Tag Archives: MŠMT

PROGRAM INTER-EXCELLENCE

je letošní novinkou schválenou MŠMT a bude finančním zdrojem pro vědecké týmy České republiky. ČR může nadále aktivně spolupracovat s evropskými i světovými vědeckými kapacitami. Program nahrazuje dosavadní programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji: INGO II, EUPRO II, COST CZ, EUREKA CZ, KONTAKT II, GESHER/MOST.

IMG_0011-6s

Ilustrační obrázek, zdroj: AVO

Programové období nového programu je 2016–2024. Za tuto časovou periodu bude rozděleno na mezinárodní projekty z veřejných zdrojů minimálně 4,98 miliard korun. Program INTER-EXCELLENCE je členěn na šest podprogramů: INTER-ACTION, INTER-COST, INTER-TRANSFER, INTER-INFORM, INTER-VECTOR, INTER-EUREKA. Jednotlivé podprogramy nemusí být vyhlašovány ve stejném termínu. K dosažení prestižních výzkumných výsledků s širokým dopadem na světové úrovni je mezinárodní spolupráce již nutností a její podporou je pozitivně ovlivněna budoucnost celé planety.

Zdroj: MŠMT

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

MŠMT pochopilo důležitost programů mezinárodní spolupráce

Nový program podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji INTER-EXCELLENCE by měl od letoška do roku 2024 přinést na tyto účely šest miliard korun. Z toho pět miliard by mělo být financováno ze státního rozpočtu, zbytek by měly tvořit prostředky z neveřejných zdrojů. Očekávají se především u podpory aplikovaného výzkumu, uvádí ministerstvo školství v návrhu programu, který v pondělí schválila vláda.

Fototino (15)

Příklad úspěšného mezinárodního projektu z programu EUREKA, který přinesl několikanásobné zvýšení obratu a 40 nových pracovních míst – více ZDE

Tento komplexní program nahrazuje některé dosavadní samostatné programy, které letos nebo příští rok skončí. Žadatelé, kterými jsou například výzkumné instituce, vysoké školy nebo firmy provozující výzkum, preferují kontinuitu, takže by se nové dílčí programy neměly od těch současných příliš lišit.

Program by měl přispět k otevření stále poměrně uzavřeného systému výzkumu a vývoje v České republice, uvedlo ministerstvo. Největší podpora, celkem dvě miliardy korun, bude směřovat na podporu spolupráce českých výzkumných pracovišť a jejich partnerských pracovišť v zemích, s nimiž existuje dvoustranná mezivládní nebo meziresortní dohoda pro výzkumné aktivity. Vedle výzkumných organizací mohou žádat také podniky, které se zabývají výzkumem a sídlí v Česku.

Celková suma 1,6 miliardy korun je vyčleněna na podporu zapojení českých firem zabývajících se výzkumem a vývojem do mezinárodního programu EUREKA a propojení tuzemských výzkumných pracovišť s mezinárodní scénou. Cílem je produkce výsledků, které je možné uplatnit v průmyslových odvětvích a službách. Tato část programu je určena primárně pro firmy, výzkumné organizace mohou plnit roli dalšího účastníka projektu.

Zdroj: ČTK – 3.5.2016

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová mapa vědeckých center

Lidové noviny v pondělí 22. února přinesly velkou mapu nových vědeckých center v České republice, která vznikla v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mapa detailněji odhaluje publikační činnost jednotlivých center.

Vzhledem k tomu, že velká část center vznikla na podporu spolupráce mezi výzkumným sektorem a firmami, očekáváme brzy zpracování podobné mapy, která přinese informace o tom, jak si jednotlivá centra vedou například v získávání mezinárodních projektů nebo ve statistikách smluvního výzkumu a prodeji licencí a patentů.

K tomu se přimlouvá také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek: „Množství afiliovaných publikací nepatří mezi ta nejdůležitější kritéria. Těmi jsou především otevřenost dané infrastruktury, tedy zda nabízí a poskytuje služby širší odborné veřejnosti nebo to, zda centra mají vyřešené vícezdrojové financování,“ sdělil LN.

mapa vedecka centra

Mapa nových center výzkumu, vývoje a inovací

První místo v počtu publikací obsadil Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, na nějž šlo 5,2 miliardy korun. Publikoval 2454 studií, jež byly ke konci loňského roku citovány ve 12 464 případech. Na druhém místě je Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci. Na kontě má 1343 studií, které byly už skoro devatenácttisíckrát citovány. RCPTM stálo jen 545 milionů. Třetí příčku obsadilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně (ICRC) s počtem 970 studií s 5911 citacemi.

Vyjádření Cyrila Höschla k uvedené mapě: „Citace v mapě jsou hausnumera. Neberou v potaz délku fungování „center“, produkci jejich mateřských institucí a různé názvy pod kterými je lze ve WoS dohledat. Například počet prací NUDZ Klecany uvedených ve WoS je jen za jediný rok od zahájení činnosti 57, z toho jedna v Lancetu. Musí se ale hledat pod různými názvy včetně Nat Inst Ment Hlth, Narodni ustav ducevniho zdravi atd. Ale s tim si malokdy novinari daji praci.”

Zdroj: Lidové noviny

3 Comments

Filed under Uncategorized

Program Valného shromáždění AVO 2015

Výroční Valné shromáždění Asociace výzkumných organizací se tradičně uskuteční v Řeži v úterý 21. dubna 2015. I letos nás svou návštěvou poctí vrcholní představitelé Úřadu vlády (Pavel Bělobrádek přes telemost, Arnošt Marks), Ministerstva průmyslu a obchodu (Jan Mládek přes telemost, Tomáš Novotný), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Jaromír Veber), Technologické agentury ČR (Martin Bunček), Akademie věd (Josef Lazar) a dalších významných institucí na poli VaVaI v České republice.

Detailní program naleznete zde: Program VS AVO 2015

Registrujte se prosím ZDE

program VS AVO 2015

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Poznámky k IPN metodice hodnocení výsledků výzkumu

Přemýšlím o vhodném jednoslovném vyjádření pro novou IPN Metodiku, na jejímž návrhu spolu se  zástupci MŠMT pracuje tým Technolopisu, který vyhrál výběrové řízení na dodavatele tohoto materiálu. Asi nejvýstižnějším výrazem vyjadřujícím v současné chvíli můj postoj jsou rozpaky. Rozpaky nad postupem zpracování, kdy po deseti letech diskusí mezi zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO), vedením Akademie věd ČR (AV ČR) a vysokými školami, které nikam nevedly, snahách AVO o konsenzus vůči stávající Metodice to vypadá, že jsme znovu na začátku. Zástupcii Technolopisu apelují na vstřícnost vůči novému návrhu, na workshopech, které byly součástí druhé   konference v Brně se vede debata o potřebnosti hodnocení a způsobech financování obecně, jako kdyby se podobné debaty v minulosti nevedly.  Zpracovatelé apelují na nadhled, kompromis, vyzývají ke komunikaci, s čím nelze než souhlasit. Nicméně rozpaky budí časování – tým předložil již druhou dílčí zprávu, ve které jsou jasně nastavená pravidla a teprve v této chvíli organizuje diskusní skupiny – jeden se musí ptát, nemělo to být obráceně?

zajimave cislo metodika

S deklarovanou snahou o kompromisní řešení pak dále nejde dohromady nevyvážený přístup zpracovatelů IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Ačkoli v premisách požadavků na hodnocení operuje s výkonností a návratností veřejných institucionálních prostředků, hlavními hodnocenými výstupy jsou převážně výzkumné články, publikace a příspěvky na zahraničních konferencích. Tím nutně vyvstává otázka, proč tým zpracovatelů nepovažuje nová zařízení, nové technologie, prototypy   – tedy aplikační výsledky výzkumu a vývoje za plnohodnotný výstup. Právě tyto výstupy pomáhají průmyslu udržovat konkurenceschopnost, pracovní místa a v konečném důsledku přináší příjmy do státního rozpočtu v podobě daní. A samotným výzkumným organizacím pak tolik potřebné výnosy z hospodářské činnosti.   Abychom tedy také použili ekonomickou terminologii – jejich výstupy jsou takto uznány trhem a společností jako potřebné. Bavme se o relaci, ale odmítnutí a priori zahrnutí aplikačních výstupů do výkonnosti a excellence výzkumných organizací tak, jak to IPN metodika v současné podobě navrhuje, není rozhodně v pořádku. A budí nejenom rozpaky. AVO tuto otázku opakovaně kritizovala, a to jak v dotaznících, na obou konferencích, tak také opakovaně na setkáních zpracovatelů Metodiky. Zatím bez výsledků.

Projekt IPN Metodiky byl zahájen před 3 lety, přičemž Technolopis začal na projektu pracovat teprve ve druhé polovině loňského roku, proto je ze strany zpracovatelů opakovaně poukazováno na nedostatek času – na zpracování, na připomínky i na překlady do českého jazyka. Projekt je financován z OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, kde je na průběžné plnění projektu kladen důraz ze strany MŠMT jako poskytovatele. Nemalé rozpaky tedy budí skluz projektu, který je samotným MŠMT realizován, stejně jako opakovaná argumentace nedostatku finančních prostředků na překlady, celkový rozpočet projektu přitom činí přes sto milionů Kč! Projekty OP VK jsou orientovány na potřeby cílové skupiny – tedy všem stakeholderům z řad samotných českých výzkumných organizací, tak zástupců státní správy ČR. Byl tedy požadavek na přesný překlad nepředvídatelný?

Další velký otazník mám právě u přístupu zpracovatelů ke státní správě v souvislosti s přípravou nové metodiky IPN. Z účasti na obou konferencích jsem nabyl dojmu, že zástupci předkladatelů nemají ujasněný přístup k zástupcům státní správy – opakovaně tvrdí, že není s kým jednat a zástupci státní správy nejeví zájem. Z jednání vedených AVO vyplývá, že jak MZE, MPO, tak TAČR kritizuje nevyvážený postoj IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Pokud tým zpracovatelů chce po ostatních kompromis, osobně bych doporučoval přehodnotit postoje zpracovatelů právě v této oblasti.

Tým Technolopisu se opakovaně odvolává na zahraniční příklady převážně ze „starších“ členských zemí EU, kde demokracie a výchova k odpovědnosti je hluboce zakořeněna ve společnosti. V dotaznících se však opakovaně objevuje obava zástupců výzkumných organizací z nepotismu, klientelismu, který je, bohužel, přítomný. Podle mého názoru je nereálné očekávat, že právě v samotném hodnocení výzkumných organizací navázaném na jejich financování se lze těmto jevům vyhnout.

Předkládané zprávy IPN metodiky se velmi často opírají o ekonomickou teorii. Nicméně právě v těch tolik protěžovaných výzkumných článcích (Jimp) otištěných v posledních 5 letech můžeme najít řadu doporučení pro rozvoj tří pilířového modelu (univerzity – průmysl – vláda), který je založen na vládní podpoře transferu mezi výzkumnými partnery a průmyslem, kde jedna ze základních funkcí výzkumu a vývoje je pomáhat společnostem v udržení konkurenčního postavení na trhu a tím přispívat ke konkurenceschopnosti společnosti a s tím související nezbytný pohled uživatelů těchto výstupů  na  hodnocení a managementu výzkumu a vývoje. Nicméně jednání vedená Agrární komorou nebo Svazem průmyslu zatím žádné výsledky v tomto smyslu nepřinesly.

Závěr by měl být optimistický – nevím, vyjádřím tedy přání, aby veřejné prostředky vynaložené na přípravu metodiky a čas výzkumných pracovníků věnovaný studiu a připomínkování této metodiky nevyšel naprázdno a aby výsledná podoba hodnocení pomohla růstu konkurenceschopnosti České republiky.

Jan Nedělník,

místopředseda AVO

Jan Nedělník

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

ipn metodika

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kafemlejnek mele z posledního

Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.

foto TZ Kafemlejnek3

Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.

V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.

Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“

foto TZ Kafemlejnek1

Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.

AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.

Leave a comment

Filed under Uncategorized