Monthly Archives: May 2017

EURIPIDES – charakteristika programu

EURIPIDES je klastrový (skupinový) projekt EUREKY, který podporuje Chytré (smart) Systémy a jejich odpovídající technologie. Chce zajistit trvalou konkurenceschopnost evropské elektroniky a mikroelektronického průmyslu. EURIPIDES je zaměřen na inovaci integrovaných Chytrých Systémů, založených na nano- a mikrotechnologiích a integraci s elektrickými i neelektrickými funkčními bloky (senzorové funkce, aktuátory apod.). Tyto heterogenní systémy vytvářejí adekvátní rozhraní pro různé aplikace. Mezi ně patří např. monitorování zdraví, bezpečnosti, osvětlení apod. Realizace Chytrých Systémů je založena rovněž na nových architekturách, součástkách a technologiích včetně systémové integrace. Klíčové atributy integrace Chytrých Systémů lze shrnout z technických hledisek takto:

  • Integrace prvků vnímání, akce a zpracování
  • Integrace různých funkcí v jednom modulu / pouzdru
  • Integrace konverze výkonu a paměti
  • Integrace bezdrátové komunikace
  • Integrace elektrických a neelektrických součástek
  • Rozdělení systému / modularizace
  • Společný návrh čip-pouzdro (na čipu, mimo čip)
  • Integrace součástek o vysoké hustotě
  • Aplikace aditivních technologií pro zvýšení funkčnosti systému.

Strategie EURIPIDU zahrnuje aktivity ve dvou směrech:

  • Pomoc navrhovatelům výzkumných projektů, považovaných za dostatečně kvalitní, aby byly způsobilé pro dotace při vytváření konsorcia a presentaci zajímavého projektu pro své národní dotační agentury s cílem získat veřejnou podporu pro provádění projektu,
  • Pomoc národním dotačním agenturám zabezpečením služby konsistentního technického vyhodnocení o vysokém standardu pro návrhy projektu, které spadají do rozsahu hlavních aktivit skupinového projektu.

EURIPIDES je klastrový projekt, který umocňuje technologii. Necílí na specifické trhy nebo aplikace. Některé trhy, jako počítače a jejich periferie, automotivní průmysl, aeronautika a lékařství jsou nejúspěšnějšími uživateli integrovaných Chytrých systémů do dnešní doby a ačkoliv stále ukazují dobré vyhlídky, nejsou v žádném případě jedinými kandidáty na prospěch z aplikace těchto systémů v budoucnu. Vojenské aplikace jsou explicitně vyloučeny podle pravidel EUREKY. Objevují se nové aplikační oblasti použití Chytrých systémů, které se slibně rozvinou v příštích deseti letech:

  • Lékařské systémy pro osobní zdravotní péči, lékařskou pomoc a monitorování, ambulantní péči, akutní diagnostiku, diagnostiku u lůžka pacienta a domácí diagnostiku, která přináší zlepšení v rychlosti, kvalitě života a v nižších nákladech.
  • Monitorování prostředí pro lepší a bezpečnější denní život evropských občanů: voda, vzduch, potraviny a oblečení, které zabezpečuje včasné varování.
  • Bezpečnostní kontroly cestou biometrie a detekční přístroje zabezpečující bezpečné prostředí v používání hromadné dopravy nebo přístup k choulostivým místům.
  • Navigace, lokalizace a sledování vozidel, osob (Alzheimerova choroba, děti…), produktů….
  • Komfort a úspora energie, digitální domov, bezpečný domov a ochrana proti zločinu a terorismu
  • Zobrazovací technologie ve viditelném světle (DLP) a tepelná (I.R.)
  • Tiskací technologie (inkjet).

EURIPIDES podporuje výzkum technologií (nano-, mikro-, propojovací technika, montáž a další) s tím, že zahrnuje jak konvenční a ne-křemíkové MEMS, mikrosystémovou technologii, mikro-integraci, mikro-pouzdření, propojování mikro-prvků, mikro-fluidní obvody, mikrosenzory a mikro-akční členy. Chytré Systémy překročily všeobecně přijímaný koncept elektronických systémů, aby zahrnuly např. optické, fluidické a mechanické systémy.

řešitelé: Asociace výzkumných organizací, BIC Ostrava

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká věda přijde o evropské miliardy, měly by je nahradit soukromé finance

Větší zapojení peněz soukromých firem do vědy chce stát i výzkumné organizace. Po roce 2020 by česká věda mohla přijít až o 10 miliard z evropských fondů. Stávající programy totiž skončí. „Potřebujeme skutečně navýšit privátní peníze, které půjdou do systému, a musíme jimi částečně nahradit výpadek, který bude z evropských peněz,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Potvrzuje to i Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací: „Pořád ještě ta spolupráce pokulhává. Je dejme tomu třeba na nějaké poloviční úrovni než je třeba v Rakousku.“ Pomoci by mohlo uvažované zavedení daňových úlev pro firmy investující do inovací anebo nový systém hodnocení práce vědců.

Více v článku na webu České televize.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Staronové vedení AVO

Do čela Asociace výzkumných organizací (AVO) bylo na Valném shromáždění 4. května 2017 na další čtyřleté období opět zvoleno prezidium ve složení Kraus, Nedělník, Neumajer.

 

Složení celého předsednictva AVO si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

FOTOGALERIE Byznys s Inovacemi

Panelová diskuze AVO Byznys s inovacemi, 4, května 2017, Praha. 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nový program podpory aplikovaného výzkumu

Na svém dnešním jednání vláda schválila program na podporu aplikovaného výzkumu prostřednictvím Národních center kompetence (NCK), který připravila Technologická agentura České republiky.

IMG_9048-63

Pavel Bělobrádek hovořil o NCK také na panelové diskuzi AVO Byznys s inovacemi.

Cílem programu NCK je zvýšení efektivity aplikovaného výzkumu, zlepšení přenosu technologií do praxe nebo zvyšování excelence výzkumných organizací. „Program Národních center kompetence považuji za velmi potřebný, protože se zaměří na perspektivní sektory české ekonomiky, bude podporovat větší propojení stávajících výzkumných center a jejich spolupráci s podnikovou sférou, která je stále slabá. Předpokládáme, že díky tomu vzniknou větší aplikačně orientovaná centra s mezinárodním přesahem,“ řekl k programu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Program NCK poběží do roku 2022, tj. 5 let a první veřejné soutěže na výběr projektů proběhnou v roce 2018. Naváže na něj program NCK2 plánovaný pro období let 2020 – 2026. Celkové výdaje programu jsou 1,83 miliardy korun a příjemci z programu jsou zejména výzkumné organizace. V rámci programu NCK je nejvyšší možná míra podpory na jednotlivý projekt 90 procent.

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

E-infrastruktura CESNET neslouží pouze Akademii věd ČR

Nadstandardní vysokorychlostní přístup do Internetu, bezpečné prostředí pro ukládání dat či náročné výpočty, podporu spolupráce, správu identit a celou řadu dalších pokročilých služeb. To vše nabízí národní e-infrastruktura CESNET, kterou provozuje stejnojmenné sdružení.

Pro koho je?

Je dostupná nejen samotným členům sdružení, tedy tuzemským veřejným vysokým školám a pracovištím Akademie věd ČR, ale i dalším zájemcům, nejčastěji výzkumným organizacím rozličného zaměření: z oblasti přírodních věd, matematiky, fyziky, chemie, informatiky, ale i humanitních oborů. CESNET dokáže vyhovět jejich specifickým potřebám.

Přes 20 let, 31 služeb

Výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivé ústavy akademie věd, srovnatelnou s obdobně zaměřenými zahraničními sítěmi, začalo sdružení budovat krátce po svém založení v roce 1996. Dnes patří národní e-infrastruktura CESNET k nejvyspělejším evropským sítím vůbec. Díky tomu má tuzemská akademická obec k dispozici 31 poskytovaných služeb, včetně špičkového komunikačního prostředí, odpovídajících stále stoupajícím nárokům vědy a výzkumu. Odborníci z České republiky se tak mohou zapojit i do největších mezinárodních vědeckovýzkumných projektů.

Nadstandartní optická síť

Páteřní síť e-infrastruktury využívá pronajatá optická vlákna, která jsou osazována nejnovější dostupnou technologií s cílem dosáhnout co největšího přenosového pásma při minimálním zpoždění. Kapacita sítě je průběžně navyšována podle potřeb uživatelů. V současnosti páteřní síť umožňuje přenosovou rychlost v násobcích 100 Gb/s, CESNET už dokonce provádí experimenty s rychlostí 400 Gb/s. Díky této koncepci má síť dostatek přenosového pásma pro náročné vědeckovýzkumné aplikace a poskytuje služby s vysokou spolehlivostí. CESNET umí každému pracovišti doporučit na míru jejich optimální skladbu.

Gridové počítání

Důležitou součástí e-infrastruktury CESNET je národní gridová infrastruktura, tak zvané MetaCentrum. Gridem se rozumí velké množství počítačů, často geograficky vzdálených, pracujících na jednom úkolu. MetaCentrum zajišťuje propojení vědeckovýzkumných týmů s poskytovateli výpočetních zdrojů a datových úložišť v České republice. Zároveň je prostřednictvím projektů Evropské unie zapojeno do celoevropské gridové infrastruktury.

Multimédia

E-infrastruktura CESNET, ale i výsledky vlastního vývoje a výzkumu sdružení, neslouží jen specialistům pracujícím v laboratořích vědeckých ústavů. Postupně se prosazují i v běžném životě. Týká se to například vysokorychlostních přenosů ve vysokém rozlišení, tedy oboru, v němž CESNET patří k absolutní špičce. Svou práci pravidelně prezentuje na významných odborných fórech. Přenosy ve Full HD či 4K rozlišení, a to i v 3D provedení, umožňují sdílení dat na velké vzdálenosti při zachování obrazové kvality. Využívají je především lékaři, ale své uplatnění nacházejí třeba i v kinematografii.

Přenosy dat

Zatímco některé služby, dostupné na e-infrastruktuře CESNET, jsou určené pro nejnáročnější projekty, jiné usnadňují komunikaci širokému spektru uživatelů. Typickým příkladem je webová služba FileSender. Slouží pro předání souborů mezi dvojicí účastníků, kde alespoň jeden z nich musí být ověřen prostřednictvím akademické federace identit eduID.cz. V případě, že chcete obdržet soubor od někoho, kdo není ve federaci, můžete mu poslat pozvánku pro nahrání souboru. Soubor je v systému uložen jeden měsíc, poté je automaticky smazán. Velikost jednoho souboru přitom může dosáhnout až 500 GB. FileSender běžně používají studenti vysokých škol, zaměstnanci organizací připojených k e-infrastruktuře i další zájemci.

Chcete-li se o službách e-infrastruktury CESNET dozvědět více, navštivte stránky sdružení: https://www.cesnet.cz/ nebo se obraťte na kontakt ZDE.

GALERIE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reportáž ČT o spolupráci firem a výzkumných organizací

Na základě pozvání České televize na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi pořádanou 4. května Asociací výzkumných organizací, vznikla reportáž o spolupráci firem a výzkumných organizací a hlavních překážkách, které jí brání. Podívat na reportáž se můžete v čase 19:21 ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Workshop Současné možnosti spolupráce vědy a byznysu

Workshop s názvem Současné možnosti spolupráce vědy a byznysu aneb jak díky vědeckým poznatkům zvýšit konkurenceschopnost firmy a odlišit se od ostatních se uskuteční 25. 5. 2017 v Praze.

Česká věda žije. Bohužel často jen v laboratořích, protože výsledky vědecké práce se nedaří prosazovat v reálném světě. Ale jak to změnit? Jak propojit výzkumníky s investory a naučit je mluvit o výzkumech a technologiích srozumitelnou řečí? Jak naučit vědce, že se na výsledky své práce musí dívat z hlediska uplatnění a obchodních výsledků? To se dozvíte na společném workshopu vědce a inovátora v jedné osobě a velmi úspěšného podnikatele, jehož byznys je na nových technologiích a vědeckých poznatcích postaven.

V rámci Týden inovací pořádají Direct People workshop o možnostech spolupráce vědy a byznysu.  Za symbolický poplatek 500 Kč se dozvíte, co při využívání vědeckých poznatků v praxi funguje a co nikoli. Workshop povede Jiří Navrátil, technologický skaut a inovátor ze spol. Direct People, a Jiří Krajíček, člen představenstva společnosti Y Soft.

Kdy: 25. 5. 2017, 16–18 h
Kde: Jankovcova 1603/47a, Praha 7, kanceláře společnosti Direct People
Cena za workshop včetně občerstvení: 500 Kč

Registrujte se ZDE

Jiří Navrátil (36) – Držitel dvou doktorátů. Několik let se věnoval teoretickému a následně aplikovanému výzkumu na Vysokém učení technickém a Akademii věd. Pro Imperial Innovations London pracoval jako externí technologický skaut. Založil SciTech Visual, jehož cílem bylo vytvářet kvalitní marketingovou podporu výstupům vědecké práce. Jednoho dne mu ale došlo, že ani kvalitní marketing není receptem na to, jak vědu dostat k investorům a začít ji využívat komerčně. A tak je v Direct People, kde se snaží pomáhat zajímavým technologiím a výzkumu, aby byly úspěšné v reálném světě.

Ondřej Krajíček (36) – Jeho kariéra začala na Masarykově univerzitě v Brně, kde v letech 1999 až 2007 studoval, pracoval a lektoroval. Z univerzity zamířil do společnosti Y Soft, kterou založil Václav Muchna a která je předním světovým dodavatelem správy a kontroly tisku. Ve Y Softu prošel nejrůznějšími pozicemi a nyní působí jako technologický ředitel (CTO) a je odpovědný za oblast R&D. Je aktivní v české startup komunitě, mentoruje a je členem IT komise Americké obchodní komory v ČR.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Firemní výzkum roste, jeho služby loni vykázaly rekordní miliardu korun

Celkové výzkumně-vývojové služby pro firmy činily vloni rekordní více než jednu miliardu korun. Jen vlastní smluvní výzkum v roce 2016 provedly výzkumné organizace sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO) za 352 milionů korun. Stoupá i export v oblasti těchto služeb, který loni činil téměř 20 procent. Tuzemské výzkumné organizace mají natolik kvalitní výsledky, že se mohou uplatnit na velmi konkurenčním evropském trhu, řekl prezident AVO Libor Kraus na odborném semináři Byznys s inovacemi, který se konal 4. května 2017 v Praze.

Panelová diskuze Byznys s inovacemi přilákala stovku odborníků na výzkum a vývoj.

 Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.

Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.

“Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce,” řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Prezident AVO Kraus (vlevo) a vicepremiér Bělobrádek diskutují o byznysu s inovacemi.

Nutné odstranit překážky

AVO oceňuje, že stát postupně podporuje aplikovaný výzkum ve výzkumných organizacích. Rovněž byly opět spuštěny programy podpory aplikovaného výzkumu a byl pro letošní rok navýšen rozpočet Technologické agentury ČR (TA ČR), což se plánuje i v roce příštím. Od letošního roku se rovněž mění metodika hodnocení výzkumných organizací, která má nově hodnotit i společenskou prospěšnost a efektivitu výzkumných organizací.

„Domnívám se ale, že z hlediska státní správy by bylo vhodné zaměřit se na odstraňování překážek spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumnými organizacemi. Tuto spolupráci brzdí hlavně nevyjasněnost některých legislativních nařízení,“ upozornil Kraus.

Dosud například podle něj není závazný výklad evropského Rámce pro státní podporu VaVaI, který omezuje komerční aktivity na dotované infrastruktuře na maximálně 20 procent (co je „dotovaná infrastruktura“ a co je „kapacita“ je dosud předmětem různých výkladů – někdy docela divokých). Dalším příkladem je možnost daňových odpočtů na služby výzkumu a vývoje (VaV) nakupované od výzkumných organizací.

Panelisté zleva: Kraus (AVO), Bělobrádek (Vláda), Bízková (SIC), Sekáč (MZe), Očko (TA ČR), Novotný (MPO)

Přísné daňové kontroly

Firmy se bojí tyto odpočty uplatňovat, protože se v poslední době staly objekty přísných daňových kontrol. Přitom by možná stačilo tvrdě potrestat podvodníky, ale opět vydat závazný výklad, co musí poplatník (firma) splnit, aby na daňový odpočet dosáhla. Rovněž by bylo vhodné sladit administrativu projektů pro VaVaI, která u některých programů podpory přesahuje výhody podpor.

„Protože se říká, že poučit se má u úspěšných, AVO se inspiruje např. oblastí aplikovaného výzkumu u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu a činností jejich řídících i výkonných společností,“ uvedl Kraus a dodal: „Absolvovali jsme jednání na německém BMBF (ministerstvo pro rozvoj), jednáme s německým Fraunhoferovým institutem o přímé spolupráci s jednotlivými ústavy i o nastavení systému práce pro firmy. V konci roku 2016 a v lednu 2017 jsme jednali s vedením AIF (Rakouský technologický institut) o jejich zkušenostech, způsobu financování, práci pro firmy.“

Výsledkem je mimo jiné i debata s Úřadem vlády a TA ČR o nastavení nového programu Národní centra kompetence.

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Tiskový brífink o byznysu s inovacemi

BsI7

Termín: 4. května 2017, čas 11.45 (ihned po panelové diskuzi Byznys s Inovacemi)

Místo: Konferenční prostory OK System (Na Pankráci 125, Praha – Pankrác), přízemí hned za recepcí

Účastníci: Libor Kraus (prezident AVO), Pavel Bělobrádek (vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace), Petr Očko (předseda TA ČR), Eva Zažímalová (předsedkyně Akademie věd ČR) – plus možnost rozhovorů s náměstky odpovědnými za výzkum a vývoj z MPO (Tomáš Novotný) a MZe (Pavel Sekáč).

Témata:

  1. Nová statistika spolupráce výzkumných organizací s firmami (dosud nezveřejněná čísla, trendy, konkrétní organizace, zkušenosti zástupců jednotlivých institucí)
  2. Nepřímá podpora výzkumu a vývoje (odpočet daní na VaV) – aktuální situace v ČR, aktuální zkušenosti konkrétních firem s finančními úřady, postoje a vize vlády
  3. Zkušenosti z Rakouska a Německa v oblasti výzkumu a vývoje a jejich možná implementace do českého prostředí
  4. Možná další témata, která vyplynou z předešlé panelové diskuze Byznys s inovacemi

Kontakt: Martin Podařil, PR & marketing AVO, podaril@avo.cz, 776 133 652

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Informační seminář: H2020 – aktuální směry výzkumu a připravované výzvy

Seminář TC AV, který je pořádán ve spolupráci s Českou membránovou platformou, z.s., se zaměří na možnosti financování z evropského programu Horizont 2020 (H2020) pro špičkové inovační projekty. Zájemci získají přehled o struktuře programu H2020 a o možnostech zapojení do něj s důrazem na zaměření České membránové platformy.

Datum konání: 19. června 2017 (pondělí)
Místo konání: Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6

Registrace je možná do 16. 6. 2017 nebo do vyčerpání kapacity workshopu ZDE

Program

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká hlava – cena Industrie

MPO, Vláda České republiky a Česká Hlava, vyhlašují v rámci již 16. ročníku stejnojmenného projektu zaměřeného na vědu a výzkum, soutěž o nejlepší výrobkovou či technologickou inovaci realizovanou českými, ale i zahraničními podniky na území České republiky – cenu Industrie.
ceska hlava

Přihlášky s příslušnou dokumentací musí být doručeny v elektronické podobě na adresu kontakt@ceskahlava.cz. Příjem nominací byl právě zahájen a uzávěrka jejich příjmů je 30. června 2017. Laureát Ceny Industrie může být tuzemská nebo zahraniční právnická osoba se sídlem a činností v České republice.

Bližší informace naleznete na www.ceskahlava.cz. V případě dotazů se obracejte na cerna@ceskahlava.cz.

Statut ceny Industrie pro ročník 2017

Leave a comment

Filed under Uncategorized