Nové číslo Czech Business & Trade

Czech Business & Trade economic magazine is designed for foreign partners, interested in cooperation with the Czech Republic. The latest issue is about science and research.

Ekonomický magazín Czech Business & Trade slouží především zahraničním partnerům uvažující o spolupráci s českými subjekty. Poslední číslo se věnuje výzkumu, vývoji a inovacím. V magazínu jsou prezentováni i členové AVO.

Magazín si můžete stáhnout ZDE

CBTobr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Akční plán mezinárodní spolupráce ČR ve VaV 2017-2020

Vláda ČR schválila koncem roku 2016 Akční plán mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a internacionalizace prostředí výzkumu a vývoje v ČR na léta 2017-2020 vypracovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Akční plán obsahuje zejména mezinárodní spolupráci a internacionalizaci výzkumných infrastruktur ČR, včetně výkonu členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, integraci týmů výzkumných organizací a podniků ČR do mezinárodních aktivit a otázky mezinárodní mobility výzkumných pracovníků.

Akční plán INTER

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Harvardské patenty získané v červenci 2017

Výzkumníci z Harvardu v červenci 2017 získali celkem 15 amerických patentů. Univerzita Karlova dle databáze Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2017 jeden český (Líheň na hmyz).

UPV UK

Seznam červencových patentů Harvardu:

·       Co-delivery of stimulatory and inhibitory factors 
·       Method of increasing the quantity of colonic T regulatory cells
·       Acoustic waves in microfluidics
·       VEGF-binding protein for blockade of angiogenesis
·       Nanopore sensing by local electrical potential measurement
·       Systems, methods, and workflows for optogenetics analysis
·       Method and system for magnetic resonance imaging using nitrogen-vacancy
·       Adaptive optic and acoustic devices
·       Modified microbial toxin receptor for delivering agents into cells
·       Porous electrolytic polymer cryogels for enhanced electrical collapsibility
·       HiC: method of identifying interactions between genomic loci
·       Sub-diffraction limit image resolution in three dimensions
·       Cortistatin analogues and syntheses thereof
·       Monolayer stress microscopy
·       Multiphase systems

 

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Rozhovor s Bohdanem Pomahačem

Během pracovní cesty do USA jsem si měl tu možnost sejít se s významným českým výzkumníkem a lékařem Bohdanem Pomahačem.

clone tag: 3959427095793077465

Bohdan Pomahač (* 8. března 1971 v Ostravě) je český plastický chirurg, který vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje ve Spojených státech amerických, která byla zároveň celosvětově teprve třetí. Ve svém výzkumu se věnuje například možnostem zvýšení doby uchování lidských orgánů pro transplantaci.

Po ukončení střední školy na Wichterlově gymnáziu šel studovat Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Už během studia byl na stáži v Bostonu v Massachusetts,  kam se také hned po absolvování univerzity vydal pracovat a kde nastoupil do nemocnice Brigham and Women’s Hospital. V roce 2012 mu Česká transplantační nadace udělila cenu za rozvoj transplantační medicíny. V roce 2014 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cena Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína. Dne 28. října 2015 převzal z rukou prezidenta ČR medaili Za zásluhy.

Ze schůzky jsem pořídil audiozáznam, který je možné si poslechnout ZDE.

Vzhledem k nízké kvalitě záznamu přikládám také seznam otázek:

1.       Narodil jste se v Ostravě, ale ihned po ukončení VŠ jste se vydal do USA. Kde se cítíte nyní více jako doma? Jak často jezdíte do ČR?

2.       Během studia na LF UPOL jste byl na stáži v Bostonu. Co vás tak zaujalo, že jste se sem hned po škole vydal?

3.       Asi byste studentům doporučil vydat se na stáž do zahraničí. Měli by to dělat již na střední škole?

4.       Jak se vám v Americe žije? Nestýská se vám? Jaké tři věci vám nejvíce schází?

5.       Jaké tři věci naopak máte rád na Americe?

6.       V současné době panuje především ve střední a východní Evropě odpor k uprchlíkům. Co byste lidem, kteří odmítají pomoci ostatním vzkázal?

7.       V mládí byly vaším koníčkem šachy, hrajte ještě?

8.       V práci trávíte spoustu času. Musí vás asi hodně bavit. Přesto, jak se udržujete v psychické i fyzické kondici?

9.       Jak při operacích dýcháte? Soustředíte se na dech? Děláte nějaké dechové cvičení?

10.   Boston leží téměř u oceánu. Kolik času u něj trávíte?

11.   Proč jste šel právě do Brigham and Womens Hospital?

12.   Proč má nemocnice takové jméno?

13.   Jak probíhá váš pracovní týden? Kolik času trávíte na sále a kolik v kanceláři?

14.   A jakým způsobem trávíte čas v kanceláři? Píšete granty?

15.   Jsou výzkumy, na kterých se podílíte placené vládou, nebo jde o sponzorský výzkum?

16.   Jak je na tom finančně výzkum v USA? Je dostatek zdrojů?

17.   Jak na vaši instituci probíhá přenos nápadů do praxe? Máte CTT?

18.   Šel by podle vás váš výzkum provádět i v ČR?

19.   Jak je na tom podle vás výzkum v ČR obecně a výzkum v oblasti medicíny.

20.   Kde vidíte budoucnost medicínského výzkumu? V jakých odvětvích?

21.   Které státy podle vás budou hrát prim?

22.   Může do budoucnosti medicínského výzkumu promluvit některé pracoviště v ČR?

23.   Co si myslíte o renesanci psychedelického výzkumu, který může pomoci při léčbě závislostí nebo různých psychických poruch?

24.   Myslíte, že lidské vědomí je v mozku?

25.   Zažil jste někdy okamžik, který se nedá popsat slovy? Jako stav vyššího vědomí, rozšířené reality, setkání s bohem?

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Evropská obranná agentura hledá experty

logo-eda

Evropská obranná agentura opakuje svou výzvu pro experty, kteří by měli zájem o zapojení se jako hodnotitelé návrhů projektů v rámci Přípravné akce – výzkum a vývoj. V případě zájmu prosím postupujte dle instrukcí obsažených v příloze. Současně již probíhají i termíny pro podání nabídek do výzev.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Je systém podpory VaV v Česku dostatečně motivační pro vyšší soukromé výdaje na výzkum?

Martin Bunček, místopředseda TA ČR, se na blogu Hospodářských novin zamýšlí nad tím, zda je nastavení systému podpory „vědy a výzkumu“ v Česku dostatečně motivační pro vyšší soukromé výdaje na výzkum.

ukazka2

Veřejné výdaje mohou podle něj při správném nastavení přímo vázat, ale zejména podněcovat, další výdaje ze soukromých zdrojů. Za určitých okolností a při vhodném nastavení systému podpory v tom tedy mohou veřejné výdaje hrát velmi podstatnou roli.

Možnosti státní “podpory” výzkumu a inovací v Česku jsou však fakticky téměř výhradně formou dotace vyplácené předem všem typům příjemců a nepřímá podpora formou daňových odpočtů se léta potýká s nejasnostmi, které odrazují podnikatele od jejího využití. V tzv. inovačně vyspělých zemích se ale podporou rozhodně nemyslí jen ta finanční. Naopak, velmi často se jedná právě o podporu nefinanční, která má například formu jednotného postupu a spolupráce vládních organizací (v poslední době viz například Finsko a jeho TEAM Finland, kde spolupracují jednotlivá ministerstva a agentury jako TEKES, Finpro či Finnvera).

Celý článek najdete ZDE.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Zamyšlení nad českou vědou a výzkumem

Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace.

U nás se (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“. A toto slovní spojení je někdy dokonce používáno i v rozporu s oficiálními názvy, např. se dočtete, že máme Radu pro vědu a výzkum (ve skutečnosti jde o Radu pro výzkum a vývoj a inovace), nebo Operační program Věda a výzkum pro inovace (rozuměj Výzkum a vývoj pro inovace). Prostě podporovat výzkum a vývoj nám nestačí, je třeba explicitně podporovat i vědu; ta se ale považuje za součást obecnějšího pojmu výzkum, viz např. Websterův univerzální slovník: research – a diligent search; a systematic and careful investigation of a particular subject; a scientific study … Při takovém matení pojmů se pak se ovšem může stát, že se objeví článek Expertní skupina Evropské komisi: zdvojnásobte výdaje na vědu a výzkum, zatímco text předmětného doporučení expertní skupiny Evropské komise mluví výslovně o podpoře výzkumu a inovací (viz např. hned její první doporučení: Prioritise research and innovation in EU and national budgets. Action: double the budget of the post-2020 EU research and innovation programme. A to, jak račte znát, je docela zásadní významový posun.

Pozoruhodné je rovněž tvrzení o nedostatečné podpoře „vědy a výzkumu“, které se objevuje zejména v prohlášení zástupců výzkumných organizací.

A jak jsme na tom ve skutečnosti? Asi nejkomplexnější obrázek si je možno učinit ze vzájemného srovnání evropských, ale i mimoevropských zemí podle tzv. European Innovation Scoreboard. Tento „srovnávač“ bere v úvahu celou řadu faktorů, které jsou pro tvorbu inovací a inovační výkonnost země podstatné, vč. údajů o vzdělávání a VaV. Poslední vydání, které nese datum 2016 (ZDE), přináší nejen žebříček zemí podle inovačního indexu, ale i srovnání oproti předchozímu vydání EIS z roku 2010. Omlouvám se, že jsem si dovolil z poměrně komplexního hodnocení vyjmout jen pár čísel, ta jsou ovšem podle mého mínění dost podstatná.

Tak předně, finance veřejného sektoru VaV vzrostly v ČR  za zmíněné období  o 7,1% a dosahují nyní úrovně 121% proti průměru EU (!). O 5,5 % vzrostl i podíl financí ze soukromých zdrojů, i tak ale zůstává na úrovni 86 % oproti průměru EU. A jak je to s výsledky, které v ČR vznikly? Počet mezinárodních publikací vzrostl o 9,0 % a dosáhl úrovně 144 % oproti průměru EU, avšak počet nejcitovanějších publikací, který je uznávaným ukazatelem jejich kvality, se však zvýšil o jen 1,4 % a stále je hluboko pod evropským průměrem (70 %). Nejslabšími místy českého inovačního systému ale zůstávají patenty – ukazatel PCT patent applications vzrostl o 1,4 %, ale zůstává na úrovni 26 % oproti EU. Horší to je už jen u ukazatele rizikový kapitál (venture capital, VC): – 30%, úroveň 20 % (!) oproti průměru EU. To koresponduje s informací, že poskytovatelé VC odcházejí z Česka, protože zde nenacházejí dost příležitostí k financování.

Velmi zajímavé je rovněž srovnání jednotlivých regionů, z nichž jsem si dovolil vybrat NUTS II Praha, Jihovýchod (kde, jak známo hraje prim Brno) a pro porovnání jeden „obyčejný“ region, a sice Severovýchod.

*srovnání stavu v České republice oproti předchozímu stavu (EIS z roku 2010) v procentech

**srovnání oproti průměru EU v procentech

Měl jsem k těm údajům na jazyku řadu komentářů, ale odpustil jsem si je, čísla hovoří sama za sebe. Takže nakonec se možná v Česku přece jen podporuje spíše věda a výzkum, než co jiného. A to ještě velmi selektivně.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized