Monthly Archives: April 2018

#zprAVOdaj14 – Výzkum versus podnikání

Každý, kdo dělá výzkum, jistě už zažil situaci, že v jeho organizaci současně probíhá několik kontrol řadou kontrolních orgánů, kterým máme v naší zemi dostatek.

SA704482-12bw-47

Libor Kraus, prezident AVO

Práce stojí, závazné termíny mizí v nenávratnu, vše musí být obratem k dispozici. Kontroloři vše sepíší a činnost se postupně po několika pracovních víkendech dohánějících zameškané vrací k normálu. To nejhorší ale teprve přijde a to jsou závěry kontrol s příslušným ponaučením a číslem účtů, kam se mají nezpůsobilé náklady, neoprávněně použité prostředky, odvody a sankce zaslat. Odůvodnění závěrů je často četba pro skutečně otrlé řídící pracovníky, neboť ze stejné věci každá kontrola vyvodí zcela odlišné a často protichůdné závěry. Ať organizace v dané věci udělala cokoliv, je to špatně a všem najednou vyhovět nelze.

V posledních letech je jednou z hlavních „zbraní“ kontrol Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), předpis Komise (EU), který vymezuje, jakou výzkumnou činnost a za jakých podmínek mohou výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury dělat. Jako většina předpisů je poměrně komplikovaný, ale s tím se dá žít (co jiného nám zbývá). Platí už téměř čtyři roky a za tu dobu vydala řada ministerstev a dalších orgánů nejrůznější metodiky pro jeho použití (např. Metodika vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory v rámci OP VVV aj.). Problém je v tom, že tyto metodiky říkají, jak se jaká výzkumná i nevýzkumná činnost vykazuje, ale už neříkají, jak se pozná. To řeší odkazem na ustanovení Rámce. A to je pro výzkumné organizace zásadní problém – každý poskytovatel a každá kontrola si Rámec vykládá jinak a co jedni považují za nehospodářskou činnost, druzí označí za hospodářskou činnost a neoprávněné použití prostředků.

V úvodníku loňského jarního čísla Zpravodaje AVO č. 12 jsem psal o tom, že v sousedních zemích nedělá Rámec žádné problémy – výzkumné organizace a jejich centra získávají např. 55 % prostředků z neveřejných zdrojů a současně plní hlavní podmínku Rámce – maximálně 20 % jejich kapacity je vyčleněno na hospodářskou neboli ekonomickou činnost. Na rozdíl od naší země totiž už tamní ministerstva dávno zjistila, že existuje nejen smluvní výzkum jako hospodářská činnost, ale i kolaborativní výzkum jako nehospodářská činnost, kde na zdroji prostředků nezáleží. To, že u nás jde pro úředníky o dosud neznámou oblast, poznáte snadno – v drtivé většině případů (včetně hodnocení výsledků, indikátorů udržitelnosti, vykazování atd.) se sleduje jen smluvní výzkum a o kolaborativním výzkumu a vývoji není ve formulářích ani zmínka. Jakou vypovídací hodnotu pak mají analýzy (zpracované za veřejné prostředky), které se ohání údajně nízkou spoluprací výzkumných organizací a podniků, si každý dovede představit a strategické řízení výzkumu podle takovýchto dat rovněž.

Příklad kolaborativního a smluvního výzkumu je sice nejběžnější, ale je celá řada dalších činností, které výzkumné organizace dělají, a jde o nehospodářské činnosti. Těch činností je poměrně hodně a závisí vždy na zaměření dané výzkumné organizace, které jsou pro její činnost potřebné – některé své výsledky prodávají formou licencí, jiné pronajímají část svých kapacit, další využívají neveřejných zdrojů z nadací. Jednotlivé případy lze řešit individuálně, ale představa, že každému výzkumu musí předcházet podrobná (a drahá) právní analýza daného problému je prostě mimo realitu.

Když se vrátím k situaci před necelým rokem, ani úvodník samozřejmě nic nezměnil. Cílem státní správy v té době bylo zřízení nového Ministerstva pro výzkum a vývoj pomocí nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který tento „drobný problém“ výzkumných organizací přitom vůbec neřešil a přes řadu připomínek nehospodářské činnosti zcela opomněl. Jak to dopadlo, víme všichni. Ale čekat na to, až se (po čtyřech letech) problém začne řešit, už dále nešlo – kontrolních závěrů přibývalo a stále přibývá.

AVO proto před tři čtvrtě rokem začala nejprve sama, potom s Akademií věd ČR dávat dohromady metodiku identifikace výzkumných činností z hlediska Rámce (plný název je Metodika identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur). Na této spolupráci jsou pozoruhodné dvě věci. Přes všechny analýzy a deklarace se ukázalo, že stejné problémy trápí ústavy AV ČR i výzkumné organizace AVO (v řadě případů non profit soukromé instituce) a současně, že údajnou „propast“ mezi základním a aplikovaným výzkumem není tak obtížné přemostit, když se řeší skutečné problémy.

Na rozdíl od řady dalších metodik nejde o další předpis do již tak bohaté sbírky, ale tato metodika je psána pro praktické využití ve výzkumných organizacích. Jejím základem je schéma – rozhodovací algoritmus, jehož současná verze je uvedena dále. Ve druhé nejrozsáhlejší kapitole (20 stran) jsou jednotlivé kroky podrobně popsány, je vysvětleno o jakou činnost se jedná, jak se pozná, jaké podmínky musí splňovat a čím splnění těchto podmínek výzkumná organizace poskytovateli, kontrolám atd. prokáže. Současně jsou u každého kroku ilustrativní příklady volené tak, aby ilustrovaly způsob rozhodování v daném kroku, nikoliv aby postihly všechny možné případy a varianty jejich řešení. Teprve ve třetí kapitole je stručně trochu teorie – tou metodiky většinou začínají a proto je málokdo dočte dále než na druhou stranu. Další část se zabývá statistickým výkaznictvím a v poslední kapitole jsou právní odkazy formou vysvětlivek, zejména kvůli argumentaci při případných sporech.

schema metodika

V tomto stručném článku procházet celou metodiku, která má 30 stran, není možné a její princip je zřejmý z přiloženého schématu. Schéma bylo přitom uděláno tak, aby nejčastější případy byly v prvních krocích a méně časté pro většinu výzkumných organizací byly až na konci. Současně je třeba zdůraznit, že rozhodování v jednotlivých krocích algoritmu nemusí být jednoznačné – část činností naplňuje současně více bodů algoritmu. Typickým příkladem je transfer znalostí, který zahrnuje i činnosti uvedené před ním, ale explicitně samostatně vymezené v Rámci. Transferem znalostí je samozřejmě například i šíření výsledků VaV, ale může jím v některých případech být i nezávislý nebo kolaborativní VaV apod. Při rozhodování v jednotlivých krocích algoritmu je proto důležité vzít do úvahy nejen charakter dané činnosti, ale zejména způsob jejího prokázání, které výzkumná organizace může doložit.

Do metodiky byly zapracovány i odpovědi EK z prosince 2017 na otázky MŠMT k interpretaci Rámce. Tyto odpovědi výrazně upřesnily vnímání některých pojmů, např. transfer znalostí chápe EK výrazně úžeji, než bylo většinou v ČR dosud interpretováno.

Ambicí autorů metodiky je nejen poskytnout výzkumným organizacím návod, jak poznat nehospodářské a hospodářské činnosti, ale také vznik obecně platné metodiky identifikace výzkumných činností v ČR. V tomto směru již proběhlo mnoho jednání s řadou ministerstev, která byla po volbách přerušena, ale nyní se na ně navazuje. Po jednáních s MŠMT byla metodika dopracována podle odpovědí EK a nyní proběhne další kolo jednání. Věříme, že se tento ambiciózní cíl podaří splnit a všechny výzkumné organizace se konečně budou moci věnovat výzkumu a nikoliv kontrolám a vypořádávání se s jejich následky.

Libor Kraus, prezident AVO

Psáno pro zprAVOdaj 14.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Fotogalerie Byznys s Inovacemi 2018

foto: Jan Tichý Photography

1 Comment

Filed under Uncategorized

Co bude dál s aplikovaným výzkumem?

V úterý 17. dubna se v konferenčních prostorech OK System konal seminář s názvem O budoucnosti aplikovaného výzkumu, který pořádala Asociace výzkumných organizací ve spolupráci s ČSNMT.

O problémech financování, hodnocení nebo budoucnosti diskutovali Martin Švolba (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Pavlína Adam (Ministerstvo zemědělství), Martin Duda (Technologická agentura ČR), Karel Kouřil (Rada vlády pro výzkum vývoj a inovace) a Libor Kraus (AVO).

SA704499-13

Seminář AVO – panel, foto: Jan Tichý

 Názory na budoucnost aplikovaného výzkumu jednotlivých účastníků se lišily. Prezident AVO Libor Kraus upozornil na nutnost připravit se na výpadek financí ze strukturálních fondů zejména zapojením do mezinárodních projektů (ať už H2020, ERASMUS nebo programů INTERREG). Zároveň kvitoval výrazně větší podporu aplikovaného výzkumu, než tomu bylo v letech minulých. Naproti tomu Martin Duda uvedl: „V tomto ohledu nejsem pesimistou jako ostatní, myslím, že podpora výzkumu a vývoje z programů Evropské unie bude stále velká.“.

Seminář zahájil vícepresident AVO  řešitel projektu Internacionalizace platformy AVO (podpořeného z OP PIK) Jan Nedělník, president AVO pak krátce rekapituloval hlavní 2017 a aktivity, které  AVO v uplynulém roce podnikla a na jaké aktivity se zaměří v budoucím období. Hlavním úkolem je využít projektu OP PIK a více se zapojit do mezinárodních projektů, dále snaha o větší komercializaci výsledků výzkumu členů AVO a v neposlední řadě pokračovat ve zviditelňování AVO.

superpanel

Seminář AVO – panel, foto: Jan Tichý

Panelisté se shodli se na tom, že je třeba především stabilizovat české výzkumné prostředí a jeho přímou i nepřímou podporu a také na nutnosti sjednocení výkladu evropských pravidel. Jednohlasně zdůraznili nutnost mezinárodní spolupráci, k níž také přispívá projekt AVO OP PIK.

Martin Švolba zdůraznil, že MPO chce v budoucnu podporovat inovativní průmyslovou výrobu. Také zalitoval, že je o prostředky z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost až moc velký zájem. „Hranice podpory se pohybuje mezi 90 – 91 body ze sta, bohužel se tedy nedostane i na velmi kvalitní projekty.“

adam

Seminář AVO – Pavlína Adam, foto: Jan Tichý

Pavlína Adam si postěžovala na nutnost neustálého obhajování finančních prostředků a také poděkovala AVO za dosavadní spolupráci. “Díky spolupráci s AVO můžeme využívat více pohledů na aplikovaný zemědělský výzkum.”

Martin Duda pochválil členy předsednictva AVO za velmi plodné připomínky k novému programu Národní centra kompetence.

Karel Kouřil se věnoval aktuální agendě ve vládní Radě s důrazem na nepřímou podporu výzkumu a vývoje a dodal, že je důležité stabilizovat a formalizovat tuto formu podpory, aby se zvrátil klesající zájem o tento instrument.

obecenstvo

Seminář AVO, foto: Jan Tichý

KOMPLETNÍ FOTOGALERIE

Na seminář zavítalo na šedesát účastníků, především z řad výzkumných organizací a malých a středních podniků. Seminář se konal v rámci projektu Internacionalizace platformy AVO financovaného z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Tým AVO posílil Ivo Říha

Odborník s rozsáhlými zkušenostmi a odbornou profilací v oblastech výzkumu, vývoje, inovací, regionálního rozvoje a vzdělávání, Ivo Říha, rozšířil řady AVO.

Ivo Říha

Ivo Říha posílil řady AVO

 Měl by zajistit posílení pozice a spolupráce AVO s veřejnými subjekty státní i regionální správy, akademického i firemního sektoru, výraznější zapojení AVO do národních i mezinárodních projektů. Rád by se zaměřil rovněž na support členů v oblasti zapojování do společných projektů a pomoc členům AVO při identifikaci potenciálu v oblasti transferu výsledků výzkumné činnosti do praxe. V neposlední řadě se chce podílet na zvyšování renomé organizace (nejen) v prostředí evropského výzkumu a vývoje. Ihned po svém příchodu zapojil AVO do mezinárodního projektu AGRIS v rámci programu Interreg Central Europe, který v březnu prošel formálním hodnocením. Se slovenskými partnery začal připravovat nový analyticko-strategický projekt spolupráce v oblasti transferu technologií a komercializace výsledků VaV v rámci programu Interreg CZ-SK, stejně jako projekt zaměřený na pokrytí části aktivit AVO a související potenciální budoucí inkubaci několika Start-upů v nových prostorách AVO, který by mohl být spolufinancován z programu OP PPR.

Ivo Říha se pochází z jižní Moravy. Vystudoval Přírodovědeckou a Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 2009 se věnoval v pozici ředitele odboru regionálnímu rozvoji a financování projektů z fondů EU na Středočeském kraji. Následně působil jako šéf divize strategického a regionálního rozvoje ve firmě NEXIA AP a také v Národní klastrové asociaci v pozici viceprezidenta pro rozvoj. Čtyři roky působil v pozici RIS3 manažera pro Středočeský kraj, kdy se mu podařilo v rámci vytváření RIS3 strategie kraje identifikovat rozvojový potenciál, nastavit mnoho silných propojení a podnítit množství nových synergií v aktivitách středočeského a pražského firemního, akademického/výzkumného prostředí i regionální a municipální samosprávy.  Za svůj dosavadní nejvýznamnější počin považuje založení a akceleraci rozvoje Středočeského inovačního centra, které v letech 2015 – 2017 také vedl.

Je rozvedený, má 2 děti a kromě činností spojených s nimi se rád věnuje mj. turistice, zpěvu, cimbálové muzice a psychologii.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Revoluci v kosmetice přinášejí nanovlákna na bázi kyseliny hyaluronové

Výzkumníci z české biotechnologické společnosti Contipro dokončili vývoj nového produktu pro kosmetický průmysl. Inovativní nanovlákna kyseliny hyaluronové obohacená o další aktivní látky jsou vyrobená patentovanou technologií, kterou Contipro ovládá jako jediná firma na světě. Nanovlákna dokáží pleti dodat řádově vyšší množství látek proti stárnutí pleti, než umí běžné produkty. Navíc jsou mnohem bezpečnější, protože neobsahují žádné konzervanty, stabilizátory, barviva ani parfémy.

Contipro - Aplikace nanovláken kyseliny hyaluronové na navlhčenou pokožku 02

V půlce dubna budou výsledky výzkumu a jeho využití v praxi představeny na nejdůležitějším kosmetickém veletrhu na světě, na In-cosmetics Global v Amsterdamu. Nanovlákna vyrobená v Contipru se stanou brzy základem nových kosmetických produktů známých světových značek. Už dva roky Contipro testovalo koncept nanovlákenné kosmetiky z kyseliny hyaluronové v luxusním kosmetickém salonu na Champs-Élysées ve Francii a ohlas zákazníků byl motivací pro další rozvoj.

Nanovlákno je tisíckrát tenčí než lidský vlas a má vzhledem ke své hmotnosti obrovský povrch, což mu dodává výjimečné vlastnosti. Při styku s vodou se na obličeji okamžitě rozpustí i v případě vysoké koncentrace aktivních látek. Nízkomolekulární kyselina hyaluronová sama o sobě proniká hluboko do kůže, kde aktivně stimuluje kožní buňky, a navíc s sebou strhává i další účinné látky. Tímto způsobem mohou nanovlákna doručit do kůže větší množství různých aktivních látek a fungují díky tomu účinněji než klasická tekutá séra a krémy. Nanovlákna je možné připravit v různých formách, kterými mohou být například masky na obličej nebo instantní séra, s různým složením přesně podle potřeb zákazníků z řad kosmetických firem.

„V rámci studie účinnosti jsme s našimi nanovlákny porovnávali i luxusní sérum tradičního výrobce kosmetiky v hodnotě cca 100 Euro za 50 ml. Efekt obou produktů na pleť dobrovolnic jsme pak vyhodnocovali pomocí nejmodernějších přístrojů. Půlka obličeje, na kterou byla aplikována nanovlákna, vykazovala lepší výsledky, například jsme pozorovali výraznější redukci vrásek, snížení velikosti a množství kožních pórů i zvýšení zdravého lesku pokožky,“ popisuje prokázaný efekt nanovláken z hyaluronanu vedoucí výzkumného oddělení pro kosmetické suroviny doktorka Iva Dolečková.

Společnost Contipro není v odvětví kosmetických surovin žádným nováčkem. Kyselinu hyaluronovou vyrábí už od začátku 90. let, aktuálně se řadí mezi největší světové producenty. Na kvalitu z Dolní Dobrouče se spoléhají nejúspěšnější světové kosmetické společnosti. Jak říká generální ředitel, docent Vladimír Velebný, kosmetika je jen začátek. „V plánu máme rozjet hlavně výrobu nanovláken pro medicínské účely. Aktuálně pracujeme na šesti farmaceutických projektech a u dvou z nich očekáváme start klinických studií již koncem letošního roku.“

Zdroj: TZ Contipro

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Náhrada řepky? Vědci vyšlechtili novou meziplodinu

Zemědělcům se jako poměrně nová meziplodina nabízí lnička setá. Novou odrůdu se podařilo vyšlechtit Výzkumnému ústavu pícninářskému v Troubsku na Brněnsku.

zemed

Kromě toho, že plní svou základní funkci a zlepšuje vlastnosti půdy v době, kdy by pole leželo po sklizni ladem, ji lze využít jako olejninu pro výrobu potravinářského oleje, lze z ní vyrobit teplo a dobře prospívá i v období sucha, řekl novinářům na brněnském veletrhu Techagro Jan Hofbauer z výzkumného ústavu.

Podle něj jde o plodinu budoucnosti, která může vhodně doplnit portfolio pěstovaných plodin. “Nelze uvažovat, že by nahradila řepku, protože ta má vyšší obsah oleje kolem 50 procent, lnička má 41 procent,” řekl Hofbauer. Za čtyři roky se výzkumníkům podařilo připravit 60 tun osiva a dvě a půl tuny bio osiva. “Potřeba je deset kilogramů na hektar, vyseli jsme v Česku, Rakousku a Německu,” řekl Hofbauer.

Do Česka se plodina dostala z jižní Evropy, kde se pěstuje primárně jako olejnina. “Ale záleží, jak ji každý zemědělec využije. Kromě oleje se z ní dají dělat pelety z vylisovaných i nevylisovaných semen. Může sloužit jako zelené hnojení. Lnička má výhodu v krátké době vegetace, trvá zhruba dva měsíce, rychle roste. Když v létě zaseju, má to tu výhodu proti jiným plodinám, které v létě už moc nevyrostou, že zvládne i sucho,” řekl Hofbauer.

Zdroj: eurozpravy.cz

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezentace z konference Implementace METODIKY 2017+

RVVI ve spolupráci s UK a UP v Olomouci uspořádala dvě konferenční setkání Implementace Metodiky 2017+ a to v Olomouci dne 15. března 2018 a v Praze dne 20. března 2018.

konf_metodika

Na konferenci byla představena metodologie hodnocení bibliometrickou analýzou. Na základě závěrů bibliometrických oborových zpráv a zpráv ze skupin oborů byla zároveň identifikována pracoviště, která ve sledovaném období publikovala v nejvlivnějších časopisech příslušných oborů. Samostatně bylo prezentováno hodnocení vybraných výsledků.

Úvodního slova se ujali zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. Dvořák, prof. Moravcová, dr. Baran a doc. Konvalinka. Praktickou stránku hodnocení představili pracovníci Odboru Rady pro výzkum, vývoj a inovace dr. Miholová, dr. Nekorjak, dr. Majer a Mgr. Avakian. Odborný komentář k předloženým závěrům, zkušenosti s hodnocením a doporučení do dalších let implementace přednesli předsedové Odborných panelů.

Prezentace najdete ZDE

Článek o konferenci najdete i na portálu vedavyzkum.cz

Zdroj: http://www.vyzkum.cz, http://www.vedavyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized