Tag Archives: inovace

Řezné nástroje nové generace

Projekt člena AVO – Final Tools, se stal vítězem Ceny TA ČR v kategorii Ekonomický přínos. Hlavním účelem projektu bylo zvýšit produktivitu práce, snížit spotřebu surovin a energií s pozitivním dopadem na ekologii.

Prostřednictvím uplatnění průmyslového řešení konstrukce nástroje a dále s novými geometriemi, technologiemi výroby a spolu s progresivními řeznými materiály bylo dosaženo vyšší produktivity, snížení nákladů a zvýšení provozní spolehlivosti. Významným efektem nových nástrojů, vyvíjených i s ohledem na integritu obrobeného povrchu, jsou vyšší užitné vlastnosti výrobků, s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost výrobních podniků v ČR a lepší ekonomické uplatnění nositele projektu. Výsledky přispívají k vyšší úrovni poznání v oblasti obrábění velmi přesných děr.

„Nové výstružníky byly úspěšně nasazeny v praxi – umožňují zkrátit výrobní časy, snížit provozní náklady, dosáhnout vyšší rozměrové i tvarové přesnosti, zvýšit spolehlivost výroby, kvality povrchu děr i trvanlivost břitů.“ potvrzuje Stanislav Fiala, vedoucí projektu.

V rámci řešení projektu byly vyrobeny a testovány prototypy 4 výrobkových řad, které vycházejí z jednotné koncepce provedení vystružovacího nástroje s výměnnou řeznou častí. Jednotlivé typy se liší se v konkrétním provedení geometrie a mikrogeometrie řezné části v závislosti na použitém řezném materiálu.

Po získání výsledků z dlouhodobých zkoušek v praktické výrobě byly realizovány zkoušky u vybraných potenciálních uživatelů. Dosažené technicko-ekonomické výsledky (poměr výkon/cena) nových nástrojů jsou min. o 50% vyšší oproti současnému stavu.

Zdroj: TA.Di

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vláda schválila nový způsob hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, které přinesou velké změny stávajícího systému, schválila vláda na svém zasedání ve středu 8. února. Metodiku hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací předložil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

IMG_9114s

Schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání vedení Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Bělobrádka a vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se zástupci hlavních aktérů vědeckovýzkumného prostředí. “V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že se zástupci vysokých škol ještě budeme jednat o harmonogramu postupného spouštění nového systému tak, aby tyto instituce měly dostatek času se něj připravit. A zároveň je třeba říci, že vysoké školy projdou poprvé kompletním hodnocením v letech 2019-2020,”uvedl vicepremiér Bělobrádek. Hodnocení samotné bude provádět vládní RVVI právě ve spolupráci s těmito institucemi a budou do něj postupně zapojováni také zahraniční odborníci.

„Jde o zásadní změnu v dosavadním systému hodnocení vědeckovýzkumných institucí. Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality těchto institucí, které odpovídá mezinárodním standardům, oproti dosavadnímu systému hodnocení kvantity jejich výsledků. Naším cílem je především větší efektivita vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpora mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změna financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Nový systém také přinese oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu,“uvedl místopředseda vlády Bělobrádek.

V otázce větší finanční jistoty výzkumných organizací je v novém systému hodnocení pro poskytovatele schválena fixace finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje (RVO) na tříleté období (2017-2019). Nový systém hodnocení bude zaváděn postupně v následujících třech letech. Bude probíhat pravidelné každoroční hodnocení výzkumných organizací a zároveň bude zaváděno hodnocení kompletní. Od roku 2020 pak bude probíhat kompletní hodnocení v pětiletých cyklech.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.
Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce výzkumné organizace. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká infografika k programu SME Instrument

sme-instrument-infografika

SME Instrument podporuje malé a střední podniky, které vyvíjí inovativní produkt a chtějí s ním vstoupit na evropské, případně světové, trhy. V rámci SME Instrumentu získáte nejen finanční podporu až do výše 2,5 milionů eur, ale i služby špičkových expertů a mentorů.

Infografika vychází z letáčku TC AV.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Mapa světa ukazuje, jak by mohl v budoucnu fungovat Hyperloop

hyperloop-map

World Metro Map, navržená v roce 2003 Markem Ovendenem představuje, jak by mohl globální dopravní systém vypadat.

Z Prahy do Brna za několik minut? Brzy může být tato šokující zpráva realitou. Na mapě sice Brno zakresleno není, ale díky prozíravým brněnským politikům brzy může být. A díky své poloze, by se Česká republika mohla stát významným uzlem ve světové dopravní síti.

Brněnský primátor Petr Vokřál dnes podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technology (HTT). Se samotným konceptem hyperloopu přišel před třemi roky americký podnikatel a vizionář Elon Musk, který se ho chystá v následujících letech přenést do praxe. Zástupci společnosti vyrábějící hyperloopy slibují technologickou revoluci v dopravě: kapsle v potrubí vyplněném vakuem by se měla pohybovat rychlostí až 1200 km/h.

This slideshow requires JavaScript.

Pokud by se hyperloop podařilo uvést do praxe, mohou podle odborníků také nastat výrazné změny, které by se promítly do života lidí. Podle dopravního geografa z Masarykovy univerzity Daniela Seidenglanze jsou zaměstnanci na základě výzkumů ochotní dojíždět za prací v průměru až hodinu denně. “Díky hyperloopu by tak lidé mohli bydlet i stovky kilometrů od města, kde budou pracovat. Klidně by mohli žít ve vesnici u Brna a denně dojíždět za prací do Budapešti,” nastínil Seidenglanz.

Zdroj: Inverse, iHNED

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak je to s podnikáním akademiků?

AKADEMICI S PRAXÍ SPOLUPRACUJÍ! NIKDO ALE BOHUŽEL NETUŠÍ JAK.

Kraus paska

Běžně se říká, že “akademici by měli více spolupracovat s praxí”. Jednou z cest jak této spolupráce dosáhnout je akademické podnikání. To je ale v Česku pole prakticky nezorané – nikdo netuší, jak často transfer technologií probíhá cestou vlastního podnikání akademiků. Několik případů oficiálních spin-offů sice existuje, ale nová studie IDEA naznačila, že to je jen špička ledovce.

Příklad jedné vysoké školy ukazuje, že počet podnikatelů mezi akademiky, kteří na škole úspěšně získali habilitaci či profesuru, je třikrát větší než v běžné populaci! O těchto firmách ale nejsou dostupné prakticky žádné informace – na čem vydělávají ani jestli náhodou nezískávají nějaké prostředky na úkor alma mater akademika.

Aby se mohlo akademické podnikání rozvíjet ku prospěchu všech účastníků je potřeba, aby vědecké instituce k tématu zaujaly jasný postoj – nastavily transparentní pravidla transferu technologií a zajistily si přehled o aktivitách svých zaměstnanců.

Celou studii si stáhněte z webu IDEA ZDE

O studii rovněž podrobně referovaly Lidové Noviny, článek k nahlédnutí ZDE

Zdroj: FB Idea

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

enantis

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus (AVO): Registr drahých vědeckých přístrojů je zbytečný

Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru. Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka. 

img_4020-5s

“V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,” vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují. “Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,” uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů. “Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,” míní náměstek Marks. Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. “Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,” uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce. “V Německu nebo v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,” míní Kraus.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized

V čem jsme dobří ve výzkumu podle EU?

Česká republika dostala od Evropské komise vysvědčení. Je rozsáhlejší, proto vám dnes představíme pouze naše silné stránky. 

  1. Výše státní podpory
  2. Výše zahraničních investic
  3. Silný vývoz technologicky vyspělých produktů
  4. Vysoká zaměstnanost v inovativních podnicích

strenghts

Slabé stránky českého výzkumu si necháme na příště.

Zdroj: EK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Superrychlá převodovka Wikow Gear boduje v zahraničí

V Česku i celé střední a východní Evropě jsou první, kdo vyvinul superrychlou průmyslovou převodovku. Firma Wikov Gear, jejímž majitelem je Martin Wichterle, vnuk známého akademika Otto Wichterleho, dokončila ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Technologickou agenturou ČR zařízení, které je schopno vyvinout rychlost 35 tisíc otáček za minutu. To je současná světová špička.

wikow

Vozy Wikov, které vyráběla firma dědečka Martina Wichterleho, platily za první republiky za luxusní. autor: Libor Teichman, HN

Podnik navíc dokázal vyrobit a prodat první rychloběžné převodovky brzy po vývoji prototypu. “Více než 10 kusů podle individuálních požadavků zákazníků jsme už dodali například firmě General Electric do USA a Francie či německé firmě MAN Turbo. Kupovaly je hlavně do elektráren a rafinerií,” uvedl hlavní řešitel projektu a technický ředitel Wikovu Gear Radovan Rašpl.

Zařízení, které přijde na miliony korun a váží tři až čtyři tuny, se využívá například při výrobě elektrické energie, kde působí mezi plynovou nebo parní turbínou a generátorem. Slouží i při výrobě stlačených plynů v chemičkách nebo rafineriích, kde je převodovka mezi motorem a kompresorem.

Rozhodující pro vývoj prvního prototypu české rychloběžné převodovky byla takzvaná segmentová naklápěcí ložiska. “Bez nich by byla převodovka schopná udělat třeba 10 tisíc otáček za minutu. S nimi se však dostane až na 35 tisíc, což nás staví na vrchol současných ve světě známých možností,” uvedl Rašpl.

Za zařízení světové úrovně považuje převodovky z Wikovu i Štefan Morávek z Centra nové technologie při plzeňské Západočeské univerzitě. “Možná by šlo vyrobit i převodovku s 50 tisíci otáčkami, ale u velkých průmyslových zařízení je těch 35 tisíc zatím technický strop,” řekl.

Za vývojem převodovek se stále více otáčkami stojí snaha zvyšovat účinnost energetických zařízení, což je dnes velký trend. “Daří se to právě díky rychlootáčkovým převodovkám, které spojí například turbíny s generátory s vyšší efektivitou než starší typy zařízení,” podotkl Morávek.

Projekt podpořila téměř 10 miliony Technologická agentura ČR a společnost Wikov Gear se kvůli němu spojila s Výzkumným a zkušebním ústavem v Plzni i s výzkumným centrem Nové technologie při Západočeské univerzitě.

V roce 2013 obdržel cenu Technologické agentury v kategorii užitečnost řešení, kterou badatelům předával tehdejší premiér Jiří Rusnok.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Až 70 milionů korun pro váš inovativní projekt

České inovativní firmy mohou do 18. ledna 2017 podat žádost o financování jejich nápadu v programu SME Instrument – Phase 2 a získat tak příspěvek až 70 mil Kč. Od roku 2014 v tomto programu uspěly dvě české firmy – Olife Corporation s projektem LEFAPO a PVFS s projektem SAFE-CTS.

Výstupem projektu musí být prvotřídní produkty či služby, které jsou připraveny vstoupit na globální trhy a utkat se zde s konkurencí. Bližší informace najdete níže.

sme-phase2

Žádost vyplňte ZDE

Funding is available for: innovation projects underpinned by a sound and strategic business plan (potentially elaborated and partially funded through phase 1 of the SME Instrument).

Activities funded in phase 2 can be of several types: prototyping, miniaturisation, scaling-up, design, performance verification, testing, demonstration, development of pilot lines, validation for market replication, including other activities aimed at bringing innovation to investment readiness and maturity for market take-up.

Amount of funding: in the indicative range of €500,000 – € 2.5 million or more (covering up to 70% of eligible costs, or in exceptional, specific cases up to 100%).

Duration: typically around 1 to 2 years

Outcomes:

  • a new product, process or service that is ready to face market competition;
  • a business innovation plan incorporating a detailed commercialisation strategy and a financing plan in view of market launch (e.g. on how to attract private investors, if applicable).

Žádost vyplňte ZDE

Na této stránce najdete přehledný online manuál pro projekty H2020.

Martin Podařil, OKO AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

rvvi-metodika

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

dsc09557-79s

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vizualizace – do jakých odvětví směřuje podpora podnikového VaV

vizualizace-vav

Internetovou aplikaci pro dynamické zobrazení statistických dat o podpoře podnikového VaV ze státního rozpočtu vytvořil tým Technologického centra AV ČR.

Pomocí intuitivního ovládání lze prostupovat hierarchií klasifikace ekonomických činností CZ-NACE až k individuálním příjemcům, porovnávat vývoj v letech 2007 až 2015 v absolutních hodnotách, i ve vztahu k dalším charakteristikám odvětví. Zároveň je možné získat přehled o roli jednotlivých poskytovatelů této podpory.

Vyzkoušejte aplikaci zde: http://svizualizace.asuch.cas.cz/

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Dopad zákona o registru smluv na oblast vědy, výzkumu a inovací

Zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“), přinesl podstatné změny do způsobu uzavírání smluv. Přinášíme informace o základních změnách, které tento zákon přinese do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a na jeho základní výjimky vztahující se na tuto oblast.

IMG_9114s

Nová pravidla pro uzavírání smluv

ZRS stanovuje zvláštní pravidla pro uzavírání a pro následné nabytí účinnosti některých druhů smluv (smluv soukromoprávních a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), jejichž alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt. Z hlediska vědy, výzkumu a inovací je podstatné to, že mezi tyto povinné subjekty patří  i veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo Česká republika. Kompletní seznam tzv. povinných subjektů je uveden v § 2 odst. 1 ZRS.

ZRS přinesl pravidla, podle kterých smlouvy, kterých smluvní stranou je povinný subjekt:

  • budou muset mít písemnou formu, jinak budou absolutně neplatné,
  • nabydou účinnost nejdřív dnem uveřejnění v internetové aplikaci, tzv. registru smluv,
  • pokud nebudou uveřejněné v registru smluv do 3 měsíců ode dne uzavření, budou zrušené od počátku.

Účinnost ve dvou fázích

Všechna výše uvedena pravidla se nicméně v současné době zatím neaplikují. ZRS totiž nabývá účinnosti ve dvou fázích (částech).

  • První část ZRS nabyla účinnosti dne 7. 2016. Od tohoto data je účinná ta část ZRS, která vyžaduje, aby všechny povinně uveřejňované smlouvy byly uveřejněné v registru smluv a aby všechny tyto smlouvy měly povinně písemnou formu. První část ZRS tedy neobsahuje sankce za neuveřejnění smlouvy v registru smluv.
  • Druhá část ZRS nabývá účinnosti až dne 7. 2017. Tato druhá část ZRS již obsahuje sankce za neuveřejnění povinně uveřejňovaných smluv v registru smluv (odložená účinnost smluv, zrušení smluv od počátku).

V současné době (od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017) tedy existuje tzv. přechodné období, kdy by povinně uveřejňované smlouvy měly být uveřejněné v registru smluv. Sankce v podobě neúčinnosti smlouvy, resp. jejího zrušení od počátku, nicméně za jejich neuveřejnění v registru smluv během přechodného období nehrozí. Již v současné době ale všechny povinně uveřejňované smlouvy musí mít písemnou formu (již od 1. 7. 2016), jinak budou absolutně neplatné.

Písemná forma smluv

Krátká odbočka do právní teorie: Na ZRS je zajímavá mimo jiné skutečnost, že opouští zásadu neformálnosti právních jednání, na kterých je založena právní úprava v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“). ZRS v § 8 odst. 2 totiž stanovuje, že smlouva, na kterou se vztahuje uveřejnění v registru smluv, musí být uzavřena písemně. Neuplatní se tedy pravidlo obsažené v § 560 NOZ, podle kterého je vyžadována písemná forma pouze u právních jednání, kterými se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovitostem (nebo kterými se toto právo mění nebo ruší). Ustanovení § 8 odst. 2 ZRS tedy představuje revoluci ve formě vyžadované pro soukromoprávní smlouvy, protože vyžaduje písemnou formu pro jakoukoliv soukromoprávní smlouvu, která bude muset být uveřejněna v registru smluv, bez ohledu na to, zda se smlouva týká nemovitosti a věcného práva k ní. Písemnou formu tedy budou muset mít např. všechny kupní smlouvy na jakékoliv movité věci (např. na IT techniku, kancelářské vybavení, jídlo), nájemní smlouvy (movitých i nemovitých věcí), smlouvy o dílo, atd., na které se bude vztahovat povinnost uveřejnění v registru smluv.

Na základě výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že při uzavírání smluv, které alespoň jednou smluvní stranou je tzv. povinný subjekt (např. veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola) si smluvní strany již nevystačí s dlouhodobě zaužívanými pravidly uzavírání smluv.

Způsob uveřejnění smluv v registru

Ustanovení § 5 odst. 1 ZRS stanovuje, že smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy musí v registru smluv uveřejnit „elektronický obraz písemného obsahu smlouvy“, tedy strojově čitelný text smlouvy v jednom z předepsaných formátů a bez podpisů. Registr smluv ve svém technickém řešení ani nijak nepředpokládá zveřejnění podpisu na smlouvě v grafické formě (např. scan podpisu) ani elektronické formě (např. data tvořící zaručený elektronický podpis).

Kromě textu smlouvy je nezbytné uveřejnit ještě tzv. metadata, tedy informace týkající se identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, ceny, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnoty předmětu smlouvy, lze-li ji určit, a data uzavření smlouvy.

Samotný způsob uveřejnění smluv v registru smluv probíhá prostřednictvím elektronického formuláře na webové stránce smlouvy.gov.cz. Tento formulář musí vyplnit jedna ze smluvních stran a odeslat ho prostřednictvím datové schránky správci registru smluv. Správce registru smluv smlouvu uveřejní v registru smluv bez zbytečného odkladu po doručení vyplněného elektronického formuláře.

Obchodní  tajemství

Je potřebné si uvědomit, že pravidla uvedena v ZRS se vztahují stejně tak na smlouvy o výzkumu a vývoji o hodnotě několika milionů korun jako na smlouvy týkající se například dodávky potravin do jídelny veřejné výzkumné instituce.. ZRS nicméně obsahuje v § 3 seznam výjimek, při jejichž splnění smlouva zveřejněna být nemusí.

První důležitou výjimkou je výjimka obsažená v § 3 odst. 1 ZRS, podle které se v registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), v ustanovení § 9 stanovuje, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Pokud tedy bude určitá část smlouvy obchodním tajemstvím některé ze smluvních stran, nemusí být tato část smlouvy uveřejněna v registru smluv. Je nicméně potřebné poukázat na skutečnost, že pokud by byla část smlouvy uveřejněna v rozporu s InfZ a ZRS úmyslně (pokud by neuveřejněná část smlouvy ve skutečnosti nebyla obchodním tajemstvím), došlo by ke zrušení této smlouvy od počátku ve smyslu § 7 odst. 1 ZRS (účinného od 1. 7. 2017). Toto ustanovení tedy neumožňuje obcházení ZRS pouhým odkazem na to, že daná část smlouvy představuje obchodní tajemství, pokud to tak ve skutečnosti není.

Výjimka pro výzkumné instituce a vysoké školy

Na druhé straně je potřebné poukázat na to, že ZRS je ve vztahu k nesprávně uveřejněné smlouvy v registru smluv z důvodu ochrany obchodního tajemství v celku benevolentní. Ve vztahu k veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám obsahuje ZRS v § 5 odst. 6 zvláštní výjimku, podle které nemusí být v registru smluv uvedena metadata týkající se identifikace smluvních stran a ceny nebo hodnoty předmětu smlouvy, a to v případě, že jsou tato metadata obchodním tajemstvím veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy.

Dodatečná náprava

Podle § 7 odst. 2 dále platí, že pravidlo o zrušení smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS se neuplatní, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 ZRS, pokud:

  • smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné se ZRS, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné se ZRS; nebo
  • smluvní strana provede nápravu uveřejnění smlouvy do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Výjimka pro autorská díla a předlohy

Další výjimky obsahuje § 3 odst. 2 ZRS. Pro oblast vědy, výzkumu a inovací je důležité, že se v registru smluv nemusí uveřejňovat např. technické předlohy, návody, výkresy, projektová dokumentace, model, vzory, výpočty, smlouvy prováděné převážně mimo území ČR nebo smlouvy uzavřené autorem v souvislosti s autorským dílem, atd.

Smlouvy s hodnotou 50 000 Kč a nižší

Patrně nejdůležitější výjimkou je ale výjimka, podle které se povinnost uveřejnění smlouvy v registru smluv neuplatní na smlouvu, pokud hodnota jejího předmětu je 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. U této výjimky zdůrazňujeme, že u konkrétní smlouvy nezáleží na tom, jestli se jedná o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou. Pokud by se jednalo o smlouvu bezúplatnou (např. darovací smlouvu) nebo smlouvu, ve které je určena symbolická cena, musela by se určit hodnota předmětu smlouvy (znaleckým posudkem případně jiným možným způsobem).

Adhezní smlouvy vysokých škol a výzkumných institucí

Další důležitá výjimka je výjimka, podle které se v registru smluv neuveřejňují smlouvy uzavřené adhezním způsobem (smlouvy, do jejichž obsahu nemůže jedna ze smluvních stran zasahovat), pokud je smluvní stranou takové smlouvy veřejná vysoká škola nebo veřejná výzkumná instituce.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají z pohledu ZRS výjimečné postavení ve vztahu k jiným tzv. povinným subjektům.

Závěr

Na základě všech výše uvedených skutečností je zřejmé, že ZRS se velkou mírou dotkne i oblasti vědy, výzkumu a inovací, protože významné subjekty tohoto odvětví patří mezi tzv. povinné subjekty. Soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční pomoci, jejichž smluvní stranou budou tyto povinné subjekty, proto budou muset být uzavřené v písemné formě a budou muset být uveřejněné v registru smluv. Tato skutečnost si tedy bude vyžadovat zvýšenou administrativní činnost a změny již zavedených způsobů uzavírání smluv povinných subjektů.

Na druhé straně, zákon o registru smluv obsahuje v celku rozsáhlé množství různých výjimek z povinnosti uveřejnění smluv v registru smluv. Tyto výjimky jsou různého typu a některé z nich můžou využít pouze veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy. Navíc, ZRS umožňuje i v celku širokou ochranu obchodního tajemství povinných subjektů. Je tedy v zájmu povinných subjektů se s právní úpravou ZRS a s výjimkami z ní podrobně seznámit a na jejím základě upravit vnitřní procesy uzavírání smluv.

Mgr. Martin Maňák, Frank Bold advokáti

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje – aktuální informace z VaVaI

Právě vyšlo nové letní číslo zprAVOdaje, v pořadí již jedenácté. Hlavní téma se věnuje mýtům a faktům spolupráce výzkumných organizací a firem. Vyzpovídali jsme předsedu TA ČR Petra Očka a vyzkoušeli placenou propagaci výzkumu na facebooku. Mnohem více aktualit z oblasti výzkumu, vývoje a inovací najdete ZDE. Přejeme vám příjemné čtení!

zpravodaj-11-cely-obr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Místopředseda vlády Bělobrádek rozlosoval souboje výzkumníků

Tuto sobotu 17. 9. se bude v Praze na Hanspaulce konat již čtvrtý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO. Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek rozlosoval týmy do skupin. Podívejte se na krátké video z losování a přijďte fandit. Více info ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

A-Fest in Park 2016

Multižánrový open air festival A-Fest in Park 2016 pořádá Akademie věd ČR spolu s Botanickým ústavem AV ČR v Průhonickém zámku a parku 3. září 2016 od 11 do 20 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou paletu žánrů od vážné hudby přes bluegrass, jazz až po funky, rock či death metal. Na třech podiích se letos představí tři desítky kapel. Podmínkou účasti je, že alespoň jeden člen hudebního tělesa musí být pracovníkem Akademie věd ČR.

a fest foto

Program festivalu najdete ZDE

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Evropa je stále méně inovativní, říká scoreboard

Inovační Scoreboard, který byl dnes zveřejněn, ukazuje pokles výkonnosti 17 z 28 členských států. Evropská unie je i nadále zastíněna svými globálními konkurenty. Nejlépe si v Evropě vede Švýcarsko, které není členem EU.

Švýcarsko nadále určuje tempo inovací v Evropě, následované Švédskem, píše se v letošní edici European Innovation Scoreboard. V posledním roce byl zaznamenán růst pouze u sedmi členských států (Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie). Ostatních 17 států vykázalo pokles. EU se nedaří dohnat své globální konkurenty. Je překonána Jižní Koreou, USA a Japonskem. Čína roste také rychleji než EU a pomalu dohání ztráty, uvádí se ve zprávě.

infographic-innovation-union-01 infographic-innovation-union-02

Německo je opět hlavním investorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, následované Estonskem. Belgie sbírá body za spolupráci výzkumu a byznysu. Lotyšsko se stalo nejrychleji rostoucí inovátorem. Finsko je nejlepší místo pro firmy, kde hledat rizikový kapitál. Nejhorší výsledky zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko, obě země jsou hluboko pod průměrem EU.

Žebříček porovnává výkon v oblastech, jako je financování inovací, podnikatelské investice, počty vysoce kvalifikovaných pracovníků, vývozu a prodeje v oblasti high-tech a využití duševního vlastnictví.

V reakci na závěry zprávy uvedla evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, že EU pracuje na seznam reforem, které by mohly mít pozitivní vliv na inovace v celé Evropě: “Musíme zjednodušit regulaci DPH, přizpůsobit insolvenční pravidla, zajistit dostupnost informací o regulačních požadavcích a pracovat na jasném a uživatelsky příjemném rámci v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.”

European Innovation Scoreboard najdete zde: EIS 2016

Jak je na tom ČR najdete zde: Regional profiles Czech Republic

Zdroj: EC

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Text novely zákona o podpoře VaVaI

Novela zákona o podpoře výzkumu č. 130/2002 Sb. ze dne 26. 5. 2016 vyšla ve Sbírce zákonů č. 194/2016 (ZDE, od str. 3055) a je účinná od 1. 7. 2016 (s výjimkou Seznamu výzkumných organizací, který začne platit 1.7.2017). ZDE naleznete i neoficiální plné změní zákona s vyznačenými změnami (černě změny z Vlády, červeně z Poslanecké sněmovny).

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Metodika pro hodnocení projektů OP PIK

Čestný prezident AVO Miroslav Ecler adresoval dopis náměstkovi MPO Tomáši Novotnému. Dopis se týkal především nové metodiky pro hodnocení projektů v programech OP PIK.

Píše v něm například to, že nová metodika není dobře připravena a některé nedostatky mohou významným způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí hodnoceného projektu. Zároveň však nabízí spolupráci a nabízí hned několik bodů ke zlepšení.

Celý dopis si můžete přečíst ZDE

Martin Podařil, AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized