Tag Archives: AV ČR

OP VVV – Seznam schválených projektů na transfer technologií

MŠMT v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání schválilo projekty, které mají za cíl zvýšit transfer technologií vznikajících ve výzkumných organizacích směrem k aplikační sféře.

seznam-projektu-tt

Uspělo mnoho akademických institucí, ale i členů AVO. Nejvíce peněz získala Akademie věd ČR, celkem téměř 39mil Kč. Gratulujeme a těšíme se na transfery!

Seznam schválených projektů najdete ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Čerstvé průzkumy veřejného mínění na oblast VaVaI

Centrum pro výzkum veřejného mínění (patří do Sociologického ústavu AV ČR) zpracovalo v lednu 2016 rozsáhlý průzkum mapující veřejné mínění na téma věda, výzkum, vývoj a inovace. Data jsou dostupné ve třech souborech zaměřených na:

  1. celkový pohled veřejnosti na vědu (číst ZDE)
  2. financování české vědy (číst ZDE)
  3. názory na Akademii věd (číst ZDE)

zajem o vysledky badani

Obrázek: Jeden z grafů průzkumu ukazující, že nezájem respondentů o výsledky vědeckého bádání od roku 2009 roste.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Konference AVO: Podpora aplikovaného výzkumu za poslední 2 roky klesla o polovinu a bude hůř

Asociace výzkumných organizací (AVO), která zastupuje neakademické výzkumné organizace a inovační firmy, si stěžuje na to, že v příštím roce půjde ze státního rozpočtu na aplikovaný výzkum málo peněz. Zatímco ještě před dvěma lety mířilo na podporu spolupráce soukromého sektoru a výzkumu zhruba pět miliard korun, letos je to polovina.

FOTOGALERIE

Podpora má postupně klesnout na třetinu, uvedl prezident AVO Libor Kraus. Více peněz by mohl aplikovaný výzkum získat například z evropských fondů v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu.

DSC09389-2s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (foto: jantichyphotography.com)

O problémech firemního výzkumu se ve čtvrtek 12. 11. 2015 diskutovalo na výroční konferenci asociace “25 let výzkumu, vývoje a inovací v ČR” v Praze, která se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR. U jednoho stolu se sešli zástupci státní správy – náměstci Arnošt Marks (Úřad vlády), Tomáš Novotný (MPO) a Jindřich Šnejdrla (MZe), poskytovatelů – Martin Bunček (TA ČR), akademiků – Tomáš Kruml (AV ČR) i zástupců byznysu – Zbyněk Frolík (SP ČR) a Libor Kraus (AVO).

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný řekl, že aplikovaný výzkum se z dosavadních evropských fondů přímo nefinancoval, investovalo se do nové výzkumné infrastruktury. V nových evropských fondech je ale už přímo program Aplikace, který se zabývá financováním aplikovaného výzkumu. MPO již v létě vyhlásilo dvoumiliardovou výzvu a zájem byl enormní.

Celkem je na program Aplikace z fondů vyčleněno osm miliard korun. “Pakliže bude zájem v řádu pětinásobku i více, jak se ukazuje u první výzvy, budeme uvažovat o přesunu v rámci programu, kde je 120 miliard na různé oblasti,” uvedl Novotný. Program míří na oblast klíčových technologií, jako jsou nano, biotechnologie a výzkum pro strojírenství. Na konci roku začne MPO přijímat plné žádosti. Vyhodnocení bude v dubnu. Nově má MPO peníze také na program TRIO, a to 3,6 mld. na šest let.

V příštím roce bude podle Novotného proto dostatek financí. “Stále ale platí, že celkově aplikovaný výzkum a jeho podpora v ČR klesá a je nepoměrně nižší než podpora základního výzkumu,” zdůraznil.

Z veřejných zdrojů mířilo loni na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. V příštím roce má stát na výzkum vydat 28,6 miliardy korun, oproti letošku vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.

“Největší problém je, že to, co se dřív podporovalo jako spolupráce firem a výzkumných organizací, ať už to jsou kolaborativní projekty z ministerstva průmyslu, Technologické agentury ČR nebo podpora mezinárodní spolupráce z ministerstva školství, tak se všechno postupně zastavuje,” řekl Kraus. Firmy si na aplikovaný výzkum podle Krause samy vydělávají, jde ale o podporu výzkumných organizací jako jinde ve světě.

Na vině je podle něj financování čtyřicítky výzkumných center, které za evropské peníze vznikly po celé republice a které nyní stát bude muset podporovat. Na ostatní aktivity nezbývají peníze, poznamenal.

DSC09510-5s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Libor Kraus, Zbyněk Frolík, Martin Bunček a Tomáš Kruml, foto: jantichyphotography.com)

Na konferenci se diskutovalo také hodnocení výzkumu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Zbyňka Frolíka se situace v České republice nezlepší, dokud se výzkumníkům více vyplatí psát články než pracovat na konkrétních výzkumných problémech.

Všichni diskutující se shodli, že nemá smysl zřizovat nové Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, pakliže mu budou podřízeny pouze Grantová a Technologická agentura ČR a vysoké školy i Akademie věd ČR budou mimo jeho působnost.

Na konferenci zazněl také projev prezidenta Zväzu priemyselných výskumných a vývojových organizácií Jozefa Budaye, který poblahopřál asociaci ke kulatému výročí a předal děkovný list za dlouhodobou spolupráci a předávání zkušeností z oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje.

FOTOGALERIE

Článek v tisku: Týden

Článek v tisku: Právo

Logo_Rok průmyslu a technického vzdělávání

MP, ČTK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Program GAMA zná vítěze i poražené

Před pár dny vyhlásila Technologická agentura ČR výsledky druhé soutěže programu GAMA. Které projekty uspěly a které sítem neprošly?

Celkem se do soutěže přihlásilo 24 projektů. Projekt podalo i 5 členů AVO, uspěl jediný – Centrum výzkumu Řež s.r.o. s projektem Komercializace výsledků VaV pro energetiku – CORD. Ostatní čtyři projekty skončily na samém chvostu pořadí a nebyly doporučeny k podpoře.

Podívejte se na celkové pořadí projektů zde: projekty GAMA

vysledky gama

1 Comment

Filed under Uncategorized

Miroslav Janeček: Závěry z Innovation Union Scoreboard pro ČR

V nedávno vydaném Innovation Union Scoreboard (IUS) by bylo možno nalézt řadu podnětů pro zlepšení systému podpory VaVaI v Česku. Níže přidávám svá doporučení:

–          Časté změny metodiky hodnocení výsledků VaV ztěžují možnost dělat seriózní závěry z hodnocení inovační výkonnosti; méně by i zde bylo více.

–          Obsáhlý popis vývoje IUS a popis pozice ČR na škále inovační výkonnosti mi říká jediné – nejsme na tom moc dobře a co horší, nelepšíme se. Logicky by měla zaznít otázka – PROČ?

–          Nejpřínosnější je z tohoto pohledu zkoumání pozice ČR podle jednotlivých kritérií/indikátorů, které by ovšem mělo být následováno hledáním příčin zaostávání a návrhem opatření k nápravě.

Pokládal bych za nesmírně přínosné, kdybychom se pokusili zapátrat, zda a jak se identifikované a většinou dlouhodobě známé nedostatky (mizivé využití rizikového kapitálu, nízká patentová aktivita, nedostatečný počet odborných publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci, podíl odborných publikací z daného státu mezi 10 % celosvětově nejcitovanějších prací a podíl doktorandů z nečlenských zemí studujících v daném státě, malá spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou …) promítly do koncepčních dokumentů ČR, ale např. i AV ČR i do konkrétních nástrojů, jakým jsou např. OP PIK, OP VVV, návrh zákona o VŠ, principy zákona o VaV, navrhovaný program TRIO.

Miroslav Janeček, člen předsednictva AVO a TA ČR

Příloha: Česká republika v IUS

Innovation Union Scoreboard 2015

IUS czech

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje

Institucionální podpora výzkumným organizacím v objemu 8,5 mld. Kč/r (+ dalších 1,5 mld. Kč/r na činnost pracovišť AV ČR) je podle zákona č. 130/2002 Sb. rozdělována na základě hodnocení jejich výsledků. Způsob hodnocení výsledků stanovuje „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů“ (dále jen Metodika), schvalovaná vládou.

Změny Metodiky v letech 2010, 2011 a 2012 vedly k hrubé deformaci při rozdělování prostředků. Např. pouze změnami Metodiky 2010 byla podpora výzkumných organizací aplikovaného výzkumu snížena meziročně až o 50 % a jiným, zejména společenskovědním organizacím základního výzkumu byla zvýšena až o 100 %.

V červnu schválila vláda premiéra Nečase v demisi na návrh Rady Metodiku na léta 2013 až 2015, s níž ani jeden z poskytovatelů nesouhlasil (resorty uplatnily 108 zásadních připomínek, které byly vypořádány politicky). Podle Metodiky 2013-15 mj. už výsledky aplikovaného VaV (s výjimkou patentů a odrůd) nebudou vůbec hodnoceny. Prostředky budou rozdělovány podle úspěšnosti v soutěžích VaVaI (podle neinvestičních prostředků). Tím dochází k porušení pravidel hospodářské soutěže (část účastníků dostane dodatečnou dotaci a je zvýhodněna) i práva EU (dochází k nepovolené podpoře hospodářské činnosti z veřejných prostředků).

Přestože resorty i další organizace upozorňovaly na nepřipravenost Metodiky 2013-15 a její negativní důsledky, jejich připomínky byly odmítnuty. V současné době Rada rozeslala do meziresortního připomínkového řízení návrh na dodatečné prodloužení hodnocení 2013 z ledna 2014 na květen 2014. Tím se mj. celé hodnocení 2013 stává zbytečným, jeho výsledky už nelze použít ani pro přípravu návrhu rozpočtu, ani pro jiné účely a značné prostředky na její realizaci byly vynaloženy zbytečně.

AVO opakovaně upozorňuje na chyby Metodiky 2013-15 (viz např. článek ve zpravodaji AVO „Kam kráčíš Metodiko“ s názory řady odborníků). Aby AVO pouze nekritizovala, připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat, přestože měl podporu většiny ostatních poskytovatelů. Metodiku AVO si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde.

Libor Kraus,

Prezident AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak vidí Metodiku hodnocení VaV osobnosti českého výzkumu?

header

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra AV ČR: Pokud se týče Metodiky, považuji za dlouhodobý problém prakticky neustále meziroční změny kriterií pro posuzování jednotlivých typů výsledků. Sice se vše propočítává zpětně, ale není to transparentní a vede to k inkonsistenci dat. Značnou vadou je, že kafemlýnek zůstal a celkově se spíše (zavedením kvalitativních prvků) zesložitil. Navíc – předpokládaná krátká doba životnosti Metodiky nebude více motivovat ke kvalitnější práci. Všechno je to záplata na záplatu.

Jaroslav Pindor, ředitel společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM: Nová metodika hodnocení VO nereflektuje výsledky VO podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde je definován výzkum (základní a aplikovaný) a vývoj. Výsledky VO musí být hodnoceny ve všech takto definovaných oblastech, je nutno přihlížet k rozmanité specifikaci zaměření jednotlivých VO a výsledkům těchto VO v oblastech definovaných zákonem 130/2002 Sb. – například aplikovaný výzkum a vývoj.

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR: Upřímně řečeno, kritický názor AV na vśechny Metodiky hodnocení vypracovávané RVVI je obecně znám. Shrnout kvalifikovanou kritiku kafemlejnku do dvou vět považuji za málo vhodný přístup.

Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci: Kromě bodového ohodnocení patentů a užitných vzorů a jejich licencování současná metodika nemyslí na jiné typy komerční spolupráce s podniky. Vědečtí pracovníci tak mnohdy, a to zcela oprávněně, nemají zájem pracovat na zakázce, ze které nevzejde vědecký výstup, za který jsou hodnoceni.

Jitka Moravcová, hlavní odborný garant IPn Metodika: Poslední úprava Metodiky známá jako Metodika 2013 – 2015 stále zůstává pouhopouhým hodnocením výstupů VaV. I nadále je míněna především jako předpis pro alokaci institucionální podpory a mnohem méně jako hodnotící nástroj poskytující informace nutné pro kvalitní řízení na všech úrovních. Proto ani hodnocení v roce 2014 neposkytne vládě, poskytovatelům, výzkumným organizacím a týmům nezávislou zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce, o způsobu jejich fungování a o adekvátnosti jejich výzkumných plánů do budoucna. Z výsledků takto pojatého hodnocení se nikdo nedozví, jak na tom Česká republika vlastně je s efektivitou a kvalitou výzkumu v jednotlivých vědních oborech vůči světu a nakolik efektivně jsou k výzkumu využívány sdílené a nesdílené výzkumné infrastruktury. V rámci hodnocení dle Metodiky 2013-2015 však má naštěstí pokračovat sběr údajů o výsledcích VaV, což bude jistě velmi užitečný základ pro skutečné institucionální hodnocení ve snad dohledné budoucnosti.

Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko: Hodnocení jakékoliv lidské činnosti se většinou nepodaří plně objektivizovat. Ale hodnocení výsledků výzkumu podle současné schválené metodiky je velkým krokem vedle. Pokud má být české výzkumné prostředí založeno na synergii základního a aplikovaného výzkumu, tak metodika téměř absolutním potlačením hodnocení aplikačních výsledků jde přesně proti tomuto trendu. V tom je moje hlavní výhrada.

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: Nejsem s tím nijak obeznámen (v AV tu metodiku nějak ignorujeme…).

Naďa Witzanyová, ředitelka strategie a rozvoje výzkumu a infrastruktury Centra výzkumu Řež: Směr prvního pilíře je ve shodě se snažením naší organizace, motivuje k excelenci v publikacích. Pokud se týká druhého pilíře, uvítali bychom indikátor, který je obecnější, než současný založený na schopnosti získat a udržet ERC grant. Indikátor vystihující schopnost organizace vychovat, udržet a přitáhnout špičkové odborníky. V třetím pilíři chybí indikátor dopadu do průmyslu. Například to, jestli průmysl od organizace požaduje opakovaně smluvní výzkum nebo služby. Každopádně se v naší organizaci shodujeme na tom, že budeme nadále publikovat i v pouze recenzovaných časopisech, vytvářet metodiky nebo prototypy, prostě proto, že je to dobré, i když v RIV se to již neobjeví.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR: Za přínosné v Metodice 2013 považuji to, že by se měl do hodnocení organizací započítávat smluvní výzkum. Nejsem si však jista, zda to v nejbližší době bude mít nějaký významnější dopad. Smluvního výzkumu příliš mnoho není, pobídky pro firmy, aby objednávaly smluvní výzkum u veřejných výzkumných organizací začnou platit v roce 2014 a hlavně neexistuje žádná právně závazná forma vykazování smluvního výzkumu (novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, která by to umožňovala, je připravena už půl roku). Takže je otázkou, jak se tato část Metodiky nakonec uplatní. Jiná věc je, které výsledky výzkumu jsou podle Metodiky důvěryhodné a “započitatelné” do hodnocení organizací. V této věci mi připadá, že je Metodika pobízí k tomu, aby se výzkumné organizace orientovaly na podporu konkurenceschopnosti české společnosti v roce 2100, resp. 2050, těžko 2020.

Leave a comment

Filed under Uncategorized