Tag Archives: úřad vlády

Text novely zákona o podpoře VaVaI

Novela zákona o podpoře výzkumu č. 130/2002 Sb. ze dne 26. 5. 2016 vyšla ve Sbírce zákonů č. 194/2016 (ZDE, od str. 3055) a je účinná od 1. 7. 2016 (s výjimkou Seznamu výzkumných organizací, který začne platit 1.7.2017). ZDE naleznete i neoficiální plné změní zákona s vyznačenými změnami (černě změny z Vlády, červeně z Poslanecké sněmovny).

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vláda schválila Národní politiku VaVaI na léta 2016-2020

Vláda dnes schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 (NP). V následujících letech bude kladen větší důraz na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a státní správy. Dokument určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy.

np brifink.jpg

Brífink po jednání vlády je možné shlédnout ZDE

Vůbec poprvé jsme do přípravy vědní politiky přizvali soukromý sektor a i na základě jejich připomínek nastavujeme systém do budoucna. Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který NP na vládě předkládal. Více než polovinu celkových výdajů na vědu a výzkum v ČR tvoří podle Českého statistického úřadu výdaje podniků, v roce 2014 byla tato částka 43 miliard korun.

Je to dobrý základ ke konsolidaci výzkumného prostředí. Nyní bude záležet jak se bude dokument naplňovat konkrétními kroky s konkrétními termíny, odpovědností a vším, co z toho vyplývá. Je tam několikrát zmíněno zlepšení podpory aplikovaného výzkumu. Budeme rádi, když se tato prohlášení podaří vykonávat,řekl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus.

Potřeby průmyslu, ale i státní správy budou průběžně projednávány se zástupci trhu a budou se podle nich upravovat programy podpory. Jako klíčové obory byly vytipovány biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomika, automobilový a letecký průmysl a železniční doprava, ale také tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechnika, ocelářství, slévárenství a energetika.

Pozornost se nově zaměří také na kulturní a kreativní průmysly. Tyto oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků. Seznam výzkumných témat bude dále doplňován.
Národní politika dále určuje pět oblastí, v nichž česká věda zaostává, a navrhuje řešení:

1) Systém řízení vědy a výzkumu
Řízení vědní politiky se má sjednotit pod jeden úřad, plánované Ministerstvo pro vědu. Pod něj by spadalo financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center, na centrální úrovni by se zde řešila také mezinárodní vědecká spolupráce a vědecká diplomacie.

2) Veřejný sektor
Nový systém hodnocení výzkumných organizací by měl podpořit špičkové vědecké výsledky a nastartovat aplikovaný výzkum a zapojení výzkumníků do mezinárodní spolupráce. Vznikne také přehledný systém financování nových výzkumných center a velkých infrastruktur.

3) Spolupráce soukromého a veřejného sektoru
Hodnocení a financování výzkumu bude upraveno tak, aby motivovalo výzkumníky a podniky ke spolupráci. Část stávajících pracovišť by se mohla transformovat v centra aplikovaného výzkumu. Vznikne databáze přístrojů, které mají výzkumné organizace a které by mohly být využity také pro podnikový výzkum.

4) Inovace v podnicích
Do výzkumu a vývoje zatím investují zejména velké nadnárodní firmy. Nové služby a finanční nástroje (například Národní inovační fond) mají pomoci malým a středním podnikům zapojit se do výzkumu.

5) Strategické zacílení podpory
Výsledky aplikovaného výzkumu se dosud jen v malé míře uplatňují v praxi, programy na podporu výzkumu jsou příliš obecně zaměřené. Nově se proto stanoví prioritní oblasti aplikovaného výzkumu, které se budou podporovat. Programy budou zaměřeny na konkrétní témata podle aktuálních potřeb podniků a také s ohledem na potenciální výzvy nebo hrozby, kterým bude společnost čelit (například migrace, sucho).

Podkladem pro navržená opatření byla Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací. Zvýšené výdaje na uvedená opatření budou řešeny v rámci celkového rozpočtu na vědu.

Celý dokument si můžete stáhnout zde: NP VaVaI 2016-2020

zdroj: TZ vlády

1 Comment

Filed under Uncategorized

Stát začne evidovat výsledky inovací a spolupráci vědců s firmami

Stát začne sbírat informace o výsledcích inovací, o smluvním výzkumu mezi vědci a firmami a o úrovni mezinárodní spolupráce ve vědě. Díky rozšíření stávající evidence se bude moci hodnotit účelnost vynaložených peněz a lépe plánovat rozpočet na vědu. Data se budou sbírat v rámci Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI).

„Evidence umožní sledovat vazbu mezi podporou aplikovaného výzkumu a jeho přínosy v podobě inovací. Inovační výkonnost ČR je totiž ve srovnání s vyspělými zeměmi na nízké úrovni,“ upozornil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Nově se také bude evidovat smluvní výzkum, tedy výzkum, který dělá výzkumná organizace pro firmy, a mezinárodní spolupráce ve vědě. „Spolupráce mezi výzkumníky a firmami a mezinárodní spolupráce jsou ukazateli inovační výkonnosti a konkurenceschopnosti země. V budoucnu chceme tyto ukazatele zohledňovat i při hodnocení výzkumných organizací,“ dodal vicepremiér Bělobrádek.

Systém bude dále upraven tak, aby lépe informoval o využití výsledků aplikovaného výzkumu. Nově se začnou sledovat i aktivity výzkumných center financovaných z EU. Investice z evropských fondů totiž mohou vyvolávat nároky na pozdější financování ze státního rozpočtu. „Informace o aktivitách center nám tak umožní lépe předvídat pozdější nároky na státní rozpočet,“ uvedl vicepremiér Bělobrádek. S ohledem na státní rozpočet se také začnou sledovat finanční náklady u dlouhodobých grantových projektů.

Evidovat se budou rovněž investice do vědeckých přístrojů nad 5 milionů korun, které byly pořízeny z veřejných peněz. Díky tomu vznikne přehled vynaložených peněz a dostupných přístrojů. Bude také zaveden mezinárodně používaný identifikátor vědeckých pracovníků.

zdroj: TZ Úřadu vlády

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Konference AVO: Podpora aplikovaného výzkumu za poslední 2 roky klesla o polovinu a bude hůř

Asociace výzkumných organizací (AVO), která zastupuje neakademické výzkumné organizace a inovační firmy, si stěžuje na to, že v příštím roce půjde ze státního rozpočtu na aplikovaný výzkum málo peněz. Zatímco ještě před dvěma lety mířilo na podporu spolupráce soukromého sektoru a výzkumu zhruba pět miliard korun, letos je to polovina.

FOTOGALERIE

Podpora má postupně klesnout na třetinu, uvedl prezident AVO Libor Kraus. Více peněz by mohl aplikovaný výzkum získat například z evropských fondů v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu.

DSC09389-2s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (foto: jantichyphotography.com)

O problémech firemního výzkumu se ve čtvrtek 12. 11. 2015 diskutovalo na výroční konferenci asociace “25 let výzkumu, vývoje a inovací v ČR” v Praze, která se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR. U jednoho stolu se sešli zástupci státní správy – náměstci Arnošt Marks (Úřad vlády), Tomáš Novotný (MPO) a Jindřich Šnejdrla (MZe), poskytovatelů – Martin Bunček (TA ČR), akademiků – Tomáš Kruml (AV ČR) i zástupců byznysu – Zbyněk Frolík (SP ČR) a Libor Kraus (AVO).

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Jan Nedělník, Tomáš Novotný, Jindřich Šenjdrla a Arnošt Marks, foto: jantichyphotography.com)

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný řekl, že aplikovaný výzkum se z dosavadních evropských fondů přímo nefinancoval, investovalo se do nové výzkumné infrastruktury. V nových evropských fondech je ale už přímo program Aplikace, který se zabývá financováním aplikovaného výzkumu. MPO již v létě vyhlásilo dvoumiliardovou výzvu a zájem byl enormní.

Celkem je na program Aplikace z fondů vyčleněno osm miliard korun. “Pakliže bude zájem v řádu pětinásobku i více, jak se ukazuje u první výzvy, budeme uvažovat o přesunu v rámci programu, kde je 120 miliard na různé oblasti,” uvedl Novotný. Program míří na oblast klíčových technologií, jako jsou nano, biotechnologie a výzkum pro strojírenství. Na konci roku začne MPO přijímat plné žádosti. Vyhodnocení bude v dubnu. Nově má MPO peníze také na program TRIO, a to 3,6 mld. na šest let.

V příštím roce bude podle Novotného proto dostatek financí. “Stále ale platí, že celkově aplikovaný výzkum a jeho podpora v ČR klesá a je nepoměrně nižší než podpora základního výzkumu,” zdůraznil.

Z veřejných zdrojů mířilo loni na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. V příštím roce má stát na výzkum vydat 28,6 miliardy korun, oproti letošku vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.

“Největší problém je, že to, co se dřív podporovalo jako spolupráce firem a výzkumných organizací, ať už to jsou kolaborativní projekty z ministerstva průmyslu, Technologické agentury ČR nebo podpora mezinárodní spolupráce z ministerstva školství, tak se všechno postupně zastavuje,” řekl Kraus. Firmy si na aplikovaný výzkum podle Krause samy vydělávají, jde ale o podporu výzkumných organizací jako jinde ve světě.

Na vině je podle něj financování čtyřicítky výzkumných center, které za evropské peníze vznikly po celé republice a které nyní stát bude muset podporovat. Na ostatní aktivity nezbývají peníze, poznamenal.

DSC09510-5s

Konference AVO: 25 let VaVaI v ČR (na snímku zleva: Libor Kraus, Zbyněk Frolík, Martin Bunček a Tomáš Kruml, foto: jantichyphotography.com)

Na konferenci se diskutovalo také hodnocení výzkumu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Zbyňka Frolíka se situace v České republice nezlepší, dokud se výzkumníkům více vyplatí psát články než pracovat na konkrétních výzkumných problémech.

Všichni diskutující se shodli, že nemá smysl zřizovat nové Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, pakliže mu budou podřízeny pouze Grantová a Technologická agentura ČR a vysoké školy i Akademie věd ČR budou mimo jeho působnost.

Na konferenci zazněl také projev prezidenta Zväzu priemyselných výskumných a vývojových organizácií Jozefa Budaye, který poblahopřál asociaci ke kulatému výročí a předal děkovný list za dlouhodobou spolupráci a předávání zkušeností z oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje.

FOTOGALERIE

Článek v tisku: Týden

Článek v tisku: Právo

Logo_Rok průmyslu a technického vzdělávání

MP, ČTK

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Debata v ČT: stát by měl více podporovat spolupráci firem a výzkumníků

Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

debata v UK CT

Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.

Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.

Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE

LK v UK CT

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370916/obsah/423378-ceska-veda

1 Comment

Filed under Uncategorized

Program Valného shromáždění AVO 2015

Výroční Valné shromáždění Asociace výzkumných organizací se tradičně uskuteční v Řeži v úterý 21. dubna 2015. I letos nás svou návštěvou poctí vrcholní představitelé Úřadu vlády (Pavel Bělobrádek přes telemost, Arnošt Marks), Ministerstva průmyslu a obchodu (Jan Mládek přes telemost, Tomáš Novotný), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Jaromír Veber), Technologické agentury ČR (Martin Bunček), Akademie věd (Josef Lazar) a dalších významných institucí na poli VaVaI v České republice.

Detailní program naleznete zde: Program VS AVO 2015

Registrujte se prosím ZDE

program VS AVO 2015

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized