsledků), která byla vykázána v počátku roku 2013, nebude vůbec vzata v úvahu.
2. V Metodice je plánováno ohodnocení výzkumných organizací podle tzv. 2. a 3. pilíře. Pro tato hodnocení není vůbec připravována prováděcí metodika, není ani stanoveno, kdy tato hodnocení začnou.
3. Pokud bychom přistoupili na filosofii retroaktivního hodnocení výsledků z roku 2012, vypadne z hodnocení zcela část hodnocení týkající se aplikačních výsledků a zůstane pouze hodnocení publikací.
4. Metodika nenaplňuje základní paragrafy zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů, např. podle § 3 odst. 3 písm. a), § 5a odst. 2 písm. b) a zejména podle § 7 odst. 6 a 7, je hlavním účelem Metodiky 2013-15 stanovení výše institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků.
5. Mnoho paragrafů jednotlivých pilířů nové Metodiky je se zákonem č. 130/2002 Sb. kolizní stejně jako s Nařízením komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008.

Prezident AVO Libor Kraus varuje: „Tyto vady mohou způsobit fatální právní důsledky a budou končit soudními spory“.

SP ČR a AVO proto doporučují minimálně posunout platnost metodiky na rok 2014 (hodnocení výsledků VaV vytvořených v roce 2013) a urychleně dopracovat prováděcí předpisy pro zavedení 2. a 3. pilíře. Současně nabízí plnou spolupráci ve věci tvorby výzkumné politiky, která by více než stávající reflektovala potřeby české společnosti a její požadavky na výzkumné organizace.

Ekonom zpovídal prezidenta AVO

Redaktor Ekonomu Petr Korbel přijel udělat rozhovor s prezidentem AVO (Asociace výzkumných organizací) Liborem Krausem. Řeč byla například o tom, co trápí český výzkum, jak změnily EU dotace výzkumnou mapu ČR nebo o vztahu základního a aplikovaného výzkumu..

AVO má nového prezidenta

Novým prezidentem AVO (Asociace výzkumných organizací) byl na zasedání předsednictva ve Velkých Pavlovicích zvolen Ing. Libor Kraus (vlevo), který po dlouhých 12 letech nahradil odstupujícího Ing. Miroslava Janečka, CSc (vpravo).