Monthly Archives: December 2013

PF 2014

Přejeme všem kolegům, přátelům, výzkumníkům i všem ostatním klidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí a zdraví a vše nej do nového roku. Zároveň nám všem přejeme do dalších let lepší podmínky pro výzkum, vývoj a inovace a tím i lepší vyhlídky naší krásné České republice.

AVO_pf_2014

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

O AVO Metodice se ví i mluví

Daniel Münich z CERGE – EI přednáší v Národní technické knihovně o Metodice hodnocení VaV. Zmiňuje i Metodiku AVO (na obrázku pod názvem Coffee mill by the MPO).

20131211_105847

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak vidí Metodiku hodnocení VaV osobnosti českého výzkumu?

header

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra AV ČR: Pokud se týče Metodiky, považuji za dlouhodobý problém prakticky neustále meziroční změny kriterií pro posuzování jednotlivých typů výsledků. Sice se vše propočítává zpětně, ale není to transparentní a vede to k inkonsistenci dat. Značnou vadou je, že kafemlýnek zůstal a celkově se spíše (zavedením kvalitativních prvků) zesložitil. Navíc – předpokládaná krátká doba životnosti Metodiky nebude více motivovat ke kvalitnější práci. Všechno je to záplata na záplatu.

Jaroslav Pindor, ředitel společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM: Nová metodika hodnocení VO nereflektuje výsledky VO podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde je definován výzkum (základní a aplikovaný) a vývoj. Výsledky VO musí být hodnoceny ve všech takto definovaných oblastech, je nutno přihlížet k rozmanité specifikaci zaměření jednotlivých VO a výsledkům těchto VO v oblastech definovaných zákonem 130/2002 Sb. – například aplikovaný výzkum a vývoj.

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR: Upřímně řečeno, kritický názor AV na vśechny Metodiky hodnocení vypracovávané RVVI je obecně znám. Shrnout kvalifikovanou kritiku kafemlejnku do dvou vět považuji za málo vhodný přístup.

Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci: Kromě bodového ohodnocení patentů a užitných vzorů a jejich licencování současná metodika nemyslí na jiné typy komerční spolupráce s podniky. Vědečtí pracovníci tak mnohdy, a to zcela oprávněně, nemají zájem pracovat na zakázce, ze které nevzejde vědecký výstup, za který jsou hodnoceni.

Jitka Moravcová, hlavní odborný garant IPn Metodika: Poslední úprava Metodiky známá jako Metodika 2013 – 2015 stále zůstává pouhopouhým hodnocením výstupů VaV. I nadále je míněna především jako předpis pro alokaci institucionální podpory a mnohem méně jako hodnotící nástroj poskytující informace nutné pro kvalitní řízení na všech úrovních. Proto ani hodnocení v roce 2014 neposkytne vládě, poskytovatelům, výzkumným organizacím a týmům nezávislou zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce, o způsobu jejich fungování a o adekvátnosti jejich výzkumných plánů do budoucna. Z výsledků takto pojatého hodnocení se nikdo nedozví, jak na tom Česká republika vlastně je s efektivitou a kvalitou výzkumu v jednotlivých vědních oborech vůči světu a nakolik efektivně jsou k výzkumu využívány sdílené a nesdílené výzkumné infrastruktury. V rámci hodnocení dle Metodiky 2013-2015 však má naštěstí pokračovat sběr údajů o výsledcích VaV, což bude jistě velmi užitečný základ pro skutečné institucionální hodnocení ve snad dohledné budoucnosti.

Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko: Hodnocení jakékoliv lidské činnosti se většinou nepodaří plně objektivizovat. Ale hodnocení výsledků výzkumu podle současné schválené metodiky je velkým krokem vedle. Pokud má být české výzkumné prostředí založeno na synergii základního a aplikovaného výzkumu, tak metodika téměř absolutním potlačením hodnocení aplikačních výsledků jde přesně proti tomuto trendu. V tom je moje hlavní výhrada.

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: Nejsem s tím nijak obeznámen (v AV tu metodiku nějak ignorujeme…).

Naďa Witzanyová, ředitelka strategie a rozvoje výzkumu a infrastruktury Centra výzkumu Řež: Směr prvního pilíře je ve shodě se snažením naší organizace, motivuje k excelenci v publikacích. Pokud se týká druhého pilíře, uvítali bychom indikátor, který je obecnější, než současný založený na schopnosti získat a udržet ERC grant. Indikátor vystihující schopnost organizace vychovat, udržet a přitáhnout špičkové odborníky. V třetím pilíři chybí indikátor dopadu do průmyslu. Například to, jestli průmysl od organizace požaduje opakovaně smluvní výzkum nebo služby. Každopádně se v naší organizaci shodujeme na tom, že budeme nadále publikovat i v pouze recenzovaných časopisech, vytvářet metodiky nebo prototypy, prostě proto, že je to dobré, i když v RIV se to již neobjeví.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR: Za přínosné v Metodice 2013 považuji to, že by se měl do hodnocení organizací započítávat smluvní výzkum. Nejsem si však jista, zda to v nejbližší době bude mít nějaký významnější dopad. Smluvního výzkumu příliš mnoho není, pobídky pro firmy, aby objednávaly smluvní výzkum u veřejných výzkumných organizací začnou platit v roce 2014 a hlavně neexistuje žádná právně závazná forma vykazování smluvního výzkumu (novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, která by to umožňovala, je připravena už půl roku). Takže je otázkou, jak se tato část Metodiky nakonec uplatní. Jiná věc je, které výsledky výzkumu jsou podle Metodiky důvěryhodné a “započitatelné” do hodnocení organizací. V této věci mi připadá, že je Metodika pobízí k tomu, aby se výzkumné organizace orientovaly na podporu konkurenceschopnosti české společnosti v roce 2100, resp. 2050, těžko 2020.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Movember v AVO

Také Asociace výzkumných organizací se zapojila do akce s názvem Movember (spojení slov Moustache a November), která propaguje téma rakoviny prostaty – nejběžnější typ rakoviny v ČR. Příští listopad naviděnou s knírkem 😉

20131203_095456_resized

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized