Monthly Archives: January 2018

GDPR: Komise vydává pokyny k novým pravidlům na ochranu osobních údajů

Komise vydala dne 24. 1. 2018 pokyny, jež mají od 25. května umožnit přímé a bezproblémové uplatňování nových pravidel na ochranu údajů v celé Unii. Komise rovněž spouští nový on-line nástroj určený malým a středním podnikům.

Výhody a příležitosti vyplývající z nových pravidel nejsou všude stejně známé. Zejména je zapotřebí posílit informovanost malých a středních podniků a podpořit jejich snahy o zajištění souladu s novými pravidly.

Komise dnes spouští nový praktický on-line nástroj, který má občanům, podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, a jiným organizacím pomáhat nová pravidla na ochranu údajů dodržovat a smysluplně je používat.

Hlavní prvky nových pravidel na ochranu údajů:

  • Jeden soubor pravidel na celém kontinentu, což pro podniky znamená právní jistotu a pro občany stejnou úroveň ochrany údajů v celé EU.
  • Stejná pravidla platí pro všechny společnosti poskytující služby v EU, a to i kdyby měly sídlo mimo EU.
  • Silnější a nová práva pro občany: právo na informace, přístup k osobním údajům a právo být zapomenut jsou posíleny. Nové právo na přenositelnost údajů umožňuje občanům přesunout své údaje z jedné společnosti do jiné, což poskytne společnostem nové obchodní příležitosti.
  • Lepší ochrana proti porušení zabezpečení osobních údajů: společnost, ve které došlo k porušení zabezpečení údajů, jež by mohlo znamenat riziko pro fyzické osoby, musí událost do 72 hodin nahlásit úřadu pro ochranu údajů.
  • Přísná pravidla a odrazující pokuty: úřady pro ochranu údajů budou mít pravomoc ukládat pokuty až do výše 20 milionů eur nebo (v případě společností) do výše 4 % celosvětového ročního obratu.

Více ZDE

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vědci budou pitchovat před investory: Biospot 2018

Unikátní tech-transferová událost BioSpot 2018 se koná dne 1. 3. 2018 v galerii moderního umění DOX v Praze. Těšit se můžete na zajímavé technologie a tuzemské i zahraniční investory.
Jedná se o platformu, kde jsou představeny ty nejlepší technologie z oboru life-sciences zástupcům investičních společností, průmyslu i farmaceutických firem za účelem jejich komercializace nebo financování.
BIOSPOT_ZAGREB_2018.jpg[1]
Více na biospot.eu

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Hi-tech strojírenství roste na inženýrské tradici

Příběhy českých firem Wikov Industry či VÚTS Liberec ukazují, jak se tradiční oborové specializace dokáží díky výzkumu a vývoji nadále uplatňovat.

3dstroj

Jméno Otto Wichterle zná v Česku téměř každý. Jeho vynálezy a vylepšení – zejména zdokonalení měkkých kontaktních čoček, příprava hydrogelů nebo vlákna silonu – jsou synonymem dobrých nápadů dotažených do praxe; třeba čočky původně odléval pokusně na aparatuře, kterou si postavil z kovové dětské stavebnice Merkur! Na kovy se dnes zaměřuje vnuk slavného makromolekulárního chemika, Martin Wichterle (52 let). Jeho firma Wikov Industry boduje ve strojírenství a je předním výrobcem průmyslových převodovek.

Hned po revolučním roce 1989, kdy se Otto Wichterle stal prvním posttotalitním předsedou Akademie věd ČR, dokončil Martin studium geologie a s kamarády založil geologickou společnost KAP, jež prosperovala. Mimo jiné prováděla průzkumy pro vyhledávání vody, audity pozemků pro investory, kteří při koupi potřebovali znát jejich stav. Mladý Wichterle firmu v roce 2002 se společníky prodal, údajně za stovky milionů korun. V téže době pak současně kupoval od vyrovnávacího správce kdysi slavné značky ČKD Holding jednu z jeho dceřiných společností – ČKD Technické laboratoře. A jen tak zkusmo správce přihodil k laboratořím i její výrobní strojírenskou pobočku v Hronově ve Východních Čechách…

A povedlo se. Do podniku, který se sice zabýval špičkovou strojírenskou výrobou, ale byl v žalostném stavu, musel zprvu hodně investovat – hlavně do strojního vybavení a výzkumu.

„Skutečně českých firem, tedy těch, které mají vlastní vývoj, produkty, svoji vlastní značku, třeba v sektoru strojírenství, je opravdu velmi málo. Neuvěřitelně malý počet v porovnání s tím, kolik jich zde bývalo před pár desítkami let… Stát podle mě alespoň trochu průmyslu, tedy skutečné české značky, potřebuje. Pro Českou republiku je kriticky důležité, aby měla nějaké vlastní obory, v tomto případě průmysl, kde se koncentruje přidaná hodnota,“ řekl Martin Wichterle před pár lety byznysovému týdeníku Euro. V roce 2004 rozšířil svoje strojírenské portfolio: přikoupil od plzeňské škodovky převodovkárnu Škoda Gear.

Za sublicence zavedených značek (ČKD či Škoda) by ale musel platit dost peněz, takže se rozhodl k jinému kroku. Oživil starou rodinnou průmyslovou značku Wikov, jež za první republiky patřila mimo jiné k výrobcům luxusních aut a zemědělských strojů – firmu založili Lambert a Karel Wichterlovi spolu s podnikatelem Františkem Kovaříkem. Proto Wikov.

Pro ropné plošiny i elektrárny

Od roku 2005 tak ČKD Hronov změnila název na Wikov MGI, Škoda Gear zase na Wikov Gear, přičemž byly sloučeny do mateřské skupiny Wikov Industry, ke které přibyla ještě anglická konstrukční kancelář Orbital 2. Společnost Wikov Wind plánovala vyrábět desítky větrných elektráren, ovšem celosvětový útlum plány zkrotil. „Stále nás největším dílem živí výroba převodovek,“ připomínal Wichterle v byznysovém časopise Euro kontrakty, které zahrnovaly i dodávky převodovek pro zdvihání ropných plošin v Čínském moři. Tak složité mechanismy dokáže na světě vyvinout a vyrobit jen pár firem, a jedna je vyloženě česká. Zahraniční zastoupení má skupina Wikov ve světě trojí: v severní Americe, Číně a Rusku.

Wikov měl předloni tržby přes dvě miliardy korun, úspěšný je momentálně třeba jeho byznys s převodovkami do kolejových vozidel. Ale to by nefrčelo bez vlastního vývoje: mimo jiné planetových převodovek s technologií pružného čepu, o což se stará Orbital 2. „Kromě velmi rychlého prototypování převodovek, dokážeme nabídnout kompletní pohon pro kolejová vozidla provozovaná v extrémně chladných podmínkách,“ chlubí se Wikov, světový lídr v oboru. Další převodovky a ozubená kola z Wikovu se uplatňují u velkorypadel, obřích bagrů, těžkých důlních vozidel, hlavic podzemních dobývacích kombajnů či pásových dopravníků, ale též v pohonech parních plynových elektrárenských turbín i drtících mlýnů na vápenec.

Nově se Wichterle, dědic rodinné inženýrsko-vědecké tradice, věnuje sklářství, když si pořídil firmu Bomma i nižborské sklárny Rückl Crystal, padlé do insolvence. Značku chce rovněž vzkřísit. „Netušil jsem, že tak dobrou pověst ve světě má nejen české sklo, ale i čeští designéři skla,“ řekl loni deníku Mladá fronta DNES. Investovat opět hodlá do vývoje, mimo jiné do technologie plochého brusu. Ovšem na strojírenské obory jeden z nejbohatších Čechů nezapomíná: do skupiny přibyly i další společnosti, které se angažují v autoprůmyslu.

Textilní strojírenství z Liberce

V říjnu 2014 měl Miroslav Václavík, generální ředitel podniku VÚTS Liberec, na stole rozložené noviny. Psaly v nich o nejslavnějších českých vynálezech: právě o Wichterleho kontaktních čočkách, o Kaplanově turbíně či látkách Antonína Holého proti viru HIV. V seznamu mu však něco chybělo. „A to revoluční tryskový stav, který umožňuje tkaní za pomoci vzduchu a vody a který dobyl celý svět. Zkonstruoval jej Vladimír Svatý, můj první šéf ve Výzkumném ústavu textilních strojů,“ říkal Lidovým novinám profesor Václavík.

„Podle statistik se na světě vyrobí ročně 25 tisíc vzduchových stavů a 22 tisíc vodních tryskáčů, což si vynásobte padesáti lety od jejich vzniku. To jsou miliony mašin! A pak řekněte, který jiný český vynálezce je takhle úspěšný,“vyprávěl šéf firmy, která sází na výzkum, vývoj a výrobu strojů pro zpracovatelský průmysl – především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. VÚTS se dále zabývá automatizací, vývojem a konstrukcí speciálních jednoúčelových strojů, manipulátorů, dopravníků a testovacích zařízení pro dodavatele pro ČR tak klíčového autoprůmyslu.

Soukromá firma, jež navazuje na know-how výzkumného ústavu vzniklého již v roce 1951, získala na svou práci též velkou podporu ze strukturálních fondů Evropské unie. Za 740 milionů korun tak v Liberci, nedaleko od německých hranic, zbudovala Centrum rozvoje strojírenského výzkumu (CRSV). To cílí na nejen na konstrukci textilní techniky, ale i na vývoj strojů pro zpracovatelský průmysl, specializovaná měření či mechatroniku. Zabývá se navíc snížením energetické spotřeby strojů, redukcí hluku, vibrací i novými materiály.

S novým hi-tech vybavením

Z původního textilního „výzkumáku“ vznikla po Listopadu 1989 akciová společnost. „Na mne padlo, abych tomu šéfoval. Předtím jsem byl docela úspěšný výzkumník, bavil mne výzkum, ale řízení firmy jsem se musel učit,“vzpomněl Václavík na začátky, kdy získával kontrakty na Tchaj-wanu i v USA. Dnes jde o rodinnou firmu se stamilionovým obratem.

Výzkumníci připravují průmyslová řešení od nákresů po prototypy; VÚTS historicky drží 700 patentů, ročně podává asi pět až deset nových. Pro export vyrábí textilní stroje Vera (pro tkaní hladkých vazeb) či Camel (pro tkaní perlinkové vazby), od loňského roku se věnuje i vývoji a konstrukci 3D textilních stavů. V Liberci mají nově i unikátní vysokorychlostní kameru s možností až milionu snímků za sekundu, laserové aplikační centrum (LAS) či bezodrazovou komoru. A na smluvní výzkum jsou připraveni, jak ukazují na veletrzích.

„Nejde jen o to, zda máte hardware a software; obojí si koupíte. Hlavně však potřebujete manware, tedy kvalifikované lidi. A ti bývají drazí. I velkým firmám říkám: vám se nevyplatí tyhle lidi držet, využijete je jen dvakrát třikrát do roka, ale bude to pak ještě mistr, fachman? Od toho jsme tu my, inženýrské a výzkumné firmy, které připraví vše od projektu po prototyp,“ láká ke spolupráci ředitel Václavík, jenž má vazby i na oborové Fraunhoferovy instituty v sousedním Německu. V seznamu referencí se tak skví společnosti Continental, Contipro, Brano Group, Junker, Lasvit, Linet, Philips nebo Preciosa, ale také akademičtí partneři jako ČVUT Praha, jehož strojní fakulta je stále tou hlavní českou líhní oborových specialistů, anebo technické univerzity v Drážďanech, Chemnitz a také RWTH Cáchy.

Autor: Martin Rychlík, zdroj: vedavyzkum.cz

Článek byl v anglické verzi zveřejněn na webu czech-research.com.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak zvýšit úspěšnost vašich žádostí o grant

Často jsou lidé ohromeni řadou možností jak financovat jejich nápad a tak se někdy stane, že se nezaměřují na ty, které jsou pro ně skutečně vhodné a kde mají největší šance na získání grantu.

V následujícím videu od Nicolase Floratose se dozvíte, jak identifikovat nejslibnější téma pro váš tým, organizaci, kolegy nebo dokonce i vaše klienty a zvýšit úspěšnost jejich žádostí o grant.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Cyklus odborných přednášek určených pro zemědělskou praxi

zemedelci

Ve čtvrtek 22.2 a 1.3 se v zasedací místnosti Zemědělského výzkumu, spol. s r.o.,
Zahradní 1 v Troubsku uskuteční zajímavé semináře. Mezi tématy budou:

  • inovace v oblasti technologií pěstování rostlin
  • inovace v oblasti opylování rostlin
  • nové prvky v integrované ochraně rostlin
  • rizika mykotoxinů a mnohé další

Prezence účastníků bude vždy v 8:30, začátek přednášek v 9:00, předpokládaný konec 13:00. Účast na semináři je ZDARMA, občerstvení zajištěno.

VAŠI ÚČAST POTVRĎTE, prosím e-mailem na jaroslava.novotna@vupt.cz nebo telefonicky na čísle +420 547 138 816 (Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D.)

Pozvánka v PDF

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Kdo nám řekl, že je to tak správně?

Tomáš Sedláček, foto: Jan Tichý

Druhá otázka, kterou v Bibli Hospodin pokládá lidstvu, konkrétně Adamovi a Evě, zní: Kdo ti to řekl (že jste nazí)? Tato otázka je prvotní analýzou ideologie. Kdo ti to řekl, jaký hlas? Kdo ti to řekl, že se za svou nahotu, za svou přirozenost musíš stydět a zakrývat své přirození? Kdo nebo co ti řeklo, že tak, jak jsi byl při rození, kdy jsi při-rozený, když jsi tak, jak jsi, jsi nepřirozený, a tedy nedostatečný? Tímto bájným momentem uvědomění si vlastní přirozené nedostatečnosti teprve vznikla mezera pro ekonomii − člověk se cítí přirozenější, když není přirozený, když není sám sebou, když je v cizí kůži − ať už zvířecí, nebo v kůži od Tommyho Hilfigera. A k tomu musí vlastnit. Cosi, co není přirozeně jeho. Člověk se paradoxně ve své kůži necítí úplně ve své kůži.

Nicméně ono “uvědomění” nebylo ani tak uvědoměním, jako spíše uposlechnutím, “uslyšením” hlasu, který (odněkud) něco říká. Jinými slovy, ono uvědomění nebylo bez nápovědy. Někdo/něco nám téměř neustále cosi říká. Co máme cítit, jak to máme cítit, jak se zachovat, jaký být.

To, co či kdo nám tyto věci říká, se stalo hlavní osou přednášky mladého izraelského historika Juvala Noacha Harariho, autora dnes už světově proslulé knihy Homo Deus − Stručné dějiny zítřka. Kdysi nás formovala příroda, dodnes máme v genech instinkty z doby kamenné, byť mnohé z toho je dnes již zbytečné a překonané (boj se tmy, boj se pavouků). Poté to byli kněží a jiní ideologové, kteří lidem říkali, jak a co mají dělat (neboj se tmy), jak se chovat, po čem toužit, v co věřit a oč ve skutečnosti ve světě a v životě jde. Pak se tohoto hlasu ujali experti, učenci, vědci. Ti tvoří náš názor na svět, gravitaci, orgasmus, smysl člověka, výchovu dětí − ti nám říkají, jak se věci mají nebo mají mít. Máme tu umělce na to, aby nám zprostředkovali hloubku prožitku, máme filmy, abychom věděli, jak má vypadat romantická večeře.

Nejočividnější příklad čehosi, co nám říká, jak se máme (za)chovat, je reklama. Tento všeobecně uznávaný a akceptovaný (re)klam spočívá v tom, že se experti společně zamyslí nad tím, jak v nás vytvořit touhu použitelnou k jejich obchodnímu úspěchu. Snaží se na nás mluvit tak, aby nás co možná nejlepším způsobem “oslovili”. Ale svými budovami se nás snaží “oslovit” i architekti, aby nám jejich dílo “něco řeklo”, a tak dále.

Není vlastně teď podstatné, kdo konkrétně nám co říká, důležité je, že to všechno zatím byli lidé. Na dnešní době je ale nové to, všímá si Harari, že začíná etapa, kdy nám tyto věci budou říkat algoritmy. Již několikrát jsem zde psal o tom, jak stroje nahradí nejen lidské schopnosti (nabídku práce), ale i lidské touhy (poptávku). Umělá inteligence je vám schopna poradit knihu lépe než váš nejbližší přítel. Už dnes přesně ví, kam až jste na svém Kindlu dočetl, co vás zaujalo, co se líbilo lidem, kterým se líbila podobná pasáž jako vám, a brzy si u toho bude ještě analyzovat, jak se u čeho tváříte, slovo od slova, větu od věty. Podobně tomu začíná být s diagnózami ve zdravotnictví, s výběrem zpráv a tak dále.

Možná brzy vyvineme program, který vám − na základě vaší celoživotní, internetem sledované dráhy − nejlépe řekne, zda dotyčný či dotyčná je ten pravý partner pro vás. S kým budeme mít dítě, kdysi řešila příroda (instinkt), pak lidé (rodiče, kněží, kartářka, článek v “lajfstajlovém” časopise…) a nyní vám nejlepším poradcem bude algoritmus, který ví vše o vás, o ní, o všech genech, vlastnostech. Ještě nikdy nebyla žádná psychologická studie takto soustředěná na jednoho konkrétního jedince, jak je toho dnes schopen (vše sledující, vše vidící a vše vším analyzující) algoritmus umělé inteligence.

Vstupujeme do doby strojem strojených tužeb a životů. Česká klasika Jáchyme, hoď ho do stroje, kde stroj člověku říká, co a kdy má dělat, se stává realitou. Již teď se házíme do stroje kus po kousku. Brzy, za pár generací se lidstvo hodí do stroje zcela a naše biologická slupka bude odhozena jako motýl odhazuje svůj původní housenčí habitat. Pokud vás toto digitální nebe neláká a už teď se vám stýská po realitě, pak vězte, že jediné, co s tím můžete dělat, je pořádně si užívat poslední dny pod Sluncem.

Psáno pro HN (21.12. 2017)

Zdroj: Facebook Tomáš Sedláček

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak vědci na univerzitě v Cambridge nejen bádají, ale úspěšně dělají i byznys

Univerzita v Cambridge má ve světě velice silné postavení. Může se pochlubit, že na ní působilo 96 (!) nositelů Nobelovy ceny. A skvělé jsou i její úspěchy v oblasti komercializace vědy. Pro transfer technologií zřídila věhlasná univerzita dokonce samostatnou a velmi úspěšnou firmu. A já měl možnost nahlédnout do její kuchyně. Proto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů, které pro tuzemskou akademickou sféru mohou být velmi inspirativní.

Celý článek Jiřího Navrátila z Direct People najdete ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized