Je systém podpory VaV v Česku dostatečně motivační pro vyšší soukromé výdaje na výzkum?

Martin Bunček, místopředseda TA ČR, se na blogu Hospodářských novin zamýšlí nad tím, zda je nastavení systému podpory „vědy a výzkumu“ v Česku dostatečně motivační pro vyšší soukromé výdaje na výzkum.

ukazka2

Veřejné výdaje mohou podle něj při správném nastavení přímo vázat, ale zejména podněcovat, další výdaje ze soukromých zdrojů. Za určitých okolností a při vhodném nastavení systému podpory v tom tedy mohou veřejné výdaje hrát velmi podstatnou roli.

Možnosti státní “podpory” výzkumu a inovací v Česku jsou však fakticky téměř výhradně formou dotace vyplácené předem všem typům příjemců a nepřímá podpora formou daňových odpočtů se léta potýká s nejasnostmi, které odrazují podnikatele od jejího využití. V tzv. inovačně vyspělých zemích se ale podporou rozhodně nemyslí jen ta finanční. Naopak, velmi často se jedná právě o podporu nefinanční, která má například formu jednotného postupu a spolupráce vládních organizací (v poslední době viz například Finsko a jeho TEAM Finland, kde spolupracují jednotlivá ministerstva a agentury jako TEKES, Finpro či Finnvera).

Celý článek najdete ZDE.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Zamyšlení nad českou vědou a výzkumem

Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace.

U nás se (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“. A toto slovní spojení je někdy dokonce používáno i v rozporu s oficiálními názvy, např. se dočtete, že máme Radu pro vědu a výzkum (ve skutečnosti jde o Radu pro výzkum a vývoj a inovace), nebo Operační program Věda a výzkum pro inovace (rozuměj Výzkum a vývoj pro inovace). Prostě podporovat výzkum a vývoj nám nestačí, je třeba explicitně podporovat i vědu; ta se ale považuje za součást obecnějšího pojmu výzkum, viz např. Websterův univerzální slovník: research – a diligent search; a systematic and careful investigation of a particular subject; a scientific study … Při takovém matení pojmů se pak se ovšem může stát, že se objeví článek Expertní skupina Evropské komisi: zdvojnásobte výdaje na vědu a výzkum, zatímco text předmětného doporučení expertní skupiny Evropské komise mluví výslovně o podpoře výzkumu a inovací (viz např. hned její první doporučení: Prioritise research and innovation in EU and national budgets. Action: double the budget of the post-2020 EU research and innovation programme. A to, jak račte znát, je docela zásadní významový posun.

Pozoruhodné je rovněž tvrzení o nedostatečné podpoře „vědy a výzkumu“, které se objevuje zejména v prohlášení zástupců výzkumných organizací.

A jak jsme na tom ve skutečnosti? Asi nejkomplexnější obrázek si je možno učinit ze vzájemného srovnání evropských, ale i mimoevropských zemí podle tzv. European Innovation Scoreboard. Tento „srovnávač“ bere v úvahu celou řadu faktorů, které jsou pro tvorbu inovací a inovační výkonnost země podstatné, vč. údajů o vzdělávání a VaV. Poslední vydání, které nese datum 2016 (ZDE), přináší nejen žebříček zemí podle inovačního indexu, ale i srovnání oproti předchozímu vydání EIS z roku 2010. Omlouvám se, že jsem si dovolil z poměrně komplexního hodnocení vyjmout jen pár čísel, ta jsou ovšem podle mého mínění dost podstatná.

Tak předně, finance veřejného sektoru VaV vzrostly v ČR  za zmíněné období  o 7,1% a dosahují nyní úrovně 121% proti průměru EU (!). O 5,5 % vzrostl i podíl financí ze soukromých zdrojů, i tak ale zůstává na úrovni 86 % oproti průměru EU. A jak je to s výsledky, které v ČR vznikly? Počet mezinárodních publikací vzrostl o 9,0 % a dosáhl úrovně 144 % oproti průměru EU, avšak počet nejcitovanějších publikací, který je uznávaným ukazatelem jejich kvality, se však zvýšil o jen 1,4 % a stále je hluboko pod evropským průměrem (70 %). Nejslabšími místy českého inovačního systému ale zůstávají patenty – ukazatel PCT patent applications vzrostl o 1,4 %, ale zůstává na úrovni 26 % oproti EU. Horší to je už jen u ukazatele rizikový kapitál (venture capital, VC): – 30%, úroveň 20 % (!) oproti průměru EU. To koresponduje s informací, že poskytovatelé VC odcházejí z Česka, protože zde nenacházejí dost příležitostí k financování.

Velmi zajímavé je rovněž srovnání jednotlivých regionů, z nichž jsem si dovolil vybrat NUTS II Praha, Jihovýchod (kde, jak známo hraje prim Brno) a pro porovnání jeden „obyčejný“ region, a sice Severovýchod.

*srovnání stavu v České republice oproti předchozímu stavu (EIS z roku 2010) v procentech

**srovnání oproti průměru EU v procentech

Měl jsem k těm údajům na jazyku řadu komentářů, ale odpustil jsem si je, čísla hovoří sama za sebe. Takže nakonec se možná v Česku přece jen podporuje spíše věda a výzkum, než co jiného. A to ještě velmi selektivně.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Úspěch AVO v novém programovacím období pro podporu mezinárodní spolupráce z fondu OP PIK

Asociace výzkumných organizací, z.s. (AVO) byla úspěšná v první veřejné soutěži v programu OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu programu Spolupráce – Technologické platformy a stala se tak řešitelem projektu Internacionalizace platformy AVO CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_037/0007165

Hlavním cílem tohoto projektu je podpořit rozvoj technologické platformy AVO se záměrem zvýšit zapojení členů AVO (výzkumných organizací i podnikatelských subjektů) do mezinárodních programů a projektů výzkumu a vývoje. Projekt prohloubí spolupráci AVO s evropskými technologickými platformami (jako např. s ACARE , MANUFUTURE,  ECTP, ESTEP a dalšími) a v  neposlední řadě projekt také umožní propagovat a popularizovat aplikovaný výzkum.  Manažerem projektu je místopředseda AVO, RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., který k projektu dodává: „Projekt umožňuje detailněji mapovat příležitosti pro mezinárodní spolupráci organizací aplikovaného výzkumu, realizovat workshopy a diskutovat o problémech, bariérách výzkumných organizací a podniků a jak tyto bariéry odstranit. Jsem rád, že díky tomuto projektu můžeme navázat na popularizační aktivity, které jsme zahájili v minulém programovacím období.“

Znění TZ ve wordu ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vládní podpora malých a středních podniků v USA

K podpoře aktivit malých a středních podniků (MSP) v USA slouží vládní agentura s názvem „The Small Business Administration“ (SBA). Posláním SBA je “udržet a posílit národní ekonomiku tím, že umožňuje založení a životaschopnost malých podniků a pomáhá při hospodářském oživení komunit po katastrofách”. Činnosti agentury jsou: kapitál, kontrakty a poradenství.

SBA zajišťuje pro MSP úvěry prostřednictvím bank, družstevních záložen a dalších poskytovatelů úvěrů, kteří spolupracují s SBA. SBA poskytuje státní záruku na část úvěru. Podle Zákona o zotavení a zákona o malých podnicích jsou úvěry SBA poskytovány až do výše 90% záruky, aby se posílila přístupnost kapitálu malým a středním podnikům.

Agentura měla rekordní objemy půjček na konci roku 2010. SBA navíc pomáhá MSP získávat zakázky u federální vlády (až 23 procent primárních federálních smluv malým podnikům). SBA má alespoň jednu kancelář v každém státě USA. Agentura navíc poskytuje granty na podporu poradenských partnerů, včetně přibližně 900 středisek pro rozvoj malého podnikání (často se nachází na vysokých školách a univerzitách), 110 ženských obchodních center a SCORE, dobrovolného mentorového sboru důchodců a zkušených vedoucích pracovníků. Tyto poradenské služby poskytují každoročně více než 1 milionům podnikatelů a majitelům malých a středních podniků.

Založena July 30, 1953
Právní forma Federal government of the United States
Sídlo 409 Third Street, SW, Washington, D.C.
Počet zaměstnanců 3,293 (2015)
Roční rozpočet $710 million USD (2015)
Ředitel  Linda McMahonAdministrator
Webové stránky sba.gov

 

Podpora VaV v MSP prostřednictvím SBA

Malé a střední podniky zabývající se výzkumem a vývojem se mohou ucházet o federální granty ve dvou programech:

Small Business Innovation Research (SBIR)

Small Business Technology Transfer (STTR)

Tyto programy podporují VaV projekty, které:

  • Jsou v souladu s vládními prioritami VaV.
  • Mají velký potenciál pro komercializaci.

SBIR a STTR jsou vysoce konkurenční programy, které povzbuzují malé a střední podniky, aby prozkoumaly svůj technologický potenciál a poskytly pobídky k tomu, aby profitovaly z komerčních příležitostí. Zahrnutím kvalifikovaných malých podniků do národního výzkumu a vývoje se podporují inovace v oblasti špičkových technologií a Spojené státy získávají podnikatelského ducha, protože splňují své specifické potřeby v oblasti výzkumu a vývoje.

Tyto dva programy se zaměřují na podnikatelský sektor, protože tam se rozvíjí většina inovací. Riziko a náklady na provádění seriózního úsilí v oblasti výzkumu a vývoje však často přesahují prostředky mnoha malých podniků. Tím, že SBIR a STTR vyhrazují konkrétní podíl federálních prostředků na výzkum a vývoj malým podnikům, chrání malé podniky a umožní jim konkurovat na stejné úrovni jako větším podnikům.

Tento program financuje kritické fáze rozběhu a rozvoje a podporuje komercializaci technologie, produktu nebo služby, což zase stimuluje ekonomiku USA. Od svého přijetí v roce 1982 v rámci zákona o rozvoji inovací v oblasti malých podniků tento program pomohl tisícům malých podniků soutěžit o federální ocenění v oblasti výzkumu a vývoje.

Podniky způsobilé získat podporu

Malé a střední podniky musí splňovat některá kritéria způsobilosti k účasti v programech SBIR nebo STTR. Kompletní podrobnosti o způsobilosti lze nalézt na adrese SBIR.gov, ale v rychlém přehledu by firmy měly být:

  • americké a nezávisle provozované,
  • založeny za účelem zisku,
  • mít výzkumné pracovníky,
  • mít maximálně 500 zaměstnanců.

Systém SBIR

Každý rok požaduje SBIR od 11 federálních útvarů a agentur, aby si vyhradili část svých finančních prostředků na výzkum a vývoj pro malé a střední podniky. Tyto agentury pak vybírají témata výzkumu a vývoje a přijímají návrhy projektů.

Programy SBIR a STTR jsou strukturovány ve třech fázích:

Fáze I. Cílem první fáze je stanovit technickou hodnotu, proveditelnost a obchodní potenciál navrženého úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a určit kvalitu výkonnosti organizace. Částka ve fáze I obvykle nepřesahuje 150 000 dolarů po dobu 6 měsíců.

Fáze II. Cílem fáze II je pokračovat ve výzkumu a vývoji zahájeném ve fázi I. Financování je založeno na výsledcích dosažených ve fázi I a na vědeckém a technickém základu a komerčním potenciálu projektu navrženého ve fázi II. Pouze účastníci fáze I mají nárok na udělení fáze II. SBIR II. Fáze II. Ceny obvykle nepřesahují celkové náklady ve výši 1 000 000 USD po dobu 2 let.

Fáze III. Cílem fáze III je, pokud je to vhodné, aby malý podnik usiloval o komercializační cíle vyplývající z aktivit VaV fází I / II. Program SBIR nepodporuje fázi III. Některé federální agentury ale mohou zahrnovat následné smlouvy o výzkumu a vývoji, které nejsou financovány SBIR, nebo výrobní smlouvy na výrobky, postupy nebo služby určené vládě Spojených států.

Role SBA

SBA hraje důležitou roli koordinační agentury pro program SBIR. Řídí implementaci SBIR ze strany 11 agentur, hodnotí jejich pokrok a každoročně podává zprávy Kongresu o jeho fungování. SBA shromažďuje informace od všech zúčastněných agentur a zveřejňuje je čtvrtletně v předběžném oznámení ovyřizování žádostí (PSA). Více informací o programu SBIR najdete na adrese http://www.sbir.gov.

Martin Podařil, OKO AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jednání o rozpočtu na VaV s ministrem financí Pilným

Na základě dopisu zaslaného ministru financí Pilnému se zástupci AVO, AMSP a SP ČR s panem ministrem sešli, aby prodiskutovali navýšení rozpoču na VaVaI pro rok 2018. 

Uvedli jsme panu ministrovi argumenty, proč by měl navýšit rozpočet na aplikovaný výzkum a že jej považujeme za prioritu. Panu ministrovi jde o efektivní zacílení podpory na VaVaI, čímž je s námi v souladu.

pilny

Ivan Pilný, foto: Jan Handrejch, Právo

ČR je průmyslově zaměřenou ekonomikou, která nutně potřebuje posílit orientovaný průmyslový a aplikovaný výzkum pro zachování a zvýšení budoucí konkurenceschopnosti a orientace na výrobky a procesy s vyšší přidanou hodnotou.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kdo zasedne v předsednictvu TA ČR?

Na členy předsednictva Technologické agentury ČR se sešlo se celkem 26 návrhů na 14 kandidátů. Nominovat mohla jak fyzická tak právnická osoba zbývající se vědou.

rut ocko

Na snímku z konference AVO Byznys s inovacemi je zachycena bývalá předsedkyně TA ČR Rut Bízková a současný předseda TA ČR Petr Očko

Nejvíce nominací, a to pět, získala Milena Vicenová, bývalá ministryně zemědělství, později stálá zástupkyně ČR v Bruselu, která od roku 2014 pracuje v Technologické agentuře v oddělení zahraniční spolupráce. Stejný počet hlasů dostal Karel Kouřil, ředitel BIC Brno, člen předsednictva AVO a člen Královské akademie inženýrství. Tři hlasy pak Martin Duda ředitel strategického rozvoje IT4Innovations. Dvě nominace získali chemik Karel Kubias a rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs. Po jednom hlasu pak mají chemik Vladimír Brenner, ekonomka Ivana Faltová Leitmanová, fyzikální chemik Bohuslav Gaš, farmaceut Alexandr Hrabálek, onkolog a nanotechnolog Vladimír Král, technolog Václav Liška, technolog Jiří Plešek a Anna Putnová, která učí na VUT v Brně management a etiku podnikání a byla první děkankou v jeho 110leté historii.

O tom, kdo v předsednictvu usedne, budou rozhodovat členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zdroj: Ekonomický deník

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dopis ministru Pilnému ohledně rozpočtu na VaVaI

Vážený pane ministře,

dovolte nám vyjádřit značné znepokojení nad přípravou návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2018 (s výhledem na léta 2019-2020) v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), kde došlo k radikálnímu snížení prostředků hlavně v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu, které bylo schváleno usnesením vlády č. 442 na zasedání vlády dne 14. 6. 2017. Žádáme o přehodnocení tohoto stanoviska Vašeho ministerstva a to z několika závažných důvodů:

  1. Tento návrh rozpočtu nerespektuje platný střednědobý výhled rozpočtu v oblasti VaVaI na léta 2018 a 2019, na základě kterého zejména malé a střední podniky a výzkumné ústavy v oblasti průmyslu společně již začaly uskutečňovat své strategie vedoucí ke konkurenceschopným výrobkům a službám. Nestabilní rozpočtové prostředí vzniklé ignorováním odpovědnosti za přípravu státního rozpočtu podle zákona č. 130/2002 Sb. a střednědobých výhledů výrazně snižuje efektivitu výdajů na VaVaI.
  2. Na předchozím zasedání vlády dne 22. 5. 2017 bylo schváleno usnesení vlády č. 385/2017, které schválilo výdaje státního rozpočtu na VaVaI na léta 2018 až 2020. I toto usnesení již bylo schváleno jako kompromis, protože oproti původním požadavkům byl výsledný schválený rozpočet krácen o cca 1,5 mld. Kč. Toto usnesení je dosud platné a jeho příprava trvající přes půl roku poprvé zohlednila budoucí výrazný pokles podpory ze strukturálních fondů EU.
  3. Schválený rozpočet na VaVaI (usnesení č. 385/2017) je mimo jiné i výsledkem soustavného několikaletého vyjednávání Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace výzkumných organizací
    a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jako první návrh rozpočtu po řadě let posiluje výdaje na průmyslový a aplikovaný výzkum na úkor výzkumu neorientovaného, který od roku 2010 výrazně mnohonásobně vzrostl oproti prostředkům na aplikovaný výzkum a vývoj.
  4. Původně dohodnutý a v květnu schválený rozpočet na VaVaI v sobě obsahuje strukturální změny a zohlednění programového plánování podpory v této oblasti.

Rádi bychom připomněli i Vaše vlastní vyjádření ve smyslu nutnosti podpory jasně definovaného zaměření výzkumu v ČR, které by přispělo k tvorbě aplikovaných výsledků využívaných českými firmami k posílení jejich konkurenceschopnosti a úspěšnosti na celosvětových trzích. V kontextu tohoto vyjádření nechápeme, že Vaše ministerstvo nejvíce krátilo prostředky v rozpočtových kapitolách MPO a TAČR (v roce 2018 o 1,8 mld. Kč, tj. o 26 %), které jsou určeny právě na podporu orientovaného průmyslového a aplikovaného výzkumu a vývoje s definovanými výstupy a výsledky. Opatření by tak mělo mít dopad na programy TAČR, jako EPSILON či DELTA, nebo výdaje MPO skrze program TRIO a kofinancování OP PIK v oblasti VaVaI. Předpokládáme, že cílem MF ani vlády není další oslabení podpory aplikovaného (resp. průmyslového) výzkumu. Navíc, na rozdíl od jiných navyšovaných výdajů v návrhu rozpočtu, tyto prostředky mají velký potenciál přinést do budoucna další zdroje příjmů státního rozpočtu.

Vážený pane ministře, i přesto, že chápeme, že jste vystaven mnoha tlakům na navýšení rozpočtových kapitol, žádáme Vás a považujeme za nutné přehodnocení návrhu rozpočtu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, i vzhledem k tomu, že Česká republika nedosahuje ani průměrné procentní výše podpory oblasti VaVaI v EU. Investice do VaVaI v ČR se pohybují celkově kolem 2 % (výše veřejných i neveřejných prostředků celkem), zatímco ve vyspělých evropských státech je toto procento kolem 4 % a u světových leaderů je mezi 4 a 5 %. ČR je průmyslově zaměřenou ekonomikou, která nutně potřebuje posílit orientovaný průmyslový a aplikovaný výzkum pro zachování a zvýšení budoucí konkurenceschopnosti a orientace na výrobky a procesy s vyšší přidanou hodnotou.

S úctou

Ing. Jaroslav Hanák, prezident SP ČR

Ing. Libor Kraus, prezident AVO  

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, předseda představenstva AMSP ČR

Originál dopisu najdete ZDE

1 Comment

Filed under Uncategorized