Tag Archives: EU

V čem jsme dobří ve výzkumu podle EU?

Česká republika dostala od Evropské komise vysvědčení. Je rozsáhlejší, proto vám dnes představíme pouze naše silné stránky. 

  1. Výše státní podpory
  2. Výše zahraničních investic
  3. Silný vývoz technologicky vyspělých produktů
  4. Vysoká zaměstnanost v inovativních podnicích

strenghts

Slabé stránky českého výzkumu si necháme na příště.

Zdroj: EK

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Žebříček největších veřejných příjemců EU fondů v letech 2007 – 2013 (oblast VaVaI)

V Hospodářských novinách vyšel článek mapující kam šlo v letech 2007 – 2013 celkem 750 miliard Kč z evropských fondů. Z tabulky veřejných příjemců jsme vybrali příjemce zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi. Nejlépe si vedla Masarykova univerzita, která z fondů EU získala celkem 9,2 mld Kč.

zebricek prijemci EU VaVaI

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Podniky v EU investují málo do výzkumu

Investice společností se sídlem v EU do výzkumu a vývoje vzrostly v roce 2013 i přes nepříznivé hospodářské podmínky o 2,6 %. Oproti předchozímu roku, kdy dosáhl 6,8 %, se však tento nárůst zpomalil. Nedosahuje ani celosvětového průměru za rok 2013 (4,9 %) a zaostává za hodnotami společností v USA (5 %) a v Japonsku (5,5 %).

Tyto výsledky byly aktuálně zveřejněny v letošním Srovnávacím přehledu EU týkajícím se investic průmyslových podniků do výzkumu a vývoje vypracovaném Evropskou komisí, který analyzuje 2 500 nejvýznamnějších podniků z celého světa, jež celkem představují přibližně 90 % všech výdajů podniků na výzkum a vývoj. Z údajů vyplývá, že společnosti se sídlem v EU (633) v roce 2013 investovaly 162,4 miliardy eur, zatímco společnosti v USA (804) věnovaly na investice 193,7 miliardy eur a společnosti japonské (387) pak 85,6 miliardy.

Stáhněte si Srovnávacím přehled EU R&D Scoreboard 2014

První místo v celosvětovém žebříčku obsadila automobilka Volkswagen z EU, která do výzkumu a vývoje investovala celkem 11,7 miliardy eur (nárůst o 23,4 %). Na druhém a třetím místě žebříčku se umístily společnosti Samsung (Jižní Korea) a Microsoft (USA).

top10 VaV investoru

Automobilový průmysl, v němž investice nadále rostly o 6,2 %, představuje celou čtvrtinu celkových investic do výzkumu a vývoje ze strany společností zahrnutých do srovnávacího přehledu EU. Naopak technologicky vyspělá odvětví, jako jsou farmaceutický průmysl nebo technické vybavení a zařízení, zaznamenala slabší růst, čímž celkovou průměrnou výši investic do výzkumu a vývoje v Evropě snížila.

Co se týče společností se sídlem v EU, 97 % celkových investic do výzkumu a vývoje pochází od společností z deseti zemí. K celkovému výsledku do značné míry přispívají podniky sídlící ve třech zemích, totiž v Německu, Francii a Spojeném království, které představují více než dvě třetiny celkové hodnoty. V Německu a Spojeném království investice podniků dále rostly nadprůměrným tempem (5,9 % a 5,2 %), kdežto investice francouzských společností se snížily (–3,4 %).

V některých zemích míru investic do výzkumu a vývoje výrazně ovlivnil pokles investic u několika velkých společností. To je případ společnosti Nokia (–17,1 %) nebo STMicroelectronics (–19,2 %), které měly významný dopad na celkové investice ve Finsku (–11,6 %) a v Nizozemsku (–0,1 %), jež se řadí k nejlepším deseti zemím v Evropě.

Naopak u jiných podniků, které byly zahrnuty do přehledu a mají sídlo v určité zemi EU, investice do výzkumu a vývoje přesáhly celosvětový průměr, konkrétně v Irsku (13,6 %) a v Itálii (6,4 %), nebo průměr EU, konkrétně ve Španělsku (4,4 %).

Z České republiky byly do průzkumu zahrnuty dvě společnosti – ČEZ a České dráhy.

Zdroj: EU R&D Scoreboard 2014, BusinessInfo.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak správně komunikovat výzkum?

Evropská komise před pár dny zveřejnila první verzi příručky s názvem Průvodce komunikace výzkumu a inovací. Je vhodná především pro žadatele v programu Horizon 2020, ale své si v ní jistě najdou všichni, kteří se zabývají vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

komunikace H2020

Příručku si stáhněte kliknutím na odkaz: h2020-pruvodce komunikaci

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Díky účasti AVO v procesu tvorby Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání vám přinášíme jeho aktuální verzi, která byla dne 9. července 2014 schválena vládou ČR (usnesení vlády č. 557) a následně dne 16. července 2014 zaslána Evropské komisi k posouzení. Přejeme příjemné prázdninové čtení (285 stránek).

Program naleznete zde:  OP VVV

MŠMT již oslovuje potenciální předkladatele projektů a v případě, že celkové odhadované náklady překročí hranici 100 mil. Kč, uvítali by úředníci zaslání krátké informace o tomto připravovaném projektu. Šablonu k vyplnění naleznete ZDE.

cropped-img_6729x.jpg

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized