Tag Archives: výzkum

Řezné nástroje nové generace

Projekt člena AVO – Final Tools, se stal vítězem Ceny TA ČR v kategorii Ekonomický přínos. Hlavním účelem projektu bylo zvýšit produktivitu práce, snížit spotřebu surovin a energií s pozitivním dopadem na ekologii.

Prostřednictvím uplatnění průmyslového řešení konstrukce nástroje a dále s novými geometriemi, technologiemi výroby a spolu s progresivními řeznými materiály bylo dosaženo vyšší produktivity, snížení nákladů a zvýšení provozní spolehlivosti. Významným efektem nových nástrojů, vyvíjených i s ohledem na integritu obrobeného povrchu, jsou vyšší užitné vlastnosti výrobků, s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost výrobních podniků v ČR a lepší ekonomické uplatnění nositele projektu. Výsledky přispívají k vyšší úrovni poznání v oblasti obrábění velmi přesných děr.

„Nové výstružníky byly úspěšně nasazeny v praxi – umožňují zkrátit výrobní časy, snížit provozní náklady, dosáhnout vyšší rozměrové i tvarové přesnosti, zvýšit spolehlivost výroby, kvality povrchu děr i trvanlivost břitů.“ potvrzuje Stanislav Fiala, vedoucí projektu.

V rámci řešení projektu byly vyrobeny a testovány prototypy 4 výrobkových řad, které vycházejí z jednotné koncepce provedení vystružovacího nástroje s výměnnou řeznou častí. Jednotlivé typy se liší se v konkrétním provedení geometrie a mikrogeometrie řezné části v závislosti na použitém řezném materiálu.

Po získání výsledků z dlouhodobých zkoušek v praktické výrobě byly realizovány zkoušky u vybraných potenciálních uživatelů. Dosažené technicko-ekonomické výsledky (poměr výkon/cena) nových nástrojů jsou min. o 50% vyšší oproti současnému stavu.

Zdroj: TA.Di

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Finanční správa jde po inovátorech

Tuto aktivitu ocenila finanční správa prémiemi ve výši 150 tisíc korun, uvádí interní materiál GFŘ z letošního května. Podnikatelé si ovšem stěžují, že berní úředníci často hledají sebemenší záminky, aby zpochybnili uplatněný odpočet na výzkum a vývoj. Vloni takto neuznali odečet ve výši přesahující 151 milionů korun. Nejvíce činorodí byli v tomto směru pracovníci finančních úřadů v Pardubickém kraji.

Podrobněji čtěte v článku Hospodářských novin.

Díky zpětné vazbě od členů AVO a také díky soustavnému tlaku expertů AVO na daňový odpočet výzkumu a vývoje vznikl nový materiál GFŘ, který dává informaci, jak bezchybně zpracovat projekt výzkumu a vývoje. Více ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Harvardské patenty získané v červenci 2017

Výzkumníci z Harvardu v červenci 2017 získali celkem 15 amerických patentů. Univerzita Karlova dle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2017 jeden český (Líheň na hmyz).

UPV UK

Seznam červencových patentů Harvardu:

·       Co-delivery of stimulatory and inhibitory factors 
·       Method of increasing the quantity of colonic T regulatory cells
·       Acoustic waves in microfluidics
·       VEGF-binding protein for blockade of angiogenesis
·       Nanopore sensing by local electrical potential measurement
·       Systems, methods, and workflows for optogenetics analysis
·       Method and system for magnetic resonance imaging using nitrogen-vacancy
·       Adaptive optic and acoustic devices
·       Modified microbial toxin receptor for delivering agents into cells
·       Porous electrolytic polymer cryogels for enhanced electrical collapsibility
·       HiC: method of identifying interactions between genomic loci
·       Sub-diffraction limit image resolution in three dimensions
·       Cortistatin analogues and syntheses thereof
·       Monolayer stress microscopy
·       Multiphase systems

 

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká infografika k programu SME Instrument

sme-instrument-infografika

SME Instrument podporuje malé a střední podniky, které vyvíjí inovativní produkt a chtějí s ním vstoupit na evropské, případně světové, trhy. V rámci SME Instrumentu získáte nejen finanční podporu až do výše 2,5 milionů eur, ale i služby špičkových expertů a mentorů.

Infografika vychází z letáčku TC AV.

Leave a comment

Filed under Uncategorized