Tag Archives: Technologické centrum

U Brna vzniklo unikátní technologické centrum

Od konce dubna se může Morava chlubit novým unikátem. Ve Střelicích u Brna byl totiž za účasti náměstka ministryně školství Plagy a prezidenta AVO Krause otevřen nových technologický park pro výrobu a vývoj motorizovaných surfových prken.

Kraus paska

Zleva ředitel MSR Engines Martin Šula, náměstek Plaga a prezident AVO Kraus

Firma MSR Engines s.r.o., která za produktem jménem Jetsurf stojí, se zabývá výrobou motorového prkna již od roku 2006. Tehdy se na trhu objevily první výrobky této brněnské firmy. Od té doby se však mnohé změnilo. Prkna prošla mnohými změnami, výrobní procesy se staly dokonalejšími, kvalita šla nahoru, což oceňují také zákazníci po celém světě. Poměrně rychlý růst jihomoravské továrny a rozšiřování výroby dovedlo Jetsurf až k vybudování úplně nového centra postaveného přesně pro její potřeby. Nová továrna je vybavena prakticky vším, co je třeba ke zhotovení kompletního prkna. Od technologií pro výrobu uhlíkových kompozitů, slévárny, kovoobrábění, grafického studia až po vlastní testovací prostory. To všechno mohli vidět také zástupci některých státních organizací, které se do projektu zapojily v roce 2009.

Fototino (15)

Nové technologické centrum MSR Engines

Společnost MSR Engines se zapojila do projektu Eureka, díky kterému získala během čtyř let podporu v celkové výši 15,5 milionu korun. Během čtyř etap projektu pak inženýři pracovali na inovačních krocích, díky kterým dnes kousek od Brna vznikají nejoblíbenější surfová prkna se spalovacím motorem na světě. To dokazuje i fakt, že společnost od roku 2012 zvýšila svůj obrat z 41 miliónů korun na 132 milionů na konci roku 2015. S rostoucí prodejností rostla také zaměstnanost. V uplynulých čtyřech letech firma vytvořila celkem 40 nových pracovních míst. Nová pracovní místa se daří obsazovat zejména díky dlouhodobé spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, kde MSR Engines působí jako zadavatel diplomových prací. Jejich řešitelé pak po skončení studií často nastupují do řad inženýrů společnosti a svou profesní kariéru rozvíjí právě na surfech značky Jetsurf.

Fototino (18)

V uplynulých čtyřech letech firma vytvořila celkem 40 nových pracovních míst

Majitel MSR Engines s.r.o. Martin Šula společně s náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robertem Plagou z MŠMT a předsedou Asociace výzkumných organizací Liborem Krausem tak mohli slavnostně přestřihnout pásku a oficiálně otevřít zbrusu novou továrnu, která ve svých kapacitách vyrábí zhruba 40 surfových prken se spalovacím motorem měsíčně.

Na vlastní oči se můžete motorové surfy přijít podívat 6. a 7. srpna 2016 do Prahy, kde se v okolí Střeleckého ostrova budou konat závody světové série Jetsurf.

Martin Podařil, AVO

Advertisements

1 Comment

Filed under Uncategorized

INOVACE 2014

Již po 21. pořádá AIP ČR Týden výzkumu, vývoje a inovací, v rámci kterého se uskuteční spousta zajímavých akcí (program INOVACE 2014). Například ve středu 3. 12. proběhne v Technologickém centru seminář s názvem Horizont 2020 pro začínající podnikatele. Čtvrtek pak bude věnován programům EUREKA a EUROSTARS a večer budou vyhlášeny výsledky soutěže VIZIONÁŘI 2014.

V průběhu celého týdne budou v ČSVTS na Novotného lávce prezentováni hlavní aktéři inovací v ČR (katalog vystavovatelu). V pátek pak dojde v Senátu PČR k slavnostnímu předání ceny Inovace roku 2014.

Podrobný program Týdne inovací stahujte zde: program INOVACE 2014.

inovace roku

1 Comment

Filed under Uncategorized

České firmy podaly žalostně málo projektů

V rámci první výzvy do největšího evropského programu zaměřeného na vědu, výzkum a inovace Horizont 2020 podaly české malé a střední podniky ve srovnání s ostatními státy žalostně málo projektů. Souhrnná čísla zveřejnila Evropská komise na svém twitterovém účtu (@H2020SME). Počty obdržených projektů v první výzvě SME Instrument programu Horizont 2020 podle komise předčily očekávání.


H2020 SME

Z celkového počtu 2 666 projektů jich nejvíce zaslali Italové (436), Španělé (420), Britové (232), Němci (188), Francouzi (167) a Maďaři (166). Češi se s počtem 21 projektů krčí až ve třetí desítce daleko za Slováky (39 projektů). Průměrná úspěšnost projektů se očekává kolem 6,2 procent, avšak bude se lišit obor od oboru. Například v biotechnologiích jsou očekávaná čísla kolem 2,7 procent.

Účast českých subjektů v mezinárodních programech je dlouhodobě nízká. Ze statistik Technologického centra AV vyplývá, že do programů Česká republika víc investuje, než z nich získává. Proč tomu tak je? Jiří Krechl z agentury CzechInvest vidí příčinu především v lenosti: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

Českou účast v mezinárodních programech chce zvýšit Asociace výzkumných organizací (AVO). Je aktivní jak v diskuzi s českými úřady, poskytovateli národních zdrojů na výzkum, vývoj a inovace a oborovými asociacemi (viz. starší článek), tak v diskuzi se samotnými potenciálními žadateli o evropské peníze na rozvoj inovativního podnikání. “Vytváříme ve spolupráci s úspěšnými žadateli komunikační platformu. Chtěli bychom rozšířit povědomí českých podniků o možnostech zapojení do evropských programů. Ta čísla jsou ostudná,” sdělil nám manažer platformy Martin Podařil z AVO.

Program SME Instrument bude probíhat až do roku 2020 a mezi podniky rozdělí zhruba 2,8 bilionu €. Více informací o možném zapojení malých a středních podniků v tomto programu je možné najít ZDE.

Zdroj: ScienceBusiness

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

ebn

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

ebn mp

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

5 Comments

Filed under Uncategorized

Jak vidí Metodiku hodnocení VaV osobnosti českého výzkumu?

header

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra AV ČR: Pokud se týče Metodiky, považuji za dlouhodobý problém prakticky neustále meziroční změny kriterií pro posuzování jednotlivých typů výsledků. Sice se vše propočítává zpětně, ale není to transparentní a vede to k inkonsistenci dat. Značnou vadou je, že kafemlýnek zůstal a celkově se spíše (zavedením kvalitativních prvků) zesložitil. Navíc – předpokládaná krátká doba životnosti Metodiky nebude více motivovat ke kvalitnější práci. Všechno je to záplata na záplatu.

Jaroslav Pindor, ředitel společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM: Nová metodika hodnocení VO nereflektuje výsledky VO podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde je definován výzkum (základní a aplikovaný) a vývoj. Výsledky VO musí být hodnoceny ve všech takto definovaných oblastech, je nutno přihlížet k rozmanité specifikaci zaměření jednotlivých VO a výsledkům těchto VO v oblastech definovaných zákonem 130/2002 Sb. – například aplikovaný výzkum a vývoj.

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR: Upřímně řečeno, kritický názor AV na vśechny Metodiky hodnocení vypracovávané RVVI je obecně znám. Shrnout kvalifikovanou kritiku kafemlejnku do dvou vět považuji za málo vhodný přístup.

Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci: Kromě bodového ohodnocení patentů a užitných vzorů a jejich licencování současná metodika nemyslí na jiné typy komerční spolupráce s podniky. Vědečtí pracovníci tak mnohdy, a to zcela oprávněně, nemají zájem pracovat na zakázce, ze které nevzejde vědecký výstup, za který jsou hodnoceni.

Jitka Moravcová, hlavní odborný garant IPn Metodika: Poslední úprava Metodiky známá jako Metodika 2013 – 2015 stále zůstává pouhopouhým hodnocením výstupů VaV. I nadále je míněna především jako předpis pro alokaci institucionální podpory a mnohem méně jako hodnotící nástroj poskytující informace nutné pro kvalitní řízení na všech úrovních. Proto ani hodnocení v roce 2014 neposkytne vládě, poskytovatelům, výzkumným organizacím a týmům nezávislou zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce, o způsobu jejich fungování a o adekvátnosti jejich výzkumných plánů do budoucna. Z výsledků takto pojatého hodnocení se nikdo nedozví, jak na tom Česká republika vlastně je s efektivitou a kvalitou výzkumu v jednotlivých vědních oborech vůči světu a nakolik efektivně jsou k výzkumu využívány sdílené a nesdílené výzkumné infrastruktury. V rámci hodnocení dle Metodiky 2013-2015 však má naštěstí pokračovat sběr údajů o výsledcích VaV, což bude jistě velmi užitečný základ pro skutečné institucionální hodnocení ve snad dohledné budoucnosti.

Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko: Hodnocení jakékoliv lidské činnosti se většinou nepodaří plně objektivizovat. Ale hodnocení výsledků výzkumu podle současné schválené metodiky je velkým krokem vedle. Pokud má být české výzkumné prostředí založeno na synergii základního a aplikovaného výzkumu, tak metodika téměř absolutním potlačením hodnocení aplikačních výsledků jde přesně proti tomuto trendu. V tom je moje hlavní výhrada.

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: Nejsem s tím nijak obeznámen (v AV tu metodiku nějak ignorujeme…).

Naďa Witzanyová, ředitelka strategie a rozvoje výzkumu a infrastruktury Centra výzkumu Řež: Směr prvního pilíře je ve shodě se snažením naší organizace, motivuje k excelenci v publikacích. Pokud se týká druhého pilíře, uvítali bychom indikátor, který je obecnější, než současný založený na schopnosti získat a udržet ERC grant. Indikátor vystihující schopnost organizace vychovat, udržet a přitáhnout špičkové odborníky. V třetím pilíři chybí indikátor dopadu do průmyslu. Například to, jestli průmysl od organizace požaduje opakovaně smluvní výzkum nebo služby. Každopádně se v naší organizaci shodujeme na tom, že budeme nadále publikovat i v pouze recenzovaných časopisech, vytvářet metodiky nebo prototypy, prostě proto, že je to dobré, i když v RIV se to již neobjeví.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR: Za přínosné v Metodice 2013 považuji to, že by se měl do hodnocení organizací započítávat smluvní výzkum. Nejsem si však jista, zda to v nejbližší době bude mít nějaký významnější dopad. Smluvního výzkumu příliš mnoho není, pobídky pro firmy, aby objednávaly smluvní výzkum u veřejných výzkumných organizací začnou platit v roce 2014 a hlavně neexistuje žádná právně závazná forma vykazování smluvního výzkumu (novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, která by to umožňovala, je připravena už půl roku). Takže je otázkou, jak se tato část Metodiky nakonec uplatní. Jiná věc je, které výsledky výzkumu jsou podle Metodiky důvěryhodné a “započitatelné” do hodnocení organizací. V této věci mi připadá, že je Metodika pobízí k tomu, aby se výzkumné organizace orientovaly na podporu konkurenceschopnosti české společnosti v roce 2100, resp. 2050, těžko 2020.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

22 miliard eur na evropský výzkum

h2020

V budoucích 7 letech se v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 investuje 22 miliard eur. 8 miliard eur půjde z EU, okolo 10 miliard eur poskytne průmysl a téměř 4 miliardy členské státy EU. Převážná část investic půjde do partnerství veřejného a soukromého sektoru v těchto oborech:

– inovativní léčiva,

– letectví,

– biotechnologie,

– palivové články a vodík,

– elektronika.

Horizon 2020 nahrazuje dřívější rámcové programy. Zapojení ČR do těchto programů bylo velmi slabé a zdaleka jsme nevyčerpali to, co jsme do těchto programů vložili. Doufejme ve větší iniciativu jak českých podniků, tak hlavních aktérů odpovědných za realizaci programu Horizon 2020 v ČR.

Více informací o programu Horizon 2020 a možném zapojení českých subjektů se dozvíme na konferenci H2020-TEERA 2013, která se bude konat ve dnech 17. a 18. října 2013 v Praze v hotelu Diplomat. Více informací o konferenci ZDE.

Leave a comment

Filed under Uncategorized