National Institute of General Medical Sciences, NIH
Společnost Veritas Genetics z Bostonu zabývající se analýzou genomu nabízí plné genomické sekvenování za cenu pod $ 1,000. Cena platí pro lidi, kteří jsou ochotni podělit se o výsledky s biomedicínskými výzkumníky v rámci projektu Personal Genome Project. Veritas Genetics je spin-off firma založená Harvard Medical School.
Filed under Uncategorized
Další díl souboje výzkumných organizací a firem se odehrál v sobotu 19. září v Praze na Hanspaulce. Nekonal se v kanceláři, ani neprobíhal v rámci konference. Tyto dva odlišné světy, které k sobě nemohou najít cestu, se střetly v rámci již třetího ročníku fotbalového turnaje O Pohár prezidenta AVO.
Týmy do dvou skupin již v pátek rozlosoval vicepremiér pro vědu výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (video ZDE), který hráčům popřál hezký sportovní zážitek. Čestný výkop pak obstarala předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, která míč symbolicky „přihrála“ prezidentu Asociace výzkumných organizací Liboru Krausovi.
Foto: Rut Bízková přihrává Liboru Krausovi, jantichyphotography.com
Proti sobě se do dvou skupin postavilo celkem 9 týmů. Kromě pořadatelského týmu AVO se představil loňský vítěz Výzkumný a zkušební letecký ústav, vítěz premiérového ročníku vydavatelství Economia, Technologická agentura ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Regionální technologický institut, eNovation, OKsystem a COMTES FHT.
Vítězem turnaje se stal Regionální technologický institut, který ve finále přehrál pořadatelský tým AVO. Souboj o třetí místo mezi eNovation a Economií musely rozhodnout penalty. V nich se nakonec radoval tým eNovation.
Foto: Michal Šenk z Economie střílí gól v penaltovém rozstřelu o třetí místo, jantichyphotography.com
Foto: Ze zisku poháru prezidenta AVO se radují hráči RTI – ZČU, jantichyphotography.com
Filed under Uncategorized
Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.
Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.
Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE
Filed under Uncategorized
To tvrdí v rozhovoru pro týdeník Ekonom (č. 37) Radomír Zbožínek, člen představenstva společnosti Tajmac-ZPS.
Uvítala by společnost Tajmac-ZPS, kdyby stát více podporoval aplikovaný výzkum? A jakou formu podpory byste si představovali?
Nemá cenu válčit mezi základním a aplikovaným výzkumem. Obojí je důležité. Tato republika však potřebuje jasnou vizi, které obory budou tvořit hrubý domácí produkt. Pokud bude existovat dlouhodobě stabilní vize, která se nebude měnit s každou novou vládou, půjde o základní předpoklad, aby se stanovila rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Tato země potřebuje obojí, pouze je to nutné vybalancovat tak, aby to bylo objektivní a spravedlivé. Na rozdíl od mnoha kolegů zastávám názor, že prostředků na vědu a výzkum není málo, jen jsou špatně strukturované. Kdyby byl zafixovaný dlouhodobý trend, vedlo by to k tomu, že na obou stranách barikády by odpadly některé projekty a zbytečně proinvestované peníze. Přitom si myslím, že největší podporu by měli získat ti, kteří jsou v čele pelotonu.
A proč podporovat právě ty, kterým se beztak dobře daří?
Protože v čele pelotonu nejvíce fouká. Ten, kdo jede ve žlutém trikotu, nemůže celý závod vyhrát sám, pokud nemá podporu svého mateřského týmu. Nelíbí se mi dosavadní alibistická praxe, kdy každému něco dáme, každému něco pocukrujeme; je to neefektivní. Na přelomu tisíciletí přitom řešili v Německu stejný problém. Také tam si podnikatelé stěžovali na nedostatek peněz pro aplikovaný výzkum, na nedostatek učňů, konstruktérů a technologů. Dnes těží z toho, že se drží dlouhodobých vizí, mají v tom pořádek a nemění to každý rok. To bychom měli okopírovat, včetně systému duálního vzdělávání. Podpora technického vzdělávání není namířena proti či na úkor humanitních směrů. Existuje totiž reálné nebezpečí, že bez této podpory technické obory zaniknou a průmysl ztratí výkonnost, kterou doposud má a která přináší prospěch celé společnosti. Musíme také trvale oslovovat rodiče, vtáhnout je do celého systému vzdělávání a přesvědčovat je, že dělat v průmyslu není nic zahanbujícího. Jde to však zatím velmi těžce.
Ve stejném čísle se k aplikovanému výzkumu vyjadřuje také Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie: “Za stěžejní moment považuji, aby Česká republika v daleko větší míře podporovala aplikovaný výzkum a tím zvyšovala svou konkurenceschopnost. To je klíčový problém. My nemůžeme donekonečna spoléhat na to, že nalezneme nové, méně náročné trhy, že od nás bude někdo donekonečna kupovat zboží jen proto, že hovoříme příbuzným jazykem a máme nějaké vazby z minulosti. Musíme nabízet co nejkvalitnější produkty s nejlepším poměrem výkonu a ceny. Jedinou cestou k tomu je kvalitní aplikovaný výzkum a podpora inovací. V tomto ohledu je Česká republika strojírenství hodně dlužná a politiku v této oblasti by bylo třeba přehodnotit, aby zde byla podobná profesionální podpora výzkumu, jaké se těší například německé firmy.”
zdroj: Ekonom
Filed under Uncategorized
AVObloguje 