Tag Archives: Akademie věd

Nové hodnocení výzkumných organizací


Ing. Libor Kraus

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.

V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.

Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.

Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.

prachy-stopky-maly

V prvé řadě je nutné uvést, že M2017+ zcela mění dosavadní principy hodnocení výzkumných organizací, které byly od roku 2006 hodnoceny tzv. „kafemlejnkem“ – tedy principem: výsledek výzkumu = body = finance. Základní myšlenkou nového hodnocení je teze z IPN metodiky hodnocení nikoli kvantity výsledků, ale kvality práce výzkumné organizace. Logicky nebude preferována výzkumná organizace, která produkuje velké množství výsledků s nízkou kvalitou, ale organizace s excelencí ve svém oboru činnosti, s mezinárodní spoluprací, s činností prospěšnou pro vzdělávací a aplikační sektor apod.

Aby byla naplněna litera zákona, bude ročně nadále prováděno hodnocení vybraných nejlepších výsledků VaVaI zadaných do databáze RIV, ale toto bude jen jedním z pomocných kritérií hodnocení kvality. Hodnocení bude prováděno ve třech segmentech, logicky rozdělených podle činností, poslání a výsledkových odlišností. Těmito segmenty jsou vysoké školy, které se budou dále dělit na menší jednotky (oborově definované funkční celky – fakulty, katedry, výzkumná centra apod.), dále ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.

Pochopitelně jako nejvíce konsolidovaný celek se jeví Akademie věd ČR, která navíc obdobné hodnocení již provádí, u druhých dvou segmentů je zapotřebí nejprve vytvořit dlouhodobou koncepci rozvoje podle oborů činnosti a podle požadavků příslušných poskytovatelů institucionální podpory. Na rozdíl od současného stavu bude zejména u rezortních výzkumných organizací hrát v hodnocení mnohem větší roli poskytovatel, obdobně jako je tomu již nyní u Akademie věd ČR, který za institucionální prostředky na rozvoj výzkumných organizací a jejich využití nese plnou odpovědnost. Např. poměrně jednodušší práci mohou mít na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde (podle mých osobních zkušeností) se již od počátku podpora poskytuje na základě dlouhodobé strategie rozvoje výzkumné organizace, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu schvaluje a kontroluje její plnění a souvislost vynaložených finančních nákladů.

Dalším, neméně podstatným efektem M2017+ může být odstranění balastu ve výsledcích VaVaI v databázi RIV, kde docházelo k účelovému vytváření publikačních výsledků, např. i placením publikací v tzv. predátorských časopisech.

Jednou za pět let by měla být provedena návštěva každého výzkumného pracoviště, která zhodnotí kvalitu prováděného výzkumu, plnění úkolů dlouhodobé strategie rozvoje, prospěšnost výzkumné organizace pro Českou republiku a společnost, mezinárodní spolupráci a další parametry zadané výzkumné organizaci poskytovatelem.

Celkově lze říci, že navrhované principy M2017+ jsou určitě krokem správným směrem, mohou být i významnou podporou pro aplikovaný výzkum, který by již v hodnocení neměl být Popelkou, ale rovnocenným partnerem výzkumu základního. Ale jak se říká, „ďábel je skryt v detailech“, které zatím nejsou dopracovány.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

psáno pro MMprůmyslové spektrum

Leave a comment

Filed under Uncategorized

OP VVV – Seznam schválených projektů na transfer technologií

MŠMT v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání schválilo projekty, které mají za cíl zvýšit transfer technologií vznikajících ve výzkumných organizacích směrem k aplikační sféře.

seznam-projektu-tt

Uspělo mnoho akademických institucí, ale i členů AVO. Nejvíce peněz získala Akademie věd ČR, celkem téměř 39mil Kč. Gratulujeme a těšíme se na transfery!

Seznam schválených projektů najdete ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

A-Fest in Park 2016

Multižánrový open air festival A-Fest in Park 2016 pořádá Akademie věd ČR spolu s Botanickým ústavem AV ČR v Průhonickém zámku a parku 3. září 2016 od 11 do 20 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou paletu žánrů od vážné hudby přes bluegrass, jazz až po funky, rock či death metal. Na třech podiích se letos představí tři desítky kapel. Podmínkou účasti je, že alespoň jeden člen hudebního tělesa musí být pracovníkem Akademie věd ČR.

a fest foto

Program festivalu najdete ZDE

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Čerstvé průzkumy veřejného mínění na oblast VaVaI

Centrum pro výzkum veřejného mínění (patří do Sociologického ústavu AV ČR) zpracovalo v lednu 2016 rozsáhlý průzkum mapující veřejné mínění na téma věda, výzkum, vývoj a inovace. Data jsou dostupné ve třech souborech zaměřených na:

  1. celkový pohled veřejnosti na vědu (číst ZDE)
  2. financování české vědy (číst ZDE)
  3. názory na Akademii věd (číst ZDE)

zajem o vysledky badani

Obrázek: Jeden z grafů průzkumu ukazující, že nezájem respondentů o výsledky vědeckého bádání od roku 2009 roste.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

5 kandidátů na post předsedy TA ČR

Již tento pátek rozhodne vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace v tajném hlasování o novém předsedovi Technologické agentury ČR. Vedle stávající předsedkyně Rut Bízkové se o atraktivní post ucházejí další čtyři kandidáti: Petr Očko, Pavel Habarta, Evžen Amler a Rudolf Kampf. Informaci přinesly Hospodářské noviny ZDE.

kdo sef tacr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová mapa vědeckých center

Lidové noviny v pondělí 22. února přinesly velkou mapu nových vědeckých center v České republice, která vznikla v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mapa detailněji odhaluje publikační činnost jednotlivých center.

Vzhledem k tomu, že velká část center vznikla na podporu spolupráce mezi výzkumným sektorem a firmami, očekáváme brzy zpracování podobné mapy, která přinese informace o tom, jak si jednotlivá centra vedou například v získávání mezinárodních projektů nebo ve statistikách smluvního výzkumu a prodeji licencí a patentů.

K tomu se přimlouvá také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek: „Množství afiliovaných publikací nepatří mezi ta nejdůležitější kritéria. Těmi jsou především otevřenost dané infrastruktury, tedy zda nabízí a poskytuje služby širší odborné veřejnosti nebo to, zda centra mají vyřešené vícezdrojové financování,“ sdělil LN.

mapa vedecka centra

Mapa nových center výzkumu, vývoje a inovací

První místo v počtu publikací obsadil Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, na nějž šlo 5,2 miliardy korun. Publikoval 2454 studií, jež byly ke konci loňského roku citovány ve 12 464 případech. Na druhém místě je Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci. Na kontě má 1343 studií, které byly už skoro devatenácttisíckrát citovány. RCPTM stálo jen 545 milionů. Třetí příčku obsadilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně (ICRC) s počtem 970 studií s 5911 citacemi.

Vyjádření Cyrila Höschla k uvedené mapě: „Citace v mapě jsou hausnumera. Neberou v potaz délku fungování „center“, produkci jejich mateřských institucí a různé názvy pod kterými je lze ve WoS dohledat. Například počet prací NUDZ Klecany uvedených ve WoS je jen za jediný rok od zahájení činnosti 57, z toho jedna v Lancetu. Musí se ale hledat pod různými názvy včetně Nat Inst Ment Hlth, Narodni ustav ducevniho zdravi atd. Ale s tim si malokdy novinari daji praci.”

Zdroj: Lidové noviny

3 Comments

Filed under Uncategorized

Miroslav Janeček: Závěry z Innovation Union Scoreboard pro ČR

V nedávno vydaném Innovation Union Scoreboard (IUS) by bylo možno nalézt řadu podnětů pro zlepšení systému podpory VaVaI v Česku. Níže přidávám svá doporučení:

–          Časté změny metodiky hodnocení výsledků VaV ztěžují možnost dělat seriózní závěry z hodnocení inovační výkonnosti; méně by i zde bylo více.

–          Obsáhlý popis vývoje IUS a popis pozice ČR na škále inovační výkonnosti mi říká jediné – nejsme na tom moc dobře a co horší, nelepšíme se. Logicky by měla zaznít otázka – PROČ?

–          Nejpřínosnější je z tohoto pohledu zkoumání pozice ČR podle jednotlivých kritérií/indikátorů, které by ovšem mělo být následováno hledáním příčin zaostávání a návrhem opatření k nápravě.

Pokládal bych za nesmírně přínosné, kdybychom se pokusili zapátrat, zda a jak se identifikované a většinou dlouhodobě známé nedostatky (mizivé využití rizikového kapitálu, nízká patentová aktivita, nedostatečný počet odborných publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci, podíl odborných publikací z daného státu mezi 10 % celosvětově nejcitovanějších prací a podíl doktorandů z nečlenských zemí studujících v daném státě, malá spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou …) promítly do koncepčních dokumentů ČR, ale např. i AV ČR i do konkrétních nástrojů, jakým jsou např. OP PIK, OP VVV, návrh zákona o VŠ, principy zákona o VaV, navrhovaný program TRIO.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO a TA ČR

Příloha: Česká republika v IUS

Innovation Union Scoreboard 2015

IUS czech

Leave a comment

Filed under Uncategorized