Monthly Archives: May 2017

EURIPIDES – charakteristika programu

EURIPIDES je klastrový (skupinový) projekt EUREKY, který podporuje Chytré (smart) Systémy a jejich odpovídající technologie. Chce zajistit trvalou konkurenceschopnost evropské elektroniky a mikroelektronického průmyslu. EURIPIDES je zaměřen na inovaci integrovaných Chytrých Systémů, založených na nano- a mikrotechnologiích a integraci s elektrickými i neelektrickými funkčními bloky (senzorové funkce, aktuátory apod.). Tyto heterogenní systémy vytvářejí adekvátní rozhraní pro různé aplikace. Mezi ně patří např. monitorování zdraví, bezpečnosti, osvětlení apod. Realizace Chytrých Systémů je založena rovněž na nových architekturách, součástkách a technologiích včetně systémové integrace. Klíčové atributy integrace Chytrých Systémů lze shrnout z technických hledisek takto:

  • Integrace prvků vnímání, akce a zpracování
  • Integrace různých funkcí v jednom modulu / pouzdru
  • Integrace konverze výkonu a paměti
  • Integrace bezdrátové komunikace
  • Integrace elektrických a neelektrických součástek
  • Rozdělení systému / modularizace
  • Společný návrh čip-pouzdro (na čipu, mimo čip)
  • Integrace součástek o vysoké hustotě
  • Aplikace aditivních technologií pro zvýšení funkčnosti systému.

Strategie EURIPIDU zahrnuje aktivity ve dvou směrech:

  • Pomoc navrhovatelům výzkumných projektů, považovaných za dostatečně kvalitní, aby byly způsobilé pro dotace při vytváření konsorcia a presentaci zajímavého projektu pro své národní dotační agentury s cílem získat veřejnou podporu pro provádění projektu,
  • Pomoc národním dotačním agenturám zabezpečením služby konsistentního technického vyhodnocení o vysokém standardu pro návrhy projektu, které spadají do rozsahu hlavních aktivit skupinového projektu.

EURIPIDES je klastrový projekt, který umocňuje technologii. Necílí na specifické trhy nebo aplikace. Některé trhy, jako počítače a jejich periferie, automotivní průmysl, aeronautika a lékařství jsou nejúspěšnějšími uživateli integrovaných Chytrých systémů do dnešní doby a ačkoliv stále ukazují dobré vyhlídky, nejsou v žádném případě jedinými kandidáty na prospěch z aplikace těchto systémů v budoucnu. Vojenské aplikace jsou explicitně vyloučeny podle pravidel EUREKY. Objevují se nové aplikační oblasti použití Chytrých systémů, které se slibně rozvinou v příštích deseti letech:

  • Lékařské systémy pro osobní zdravotní péči, lékařskou pomoc a monitorování, ambulantní péči, akutní diagnostiku, diagnostiku u lůžka pacienta a domácí diagnostiku, která přináší zlepšení v rychlosti, kvalitě života a v nižších nákladech.
  • Monitorování prostředí pro lepší a bezpečnější denní život evropských občanů: voda, vzduch, potraviny a oblečení, které zabezpečuje včasné varování.
  • Bezpečnostní kontroly cestou biometrie a detekční přístroje zabezpečující bezpečné prostředí v používání hromadné dopravy nebo přístup k choulostivým místům.
  • Navigace, lokalizace a sledování vozidel, osob (Alzheimerova choroba, děti…), produktů….
  • Komfort a úspora energie, digitální domov, bezpečný domov a ochrana proti zločinu a terorismu
  • Zobrazovací technologie ve viditelném světle (DLP) a tepelná (I.R.)
  • Tiskací technologie (inkjet).

EURIPIDES podporuje výzkum technologií (nano-, mikro-, propojovací technika, montáž a další) s tím, že zahrnuje jak konvenční a ne-křemíkové MEMS, mikrosystémovou technologii, mikro-integraci, mikro-pouzdření, propojování mikro-prvků, mikro-fluidní obvody, mikrosenzory a mikro-akční členy. Chytré Systémy překročily všeobecně přijímaný koncept elektronických systémů, aby zahrnuly např. optické, fluidické a mechanické systémy.

řešitelé: Asociace výzkumných organizací, BIC Ostrava

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká věda přijde o evropské miliardy, měly by je nahradit soukromé finance

Větší zapojení peněz soukromých firem do vědy chce stát i výzkumné organizace. Po roce 2020 by česká věda mohla přijít až o 10 miliard z evropských fondů. Stávající programy totiž skončí. „Potřebujeme skutečně navýšit privátní peníze, které půjdou do systému, a musíme jimi částečně nahradit výpadek, který bude z evropských peněz,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Potvrzuje to i Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací: „Pořád ještě ta spolupráce pokulhává. Je dejme tomu třeba na nějaké poloviční úrovni než je třeba v Rakousku.“ Pomoci by mohlo uvažované zavedení daňových úlev pro firmy investující do inovací anebo nový systém hodnocení práce vědců.

Více v článku na webu České televize.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Staronové vedení AVO

Do čela Asociace výzkumných organizací (AVO) bylo na Valném shromáždění 4. května 2017 na další čtyřleté období opět zvoleno prezidium ve složení Kraus, Nedělník, Neumajer.

 

Složení celého předsednictva AVO si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

FOTOGALERIE Byznys s Inovacemi

Panelová diskuze AVO Byznys s inovacemi, 4, května 2017, Praha. 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nový program podpory aplikovaného výzkumu

Na svém dnešním jednání vláda schválila program na podporu aplikovaného výzkumu prostřednictvím Národních center kompetence (NCK), který připravila Technologická agentura České republiky.

IMG_9048-63

Pavel Bělobrádek hovořil o NCK také na panelové diskuzi AVO Byznys s inovacemi.

Cílem programu NCK je zvýšení efektivity aplikovaného výzkumu, zlepšení přenosu technologií do praxe nebo zvyšování excelence výzkumných organizací. „Program Národních center kompetence považuji za velmi potřebný, protože se zaměří na perspektivní sektory české ekonomiky, bude podporovat větší propojení stávajících výzkumných center a jejich spolupráci s podnikovou sférou, která je stále slabá. Předpokládáme, že díky tomu vzniknou větší aplikačně orientovaná centra s mezinárodním přesahem,“ řekl k programu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Program NCK poběží do roku 2022, tj. 5 let a první veřejné soutěže na výběr projektů proběhnou v roce 2018. Naváže na něj program NCK2 plánovaný pro období let 2020 – 2026. Celkové výdaje programu jsou 1,83 miliardy korun a příjemci z programu jsou zejména výzkumné organizace. V rámci programu NCK je nejvyšší možná míra podpory na jednotlivý projekt 90 procent.

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

E-infrastruktura CESNET neslouží pouze Akademii věd ČR

Nadstandardní vysokorychlostní přístup do Internetu, bezpečné prostředí pro ukládání dat či náročné výpočty, podporu spolupráce, správu identit a celou řadu dalších pokročilých služeb. To vše nabízí národní e-infrastruktura CESNET, kterou provozuje stejnojmenné sdružení.

Pro koho je?

Je dostupná nejen samotným členům sdružení, tedy tuzemským veřejným vysokým školám a pracovištím Akademie věd ČR, ale i dalším zájemcům, nejčastěji výzkumným organizacím rozličného zaměření: z oblasti přírodních věd, matematiky, fyziky, chemie, informatiky, ale i humanitních oborů. CESNET dokáže vyhovět jejich specifickým potřebám.

Přes 20 let, 31 služeb

Výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivé ústavy akademie věd, srovnatelnou s obdobně zaměřenými zahraničními sítěmi, začalo sdružení budovat krátce po svém založení v roce 1996. Dnes patří národní e-infrastruktura CESNET k nejvyspělejším evropským sítím vůbec. Díky tomu má tuzemská akademická obec k dispozici 31 poskytovaných služeb, včetně špičkového komunikačního prostředí, odpovídajících stále stoupajícím nárokům vědy a výzkumu. Odborníci z České republiky se tak mohou zapojit i do největších mezinárodních vědeckovýzkumných projektů.

Nadstandartní optická síť

Páteřní síť e-infrastruktury využívá pronajatá optická vlákna, která jsou osazována nejnovější dostupnou technologií s cílem dosáhnout co největšího přenosového pásma při minimálním zpoždění. Kapacita sítě je průběžně navyšována podle potřeb uživatelů. V současnosti páteřní síť umožňuje přenosovou rychlost v násobcích 100 Gb/s, CESNET už dokonce provádí experimenty s rychlostí 400 Gb/s. Díky této koncepci má síť dostatek přenosového pásma pro náročné vědeckovýzkumné aplikace a poskytuje služby s vysokou spolehlivostí. CESNET umí každému pracovišti doporučit na míru jejich optimální skladbu.

Gridové počítání

Důležitou součástí e-infrastruktury CESNET je národní gridová infrastruktura, tak zvané MetaCentrum. Gridem se rozumí velké množství počítačů, často geograficky vzdálených, pracujících na jednom úkolu. MetaCentrum zajišťuje propojení vědeckovýzkumných týmů s poskytovateli výpočetních zdrojů a datových úložišť v České republice. Zároveň je prostřednictvím projektů Evropské unie zapojeno do celoevropské gridové infrastruktury.

Multimédia

E-infrastruktura CESNET, ale i výsledky vlastního vývoje a výzkumu sdružení, neslouží jen specialistům pracujícím v laboratořích vědeckých ústavů. Postupně se prosazují i v běžném životě. Týká se to například vysokorychlostních přenosů ve vysokém rozlišení, tedy oboru, v němž CESNET patří k absolutní špičce. Svou práci pravidelně prezentuje na významných odborných fórech. Přenosy ve Full HD či 4K rozlišení, a to i v 3D provedení, umožňují sdílení dat na velké vzdálenosti při zachování obrazové kvality. Využívají je především lékaři, ale své uplatnění nacházejí třeba i v kinematografii.

Přenosy dat

Zatímco některé služby, dostupné na e-infrastruktuře CESNET, jsou určené pro nejnáročnější projekty, jiné usnadňují komunikaci širokému spektru uživatelů. Typickým příkladem je webová služba FileSender. Slouží pro předání souborů mezi dvojicí účastníků, kde alespoň jeden z nich musí být ověřen prostřednictvím akademické federace identit eduID.cz. V případě, že chcete obdržet soubor od někoho, kdo není ve federaci, můžete mu poslat pozvánku pro nahrání souboru. Soubor je v systému uložen jeden měsíc, poté je automaticky smazán. Velikost jednoho souboru přitom může dosáhnout až 500 GB. FileSender běžně používají studenti vysokých škol, zaměstnanci organizací připojených k e-infrastruktuře i další zájemci.

Chcete-li se o službách e-infrastruktury CESNET dozvědět více, navštivte stránky sdružení: https://www.cesnet.cz/ nebo se obraťte na kontakt ZDE.

GALERIE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reportáž ČT o spolupráci firem a výzkumných organizací

Na základě pozvání České televize na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi pořádanou 4. května Asociací výzkumných organizací, vznikla reportáž o spolupráci firem a výzkumných organizací a hlavních překážkách, které jí brání. Podívat na reportáž se můžete v čase 19:21 ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized