Josef Kašpar zvolen do představenstva ASD!

Josef Kašpar – FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

 

Člen předsednictva AVO a generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar byl dnes zvolen do představenstva Evropské asociace leteckého a obranného průmyslu ASD, kde sedí po boku nejvyšších evropských kapitánů průmyslu jako je šéf Airbus, Safran, Finmecanica apod. V ASD bude podporovat spolupráci průmyslu s výzkumnými organizacemi.

Homepage

http://www.asd-europe.org

Poznámky k IPN metodice hodnocení výsledků výzkumu

Přemýšlím o vhodném jednoslovném vyjádření pro novou IPN Metodiku, na jejímž návrhu spolu se  zástupci MŠMT pracuje tým Technolopisu, který vyhrál výběrové řízení na dodavatele tohoto materiálu. Asi nejvýstižnějším výrazem vyjadřujícím v současné chvíli můj postoj jsou rozpaky. Rozpaky nad postupem zpracování, kdy po deseti letech diskusí mezi zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO), vedením Akademie věd ČR (AV ČR) a vysokými školami, které nikam nevedly, snahách AVO o konsenzus vůči stávající Metodice to vypadá, že jsme znovu na začátku. Zástupcii Technolopisu apelují na vstřícnost vůči novému návrhu, na workshopech, které byly součástí druhé   konference v Brně se vede debata o potřebnosti hodnocení a způsobech financování obecně, jako kdyby se podobné debaty v minulosti nevedly.  Zpracovatelé apelují na nadhled, kompromis, vyzývají ke komunikaci, s čím nelze než souhlasit. Nicméně rozpaky budí časování – tým předložil již druhou dílčí zprávu, ve které jsou jasně nastavená pravidla a teprve v této chvíli organizuje diskusní skupiny – jeden se musí ptát, nemělo to být obráceně?

S deklarovanou snahou o kompromisní řešení pak dále nejde dohromady nevyvážený přístup zpracovatelů IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Ačkoli v premisách požadavků na hodnocení operuje s výkonností a návratností veřejných institucionálních prostředků, hlavními hodnocenými výstupy jsou převážně výzkumné články, publikace a příspěvky na zahraničních konferencích. Tím nutně vyvstává otázka, proč tým zpracovatelů nepovažuje nová zařízení, nové technologie, prototypy   – tedy aplikační výsledky výzkumu a vývoje za plnohodnotný výstup. Právě tyto výstupy pomáhají průmyslu udržovat konkurenceschopnost, pracovní místa a v konečném důsledku přináší příjmy do státního rozpočtu v podobě daní. A samotným výzkumným organizacím pak tolik potřebné výnosy z hospodářské činnosti.   Abychom tedy také použili ekonomickou terminologii – jejich výstupy jsou takto uznány trhem a společností jako potřebné. Bavme se o relaci, ale odmítnutí a priori zahrnutí aplikačních výstupů do výkonnosti a excellence výzkumných organizací tak, jak to IPN metodika v současné podobě navrhuje, není rozhodně v pořádku. A budí nejenom rozpaky. AVO tuto otázku opakovaně kritizovala, a to jak v dotaznících, na obou konferencích, tak také opakovaně na setkáních zpracovatelů Metodiky. Zatím bez výsledků.

Projekt IPN Metodiky byl zahájen před 3 lety, přičemž Technolopis začal na projektu pracovat teprve ve druhé polovině loňského roku, proto je ze strany zpracovatelů opakovaně poukazováno na nedostatek času – na zpracování, na připomínky i na překlady do českého jazyka. Projekt je financován z OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, kde je na průběžné plnění projektu kladen důraz ze strany MŠMT jako poskytovatele. Nemalé rozpaky tedy budí skluz projektu, který je samotným MŠMT realizován, stejně jako opakovaná argumentace nedostatku finančních prostředků na překlady, celkový rozpočet projektu přitom činí přes sto milionů Kč! Projekty OP VK jsou orientovány na potřeby cílové skupiny – tedy všem stakeholderům z řad samotných českých výzkumných organizací, tak zástupců státní správy ČR. Byl tedy požadavek na přesný překlad nepředvídatelný?

Další velký otazník mám právě u přístupu zpracovatelů ke státní správě v souvislosti s přípravou nové metodiky IPN. Z účasti na obou konferencích jsem nabyl dojmu, že zástupci předkladatelů nemají ujasněný přístup k zástupcům státní správy – opakovaně tvrdí, že není s kým jednat a zástupci státní správy nejeví zájem. Z jednání vedených AVO vyplývá, že jak MZE, MPO, tak TAČR kritizuje nevyvážený postoj IPN Metodiky k aplikovanému výzkumu. Pokud tým zpracovatelů chce po ostatních kompromis, osobně bych doporučoval přehodnotit postoje zpracovatelů právě v této oblasti.

Tým Technolopisu se opakovaně odvolává na zahraniční příklady převážně ze „starších“ členských zemí EU, kde demokracie a výchova k odpovědnosti je hluboce zakořeněna ve společnosti. V dotaznících se však opakovaně objevuje obava zástupců výzkumných organizací z nepotismu, klientelismu, který je, bohužel, přítomný. Podle mého názoru je nereálné očekávat, že právě v samotném hodnocení výzkumných organizací navázaném na jejich financování se lze těmto jevům vyhnout.

Předkládané zprávy IPN metodiky se velmi často opírají o ekonomickou teorii. Nicméně právě v těch tolik protěžovaných výzkumných článcích (Jimp) otištěných v posledních 5 letech můžeme najít řadu doporučení pro rozvoj tří pilířového modelu (univerzity – průmysl – vláda), který je založen na vládní podpoře transferu mezi výzkumnými partnery a průmyslem, kde jedna ze základních funkcí výzkumu a vývoje je pomáhat společnostem v udržení konkurenčního postavení na trhu a tím přispívat ke konkurenceschopnosti společnosti a s tím související nezbytný pohled uživatelů těchto výstupů  na  hodnocení a managementu výzkumu a vývoje. Nicméně jednání vedená Agrární komorou nebo Svazem průmyslu zatím žádné výsledky v tomto smyslu nepřinesly.

Závěr by měl být optimistický – nevím, vyjádřím tedy přání, aby veřejné prostředky vynaložené na přípravu metodiky a čas výzkumných pracovníků věnovaný studiu a připomínkování této metodiky nevyšel naprázdno a aby výsledná podoba hodnocení pomohla růstu konkurenceschopnosti České republiky.

Jan Nedělník,

místopředseda AVO

Nový školicí kurz ukáže firmám, jak efektivně řídit inovační proces

V minulém roce proběhla příprava a pilotáž specializovaného vzdělávacího kurzu zaměřeného na oblast inovací. Nyní je tento modulový kurz připraven ke svému využití a v nejbližších měsících budou proškoleny první firmy.

Kurz je určen především společnostem, které se zabývají vývojem vlastních produktů, spolupracují s výzkumnou sférou a inovace jsou pro ně nedílnou součástí firemní strategie. Vytvoření tohoto specializovaného kurzu umožnil projekt „Inovace do praxe“ (CZ.1.07/3.2.04/05.0024), který realizuje Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Přípravu školení a veškerých vzdělávacích materiálů měli na starosti zkušení odborníci, kteří se v oblasti inovací pohybují řadu let, mimo jiné Jiří Malůšek (expert patentové a známkové kanceláře Kania Sedlák Smola), Dagmar Vávrová (vedoucí Útvaru transferu technologií VUT v Brně), Patrik Reichl (ředitel regionální kanceláře CzechInvest), Milan Venclík (spoluzakladatel JIC a spoluautor projektů jako CEITEC či ICRC) nebo Eva Janouškovcová (ředitelka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity).

Kurz zahrnuje pět jednodenních vzdělávacích modulů. První modul „Předvídání vývoje technologií“ (Technology Foresight) se zabývá například metodami a technikami předvídání a prognózování vývoje technologií. Druhý modul „Financování inovací“ přibližuje širokou škálu možností, jak finančně podpořit inovace ve firmě (např. strukturální fondy, daňové odpočty na VaV či mezinárodní programy podpory VaV).

Třetí modul „Marketing a obchod – umění prodat inovaci“ pojedná například o specificích obchodu s VaV produkty nebo účastníky naučí, jak správně sestavit obchodní či marketingový plán. Ve čtvrtém modulu „Jak ochránit inovace“ se účastníci dozvědí, jak ochránit průmyslové vlastnictví
a inovační proces, co jsou to patenty, průmyslové vzory či ochranné známky, jak je využívat nebo jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední pátý modul „Transfer technologií a komercializace“ představí nástroje pro efektivní transfer technologií a komercializace či specifika spolupráce s výzkumnými institucemi.

Více informací naleznete na webových stránkách www.bicbrno.cz

Student vytvořil nádherný design, který navíc šetří vodu

Student z londýnské Royal College of Art navrhnul revoluční vodovodní kohoutek. Simin Qiu, mladý a skvělý návrhář, našel ultra-efektivní a krásný způsob proudění vody – průtokem přes dvojitou otáčivou turbínu.

To má za následek propracovaný vodní tok, který vidíte na obrázcích. Nová turbína navíc omezuje průtok vody tak, že se ušetří až 15% vody. S touto elegantní inovací vyhrál Qiu v roce 2014 Design Concept Award.

Další fotografie:

Zdroj: Timewheel.net

Horizont 2020: 45 tisíc projektů za 14 měsíců

Do Horizontu 2020 bylo v průběhu 14 měsíců podáno 45.000 projektových žádostí.

Průměrná úspěšnost je 14-15%. Pro srovnání úspěšnost v předchozím 7. Rámcovém programu byla 19-22%. Nejvíce projektů bylo podáno z oblastí zdraví, nanotechnologií, ICT a bezpečnosti.

Zdroj: ScienceBusiness

Počet patentových přihlášek v Evropě: dominují USA, Japonsko, Německo a Čína

Registrace nových nápadů u Evropské patentové kanceláře (EPO) rostou již pátým rokem po sobě. Avšak jedinou evropskou zemí v první pětce je Německo. V korporátním světě je situace růžovější – celkem pět evropských společností je v top ten.

Počet patentových přihlášek podle země původu

V roce 2014 do EPO dorazilo celkem 247.000 patentových přihlášek. Více než polovina z nich přišla ze tří zemí – USA, Číny a Japonska. Ze Spojených států samotných dokonce téměř třetina (71.700). Japonsko (49.000) zaznamenalo oproti roku 2013 mírný pokles o 4% zatímco Čína (26.500) se oproti roku 2013 výrazně zlepšila a dosáhla nárůstu o 18%, Nárůst oproti roku 2013 zaznamenaly Francie, Velká Británie a Holandsko. Počet přihlášek naopak klesl například Finsku, Švýcarsku a Španělsku. Česká republika se s počtem 273 přihlášek krčí na 36. místě hned za Mexikem, Jižní Afrikou a Saudskou Arábií.

Nejvíce přihlášek na milion obyvatel mělo Švýcarsko (848), Finsko (416) a Holandsko (406). Průměr EU je 131 přihlášek na milion obyvatel.

Top ten společností s největším počtem získaných patentů

Korejská elektronická společnost Samsung byla opět nejaktivnějším přihlašovatelem. Celkem v Evropě přihlásila v roce 2014 přes 2.500 patentů. Z Evropských společností se do top 10 dostali Philips, Siemens, BASF, Robert Bosch a Ericsson. Nejvíce přihlášek z USA podala společnost Qualcomm (1.459), z Číny pak Huawei. Nejvíce patentových přihlášek zaznamenal sektor BIOTECH (5.900), následován sektory CLEAN TECH a COMPUTERS. Celkem 64% přihlášek zaslaly velké firmy, 30% pak malé a střední podniky a jen 6% patentových přihlášek podaly univerzity.

Benoît Battistelli, prezident Evropské patentové kanceláře (EPO)

Průměrné náklady na získání evropského patentu jsou dnes zhruba 850.000,- Kč a to neobsahují náklady na administrativu, na překlad apod. V budoucnu se má podle prezidenta EPO Benoîta Battistelliho systém přihlašování patentů zjednodušit a hlavně zlevnit – až o 70%. Bližší informace se prý dozvíme již v polovině tohoto roku.

Martin Podařil, AVO

zdroj: EPO

Výsledky průzkumu Eurofondy pro podniky

Operační program Podnikání a Inovace se umístil na přední příčce hodnocení pozitivních efektů pro čerpající firmy i pozitivních dopadů pro region, ve kterém byl program čerpán. Vyplynulo to z výsledků březnového průzkumu deníku GovDaily.

Stáhněte si infografiku v PDF

Operační program Podnikání a inovace ohodnotila většina respondentů, kteří tento program čerpali, nejvyšší známkou v hodnocení pozitivních dopadů pro firmu i pro dotčený region. V očích českých podnikatelů je tak tento program z hlediska přínosu pro region hodnocen výrazně lépe než např. Regionální operační programy, u kterých je posílení ekonomického zázemí regionů hlavním cílem.

Z průzkumu také vyplynulo, že mezi českými podnikateli je o evropské dotace velký zájem. Většině z nich by však udělalo v budoucím dotačním období 2014 – 2020 radost zejména snížení administrativní zátěže spojené s čerpáním dotací a zavedení jasných metodik a pravidel pro jednotlivé operační programy. Nové dotační období by však v tomto ohledu mělo přinést změny k lepšímu, celkově by mělo dojít ke zpřehlednění celého systému čerpání dotací.

zdroj: eNovation